4
3. „Ani renesance, ani revoluce“
17
Plótínos tedy, jak již bylo naznačeno, stojí u počátku nové historické etapy vyrůstající
na řecké filosofii, která v jeho době probíhá ve filosofickém myšlení. Z tohoto filosofického
myšlení čerpá natolik, že se na první pohled může zdát, že nejde o nic nového. Jak velmi
výstižně vystihl Armstrong: „Jeho výkon nelze označit ani za renesanci, ani za revoluci.“
18
Sám Pierre Hadot, přední francouzský historik pozdně řeckého a římského myšlení,
překladatel a komentátor Plótína, upozorňuje na jeho odlišný způsob vytváření vlastní
filosofie v porovnání se soudobými mysliteli. Srovnáním tvorby „dnešního“ a Plótína Hadot
ukazuje, že konceptem soudobého filosofa je vytvořit „svůj vlastní systém, rozvíjí jej svým
osobitým způsobem, vybírá si své východisko, volí rytmus svého výkladu, stavbu svého
díla.“
19
Enneady (Plótínovy spisy) jsou však tvořeny jinak. Ty vycházejí z tradičních
filosofických teorií, věrny jejich tradici, hlavně pak z Platónových a Aristotelových textů.
Jedná se o takzvanou exegezi.
20
Sám Plótínos ji popisuje takto: „Tyto myšlenky nevznikly
dnes. Byly vysloveny již dávno, ale nebyly rozvinuty. Naše výklady jsou jejich interpretací. O
tom, že jsou to nauky staré, se může přesvědčit každý ze spisů samotného Platóna.“
21
I přes tuto svoji výpověď, či spíše pokus o výše uvedenou obhajobu, se Plótínos stal
jedním z velice originálních filosofů sklonku antiky, kterého „lze stavět po bok Platónovi
a Aristotelovi.“
22
Jako novoplatonik je často považován pouze za obnovitele učení Platóna,
nikoli za tvůrce svého nového, vlastního filosofického systému
23
, avšak opak je pravdou. Jeho
filosofie měla veliký vliv na celé pozdější evropské myšlení. Také jeho „osobní mystická
zkušenost, jež co do druhu a intenzity nemá v řeckém filosofickém náboženství obdoby,“
24
je
jedním z principů jeho tvorby, spolu s kritickým zkoumáním jeho filosofických předchůdců a
současníků.
17
ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 229.
18
Tamt., s. 229.
19
HADOT, P. Plótinos čili prostota pohledu, s. 7.
20
Tamt., s. 7.
21
PLÓTÍNOS, Enn. V 1,8,10. In: HADOT, P. Plótinos čili prostota pohledu, s. 7.
22
ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 229.
23
BONDY, E. Filosofie sklonku antiky a křesťanského středověku, s. 22.
24
ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 229.
5
4. Život a dílo
To, že víme o Plótínově učení tolik, je zásluhou jeho žáka Porfyria, který editoval
nejen Plótínův životopis, ale zároveň i sbíral všechny jeho spisy a v roce 301 je vydal - tedy
zhruba 30 let po Plótínově smrti. Toto dílo je známé jako Enneady (Devítky). Jde o soubor 54
spisů, v šesti skupinách po devíti částech (odtud také název Devítky, řecky enneady).
Porfyrios se pokusil provést určitý druh uspořádání do tematických celků, čímž sice porušil
určitou možnou časovou linii, ve které tyto spisy vznikaly, ale naznačil stupňovitou hierarchii,
která je v nich obsažena, tedy Plótínovu filosofii duchovního vývoje nutného pro dosažení
Jedna.
Porfyrios byl natolik pečlivým editorem, že zanechal i původní seznam, který nám
ukazuje, jak spisy po sobě vznikaly. Jeho rozdělení vypadalo asi takto: „První
Enneada tak
odpovídala tématům etiky, druhá tématům fyziky, třetí tématům pojednávajícím o světě
vůbec, čtvrtá by se zabývala speciálně duší, pátá božským duchem a konečně šestá Dobrem
čili Jednem“.
25
Tento řád, který Porfyrios do tohoto uspořádání dodal, odpovídá „stupňům
dokonalosti duchovního života.“
26
Řazení tedy odpovídá Plótínově filosofii, a to postupu
v myšlení o Jednu. Abychom se dokázali z nižší úrovně dostat do vyšší, je vždy nutno tu nižší
úroveň završit v té nejrozvinutější formě. Abychom, např. byli schopni překonat náš intelekt,
což je jeden z potřebných kroků pro přiblížení se k Bohu a následně k propojení se s Jednem,
musíme naše myšlení a vědomí opustit. Toto překonání našeho myšlení, a Plótínos jinou cestu
nenabízí, je možné dosáhnou opět jenom za pomoci intelektu.
27
Porfyriův
Vita Plotini (Život Plótínův), který byl v roce 301 připojen k vydání
Ennead, je také jediným zdrojem informací pojednávajícím o Plótínově životě. Přesné datum
narození není známo, narodil se někdy mezi lety 204-205 po Kristu. Jedině z toho důvodu,
že studoval filosofii v Alexandrii, předpokládáme za místo narození Egypt. Jiné zdroje
informací, které by pojednávaly o jeho mládí, však nemáme a to proto, že sám Plótínos svým
žákům tyto informace nesděloval.
28
Plótínos strávil dlouhou dobu po příchodu do Alexandrie hledáním učitele. Teprve
v letech 232-233 se setkává s Ammóniem. Jakmile zaslechl jeho přednášky, zvolal: „Toto je
25
HADOT, P. Plótinos čili prostota pohledu, s. 85.
26
Tamt., s. 85.
27
ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 277-278.
28
Tamt., s. 231.