Západočeská univerzita V Plzni Fakulta filozofická Bakalářská práce Plótínos a Jedno Petr Jež
Yüklə 0,67 Mb. Pdf görüntüsü
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- 3. „Ani renesance, ani revoluce“ 17
- 4. Život a dílo
4
17
Plótínos tedy, jak již bylo naznačeno, stojí u počátku nové historické etapy vyrůstající na řecké filosofii, která v jeho době probíhá ve filosofickém myšlení. Z tohoto filosofického myšlení čerpá natolik, že se na první pohled může zdát, že nejde o nic nového. Jak velmi výstižně vystihl Armstrong: „Jeho výkon nelze označit ani za renesanci, ani za revoluci.“ 18
Sám Pierre Hadot, přední francouzský historik pozdně řeckého a římského myšlení, překladatel a komentátor Plótína, upozorňuje na jeho odlišný způsob vytváření vlastní filosofie v porovnání se soudobými mysliteli. Srovnáním tvorby „dnešního“ a Plótína Hadot ukazuje, že konceptem soudobého filosofa je vytvořit „svůj vlastní systém, rozvíjí jej svým osobitým způsobem, vybírá si své východisko, volí rytmus svého výkladu, stavbu svého díla.“ 19
filosofických teorií, věrny jejich tradici, hlavně pak z Platónových a Aristotelových textů. Jedná se o takzvanou exegezi. 20 Sám Plótínos ji popisuje takto: „Tyto myšlenky nevznikly dnes. Byly vysloveny již dávno, ale nebyly rozvinuty. Naše výklady jsou jejich interpretací. O tom, že jsou to nauky staré, se může přesvědčit každý ze spisů samotného Platóna.“ 21
I přes tuto svoji výpověď, či spíše pokus o výše uvedenou obhajobu, se Plótínos stal jedním z velice originálních filosofů sklonku antiky, kterého „lze stavět po bok Platónovi a Aristotelovi.“ 22 Jako novoplatonik je často považován pouze za obnovitele učení Platóna, nikoli za tvůrce svého nového, vlastního filosofického systému 23 , avšak opak je pravdou. Jeho filosofie měla veliký vliv na celé pozdější evropské myšlení. Také jeho „osobní mystická zkušenost, jež co do druhu a intenzity nemá v řeckém filosofickém náboženství obdoby,“ 24 je
jedním z principů jeho tvorby, spolu s kritickým zkoumáním jeho filosofických předchůdců a současníků.
17 ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 229. 18 Tamt., s. 229. 19 HADOT, P. Plótinos čili prostota pohledu, s. 7. 20 Tamt., s. 7. 21 PLÓTÍNOS, Enn. V 1,8,10. In: HADOT, P. Plótinos čili prostota pohledu, s. 7. 22 ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 229. 23 BONDY, E. Filosofie sklonku antiky a křesťanského středověku, s. 22. 24 ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 229. 5
To, že víme o Plótínově učení tolik, je zásluhou jeho žáka Porfyria, který editoval nejen Plótínův životopis, ale zároveň i sbíral všechny jeho spisy a v roce 301 je vydal - tedy zhruba 30 let po Plótínově smrti. Toto dílo je známé jako Enneady (Devítky). Jde o soubor 54 spisů, v šesti skupinách po devíti částech (odtud také název Devítky, řecky enneady). Porfyrios se pokusil provést určitý druh uspořádání do tematických celků, čímž sice porušil určitou možnou časovou linii, ve které tyto spisy vznikaly, ale naznačil stupňovitou hierarchii, která je v nich obsažena, tedy Plótínovu filosofii duchovního vývoje nutného pro dosažení Jedna.
ukazuje, jak spisy po sobě vznikaly. Jeho rozdělení vypadalo asi takto: „První Enneada tak odpovídala tématům etiky, druhá tématům fyziky, třetí tématům pojednávajícím o světě vůbec, čtvrtá by se zabývala speciálně duší, pátá božským duchem a konečně šestá Dobrem čili Jednem“. 25 Tento řád, který Porfyrios do tohoto uspořádání dodal, odpovídá „stupňům dokonalosti duchovního života.“ 26 Řazení tedy odpovídá Plótínově filosofii, a to postupu v myšlení o Jednu. Abychom se dokázali z nižší úrovně dostat do vyšší, je vždy nutno tu nižší úroveň završit v té nejrozvinutější formě. Abychom, např. byli schopni překonat náš intelekt, což je jeden z potřebných kroků pro přiblížení se k Bohu a následně k propojení se s Jednem, musíme naše myšlení a vědomí opustit. Toto překonání našeho myšlení, a Plótínos jinou cestu nenabízí, je možné dosáhnou opět jenom za pomoci intelektu. 27
Porfyriův Vita Plotini (Život Plótínův), který byl v roce 301 připojen k vydání Ennead, je také jediným zdrojem informací pojednávajícím o Plótínově životě. Přesné datum narození není známo, narodil se někdy mezi lety 204-205 po Kristu. Jedině z toho důvodu, že studoval filosofii v Alexandrii, předpokládáme za místo narození Egypt. Jiné zdroje informací, které by pojednávaly o jeho mládí, však nemáme a to proto, že sám Plótínos svým žákům tyto informace nesděloval. 28
Plótínos strávil dlouhou dobu po příchodu do Alexandrie hledáním učitele. Teprve v letech 232-233 se setkává s Ammóniem. Jakmile zaslechl jeho přednášky, zvolal: „Toto je
25 HADOT, P. Plótinos čili prostota pohledu, s. 85. 26 Tamt., s. 85. 27 ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 277-278. 28 Tamt., s. 231. Yüklə 0,67 Mb. Dostları ilə paylaş:
|