Západočeská univerzita V Plzni Fakulta filozofická Bakalářská práce Plótínos a Jedno Petr Jež
Yüklə 0,67 Mb. Pdf görüntüsü
|
6
muž, kterého jsem hledal.“ 29 Jako jeho žák pak u něho Plótínos zůstal jedenáct let. Ammónius po sobě nezanechal žádná díla ani texty, máme tedy pouze sporadické informace o jeho učení. Byl platonikem, zastával názor, že „duše je nehmotná a že mezi Platónem a Aristotelem v zásadě panuje shoda.“ 30 Jeho výuka spočívala ve vedení diskuse, některé filosofické otázky nechával raději otevřené, nedokončené, než aby vytvářel jasně daná pravidla, strnulý dogmatický filosofický systém. To je také tím, co Plótína na jeho osobě nejvíce přitahovalo a čemu zůstal věrný i po svém odchodu. Porfyrius v jeho životopise pak sám ve dvou kapitolách popisuje jeho otevřenost vůči názorům, přístupnost vůči námitkám a jeho kritické rozebírání každého filosofického učení se kterým se setkal. 31 Po vzoru Ammónia vedl otevřené diskuse, při kterých nedbal množství času, potřebného pro nalezení odpovědí. Jeho přednášky tedy nebyly pouze striktně vedené přednesy, dle pevných a neměnných pravidel. 32 Proto také mluvíme o Plótínově kroužku, nikoli škole. Plótínos byl ve své době velkým vzdělancem. Četl díla řeckých antických myslitelů, jako byli Aristoteles, Empédoklés, Héraklaitos, Parmenidés, spisy Pythagora. Plótínos „svého Platóna skutečně četl – na rozdíl od zdrcující většiny svých současníků.“ 33 Setkal se dokonce i s proudem gnóze a raně křesťanskou tvorbou. Byl velmi tolerantní k jiným učením, názorům. Podle něj mohou mít lidé „různou cestu k Bohu,“ 34 a to je také důvodem, proč se později od učení gnostiků a raného křesťanství distancuje.
Po jedenácti letech strávených po boku svého učitele Ammónia, Plótínos odchází. Jedním z hlavních důvodů, jak uvádí Porfyrios, byla touha po poznání indického a perského učení. Císař Gordianus III. v té době vedl tažení proti Peršanům, Plótínos toho využil a přidal se k němu. Výprava však skončila nezdarem, Gordianus byl zavražděn a Plótínos musel uprchnout. Nejprve do Antiocheie, odkud později odchází do Říma. Tam již jako čtyřicetiletý zakládá svůj filosofický kroužek. 35
Z touhy po poznání indické či perské kultury, která ho vedla k tomu, aby se účastnil nebezpečného vojenského tažení, lze usuzovat, že o těchto kulturách již nějaké předešlé
29 PORFYRIOS, Vita Plotini, VP 1. In: ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 231. 30 ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 231. Tento názor byl typický pro platonika jeho doby. Zde se však Plótínos se svým učitelem rozchází, podle jeho názoru jsou teologie Platóna a Aristotela odlišně, nelze je spojovat. (srov. ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 231- 233). 31 Tamt., s. 234. 32 Tamt., s. 247. 33 BONDY, E. Filosofie sklonku antiky a křesťanského středověku, s. 22. 34 Tamt., s. 22. 35 ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 235-236. 7
znalosti měl. Nicméně jak píše Armstrong, vzhledem k nezdaru výpravy se o nějakých ucelených znalostech mluvit nedá. Ony vlivy orientálních učení, které by se daly v jeho díle hledat, se dají objasnit jako „osobní rozvinutí řecké filosofie…“ nebo „…nezávislými úvahami o podobných náboženských nebo metafyzických zkušenostech.“ 36
Porfyrios se poprvé osobně setkává s Plótínem v Římě roku 263. Zde vidí svého budoucího učitele v centru jeho filosofického kroužku s mnoha žáky a přáteli a s jasným vývojovým filosofickým směřováním. O tom, jakým způsobem tohoto výsledku Plótínos dosáhl, Porfyrios nepřináší žádné informace. Nacházíme od něj však zprávy, jakým způsobem žije v té době. Dozvídáme se, že tento platonik, jehož smýšlení o světě zavádí hlavně do světa idejí (tudíž převážně mimo materiální svět), a to i pomocí jeho osobních mystických zkušeností, se podílí a to intenzivně na běžném životě. 37 „Mnoho mužů a žen z nejurozenějších rodin, když se blížila jejich smrt, k němu přivádělo svoje děti, chlapce i děvčata, a svěřovalo mu je i se svým majetkem jako nějakému posvátnému a božskému strážci. Proto byl jeho dům plný mladých chlapců a dívek.“ 38 Plótínos je soudcem při různých sporných situacích, ale také zmocněncem a opatrovníkem dětí svých přátel. Tohoto nejednoduchého úkolu se ujímá s pečlivostí a zásadovostí aniž by si udělal nepřátele. 39
člověka, který žije ve světě, aby ostatním poskytoval nejen duchovní vedení, ale také veškerou praktickou a hmotnou pomoc, již podle jeho osvícenského úsudku potřebují.“ 40 Byl
tedy člověkem, jemuž nebyli lhostejní lidé kolem něj, zejména pak jeho nejbližší přátelé. Příkladem je nám i osud Porfyriův. „A jednou si všiml, že já, Porfyrios, se obírám myšlenkou opustit sám od sebe tento život. Tu se náhle objevil u mě doma, kde jsem právě trávil svůj čas, a řekl mi, že tato touha nepochází z duchovního rozpoložení, nýbrž z jakési nemoci, a přikázal mi, abych odcestoval. Poslechl jsem ho a odjel na Sicílii…A tak jsem se sice sám této touhy zdržel, ale zároveň mi to zabránilo zůstat s Plótínem až do jeho smrti.“ 41 Byl tedy duchovním 36 ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 235-236. 37 Tamt., s. 237. 38 PORFYRIOS, Vita Plotini, VP 9,5. In: HADOT, P. Plótinost čili prostota pohledu, s. 66. 39 ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 237. 40 Tamt., s. 237. 41 PORFYRIOS, Vita Plotini, VP 11,11. In: HADOT, P. Plótinost čili prostota pohledu, s. 67. Yüklə 0,67 Mb. Dostları ilə paylaş:
|