Západočeská univerzita V Plzni Fakulta filozofická Bakalářská práce Plótínos a Jedno Petr Jež
Antický Řím v době Plótínova života
Yüklə 0,67 Mb. Pdf görüntüsü
|
2
Ve 3. století dochází k úpadku Římského impéria. Barbarské kmeny neustále ohrožovaly jeho hranice, častá válečná tažení vedla k ekonomické krizi a daňové zatížení obyvatel Římské říše spojené s udělováním občanství, pak k stoupající chudobě lidí, kteří se museli vypořádávat s utrpeními spojenými právě s válkami. 2 I přes to (a možná spíše i právě proto) je obdobím, jak uvádí Michael Grant, „mimořádných intelektuálních a duchovních úspěchů.“ 3 Synkretický a eklektický charakter doby předchozí byl tak vystřídán „snahou po vyhraněnosti.“ 4 Řady stoupenců křesťanství, i přes to, že jsou často ze strany císařů pronásledovány, se neustále rozrůstají a hranice mezi církví a gnózí se vyostřují. Formují se podmínky pro vytvoření pevné církevní hierarchizace a organizace. Učení novoplatonismu vzniká jako „intelektuální a náboženská protiváha křesťanství.“ 5
Absurdita a nejistota, se kterými zápasí člověk doby helénistické a vrcholného Říma, vede k touze po víře v jiný, dokonalý a nadsmyslový život. Egon Bondy ve své Antické
6 Filosofové se prve soustředili na hledání rozumného ve světě nerozumném, tedy dle Dušana Machovce, „svobodu v době poroby, cit v bezcitném světě, klid v době otrockých vzpour a válek.“ 7 Nyní
však musí reagovat na touhy lidí po dosažení objektivní blaženosti. Filosofie je tak ovlivňována náboženstvím a náboženství filosofií. Náboženští myslitelé často využívají nejvlivnějších filosofických učení platonismu, pythagoreismu a stoicismu, jejichž přepracováním je ukazují v novém významu. 8 Bohy polyteismu – přírodní mocnosti, nahradil Bůh monoteismu – osoba, otec. 9
Novoplatoniky jsou nazýváni žáci Ammonia Sakky, působícího v Alexandrii v letech 210 – 250 n. l. Tento filosof, ačkoli původem z Východu, měl řecké vzdělání, zejména pak
2 GRANT, M. Dějiny Antického Říma, s. 335. 3 Tamt., s. 332. 4 KRATOCHVÍL, Z. Filosofie mezi mýtem a vědou, s. 232. 5 Tamt., s. 232. 6 BONDY, E. Antická filosofie, s. 137. S tímto faktem souvisí i neustálý rozvoj křesťanství, ve kterém je vztah k Bohu konstituován již jako vztah k otci, nikoli pouze jako k řádu, či pánu. Z tohoto otcovského vztahu vyplývá, že Bohu není člověk lhostejný, ale pečuje o něj. Filosofie tak byla „nucena“ k tomu, reagovat na tuto lidskou „potřebu“ ochrany. Například ve stoické filosofii tak nacházíme pečujícího Boha, se kterým je každý člověk spojen skrze svoji duši a všichni lidé jsou si pak „před Bohem rovni ve své bezbrannosti.“ (Tam., s. 137) 7 MACHOVEC, D. Dějiny antické filosofie, s. 180. 8 KRATOCHVÍL, Z. Filosofie mezi mýtem a vědou, s. 194. 9 VERNANT, J. P. Hestia a Hermés, s. 63. 3
platónské. Z jeho životopisu ani z filosofie nám není mnoho známo. Jediné poznatky, jež se nám dochovaly, pochází z díla Plótínova žáka Porfyria, a tyto informace nejsou vždy zcela věrohodné. 10 Podobně jako většina platoniků té doby i Ammonius věřil ve shodu v učení Platóna a Aristotela, a je dost možné, že propojil antickou filosofii spolu s křesťanskou tradicí.
11 Jak píše Zdeněk Kratochvíl: „Byl to možná poslední smířlivý myslitel stylu Filónova, Plútarchova, Núméniova či Klémentova.“ 12 Již mezi jeho prvními žáky dochází k ostrému rozdělení na novoplatoniky křesťanské - Origenés - a nekřesťanské – Plótínos.
Nekřesťanský novoplatonismus na křesťanství nahlíží spíše jako na „lidovou a zkaženou podobu platónské filosofie,“ 13 považuje ho za barbarské. Jejich „náboženství“ stojí čistě na základě platónské filosofie, a zároveň má tato „nová“ platónská filosofie otevřít nové možnosti rozvoje vědy. „Je to nejucelenější antický pokus o výklad světa, ve kterém je svérázná filosofie společným jmenovatelem exaktní vědy a mystiky.“ 14 Současně jsou však odkryty i meze novoplatonského myšlení, které spočívají v podceňování tělesnosti a jednotlivého. Tento problém, který nedokáže překonat ani křesťanství, se však stále více prohlubuje. 15
Chtějí-li křesťanští myslitelé obstát proti této elitě novoplatonských vzdělanců, je třeba, aby sami poznávali jejich filosofické koncepce, aby se sami učili řecké a římské filosofii. To je také jeden z důvodů, který vede k tomu, že později přebírají některé myšlenky novoplatonismu či antické filosofie. 16
10 KRATOCHVÍL, Z. Filosofie mezi mýtem a vědou, s. 232. 11 ARMSTRONG, A. Filosofie pozdní antiky, s. 232. 12 KRATOCHVÍL, Z. Filosofie mezi mýtem a vědou, s. 232. např. první zmiňovaný Filón Alexandrijský (cca 20 př. n. l. – 45 n. l.) považoval řeckou filosofii za odvozenou od filosofie židovské. Odtud se také odvíjí jeho víra v dosažení harmonie mezi židovskou tradicí a filosofií. Filosofie je pak podle něj „poznávání Boha.“ (Tamt., s. 206-207.) 13 Tamt., s. 233. 14 Tamt., s. 233. 15 Tamt., s. 233-234. 16 Tamt., s. 233. Yüklə 0,67 Mb. Dostları ilə paylaş:
|