Je obraz dokončen o 1668 podle



Yüklə 44,57 Kb.
tarix08.10.2017
ölçüsü44,57 Kb.
#3560

Astronom (Vermeer)

Astronom je obraz dokončen o 1668 podle holandského malíře Johannese Vermeera . To je olej na plátně, 51 cm x 45 cm (20 x 18 cm), a je k vidění v Louvru , Paříž . 

Portrétů vědců byla oblíbeným tématem v 17. století malířství nizozemské , a Vermeer oeuvre obsahuje jak tuto astronoma a mírně vyšší zeměpisec . Oba jsou považovány vylíčit stejného muže, možná Antonie van Leeuwenhoek . 

Astronoma povolání je uveden na nebeské světě (verze od Jodocus Hondius ) a kniha na stole, Metius 's Institutiones Astronomicæ Geographicae ).  Symbolicky, objem otevřené knize III, a oddíl radí astronom hledat "inspiraci od Boha" a malování na zeď ukazuje zjištění Moses -Mojžíše mohou představovat vědomosti a vědu ("naučili ve všech moudrosti Egypťanů").

Původ


Provenience astronoma lze vysledovat do 27. dubna 1713, kdy byl prodán při prodeji Rotterdamské neznámého sběratele (případně Adriaen Paets ( nl ), nebo jeho otec, Rotterdam) spolu s zeměpisec . Předpokládaný kupující bylHendrik Sorgh , jehož majetek prodej konala v Amsterdamu dne 28.března 1720 zahrnovala jak astronom azeměpisec , který byl popsán jako "astrolog EEN: dveře Vermeer van Delft, extra puyk" ( astrolog by Vermeer Delft, bezvadný ) a "Een weerga, van dtto, niet pečovatelka" (Podobné podle dtto, ne méně).

V letech 1881 a 1888 to bylo prodáno prodejce Paříž uměleckého Léon Gauchez na bankéře a sběratel uměníAlphonse James de Rothschild , po jehož smrti jej zdědil jeho syn, Édouard Alphonse James de Rothschild . V roce 1940 to bylo chyceno od svého hotelu v Paříži v nacistické Einsatzstab Reichsleiter Rosenberg für die Besetzten Gebiete po německé invazi Francie. Malá svastika byla vyražena na zadní straně černým inkoustem. Obraz byl vrácen do Rothschildů po válce, a byl získán francouzským státem tak, že v placení dědických daní v roce 1983 a pak vystavil v Louvru od roku 1983. 



The Astronomer is a painting finished about 1668 by the Dutch painter Johannes Vermeer. It is oil on canvas, 51 cm x 45 cm (20 x 18 in), and is on display at the Louvre, Paris.[1]

Portrayals of scientists were a favourite topic in 17th century Dutch painting[1] and Vermeer's oeuvre includes both this astronomer and the slightly later The Geographer. Both are believed to portray the same man,[2][3][4] possibly Antonie van Leeuwenhoek.[5]

The astronomer's profession is shown by the celestial globe (version by Jodocus Hondius) and the book on the table, Metius's Institutiones Astronomicae Geographicae).[2][3][4] Symbolically, the volume is open to Book III, a section advising the astronomer to seek "inspiration from God" and the painting on the wall shows the finding of Moses—Moses may represent knowledge and science ("learned in all the wisdom of the Egyptians").[6]

The provenance of The Astronomer can be traced back to 27 April 1713, when it was sold at the Rotterdam sale of an unknown collector (possibly Adriaen Paets (nl) or his father, of Rotterdam) together with The Geographer. The presumed buyer was Hendrik Sorgh, whose estate sale held in Amsterdam on 28 March 1720 included both The Astronomer and The Geographer, which were described as ‘Een Astrologist: door Vermeer van Delft, extra puyk’ (AnAstrologist by Vermeer of Delft, topnotch) and ‘Een weerga, van ditto, niet minder’ (Similar by ditto, no less).

Between 1881 and 1888 it was sold by the Paris art dealer Léon Gauchez to the banker and art collector Alphonse James de Rothschild, after whose death it was inherited by his son, Édouard Alphonse James de Rothschild. In 1940 it was seized from his hotel in Paris by the Nazi Einsatzstab Reichsleiter Rosenberg für die Besetzten Gebiete after the German invasion of France. A small swastika was stamped on the back in black ink. The painting was returned to the Rothschilds after the war, and was acquired by the French state as giving in payment of inheritance taxes in 1983[7][8] and then exhibited at the Louvre since 1983.

“What is it about Johannes Vermeer?” contemporary art lovers and historians ask. The enigmatic painter, apparently well known in his day, lapsed into obscurity after his death only to surface again in the 19th century and capture the imagination and esthetic taste of modern times. Even though he produced no more than 40 paintings, their originality and refinement place him among the greatest 17th-century Dutch artists (1).

Vermeer’s life story can only be patched together from public records, and no portrait is available of his physical appearance. He was sufficiently trained in his trade to belong to an artists’ guild and was esteemed enough by his colleagues to be twice appointed guild leader. Nonetheless, financial hardship, aggravated by his inability to support a brood of 15 children, 11 of whom survived to adulthood, limited his artistic output. He made little money from his paintings and died poor at age 43 (2). “Because of…the large sums of money we had to spend on the children, sums he was no longer able to pay,” his wife lamented after his death, “he fell into such a depression and lethargy that he lost his health in the space of one and a half days and died” (3).

Though untraveled, Vermeer was well connected with other artists, including Gerald Ter Borch and Dirk van Baburen, and might have been influenced by Caravaggioexternal web site icon and Carel Fabritius, the brilliant student of Rembrandt. Vermeer’s work is also reminiscent of 15th-century Flemish art, especially in the use of color and meticulous detail; however, he brought to these elements unique sensitivity and novelty (4).

During the 17th century, the arts broke away from classical style into genre (scenes of everyday life). Vermeer’s work assumed the domestic intimacy of the Dutch school yet moved beyond its monochromatic, evenly lit, raucous gatherings. Although more than any of his contemporaries Vermeer saw poetry in everyday activities (The Lacemaker, The Procuress, The Milkmaid), his characters had an air of introspection and seemed to be engaged in more than the activities themselves. In scenes of extraordinary simplicity and clarity, he placed solitary figures, whose dimensions were sometimes enlarged in relation to the surroundings, within the confines of carefully constructed spaces (1). Then, elaborating on textures and details, he used light to peer through the external trappings into the soul.

While the arts were abandoning classical themes for scenes of everyday life, the sciences were inventing new methods of inquiry, dispelling the shadows of antiquity to view the world through a lens. Newton was making the first reflecting telescopes, Louis XIV was building an observatory in Paris, and Huygens had detected the first moon of Saturn (5,6). An innovator himself, Vermeer was likely acquainted with the science of his time and is often linked with Anton van Leeuwenhoek, Dutch inventor of the microscope. Van Leeuwenhoek, a merchant who sold cloth not far from Vermeer’s abode in Delft and who later became the court-appointed executor of the artist’s will, discovered through his microscope the cellular nature of spermatozoa and bacteria and was skilled in navigation, astronomy, and mathematics. Van Leeuwenhoek, who was born the same year as Vermeer, may have inspired both The Astronomer (on this month’s cover of Emerging Infectious Diseases) and its companion, The Geographer (c.1668–1669) (3).

The Astronomer harmonizes space, color, and light to convey a single human activity, a unified moment in time. Perfectly staged, the scene is a subtle composite of interlocking diagonal, rectangular, or elliptical fields and has no empty or undefined surface. The composition is not narrative but rather forms the context of a sole figure, frozen in a pose of profound preoccupation.

Like many Vermeer characters, the astronomer is placed near a window on the onlooker’s left, which casts a glow on the man of science, revealing youthful freshness, sudden insight, and nervous anticipation. Expressive hands define the geometric space between the sympathetic figure and the celestial globe (drafted by Dutch cartographer Jodocus Hondius in 1600) and drive the forward movement of the body. The desk, framed by a thick tapestry, holds an astrolabe (precursor of the sextant) and a book. On the wall is a circular figure with radial lines.

The moment of discovery reflected on the astronomer’s face captures centuries of human fascination with the universe. The generic physiognomy, unremarkable features, untended hair, and drab attire draw the eyes to the illuminated face of the thinker, in a room where the only light is that of knowledge.

A model to all stargazers, old and new, Vermeer’s scientist reaches beyond the globe at hand into the mysterious continuum of time and space, charting, measuring, counting, categorizing, naming, recording. His contemporary counterpart, whether an astronomer exploring the cosmos or a biologist investigating the microcosm, is still guided by the light of discovery. Uncharted in Vermeer’s days, the spatial distribution of disease follows the evolution over time of agent, host, and environment and is the domain of those today who trace the time-space continuum of emerging pathogens, from Ebola to influenza and SARS.

"O čem to je Johannes Vermeer?" Současné umění milovníky a historici se zeptat. Tajemný malíř, zřejmě dobře známý v jeho den, upadl do zapomnění po jeho smrti pouze na povrch znovu v 19. století a zachytit představivost a estetické chuť moderní doby. I když nepřinesla více než 40 obrazů, jejich originalitu a rafinovanost místo mu patří mezi největší 17. století nizozemských umělců (1).

Vermeer životní příběh může být ušitá z veřejných záznamů, a žádný portrét je k dispozici na jeho fyzický vzhled. On byl dostatečně proškoleni v jeho obchodě patřit k cechu umělců a byl vážený dost svými kolegy, aby se dvakrát jmenován cechu vůdce. Nicméně, finanční strádání, zhoršuje jeho neschopností, aby podpořil plodu z 15 dětí, 11 z nich se dožily dospělosti, omezen jeho umělecké tvorby. On dělal málo peněz z jeho obrazů a umřel chudý ve věku 43 (2). "Protože ... velké sumy peněz, které jsme museli vynaložit na děti, částky on byl už ne schopný zaplatit," jeho manželka stěžuje po jeho smrti, "upadl do takové deprese a letargie, že on ztratil jeho zdraví v prostor jeden a půl dne a zemřel "(3).

Ačkoli untraveled, Vermeer byl také spojen s dalšími umělci, včetně Geralda ter Borch a Dirk van Baburen, a mohla být ovlivněna tím, Caravaggio a Carel Fabritius, brilantní student Rembrandt. Vermeer práce je také připomínající 15. století vlámské umění, zejména v použití barev a precizní detaily, ale přivedl do těchto prvků unikátní citlivosti a novosti (4).

Během 17. století, umění odtrhli od klasického stylu do žánru (scény z každodenního života). Vermeer práce předpokládá domácí intimitu nizozemské školy dosud pohyboval nad jeho monochromatických, rovnoměrně osvětlené, chraptivých shromáždění. I když více než kterýkoli z jeho současníků Vermeer viděl poezii v každodenních činnostech (The Lacemaker, kuplířka, Milkmaid), jeho postavy měl vzduch sebepozorování a zdálo se, že se zabýval více než aktivity samotné. V scény mimořádné jednoduchosti a jasnosti, položil osamělé postavy, jejichž rozměry byly někdy rozšířena ve vztahu k okolí, v mezích pečlivě postavených prostor (1). Pak, zpracování na textury a detaily, použil světlo-to-peer prostřednictvím externích ozdoby do duše.

Zatímco umění opouštěli klasické motivy pro scény z každodenního života, vědy byly vymýšlejí nové metody šetření, rozptýlit stíny starověku na svět skrze objektiv. Newton dělal první zrcadlových teleskopů, Louis XIV byl vybudování observatoře v Paříži, a Huygens odhalil první měsíc Saturnu (5,6). Inovátor sám, byl Vermeer pravděpodobně seznámen s vědou ze svého času a je často spojen s Antonem van Leeuwenhoek, holandský vynálezce mikroskopu. Van Leeuwenhoek, obchodník, který prodává hadřík nedaleko od sídla Vermeer v Delftu a který se později stal soudem jmenovaný exekutor umělcova vůle, zjistil přes jeho mikroskopem buněčnou povahu spermií a bakteriím a byl zručný v navigaci, astronomie a matematika . Van Leeuwenhoek, který se narodil ve stejném roce jako Vermeer, může inspirovat jak astronoma (na tento měsíc krytu vynořujících nakažlivých chorob) a jeho společník, zeměpisec (c.1668-1669) (3).

Astronom harmonizuje prostor, barvy, a světlo sdělit jedinou lidskou aktivitu, jednotný okamžik v čase. Dokonale představil, scéna je subtilní směsice propletení diagonální, obdélníkový nebo eliptický polí a nemá prázdnou nebo nedefinovaný povrch. Složení není příběh, ale spíše tvoří kontext jediného čísla, zamrzlé v póze hluboké zaujetí.

Stejně jako mnoho Vermeer znaků, astronom umístěn v blízkosti okna na divákovou levici, která vrhá světlo na muže vědy, odhaluje mladistvou svěžest, náhlé vhled, a nervózním očekáváním. Expresivní ruce definovat geometrický prostor mezi sympatické postavy a nebeské zeměkoule (vypracované holandské Hondius kartografa Jodocus v roce 1600) a řídit dopředný pohyb těla. Stůl, orámované tlustou tapisérie, je držitelem astroláb (předchůdce sextantu) a knihu. Na stěně je kruhový postava s radiálními linky.

Okamžik objevu odráží na astronoma tváři zachycuje staletí lidské fascinace s vesmírem. Generic fyziognomie, všední rysy, untended vlasy, a fádní oblečení čerpat oči osvětlené tváře myslitele, v místnosti, kde jediné světlo je, že znalostí.



Model všech hvězdářů, staré a nové, Vermeer je vědec přesahuje světě po ruce do tajemného kontinua času a prostoru, grafů, měření, počítání, třídit, jmenovat, nahrávání. Jeho současník protějšek, zda astronom prozkoumání vesmír nebo biologa vyšetřující mikrokosmos, je stále veden na základě objevu. Uncharted ve dnech Vermeer, prostorové rozložení onemocnění sleduje vývoj v čase agenta, host, a životní prostředí, a je doménou těch, kteří dnes sledovat časoprostorového kontinua vznikajících patogenů, od viru Ebola chřipky a SARS.

Yüklə 44,57 Kb.

Dostları ilə paylaş:




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2022
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə