Mineralogie systematická /soustavná/ je dílčí disciplínou mineralogie

Mineralogie systematická /soustavná/

• 
  je dílčí disciplínou mineralogie
  

• 
  studuje a popisuje charakteristické znaky a vlastnosti jednotlivých minerálů a třídí je do přirozené soustavy (systému)
  

Minerál/ nerost/ - anorganická homogenní přírodnina (většinou s definovatelnou strukturou – krystalická látka), jejíž chemické složení se dá vyjádřit vzorcem

Znaky a vlastnosti (u každého minerálu):

1. 
   Chemické složení (chemismus) – vzorec, vytváření pevných roztoků, izomorfní příměsi (příklady křemen, plagioklasy, sfalerit)
   
2. 
   Struktura
   
3. 
   Krystalografie (soustava, bodová grupa = oddělení, vůdčí krystalové tvary)
   
4. 
   Fyzikální vlastnosti – hlavní poznávací znaky, podobnost
   

(barva, hustota, tvrdost, štěpnost, lesk a jiné: magnetismus, radioaktivita, luminiscence, rozpustnost ve vodě a v činidlech, …..)

5. 
   Geneze (podmínky vzniku a výskytu, asociace – parageneze)
   

• 
  za kterých podmínek a v jakém prostředí minerál vzniká, je stabilní, v jakých společenstvech minerálů se nachází,
  
• 
  přeměny minerálu a jejich příčiny
  

6. 
   Topografická mineralogie
   
7. 
   Význam minerálu v geologii, průmyslové využití
   

Dřívější klasifikace minerálů

Zmínka, podle jakých principů byly minerály řazeny do systému dříve:

-hlavně dle vnějších znaků, patrných na první pohled
př. skupina “halovců”, charakterizovaných jako nerosty nekovové, lehké a měkké – kalcit CaCO₃, sádrovec CaSO₄.2 H₂O, kryolit Na₃AlF₆
př. “těživce” siderit FeCO₃, baryt BaSO₄, ….
Uvedené názvy zanikly v pol. 19. století – zůstaly názvy:

“leštěnec olověný” = galenit

“kyz železný” = pyrit:

Dnes je mineralogický systém založený výhradně na krystalochemické příbuznosti minerálů (krystalochemická klasifikace minerálů)

To znamená, že minerály jsou rozděleny do několika hlavních skupin podle chemického složení.

V rámci nich jsou minerály děleny (nebo seskupovány) podle strukturní a tím tedy i krystalografické příbuznosti, případně opět podle chemické příbuznosti.

Hlavní skupiny mineralogického systému:
1/ Prvky a příbuzné nerosty (slitiny kovů)

2/ Sulfidy a příbuzné sloučeniny (selenidy, teluridy, arzenidy, antimonidy a bismutidy)

3/ Halovce (halogenidy)

4/ Oxidy a hydroxidy

5/ Uhličitany (karbonáty), dusičnany (nitráty), boritany (boráty)

6/ Sírany (sulfáty) a příbuzné sloučeniny Te, Cr, Mo a W

7/ Fosforečnany (fosfáty), arzeničnany (arzenáty), vanadičnany (vanadáty)

8/ Křemičitany (silikáty) – jsou nejhojnější (horninotvorné minerály) a nejdůležitější
Izomofní řada (= pevný roztok) – další základní jednotka přirozeného systému minerálů

Pevný roztok (směsný krystal): - pevná látka s homogenní krystalovou strukturou, nejčastěji jde o směs dvou chemicky definovaných komponent. V ní jsou určité ekvivalentní pozice obsazovány různými ionty.

- homogenní krystalovaný minerál s proměnlivým kvantitativním poměrem složek, které se zastupují na základě blízké chemické a krystalografické příbuznosti (GS)

- pevný roztok olivínu: forsterit Mg₂ SiO₄ ------- fayalit Fe₂ SiO₄
- pevný roztok plagioklasů (Na-Ca živců):
0% 10 30 50 70 90 100%

albit - oligoklas - andezín - labradorit - bytownit - anortit
NaAlSi₃O₈ CaAl₂Si₂O₈
Izostrukturní skupina barytová: baryt Ba SO₄

celestin SrSO₄

anglesit PbSO₄
Izostrukturní skupina apatitová: apatit Ca₅ (PO₄)₃ Cl

pyromorfit Pb₅ (PO₄)₃ Cl

mimetezit Pb₅ (AsO₄)₃ Cl

vanadinit Pb₅ (VO₄)₃ Cl

Všechny členy uvedených izomorfních skupin jsou izostrukturní a jsou si krystalograficky velmi blízké

Varieta (odrůda) – u některých minerálů rozeznáváme určité variety, lišící se např. barvou, charakterem agregátu apod.

• 
  křemen (ametyst, růženín, ……
  
• 
  korund (rubín, safír, ……..
  
• 
  hematit (spekularit, lebník, …….
  

Mineralogické názvosloví

• 
  jednoslovné na rozdíl od zoologického či botanického
  
• 
  pro většinu minerálů platný mezinárodní termín, nejběžnější nerosty mají také názvy české (halit = sůl kamenná, křemen = quartz)
  
• 
  koncovky –it, -in, -an
  
• 
  jména nerostů s počátečním malým písmenem
  

Původ jmen některých minerálů

a/ dle tvaru krystalu či typu agregátu

lepidolit – šupinkatý

aktinolit – paprsčitý

sanidin – tabulkovitý

b/ podle barvy

pyrop – oheň

azurit – modrý

chrysoberyl – chrysos = zlatý

c/ podle jiných fyzikálních vlastností

plagioklas, ortoklas – štěpný

diamant (amadas = nezkrotný)
d/ podle použití : grafit (grafein = psáti)
e/ podle naleziště : labradorit, cinvaldit
f/ podle významných - bertrandit, goethit, bornit, wollastonit
g/ jiné názvy: apatit – klamavý

Minerální asociace, parageneze
Asociace minerálů (širší termín) – společný výskyt různých minerálů v horninách, na žíle, v dutině. Může jít o jednu nebo více minerálních paragenezí, které jsou odrazem několika po sobě jdoucích minerogenetických procesů.
Minerální parageneze (parageneze) - společný výskyt různých minerálů v horninách, na žíle či v dutině.

Je zákonitě podmíněný chemickým složením a termodynamickými podmínkami prostředí. Současně se vyskytující minerální fáze jsou tedy výsledkem jednoho minerogenetického aktu.

PRVKY
Z známých prvků (viz. periodická tabulka) se jich jenom málo vyskytuje v elementárním stavu jako nerosty. Je to dáno především silnou slučivostí mnohých prvků s kyslíkem nebo sírou.
Rozdělení:

- kovy (Cu, Ag, Au, Fe, Pt)

- Hg – kapalná

- polokovy (As, Sb, Bi) – vzácné fáze hydrotermálních žil

• 
  nekovy (C – grafit a diamant), síra
  

Kovy skupiny mědi – Cu, Ag, Au

Struktura:

- nejtěsnější uspořádání atomů se symetrií krychlovou (trojvrstevní), kubická mřížka plošně centrovaná – viz obrázky

Měď - Cu

– krystaly vzácné, časté plíšky nebo dendritické útvary (kostrovité krystaly)

Fyzikální vlastnosti: barva kovově červená (na vzduchu pestře nabíhá a hnědne), tvrdost 3, hustota 8.5, vysoce vodivá
Geneze: druhotný (supergenní) minerál, vznikající v zóně zvětrávání ložisek Cu (subzóně cementační) – Borovec u Štěpánova, Zlaté Hory, Smolník (Slovenské rudohoří)

• 
  vzácně primární hydrotermální
  

Jako minerál nemá průmyslový význam, je vzácná.

Pozn. Cu se získává ze sulfidů (chalkopyrit, bornit, ...)

Stříbro - Ag

– krystaly vzácné, časté drátky nebo dendritické útvary (kostrovité krystaly)

Fyzikální vlastnosti: barva stříbrná – bílá (na vzduchu tmavne až černá – pokrývá se vrstvičkou Ag₂S), tvrdost 2, hustota 11, vysoce vodivé
Geneze: druhotný (supergenní) minerál, vznikající v zóně zvětrávání ložisek Pb-Zn-Ag rud (subzóně cementační) – Příbram, Jihlava, Kutná Hora, Stříbro, Jáchymov, Banská Štiavnica

- vzácně primální na žilách pětiprvkové formace (Jáchymov)

Jako minerál nemá průmyslový význam, je vzácné.
Pozn. Ag se získává většinou z galenitu jako vedlejší produkt, také z jiných ušlechtilých sulfidů Ag.


Zlato - Au (+Ag)

• 
  krystaly vzácné, časté plíšky, někdy s náznaky krystalů (oktaedr), dendritické útvary („mechové zlato“), valounky (v náplavech)
  

Fyzikální vlastnosti: barva zlatožlutá (s přibýváním Ag bledší), kovový lesk, tvrdost 2.5, hustota 19, vysoce vodivé, odolné vůči zvětrávání
Přirozená slitina Au + Ag je nazývána elektrum
Geneze:

- primární ryzí Au na hydrotermálních žilách, většinou s křemenem a malým podílem sulfidů (Jílové u Prahy, Kremnica, Roudný u Vlašimi)

- primární ryzí Au na sulfidických ložiskách , většinou s pyritem a Cu-sulfidy (Zlaté Hory)

• 
  druhotný (supergenní) minerál, vznikající v zóně zvětrávání ložisek Au-ložisek různé geneze (subzóně cementační) – Zlaté Hory, Kremnica
  
• 
  rozsypová (druhotná) ložiska v klastických sedimentech (povodí Otavy a Vltavy, toky v okolí Zlatých Hor, Hrubý Jeseník)
  

Průmyslový význam – zdroj Au.


Železo – Fe

Krystaluje v soustavě kubické

- pozemské (telurické) velmi vzácné – v některých bazaltech

- meteorické (slitiny s Ni): tenit – 30-45 % Ni

kamacit – 5-10 % Ni

Obě fáze lze rozlišit leptáním naleštěných meteorických želez zředěnou kyselinou dusičnou (Widmanstättenovy obrazce – viz obr. )

Platina – Pt (+ platinoidy: Os, Ir)

Krystaluje v soustavě kubické, většinou v zrnech a valouncích

- čistá Pt je ocelově šedobílá, hustota asi 20, těžko tavitelná (2000 ^oC)

Geneze: - vázána na ultrabazické magmatické horniny ze svrchního pláště (peridotity, serpentinity, pyroxenity), v asociaci s chromitem - Ural

- sekundárně v náplavech


Prvky – nekovy

• 
  dvě polymorfní modifikace uhlíku - grafit a diamant (viz fázový diagram), síra
  

Grafit - C

– soustava hexagonální: krystaly vzácné, časté šupinky, lupenité agregáty až masivní agregáty

Fyzikální vlastnosti: barva černá, kovový lesk, nízká tvrdost (1), vodí elektřinu, dokonalá štěpnost podle báze /001/, hustota 2.2, žáruvzdorná do 3000 ^oC
Struktura: obr. - vrstvy atomů uhlíku s orientací 001, v rámci nich silné kovalentní vazby

• 
  mezi vrstvami slabé a delší zbytkové vazby (Van der Valsovy síly)
  
• 
  známé dva polytypy (hegagonální a trigonální)
  

Struktura určuje výše uvedené fyzikální vlastnosti
Geneze: středně a silně metamorfované horniny (metasedimenty), kde byla původně organická hmota – grafitické ruly, grafitické mramory,.......

Naleziště: Český Krumlov, Bližná, Velké Vrbno, Petříkov, Velké Tresné
Význam: důležitý průmyslový minerál (tužky, elektrody, kelímky v hutích, maziva)

Diamant - C

– soustava kubická: krystaly tvaru osmistěnu, případně spojky s hexaoktaedrem (obr.), zrna izometrická

Fyzikální vlastnosti:

• 
  barva šedá, bílá, bezbarvý,
  
• 
  lesk diamantový (vysoký index lomu (2.4) a vysoká světelná disperze,
  
• 
  tvrdost 10, izolant,
  
• 
  dobrá štěpnost podle /111/,
  
• 
  hustota 3.5, při 1000 ^oC shoří na CO₂
  

Struktura: obr. – tetraedrická , vazby silné kovalentní, prostorově ideálně rozložené, elektronové obaly atomů se značně překrývají)

Struktura určuje výše uvedené fyzikální vlastnosti
Geneze: vznik za vysokých teplot a tlaků ve svrchním plášti, vázán na kimberlity ev. podobné ultrabazické horniny, provází ho často pyrop

- sekundární výskyty v náplavech (Brazílie)

Lokality: JAR, Namíbie, Jakutsko

Význam: důležitý průmyslový minerál (brusné prostředky a obráběcí nástroje, klenotnictví - drahokam)

Síra - S

• 
  má 3 modifikace:  - soustava kosočtverečná (stabilní do 95 ^oC)
  

 - soustava monoklinická

Krystaly: na krystalech převládají rombické dipyramidy, agregáty zrnité až celistvé, práškovité povlaky
Fyzikální vlastnosti:

• 
  barva žlutá,
  
• 
  lesk diamantový na krystalových plochách (vysoké indexy lomu)
  
• 
  tvrdost 2,
  
• 
  štěpnost chybí,
  
• 
  hustota 2.1, hoří
  

Struktura: obr. – molekulární (prstence S₈), v rámci nich silné kovalentní vazby, mezi prstenci pouze slabé zbytkové vazby – Van der Valsovy síly

Struktura určuje výše uvedené fyzikální vlastnosti
Geneze:

- vulkanogenní (sublimací ze sopečných plynů) – Sicílie, Japonsko

• 
  sedimentární (z ložisek sádrovce biochemickou činnosti sirných bakterií je sádrovec redukován na S, za spoluúčasti organických látek – např. metanu)
  

(Polsko – Tarnobrzeg)

- antropogenní vznik na hořících haldách uhelných dolů (Ostrava, Kladno)

Význam: důležitý minerál pro chemický průmysl


HALOVCE - HALOGENIDY
Halovce jsou sloučeniny kovů s halogenem (v zemské kůře tedy s F a Cl). Můžeme je odvodit od příslušných kyselin (HF, HCl).

Fluor se geochemicky podstatně liší od chloru, což je příčinou rozdílné geneze fluoridů (hydrotermální roztoky a fluida) a chloridů (sedimenty z mořské vody).

Halit (sůl kamenná) – NaCl

• 
  krystaluje v soustavě krychlové, krystalovým tvarem je krychle (většinou však s různoměrným vývinem). Agregáty jsou zrnité, někdy stébelnaté či vláknité
  
• 
  typické fyzikální vlastnosti: štěpnost dokonalá podle /100/, tvrdost 2, hustota 2.2, lesk skelný, rozpustná ve vodě, slaný
  
• 
  halit je bezbarvý, bílý, zbarvení pochází od příměsí – šedý (příměs jílu), oranžově červený (pigment oxidů Fe3+), vzácně inkoustově modré zbarvení, jehož příčinou jsou strukturní defekty
  

Struktura: známý typ, oktaedrická, vazby iontové
Geneze

• 
  chemogenní sediment z mořské vody, vznikající odpařováním v aridních oblastech v uzavřených zátokách, doplňovaných občasně mořskou vodou (ložiska evaporitů).
  
• 
  v Evropě: východní Slovensko (Solivar u Prešova, Michalovce), Polsko (Wieliczka), Rakousko – oblast „Solné komory“ (Salzburg), Německo (Stassfurt)
  

Sylvín – KCl

• 
  krystaluje v soustavě krychlové, krystalovým tvarem je krychle. Agregáty jsou zrnité.
  
• 
  fyzikální vlastnosti a zbarvení stejné jako u halitu: štěpnost dokonalá podle /100/, tvrdost 2, lesk skelný, rozpustný ve vodě, hořký, nejčastějí je bezbarvý, bílý
  

Struktura: izostrukturní s halitem
Geneze

• 
  chemogenní sediment z mořské vody (evapority), vznikající odpařováním v aridních oblastech v uzavřených zátokách. Na ložiskách solí je vzácnější než halit, vylučuje se až při vyšších koncentracích solných roztoků (Stassfurt – Německo)
  

Fluorit – CaF₂

• 
  krystaluje v soustavě krychlové, krystalovým tvarem je krychle, vzácněji osmistěn, časté spojky obou tvarů. Agregáty jsou zrnité.
  

- dvojčata podle /111/

• 
  fyzikální vlastnosti: štěpnost dokonalá podle /111/, tvrdost 4, lesk skelný, hustota 3.2, nejčastějí je fialový nebo zelený, též bezbarvý, bílý, žlutý nebo černofialový
  
• 
  fluorescence (při zahřátí)
  

Struktura

• 
  kubická, koordinace Ca je krychlová (mezi 8 kyslíky), vazby iontové
  
• 
  ionty Ca tvoří krychlovou plošně centrovanou mřížku
  

Geneze

• 
  hydrotermální na rudních žilách, častá parageneze fluorit – baryt – křemen – kalcit (typická pro Český masiv): Harrachov, Moldava a Kovářská v Krušných horách, Tišnov, Štěpánovice u Tišnova.
  

Význam : surovina na výrobu HF

Ca F₂ + H₂ SO₄ ------------- Ca SO₄ + 2 HF

Kryolit – Na₃ Al F₆

• 
  krystaluje v soustavě jednoklonné. Agregáty jsou zrnité.
  
• 
  je čirý, bílý, skelného lesku, tvrdost 3
  

Geneze: pegmatit - ložisko Ivigtut v Grónsku

Význam : původní surovina na výrobu Al


Carnallit – K Cl . Mg Cl₂ . 6 H₂O

• 
  kosočtverečný, agregáty zrnité
  
• 
  zbarven žlutě až červeně
  
• 
  tvrdost a hustota kolem 2
  
• 
  silně hygroskopický
  

Geneze: ložiska evaporitů – v konci odpařování roztoků – Stassfurt (Německo)


Sulfidy
Sulfidy jsou sloučeniny S ^2- s kovy (jedním nebo více). Do skupiny sulfidů řadíme i takové minerály, kde síra je zčásti nebo úplně zastoupena As (arzenidy), Se (selenidy), Te (teluridy), zřídka též Sb a Bi.
Sulfidy mají velký ekonomický význam jako hlavní suroviny většiny kovů. Geneze sulfidů je především hydrotermální (žilná a metasomatická ložiska).

Chemické vazby v sulfidech jsou převážně kovalentní nebo kovové, často smíšené.

Většina sulfidů má kovový lesk, na rozdíl od kovů nejsou většinou kujné ale jsou křehké (kruché), mají vesměs vysokou hustotu.

Systém sulfidů

- starší učebnice (např. Slavík a kol. 1974) řadí sulfidy podle klesajícího poměru kov : síra / Ag2 S, PbS, Sb2 S3).

- dělení na sulfidy kovů (kovy + S) a sulfosole (kov + polokov /As, Sb obsazují některé z pozic kovů ve struktuře/ + S)
Dnes přirozenější krystalochemická klasifikace:

• 
  sulfidy s tetraedrickou strukturou
  
• 
  sulfidy s oktaedrickou strukturou
  
• 
  kombinované tetraedrické + oktaedrické struktury
  
• 
  struktury s jiným uspořádáním
  
• 
  sulfidy s komplexními strukturami
  

Struktury sulfidů (kromě komplexních) si můžeme představit jako nejtěsnější uspořádání velkých atomů S, kationty obsazují různým způsobem vzniklé dutiny.
Sulfidy s tetraedrickou strukturou (sfalerit, chalkopyrit, bornit)
Sfalerit – ZnS ( příměs Fe až několik %, stopy Cd, Mn, In, Ge, Ga…)

• 
  krystaluje v soustavě krychlové, krystalovým tvarem je tetraedr a rombický dodekaedr (viz modely). Agregáty jsou zrnité, s dobře viditelnou výbornou štěpností podle rovin rombického dodekaedru – (110) (6 rovin štěpnosti!)
  
• 
  
  
• 
  sfalerit je izostrukturní s diamantem, 1/2 tetraedrických dutin je obsazena kovem, vazby kovalentní
  

Fyzikální vlastnosti sfaleritu jsou ovlivněny konkretním chemismem:

• 
  zbarvení žluté – oranžové – medové - hnědé – černé (s přibýváním Fe), černá varieta sfaleritu se nazývá „marmatit“
  
• 
  štěpnost výborná dle (110), tvrdost a hustota asi 4, polokovový lesk
  

Geneze: hydrotermální rudní žíly (nejčastějí v asociaci s galenitem) – Příbram, Kutná Hora, Jihlava, Banská Štiavnica, metasomatická Pb -Zn ložiska – Mežica (Slovinsko), polymetalická sulfidická ložiska jiné geneze (Zlaté Hory)
Chalkopyrit – CuFeS₂

• 
  krystaluje v soustavě tetragonální v poloplochých tvarech (tetragonální disfenoid a skalenoedr) (viz modely). Agregáty masivní, vtroušená zrna.
  

• 
  Struktura blízce příbuzná sfaleritu (viz Obr.). 1/2 tetraedrických dutin je obsazena kovem- střídavě Fe, Cu, souměrnost proto snížena na tetragonální
  

Fyzikální vlastnosti:

• 
  barva kovově žlutá ( s odstínem do zelena) – vzhledem k pyritu mnohem sytější, vzhledem ke zlatu bledší. Chalkopyrit na povrchu často pestře nabíhá – modrofialově (povlak covellinu CuS)
  
• 
  neštěpný, tvrdost a hustota asi 4.5, kovový lesk
  

Geneze: hydrotermální rudní žíly (samostatně nebo v asociaci s pyritem, sfaleritem) – Kutná Hora, Ludvíkov u Vrbna, Borovec u Štěpánova, Banská Štiavnica, polymetalická sulfidická ložiska jiné geneze (Zlaté Hory)


Bornit – Cu₅ Fe S₄

• 
  krystaluje v soustavě krychlové, krystaly řídké, obyčejně kusový (masivní agregáty)
  

Fyzikální vlastnosti:

• 
  barva kovově červenofialová, na povrchu rychle nabíhá pestrými barvami (fialový, hnědý)
  
• 
  neštěpný, tvrdost 3, hustota 5, kovový lesk
  

Geneze: hydrotermální rudní žíly – Vrančice u Příbrami (s chalkozínem), sulfidická ložiska jiné geneze (Zlaté Hory) – s chalkopyritem, sfaleritem, galenitem, pyritem
Sulfidy s oktaedrickou strukturou (galenit, pyrhotin, nikelín)

Struktury:

• 
  atomy síry v nejtěsnějším uspořádání se symetrií krychlovou či hexagonální
  
• 
  atomy kovů obsazují jen oktaedrické dutiny, ve většině případů jsou všechny oktaedrické dutiny obsazeny
  

Galenit – PbS ( izomorfní příměs Ag v 0.X - 1 %) – nejdůležitější ruda Pb a Ag

• 
  krystaluje v soustavě krychlové, krystalovým tvarem je krychle a oktaedr, rombický dodekaedr (viz modely). Agregáty jsou zrnité, s dobře viditelnou výbornou štěpností podle rovin krychle
  

• 
  galenit je izostrukturní s halitem,
  

Fyzikální vlastnosti galenitu:

• 
  barva stříbrobílá (čerstvý), časem šedne a tmavne, ztrácí lesk – pokrývá se vrstvičkou Ag₂ S
  
• 
  štěpnost výborná dle krychle, tvrdost 2.5, je velmi křehký, hustota 7.5, kovový lesk
  

Geneze: hojný sulfid :

hydrotermální rudní žíly (nejčastějí v asociaci se sfaleritem) – Příbram, Kutná Hora, Jihlava, Stříbro, Nová Ves u Rýmařova, Oloví, Banská Štiavnica, metasomatická Pb -Zn ložiska – Mežica (Slovinsko),

polymetalická sulfidická ložiska jiné geneze (Zlaté Hory, Horní Benešov, Horní Město)

Pyrhotin – FeS ( přesněji Fe_1-x S ),

stechiometrický FeS – je minerál troilit (vyskytuje se v meteoritech)

• 
  krystaluje v soustavě hexagonální, více polytypů (i monoklinické),
  
• 
  krystaly vzácné – tabulkovité dle báze, většinou kusový („litá ruda“) agregáty někdy zrnité
  

Struktura: oktaedrická, vrstevní (viz. Obr.), nejtěsnější uspořádání atomů síry je hexagonálního typu
Fyzikální vlastnosti pyrhotinu:

• 
  velmi typická bronzově hnědá barva ( čerstvý stříbrohnědý), , kovový lesk
  
• 
  časem tmavne, ztrácí lesk
  
• 
  neštěpný, tvrdost 3.5, křehký, hustota 4, je magnetický
  

Geneze: hojný sulfid :

hydrotermální výšeteplotní rudní žíly (nejčastějí v asociaci se sfaleritem) – Kutná Hora, likvační ložiska v bazických intruzívech (parageneze pyrhotin – chalkopyrit- pentlandit) – Staré Ransko, Sudbury (Kanada),

metamorfovaná sulfidická ložiska jiné geneze (Zlaté Hory),

akcesorický opakní minerál v horninách (amfibolity, bazalty, mramory, …)

Nikelín – NiAs

• 
  krystaluje v soustavě hexagonální,
  
• 
  krystaly vzácné, většinou kusový - masivní („litá ruda“)
  

Struktura: izostrukturní s pyrhotinem
Fyzikální vlastnosti nikelínu:

• 
  velmi typická barva světle kovově červená ( čerstvý), kovový lesk
  
• 
  časem tmavne, ztrácí lesk
  
• 
  neštěpný
  

Geneze:

hydrotermální rudní žíly pětiprvkové formace (Ag-U-Co-As-Ni-Bi) – Jáchymov

Sulfidy s kombinovanou tetraedrickou a oktaedrickou strukturou

• 
  atomy kovů obsazují tetraedrické i oktaedrické dutiny
  

Pentlandit – (Fe, Ni)₉ S₈ – nejdůležitější ruda Ni

Makroskopicky podobný pyrhotinu


Sulfidy s jiným uspořádáním struktury

• 
  argentit - akantit
  
• 
  molybdenit
  
• 
  cinabarit
  
• 
  covellin
  
• 
  chalkozín
  

Argentit - akantit Ag₂S
Kubický argentit je stabilní modifikací Ag₂S za teploty nad 179 ^oC, jednoklonný (pseudokubický) akantit vzniká za teplot nižších než 179 ^oC. Krystalovými tvary argentitu je krychle a osmistěn. Akantit (ev. argentit) však nejčastěji tvoří dendrity, celistvé hmoty nebo povlaky a pseudomorfuje drátky stříbra.

Je černošedý, na čerstvém povrchu má silný kovový lesk, rychle však tmavne a černá. Je kujný . T= 2-2.5, h= 7.3,
Geneze: Argentit je pozdním hydrotermálním minerálem (Pb-Zn-Ag žilná formace). Vyskytuje se s galenitem a Ag-minerály (pyrargyritem, proustitem, stefanitem). Lokality: Příbram, Stará Vožice.

Typický je pro pětiprvkovou formaci rudních žil. V Jáchymově se vyskytoval v drúzách xx a kusech o hmotnosti až několika kg, často v asociaci s proustitem.


Molybdenit MoS₂

Pravidelně obsahuje stopové množství Re (max. 0.3 %).

- hexagonální minerál, vytváří však několik polytypů (zejména 2H - hexagonální, 3R - trigonální). Struktura je vrstevního typu (obr.).

Krystaly tabulkovité s hexagonálním obrysem, většinou s nedokonale vyvinutými krystalovými plochami. Agregáty jsou šupinkaté až lupenité, někdy růžicovité (s radiálním uspořádáním lupínků).
Fyzikální vlastnosti molybdenitu:

• 
  je modravě stříbrošedý, má silný kovový lesk
  
• 
  štěpnost dokonalé dle báze. Je ohebný, dá se krájet a dobře vede elektřinu.
  
• 
  Tvrdost 1, hustota 5.
  

Geneze: vysokoteplotní hydrotermální mineralizace – greiseny (Cínovec, Horní Slavkov, Krupka)

• 
  pukliny granitoidů a pegmatitů (Černá Voda u Žulové)
  
• 
  Cu-Mo porfyrové rudy
  

Význam : ruda Mo a Re

Cinabarit HgS („rumělka“)

- krystaluje v trigonální soustavě. Krystaly hojnoploché, čočkovité (obr. ). Agregáty kusové, zrnité i práškovité.

Fyzikální vlastnosti:

• 
  Barva vínově červená (krystaly), agregáty světlejší, lesk diamantový (na krystalech).
  
• 
  Tvrdost 3, hustota 8
  
• 
  Odolnost vůči zvětrávání
  

Geneze: nízkoteplotní hydrotermální žíly (Merník u Prešova, Nižná Slaná, Idria – Slovinsko)

• 
  druhotně se koncentruje v náplavech
  

Význam: ruda Hg

Covellin CuS

• 
  krystaluje v hexagonální soustavě, struktura vrstevního typu. Většinou tvoří jen tenké povlaky na jiných sulfidech mědi (chalkopyritu, bornitu),
  

Fyzikální vlastnosti:

• 
  Barva tmavě modrá až tmavě červená, kovový lesk
  
• 
  Tvrdost 3, hustota 8
  

Geneze: Cu-ložiska různé geneze – většinou sekundární

Chalkozín Cu₂ S

• 
  krystaluje v rombické soustavě, krystaly jsou tlustě tabulkovité a pseudohexagonální. Agregáty kusové, jemnozrnné až celistvé.
  

Fyzikální vlastnosti:

• 
  Barva kovově černošedá, kovový lesk
  
• 
  Tvrdost 3, hustota 6
  

Význam: ruda Cu

Sulfidy s komplexními strukturami

• 
  pyrit - markazit
  
• 
  arzenopyrit
  
• 
  antimonit
  
• 
  tetraedrit
  
• 
  realgar a auripigment