Diplomová práce

Graf 9.3.2a

Počet korunovitých okvětních lístků:
V literatuře je možné narazit na problém, zda je u M. tripetala a M. obovata vyvinuto okvětí či koruna a kalich a zejména na problém uváděných různých počtů okvětních lístků. Thien (1974) u M. tripetala uvádí 6 nebo 9 korunních lístků, u křížence Spongberg et Weaver (1981) uvádí obvykle 9 někdy 12 okvětních lístků, Spongberg (1998) u M. obovata uvádí 9 až 12 okvětních lístků, u M. tripetala pak 9 nebo 12 květních lístků, Koblížek (2000) uvádí u M. obovata a M. tripetala 9 až 12 okvětních lístků.

Podle vlastních dat se ale u M. tripetala, M. obovata a jejich křížence vyskytují počty 8 až 13 korunovitých okvětních lístků a vždy 3 kalichovité okvětní lístky (počítal jsem hlavně jizvy na stopkách šáchů). V počtech okvětních lístků nejsou mezi taxony podstatné rozdíly (viz grafy 9.3.2b). Chyby a nepřesnosti počítání jsou zcela vyloučitelné vyjma problematického započítávání orgánů na přechodu mezi tyčinkami a okvětními lístky (rovněž přechodné jizvy).

Počet korunovitých okvětních lístků 8 je opravdu v morfologii květů základní. Šáchy např. s 11 jizvami po korunovitých okvětních lístcích měly 8 jizev v jedné řadě a přibližně stejné velikosti a 3 menší jizvy jakoby v druhém horním kruhu vmezeřené mezi osmi základními jizvami (ty 3 nebyly rozmístěné v kruhu, ale ob 1 až 2 spodní lístky - tedy jako pokračování květní spirály). Zdá se, že vyšší čísla jsou i vzhledem k rovnoměrnosti rozmístění nevýhodná a 'Příroda patrně šla' prostě cestou redukce z vyššího počtu spirálně uspořádaných korunovitých lístků na výhodných 8 (nejčastěji se vyskytující počet).

taxon/počet [ks]	8	9	10	11	12	13	celkem
M. tripetala	32	20	20	25	0	2	99
hybrid	56	50	22	12	2	0	142
M. obovata	19	18	8	4	2	0	51

taxon/počet [%]	8	9	10	11	12	13
M. tripetala	32,3	20,2	20,2	25,3	0,0	2,0
hybrid	39,4	35,2	15,5	8,5	1,4	0,0
M. obovata	37,3	35,3	15,7	7,8	3,9	0,0

Grafy 9.3.2b

Průměr květů:
Podle Coombes (1996) má M. obovata květy 20 cm široké, M. tripetala až 20 cm široké. Podle vlastního zjištění má M. obovata menší květy než M. tripetala, což je znak viditelný již na první pohled. Průměr květů je u M. tripetala těžké změřit, neboť květy jsou obvykle přivřené (proto jen 4 měření skutečně plochých květů /v pozdních fázích ontogeneze/ u tohoto taxonu). Průměr květu odpovídá zhruba dvojnásobku délky největšího okvětního lístku (viz další znak).

taxon	minim.	percentil 10%	medián	percentil 90%	maxim.	průměr	směrodat. odchylka	počet měření
T	22	22,0	25,5	28,0	28	25,25	2,50	4
H	16	18,5	21,0	24,0	25	21,31	2,04	36
O	13	15,5	17,0	19,0	22	17,26	1,70	72

pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v centimetrech


Délka největšího okvětního lístku:
Spongberg (1998) uvádí délku korunovitého okvětního lístku 8,5-12 cm u M. obovata, 8-12 cm u M. tripetala.

Největší okvětní lístek jsem utrhnut a změřil (velikost jsem vizuálně porovnal s ostatními lístky a vybral jsem lístek s předpokládanými největšími rozměry). Pokud chybělo větší množství pletiva u báze okvětního lístku, odhadem jsem připočetl (kolik pletiva asi chybělo) i několik milimetrů (obvykle 1-2 milimetry). Opět se potvrdil předpoklad, že M. obovata má květy (okvětní lístky) menší než M. tripetala. Pozdní květy květní sezony jsou na první pohled menší (nebylo testováno). Pakliže se okvětní lístky pohybují díky růstové aktivitě buněk ve spodní části okvětních lístků, pak mohou okvětní lístky pozdnějších fází (samčí) být o něco delší než okvětní lístky časných fází (samičí) - nebylo testováno.

taxon	minim.	percentil 10%	medián	percentil 90%	maxim.	průměr	směrodat. odchylka	počet měření
T	10,7	11,7	12,8	13,7	14,2	12,75	0,74	35
H	8,3	9,3	10,5	12,0	12,0	10,56	0,94	36
O	6,5	8,0	9,5	11,2	11,8	9,50	1,18	95

pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v centimetrech

Šířka největšího okvětního lístku:
Spongberg (1998) uvádí délku korunovitého okvětního lístku 1,5-4,5 cm u M. obovata, 2,6-4 cm u M. tripetala.

Podle vlastních základních popisných statistik tohoto znaku má nejširší okvětní lístky kříženec (neplatí u maxima, které mohlo být u M. obovata dosaženo i jen díky většímu množství proměřených okvětních lístků). Tento jev zatím není příliš průkazný a spíše vypovídá o malé hodnotě tohoto znaku pro determinaci studovaných taxonů.

taxon	minim.	percentil 10%	medián	percentil 90%	maxim.	průměr	směrodat. odchylka	počet měření
T	3,8	4,1	4,7	5,5	5,5	4,74	0,48	35
H	4,3	4,5	5,5	6,0	6,0	5,24	0,54	36
O	3,4	4,0	4,8	5,5	6,3	4,76	0,60	95

pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v centimetrech


Počet listů na umbrele:
Počítány byly listy jedné umbrely (vějíře listů na konci letorostu, viz vysvětlivky). Nebyly započítávány letorosty bez květů (ryze vegetativní). Průměrné počty listů na umbrelách jednotlivých rostlin měly poměrně malý rozptyl (4,8-7,0) a skutečné počty listů na umbrele se pohybovaly od 4 do 9 kusů. Průměrné počty listů u všech taxonů se lišily maximálně o zhruba jen jeden list, přesto kříženci (včetně omezeného množství zvlášť započítávaných F2 kříženců) zaujaly průměrné hodnoty mezi rodičovskými druhy. Tento znak nepatří mezi dobře separující znaky pro dané taxony (minimální rozdíly, ani u řádově desítek měření nemusíme taxony správně identifikovat), ale ve své podstatě se jedná o znak patrně nezávislý na prostředí (listy mohou být různě vyvinuty, ale jejich počet je patrně náhodný).

taxon	průměr [ks/umbrela]	počet listů
M. tripetala	5,245	577
kříženec	6,279	1237
kříženec F2	5,409	119
M. obovata	6,423	668

Délka čepele listu:
Spongberg (1998) uvádí délku čepele listu M. obovata (10-) 16-45 (-50) cm, M. tripetala (15-) 22-38 (-60) cm. Obecně se v literatuře uvádí větší rozměry listové čepele u M. tripetala proti M. obovata. Tento závěr vlastní data (měřeny jen plně vyvinuté listy umbrel) podporují. Kříženec má délku listové čepele intermediární. Protože rozdíl ve velikosti listové čepele mezi M. obovata a M. tripetala je v průměru jen asi 10 cm (1/3-1/4 délky listu), je možno jednotlivé taxony rozlišit až při velkém množství měření. Tento znak není vhodný pro jednoznačnou identifikaci studovaných taxonů (listy mohou být různě vyvinuté i v závislosti na prostředí).

taxon	minim.	percentil 10%	medián	percentil 90%	maxim.	průměr	směrodat. odchylka	počet měření
T	19,2	30,30	38,80	46,77	57,1	38,44	6,743	212
H	19,5	25,27	33,35	40,70	45,7	33,25	5,901	276
O	15,9	22,04	28,30	33,18	37,0	27,83	4,293	143

pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v centimetrech

Šířka čepele listu:
Spongberg (1998) uvádí šířku čepele listu M. obovata (5,8-) 9-20 (-25) cm, M. tripetala (6-) 10-23,5 cm. Podle vlastního měření šířka čepele listu se nejeví jako dobrý determinační znak - hodnoty jednoho taxonu prakticky odpovídají hodnotovému rozpětí zbylých taxonů a intermediarita křížence není patrná.

taxon	minim.	percentil 10%	medián	percentil 90%	maxim.	průměr	směrodat. odchylka	počet měření
T	6,3	12,59	16,65	20,6	24,3	16,57	3,354	212
H	8,4	13,2	17,55	21,63	25,2	17,56	3,215	276
O	8,7	12,54	14,9	17,62	20,3	14,97	2,065	143

pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v centimetrech

Délka řapíku listu:
Zdá se, že M. obovata má delší řapík než M. tripetala a kříženec je intermediární. Délka řapíku zřejmě souvisí i s délkou čepele - čím delší čepel, tím kratší řapík. Bohužel pro jednoznačnou determinaci taxonů tento znak doporučit nelze (malé jen rozdíly mezi taxony, průměry rodičovských druhů křížence se liší pouze o 16%).

taxon	minim.	percentil 10%	medián	percentil 90%	maxim.	průměr	směrodat. odchylka	počet měření
T	1,2	2,1	2,9	3,6	4,6	2,87	0,617	212
H	1,9	2,4	3,0	3,8	4,4	3,05	0,527	276
O	2,0	2,6	3,4	4,26	4,8	3,43	0,627	143

pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v centimetrech

Frekvence laločnatých listů na umbrele:
Laločnaté listy u M. tripetala jsem u žádné rostliny nezaznamenal. Tabulka 9.3.2b shrnuje počty generativních letorostů s laločnatými a nelaločnatými listy. Meziročně se výsledky u jednotlivých rostlin mohou zásadně lišit. Výskyt laločnatých listů lze považovat za znak nezávislý na prostředí.

jedinec	taxon	laloč. listů	nelaloč. listů
63/1	h	4	56
19/1	h	4	9
5/15	h	21	6
5/14	h	0	4
1/1	h	3	12
5/17	h	1	4
5/16	h	31	6
5/18	h	3	17
1/9 (2003)	h	3	19
1/9 (2004)	h	0	22
1/10 (2003)	h	7	21
1/10 (2004)	h	9	19
1/11 (2003)	h	17	14
1/11 (2004)	h	9	13
1/12 (2003)	h	8	21
1/12 (2004)	h	3	21
1/15 (2003)	h	6	24
1/15 (2004)	h	1	16
7/4	h	10	23
Lednice kašna	h2	7	9
Lednice park	h2	7	14
3/1	o	7	12
V. Březno	o	4	4
BZ	o	23	6
Kostelec vedle	o	6	8
Kostelec pod	o	13	9
Kostelec spodní	o	3	12

Tabulka 9.3.2b

Stupeň laločnatosti laločnatého listu:
Stupeň laločnatosti byl vypočítán jako údaj, kolik procent délky čepele listu (rozměr 2 u obrázku 9.3.2b) zabírá vykrojení v apikální části listu (rozměr 1).

U žádné rostliny M. tripetala jsem nezaznamenal ločnaté listy, proto tento taxon v popisné tabulce a krabicových diagramech chybí. U M. obovata jsem zaznamenal délku vykrojení až do třetiny délky čepele listu (32,05%). U křížence laločnaté listy nebyly tolik laločnaté. Poměrně významná jsou odlehlá měření.

Obrázek 9.3.2b

taxon	minim.	percentil 10%	medián	percentil 90%	maxim.	průměr	směrodat. odchylka	počet měření
H	0,34	0,91	3,66	10,1	19,72	4,62	3,78	119
O	0,64	1,17	6,42	21,17	32,05	8,33	7,84	48

pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v procentech (délka

Obrázek 9.3.2c (vlevo - semeno) a obrázek 9.3.2d (vpravo - příčný řez semenem)

Délka semen:
Semena kříženců jsou reprezentována dvěmi souplodími kříženců opylovaných pylem kříženců (nešlo ale o geitonogamické opylení). Délka semene byla měřena jako vzdálenost apikální části semene od spodní hrany semene (rozměr 'd' na obrázku 9.3.2c).

Srovnání délek semen vypovídá o větších semenech M. obovata než M. tripetala a intermediaritě křížence. Rozdíl v délce semen u taxonů není příliš velký (průměry rodičovských druhů křížence se liší pouze o 14%) a rovněž velikost semen může souviset s jejich množstvím v šáchách.

taxon	minim.	percentil 10%	medián	percentil 90%	maxim.	průměr	směrodat. odchylka	počet měření
T	66	78	88	95	104	87,09	6,32	257
H	70	84,9	93	100	107	93,14	6,06	108
O	74	91	102	111,5	122	101,23	8,43	194

pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v desetinách milimetru
Šířka semen:
Šířka semene (rozměr 's' na obrázku 9.3.2c) byla měřena jako vzdálenost vymezená bočními hranami semene. Tato vzdálenost byla kolmá na osu semene vymezenou rýhou semene.

Naměřená data naznačují větší šířku semen M. tripetala. Ta má semena ovšem celkově kratší. Rozdíly mezi taxony v šířce nejmenších semen jsou zcela minimální (několik až 0%).

taxon	minim.	percentil 10%	medián	percentil 90%	maxim.	průměr	směrodat. odchylka	počet měření
T	62	72	83	104	119	86,21	12,30	257
H	58	71	80	91,1	96	80,13	7,86	108
O	58	68	78	86	95	77,66	7,08	194

pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v desetinách milimetru


Tloušťka semen:
Tento znak ('t' na obrázku 9.3.2d) zřejmě nijak taxony neodlišuje. Tloušťka semen všech taxonů je srovnatelná a ani přesnější měření by zřejmě k odlišení taxonů nevedlo.

taxon	minim.	percentil 10%	medián	percentil 90%	maxim.	průměr	směrodat. odchylka	počet měření
T	32	38	43	49	55	43,31	4,29	257
H	28	36	40	45	51	40,57	3,75	108
O	26	40	45	51	57	45,35	4,76	194

pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v desetinách milimetru

Tloušťka semen v rýze:
Tento znak ('r' na obrázku 9.3.2d) zřejmě nijak taxony neodlišuje. Krabicové diagramy odpovídají znaku 'tloušťka semen'. Vlastní rýha semen je zhruba 1 mm (porovnání průměrů tloušťky semen a tloušťky semen v rýze).

taxon	minim.	percentil 10%	medián	percentil 90%	maxim.	průměr	směrodat. odchylka	počet měření
T	24	29	33	38	43	32,93	3,66	257
H	20	26	30	38	42	31,02	4,40	108
O	20	31	37	43	47	36,93	4,71	194

pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v centimetrech

Obrázek 9.3.2e
Délka pupenů:
Měřeny byly jak pupeny z nichž se vyvíjely letorosty i s květy, tak letorosty bez květů (se 100%ní jistotou tyto pupeny v zimním období či předjaří odlišit nelze). Měření probíhala v období po shození listů (podzim-zima), nejpozději v předjaří. Od každého taxonu byly proměřeny alespoň 2 rostliny. Délka pupenu byla měřena jako rozměr 'd' na obrázku 9.3.2e.

Vrcholový pupen M. tripetala je podle Cigánová (1989) 4-5 cm dlouhý, zatímco u M. obovata 2-3 cm dlouhý. Vlastní morfometrická analýza pupenů neprokazuje rozdíly v délce pupenů mezi taxony.

taxon	minim.	percentil 10%	medián	percentil 90%	maxim.	průměr	směrodat. odchylka	počet měření
T	5	15	32	42	57	30,30	9,73	244
H	6	17,9	33	43	56	32,01	9,80	268
O	5	18	31	42	54	30,19	9,38	247

pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v milimetrech
Šířka pupenů:
Délka pupenu byla měřena jako rozměr 's' na obrázku 9.3.2e. Vrcholový pupen M. tripetala je podle Cigánová (1989) 0,6-1,2 cm v průměru, zatímco u M. obovata 0,7-1 cm v průměru. Vlastní morfometrická analýza pupenů neprokazuje rozdíly v šířce pupenů mezi taxony.

taxon	minim.	percentil 10%	medián	percentil 90%	maxim.	průměr	směrodat. odchylka	počet měření
T	2	4	7	10	14	7,01	2,43	244
H	3	5	9	13	17	9,01	2,91	268
O	2	5	8	12	16	8,06	2,47	247

pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v milimetrech

Délka nitky tyčinky:
Proměřeno bylo vlastně jen několik květů od každého taxonu (viz shluky naměřených hodnot u odvozených znaků - délka nitek/délka prašníků).

Nitky tyčinek rostou směrem k M. obovata, která má také největší rozpětí naměřených hodnot. Kříženec vykazuje určitou intermediaritu. Délka nitek M. obovata a M. tripetala se jednoznačně liší (jen vzácné přesahy naměřených hodnot do rozpětí druhého botanického druhu). Tento znak lze doporučit pro odlišení M. obovata od M. tripetala, determinace kříženců však může již činit potíže.

taxon	minim.	percentil 10%	medián	percentil 90%	maxim.	průměr	směrodat. odchylka	počet měření
T	23	30,5	38	51,5	72	39,4	8,77	104
H	17	32,7	59	71	86	55,3	14,29	176
O	60	76	101	134,4	166	102,5	22,72	105

pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v desetinách milimetru

Délka prašníku tyčinky:
Proměřeno bylo vlastně jen několik květů od každého taxonu (viz shluky naměřených hodnot u odvozených znaků - délka nitek/délka prašníků).

Největší rozptyl má kříženec, nicméně tento rozptyl může být dán jen dostupností proměřeného materiálu. Opět je naznačen trend, že delší prašínky má M. obovata než M. tripetala.

taxon	minim.	percentil 10%	medián	percentil 90%	maxim.	průměr	směrodat. odchylka	počet měření
T	54	62,5	68,5	82,5	125	70,9	10,62	104
H	34	43	89,5	122,3	134	85,2	31,05	176
O	102	110	139	150	162	135,2	13,74	105

pozn.: hodnoty kvantilů a průměru jsou uvedeny v desetinách milimetru

Doporučitelné znaky pro další analýzy:
Tyto znaky nebyly dostatečně proměřeny, ale rozdíly mezi taxony u nich lze předpokládat: délka stopek šáchů, délka poupěcí jizvy na stopce šáchů aj.