Karel Čapek

Karel Čapek

R.U.R.

Autor:

• 
  1890 - 1838
  
• 
  Český prozaik, dramatik, novinář a překladatel
  
• 
  Nejmladší ze tří sourozenců - bratr Josef (hlavně malíř) a sestra Helena (autorka několika próz, ale hlavně vzpomínkové knihy Moji milí bratři)
  
• 
  Za svého života vyl vychovatelem v hraběcí rodině, knihovníkem Národního muzea, redaktorem Národních listů a Lidových novin, dramaturgem a režisérem ve Vinohradském divadle
  
• 
  Podnikal mnoho cest do zahraničí, z nichž získal podněty pro své cestopisné fejetony a prózy
  
• 
  mistr českého jazyka - nejbohatší slovní zásoba
  
• 
  zakladatel utopistického a vědecko-fantastického románu
  
• 
  vytvořil slovo ROBOT (=umělá inteligence)
  
• 
  zemřel náhle na zápal plic, pochován na Vyšehradě (půl roku po jeho smrti si pro něj přišlo gestapo, aby ho odvedli do koncentračního tábora, místo něj si nakonec vzali jeho bratra Josefa)
  

Dílo:

• 
  své první prozaické práce psal spolu s bratrem Josefem (Krakonošova zahrada, Zářivé hlubiny a jiné prózy)
  
• 
  silně ovlivněn svým filozofickým a estetickým vzděláním, především pragmatismem a expresionismem
  
• 
  měl velkou slovní zásobu, používal neobvyklá slova a dlouhá souvětí
  
• 
  Novinařina:
  

Fejetony - Dášenka, Zahradníkův rok

Filozofické eseje - Hovory s T.G.M., Italské listy, Výlet do Španěl

• 
  Překladatel: Bodelaire, Apolinaire, Verlaine
  
• 
  Dětská literatura:
  

Pohádky - Lotrando a Zubejda, Devatero pohádek

• 
  Próza - Válka s mloky, Hordubal, Povětroň, Povídky z jedné a druhé kapsy
  
• 
  Drama a divadelní hry - R.U.R., Věc Makropulos, Ze života hmyzu, Bílá nemoc, Matka
  

Historicko-společenský kontext

• 
  po skončení 1. sv. v. 1918 -) První republika
  
• 
  vznik samostatného Československého státu
  
• 
  1. republika od vzniku do podepsání Mnichovské dohody, 2. republika od podpisu Mnichovské dohody do r. 1939
  

MEZIVÁLEČNÁ A VÁLEČNÁ LITERATURA

• 
  mladí avantgardní umělci u nás často přejímali ideály komunismu, bojovali proti extremismu, fašismu, budovali socialismus a podporovali dělnickou třídu
  

Poezie

• 
  nejznámějším meziválečným sdružením českých výtvarníků a literátů byl svaz moderní kultury Devětsil (založen roku 1920)
  
• 
  spisovatelé z řad Devětsilu -) Vladislav Vančura( píše POETISTICKÝM STYLEM-) básnické obrazy, archaismy, zvláštní slovosled), Jiří Wolker, Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Konstantin Biebel a další
  
• 
  nejčastějšími směry, kterými se nechali autoři inspirovat byly: existencialismus, civilismus a surrealismus
  

Existencialismus= zabývá se filozofií existence, zdůrazňuje lidské prožitky

- exist. výrazně ovlivnil dílo Jiřího Ortena (Čítanka jaro)

Civilismus= umělecký směr, líčící střízlivě a věcně běžný občanský život, se zájmem o sociální otázky

• 
  představitelé českého civilismu se sdružili do Skupiny 42 (název podle roku založení)
  
• 
  snažili se zachytit dynamiku civilizace, moderního člověka a jeho každodenní život v ruchu velkoměsta
  
• 
  světově proslulým autorem Skupiny 42 byl Jiří Kolář (Křestní list, Óda a variace), dále pak Josef Kainar (Nové mýty, Osudy)
  

Próza

Pragmatismus

• 
  od slova pragma-) účelnost
  
• 
  pro svět a člověka má největší význam účelnost (praktické věci)
  
• 
  autoři se hlásili k T.G. Masarykovi, spousta z nich byla jeho přáteli, tzv. Pátečníci (zval je k sobě na čaj každý pátek)
  
• 
  Čapkové, Peroutka, Poláček, Bass, Langer
  

Katolická próza

• 
  přináší tématiku Boha, církve, desatera přikázání...
  
• 
  Jakub Deml-Zapomenuté světlo, Jaroslav Durych-Bloudění
  

Demokratický směr

• 
  blížili se k pragmatismu
  
• 
  Karel Čapek, Josef Čapek-Stín kapradiny, Karel Poláček-Bylo nás pět, Muži v ofsajdu, Eduard Bass-Klabzubova jedenáctka, Cirkus Humberto
  

Společenský proud

• 
  autoři kritizují společenské poměry, nelehký úděl prostých lidí a dělníků
  
• 
  Ivan Olbracht-Žalář nejtemnější
  

Psychologická próza

• 
  prokreslení vnitřních myšlenkových pochodů
  
• 
  Jaroslav Havlíček-Petrolejové lampy, Ladislav Klíma-Utrpení knížete Sternenhocha
  

Venkovská tématika

• 
  tzv. ruralismus
  
• 
  Josef Knap-Muži a hory, František Křelina a Václav Prokůpek
  

Drama

• 
  nejčastěji se reakce na válečnou tématiku projevuje formou satiry(využívá výsměch, karikaturu, ironii) nebo alegorie (její vlastní název vypovídá o něčem jiném, představuje skrytý úmysl, děj...)
  
• 
  satirický přístup byl vlastní členů Osvobozeneckého divadla(1926), které vzniklo nejprve jako součást Devětsilu, následně se osamostatnilo. Nejznámějšími jmény tohoto divadla jsou: Vítězslav Nezval, Vladislav Vančura, Jiří Voskovec a Jan Werich (tito dva kombinovali dadaistickou grotesku s dobovou satirou-)Kat a blázen, Rub a líc)
  

Světoví autoři

Erich Maria Remarque - Na západní frontě klid

Ernest Hamingway - Stařec a moře, Komu zvoní hrana

John Steinbeck - O myších a lidech, Hrozny hněvu

Romain Rolland - Petr a Lucie

John Galsworthy - Sága rodu Forsytů

Thomas Mann - Doktor Faustus

Michail Šolochov - Tichý Don

George Barnard Shaw - Zpět k Metuzalémovi
R.U.R.

= Rossumovi Univerzální Roboti

Druh: drama

Žánr: vědecko-fantasticko-utopistické dílo

Doba děje: budoucnost

Místo děje: Rossumův ostrov

Námět: kritický postoj k přeceňování techniky – technika ničí lidstvo, strach před rozvojem techniky – obava o osud lidstva, potřeba vzájemné lásky a lidskosti, kritika touhy zbohatnout, vést pohodlný život

Jazyk: použit je spisovný srozumitelný jazyk, výjimkou je mluva Nány, novotvar robot (nápad Josefa Čapka), rychlé dialogy posunují děj dopředu, děj se odehrává v budoucnosti, řeší však problémy současnosti, použitá hovorová řeč - například šak, šmarjájozef, vobrazu atd.

Kompozice: chronologicky, hra skládající se ze třech dějství a předehry

Předehra - Příjezd Heleny na ostrov. Následně seznámení Heleny s roboty a jejich výrobou. Helena se vdá za Domina a zůstává na ostrově.
1. dějství - Vzpoura robotů proti lidstvu. Helena touží po návratu lidstva k přirozenému životu a ničí recept na výrobu robotů.
2. dějství - vzbouření roboti zničí lidstvo kromě stavitele Alquista, šéfa staveb R.U.R., který nepohrdá lidskou prací.
3. dějství - marná Alquistova snaha najít způsob výroby robotů, marné pitvy. U dvou robotů - Heleny a Primuse se objevuje cit, láska, ochota obětovat se za druhého, stávají se lidmi a lidstvo je zachráněno. Alquist v nich spatřuje nového Adama a Evu.
Postavy:

Harry Domin - osmatřicetiletý šéf Rossumových Univerzálních Robotů. Je dobromyslný, chce z lidí udělat pány, nadlidi, aristokracii světa, aby nemuseli pracovat, dělníky by měli být roboti bez duše a bez citů

Ing. Fabry - generální technický ředitel R.U.R.

Dr. Gall - přednosta fyziologického a výzkumného oddělení R.U.R.

Dr. Hallemeier - přednosta ústavu pro psychologii a výchovu Robotů

Konzul Busman - generální komerční ředitel R.U.R.

Stavitel Alquist - šéf staveb R.U.R. – jako jediný je při vzpouře robotů ušetřen, protože stejně jako oni pracuje rukama

Helena Gloryová - elegantní, krásná, citlivá, přijíždí na ostrov bojovat za práva robotů, zamiluje se do ní Harry ale i ostatní zaměstnanci R. U. R., provdá se za Harryho Domina Nána - její chůva

Marius – Robot

Sulla - Robotka

Primus - Robot – jako jediný dokázal pocítit lásku k Heleně

Helena -Robotka – krásná a hloupá

Radius, Damon, Robotský sluha a četní Roboti
Děj
Děj se odehrává v budoucnosti na Rossumově ostrově. Na tomto ostrově je jediná továrna na výrobu robotů (umělých lidí), která dodává roboty do celého světa. Příběh začíná příjezdem dcery generálního ředitele Heleny Gloryové. Helena chce docílit, aby se s roboty začalo jednat jako s lidmi, s roboty soucítí. Roboti nahrazují lidskou sílu, jsou velmi vzdělaní, velmi výkonní, ale nejsou schopni citu. Jinak jsou od lidí nerozeznatelní. Helena se brzy dozví, že na ostrově kromě robotů žije jen 6 lidí: Nejvýznamnější z nich jsou centrální ředitel Harry Domin, který vidí v robotech možnost lidí, jak se osvobodit od práce, a stavitel Alquist, který je přesný opak a vidí smysl života v práci. Ředitel Domin s nadšením poučuje dívku, ukazuje Heleně všechna zařízení k výrobě robotů. O něco později se Helena stává Dominovou ženou.

Uplyne deset let od Helenina příjezdu na ostrov. Lidé naprosto odvykli práci, klesá populace. Domin tají před Helenou, že v Evropě vypukla revoluce robotů. I oni jsou ve velkém nebezpečí, neboť je na ostrově pouhá hrstka lidí proti tisícům robotů. Stavitel Alquist, který nepohrdá tělesnou prací, vyřkne před Helenou obavu ze zkázy celého lidského pokolení. Přivádí ji na myšlenku, že by se lidé měli vrátit k přirozenému způsobu života. Helena velice trpí tím, že se děti už nerodí, že i ona je neplodná, a chce lidstvu pomoci. Spálí proto Rossumovy plány na výrobu robotů.

K ostrovu připlouvá loď obsazena roboty, kteří vezou od své organizace příkaz vyvraždit lidstvo. Roboti obkličují továrnu. Dr. Gall přiznává, že popud Heleny předělávat roboty na “lidi”, nejsou již proto pouhými stroji, jsou mnohem silnější než lidé. Poté se roboti zmocní elektrárny, nemilosrdně vyvraždí své tvůrce a pány. Ušetří pouze Alquista, protože jediný pracoval rukama.
Výbor robotů žádá Alquista, aby našel způsob výroby umělých lidí. Veškerá snaha však je nadarmo, nepomůže ani pitvání robota Damona. Přicházejí ale dva dokonalé typy robotů, Primus a Helena. V jejich srdcích začíná láska. Po dlouhé době vidí Alquist smích (roboti se nesmějí), slzy, obětavost, lásku muže a ženy. Dočkal se jistoty, že život nevyhyne. Posílá je, aby žili o samotě jako nový Adam s Evou a založili nové pokolení.