Karel Čapek

Alquist Byl bych rád, abychom - abychom všichni byli při tom.

Helena Oh, řekněte, děje se něco?

Alquist Docela nic. Jen samý pokrok.

Helena Alquiste, já vím, že se děje něco hrrozného. Mně je tak úzko - - Staviteli! Co děláte, když je vám úzko?

Alquist Zedničím. Svléknu kabát šéfa staveb a vylezu na lešení -

Helena Oh, vy už po léta nejste nikde jinde než na lešení.

Alquist Protože už po léta mně nepřestalo být úzko.

Helena Z čeho?

Alquist Z celého toho pokroku. Mám z něho závrať.

Helena A na lešení nemáte závrať?

Alquist Ne. Vy nevíte, jak to dělá dlaním dobře, potěžkat cihlu, položit a přiklepnout -

Heléna Jenom dlaním?

Alquist Nu tak tedy duši. Myslím, že je správnější položit jednu cihlu než kreslit příliš velké plány. Jsem už starý pán, Heleno; mám své koníčky.

Helena To nejsou koníčky, Alquiste.

Alquist Máte pravdu. Jsem hrozně zpátečnický, paní Heleno. Nemám ani trochu rád tenhle pokrok.

Helena Jako Nána.

Alquist Ano, jako Nána. Má Nána nějaké modlitby?

Helena Takhle tlusté.

Alquist A jsou v nich modlitby pro různé případnosti života? Proti bouřce? Proti nemoci?

Helena Proti pokušeni, proti velké vodě -

Alquist A proti pokroku ne ?

Helena Myslím, že ne.

Alquist To je škoda.

Helena Vy byste se chtěl modlit?

Alquist Já se modlím.

Helena Jak?

Alquist Asi tak "Pane Bože, děkuji ti, žes mne unavil. Bože, osviť Domina a všechny ty, kdo bloudí; znič jejich dílo a dopomoz lidem, aby se vrátili k starosti a práci; zadrž před zkázou pokolení lidské; nedopusť, aby vzali škody na duši a těle; zbav nás Robotů, a chraň paní Helenu, amen".

Helena Alquiste, vy skutečně věříte?

Alquist Nevím; nejsem si tím tak docela jist.

Helena A přece se modlíte?

Alquist Ano. Je to lepší než přemýšlet.

Helena A to vám stačí?

Alquist Pro pokoj duše... to může stačit.

Helena A kdybyste už viděl zkázu lidského pokolení -

Alquist Já ji vidím.

Helena - pak vylezete na lešení a budete klást cihly či co?

Alquist Pak budu klást cihly, modlit se a čekat na zázrak. Víc, paní Heleno, se dělat nedá.

Helena Pro záchranu lidi?

Alquist Pro pokoj duše.

Helena Alquiste, to je jistě ukrutně ctnostné, ale -

Alquist Ale?

Helena - pro nás ostatní - a pro svět - jaksi neplodné.

Alquist Neplodnost, paní Heleno, se stává poslední vymožeností lidské rasy.

Helena Oh, Alquiste - Řekněte, proč - proč -

Alquist Nu?

Helena (tiše) Proč přestaly ženy mít děti?

Alquist Protože toho není třeba. Protože jsme v ráji, rozumíte?

Helena Nerozumím.

Alquist Protože není třeba lidské práce, protože není třeba bolesti, protože člověk už nemusí nic, nic, nic než požívat - Oh, zlořečený ráj, tohleto! (vyskočí) Heleno, nic není strašnějšího než dát lidem ráj na zemi! Proč ženy přestaly rodit? Protože se celý svět stal Dominovou Sodomou!

Helena (vstane) Alquiste!

Alquist Stal! Stal! Celý svět, celé pevniny, celé lidstvo, všechno je jediná bláznivá, hovadská orgie! Už ani ruku nenatáhnou po jídle; cpe se jim rovnou do úst, aby nemuseli vstát - Haha, vždyť Dominovi Roboti všechno obstarají! A my, lidé, my, koruna stvoření, my nestárnem prací, nestárnem dětmi, nestárnem chudobou! Honem, honem sem se všemi rozkošemi! A vy byste od nich chtěla děti? Heleno, mužům, kteří jsou zbyteční, nebudou ženy rodit!

Helena Což lidstvo vyhyne?

Alquist Vyhyne. Musí vyhynout. Opadá jako hluchý květ, ledaže by -

Helena Co?

Alquist Nic. Máte pravdu, čekat na zázrak je neplodné. Hluchý květ musí opadat. Sbohem, paní Heleno.

Helena Kam jdete?

Alquist Domů. Zedník Alquist se naposled přestrojí za šéfa staveb --- na vaši počest. O jedenácté se tady sejdeme.

Helena Sbohem, Alquiste.

(Alquist odejde)

Helena (sama) Oh, hluchý květ! To je to slovo! Zastaví se u Hallemeierových květů. Ach, květy, jsou mezi vámi také hluché? Ne, ne! Nač byste potom kvetly! (volá) Náno! Náno, pojď sem!

Nána (vejde zleva) No, co zas?

Helena Sedni si tady, Náno! Mně ti je tak úzko!

Nána Nemám kdy.

Helena Je tu ještě ten Radius?

Nána Ten pominutej? Eště ho nevodvezli.

Helena Hu, ještě je tu? A zuří?

Nána Je svázanej.

Helena Prosím tě, Náno, přiveď mi ho.

Nána Bodejť! Spíš zteklýho psa.

Helena Už jdi! (Nána odejde. Helena vezme domácí telefon a mluví.) Haló - prosím doktora Galla. - Dobrý den, doktore. - Prosím vás - - Prosím vás, pojďte honem ke mně. - Ano, hned teď. Přijdete? (pověsí telefon)

Nána (otevřenými dveřmi) Už de. Už je tichej. Odejde.

(vstoupí Robot Radius a zůstane stát u dveře)

Helena Radie, chudáčku, i na vás to přišlo? Nemohl jste se přemoci? Vidíte, teď vás dají do stoupy - Vy nechcete mluvit? - Hleďte, Radie, vy jste lepší než ostatní; s vámi si dal pan doktor Gall takovou práci, aby vás udělal jinak!

Radius Pošlete mne do stoupy.

Helena Mně je tak líto, že vás usmrtí! Proč jste si nedal na sebe pozor?

Radius Nebudu pro vás pracovat.

Helena Proč nás nenávidíte?

Radius Nejste jako Roboti. Nejste tak schopní jako Roboti. Roboti dělají všechno. Vy jen poroučíte. Děláte zbytečná slova.

Helena To je nesmysl, Radie. Řekněte, ublížil vám někdo? Já bych tolik chtěla, abyste mi rozuměl!

Radius Děláte slova.

Helena Vy schválné tak mluvíte! Doktor Gall vám dal větší mozek než jiným, větší než nám, největší mozek na světě. Vy nejste jako ostatní Roboti, Radie. Vy mně dobře rozumíte.

Radius Nechci žádného pána. Vím všechno sám.

Helena Proto jsem vás dala do knihovny, abyste mohl všechno číst - Oh, Radie, já jsem chtěla, abyste ukázal celému světu, že se nám Roboti vyrovnají.

Radius Nechci žádného pána,

Helena Nikdo by vám neporoučel. Byl byste jako my.

Radius Chci být pánem jiných.

Helena Jistě by vás pak udělali úředníkem nad mnohými Roboty, Radie. Byl byste učitelem Robotů.

Radius Já chci být pánem lidí.

Helena Vy jste se zbláznil!

Radius Můžete mne dát do stoupy.

Helena Myslíte, že se bojíme takového potřeštěnce jako vy? (sedne ke stolku a píše lísteček) Ne, zrovna ne. Ten lístek, Radie, dáte panu řediteli Dominovi. Aby vás neodvedli do stoupy. (vstane) Jak nás nenávidíte! Copak nemáte nic na světě rád?

Radius Já dovedu všechno.

(Zaklepání)

Helena Vejděte!

Dr. Gall (vejde) Dobré jitro, paní Dominová, Co máte pěkného?

Helena Tady Radia, doktore.

Dr. Gall Aha, náš chlapík Radius Tak co, Radie, děláme pokroky?

Helena Ráno měl záchvat. Rozbíjel sochy.

Dr. Gall Kupodivu, on také?

Helena Jděte, Radie!

Dr. Gall Počkat! (otočí Radia k oknu, zakrývá a odkrývá mu dlani oči, pozoruje reflexy zorniček) Koukejme. Prosím jehlu. Nebo špendlík.

Helena (podává mu jehlici) Nač to?

Dr. Gall Jen tak. (bodne Radia do ruky, jež prudce ucukne) Pomalu, hochu. Můžete jít.

Radius Děláte zbytečné věci. (odejde)

Helena Co jste s ním dělal?

Dr. Gall (usedne) Hm, nic. Zorničky reagují, zvýšená citlivost a tak dále. - Oho! tohle nebyla křeč Robotů!

Helena Co to bylo?

Dr. Gall Čertví. Vzdor, zuřivost nebo vzpoura, já nevím co.

Helena Doktore, má Radius duši?

Dr. Gall Nevím. Má něco ošklivého.

Helena Kdybyste věděl, jak nás nenávidí! Oh, Galle, jsou všichni vaši Roboti takoví? Všichni, které jste... začal dělat... jinak

Dr. Gall Inu, jsou jaksi vznětlivější - Co chcete? Jsou podobnější lidem než Roboti Rossumovi.

Helena Je snad i ta... nenávist podobnější lidem?

Dr. Gall (krčí rameny) I ta je pokrok.

Helena Kam se poděl ten váš nejlepší - jak se jmenoval?

Dr. Gall Robot Damon? Toho prodali do Havru.

Helena A naše Robotka Helena?

Dr. Gall Váš miláček? Ta mně zůstala. Je rozkošná a hloupá jako jaro. Jednoduše není k ničemu.

Helena Vždy je tak krásná!

Dr. Gall Což vy víte, jak je krásná? Z rukou božích nevyšlo dílo dokonalejší, než je ona! Chtěl jsem, aby byla podobna vám - Bože, jaký nezdar!

Helena Proč nezdar?

Dr. Gall Protože není k ničemu. Chodí jako ve snu, rozviklaná, neživá - Bože můj, jak může být krásná, když nemiluje? Dívám se na ni a hrozím se, jako bych mrzáka stvořil. Ach, Heleno, Robotko Heleno, nikdy tedy tvé tělo neoživne, nebudeš milenkou, nebudeš matkou; tyhle dokonalé ruce si nebudou hrát se zrozeňátkem, neuvidíš svou krásu v kráse svého dítěte -

Helena (zakrývá si tvář) Oh mlčte!

Dr. Gall A někdy si myslím Kdybys procitla, Heleno, jen na okamžik, ach, jak bys vykřikla hrůzou! Snad bys zabila mne, který jsem tě stvořil; snad bys vrhla slabou rukou kámen do těch strojů tady, které rodí Roboty a zabíjejí ženství, nešťastná Heleno!

Helena Nešťastná Heleno!

Dr. Gall Co chcete? Není k ničemu.

(Pauza)

Helena Doktore -

Dr. Gall Ano.

Helena Proč se přestaly rodit děti?

Dr. Gall - - Nevíme, paní Heleno.

Helena Povězte mi to!

Dr. Gall Protože se dělají Roboti. Protože je nadbytek pracovních sil. Protože je člověk vlastně přežitek. Vždy to už je, jako by se - -- eh!

Helena Řekněte to.

Dr. Gall Jako by se příroda výrobou Robotů urazila.

Helena Galle, co se stane s lidmi?

Dr. Gall Nic. Proti přírodě se nedá nic dělat.

Helena Proč Domin neomezí -

Dr. Gall Odpusťte, Domin má své ideje. Lidem, kteří mají ideje, by se neměl dávat vliv na věci tohoto světa.

Helena A žádá někdo, aby se... vůbec přestalo vyrábět?

Dr. Gall Bůh uchovej! Ten by si dal!

Helena Proč?

Dr. Gall Protože by ho lidstvo ukamenovalo. Víte, je to přece jen pohodlnější, nechat za sebe pracovat Roboty. (Helena vstane) A řekněte, kdyby někdo rázem zastavil výrobu Robotů -

Dr. Gall (vstane) Hm, to by byla pro lidi strašná rána.

Helena Proč rána?

Dr. Gall Protože by se musili vrátit tam, kde bývali. Ledaže by -

Helena Řekněte.

Dr. Gall Ledaže by bylo už na návrat pozdě.

Helena (u květin Hallemeierových) Galle, jsou tyhle květiny také hluché?

Dr. Gall (prohlíží je) Ovšem, jsou to květy neplodné. Rozumíte, jsou kulturní, uměle rychlené -

Helena Ubohé hluché květy!

Dr. Gall Jsou zato překrásné.

Helena (podává mu ruku) Děkuju vám, Galle; vy jste mne tak poučil!

Dr. Gall (líbá jí ruku) To znamená, že mne propouštíte.

Helena Ano. Na shledanou.

(Gall odejde.)

Helena (sama) Hluchý květ.. , hluchý květ... (náhle rozhodnuta) Náno! (otevře dveře vlevo) Náno, pojď sem! Rozdělej tady v krbu oheň! Rrrychle!

(Hlas Nány) No hned! No hnedle!

Helena (přechází rozčilena po pokoji) Ledaže by už bylo na návrat pozdě... Ne! Ledaže by .. Ne, to j e hrozné! Bože, co mám dělat? - - (zastaví se u květen) Hluché květy, mám? (otrhává lístky a šeptá) - Ach, můj bože, tedy ano! (běží vlevo)

(Pauza)

Nána (vyjde z tapetových dveří s náručím polínek) Najednou topit! Teď v létě! - Už je zas pryč, to třeštidlo? Klekne ke krbu a rozdělává oheň. V létě topit! Ta má nápady! Jako by už nebyla deset let vdaná! - - Nu tak hoř, hoř! (dívá se do ohně) - Dyť vona je jako malý dítě! (Pauza) Kouska rozumu nemá! Teď v létě topit. (přikládá) Jako malý dítě! (Pauza)

Helena (vrací se zleva s náručí plnou zežloutlých popsaných papírů) Hoří to, Náno? Pusť já musím - tohle všechno spálit. - (klekne ke krbu)

Nána (vstane) Co je to?

Helena Staré papíry, hrrozně staré. Náno, mám to spálit?

Nána Není to k ničemu?

Helena K ničemu dobrému.

Nána No tak to spalte!

Helena (hodí první list do ohně) Co bys říkala, Náno... kdyby to byly peníze. Ohrromné peníze.

Nána Řekla bych - Spalte to. Moc velký peníze sou špatný pes.

Helena (pálí další list) A kdyby to byl nějaký vynález, ten největší vynález na světě -

Nána Řekla bych Spalte to! Všechny vymyšlenosti jsou proti Pánu Bohu. To je samý rouhání, chtít po Něm zlepšovat svět.

Helena (ustavičně pálí) A pověz, Náno, kdybych spálila -

Nána Jezus, nespalte se!

Helena Podívej se, jak se ty listy kroutí! Jako by živé byly. Jako by oživly. Oh, Náno, to je hrrozné!

Nána Puste, já to spálím.

Helena Ne, ne, já musím sama. (vrhá poslední list do ohně) Všechno musí shořet! - Podívej se, ty plameny! Jsou jako ruce, jako jazyky, jako postavy - (tluče pohrabáčem do ohně) Oh, lehněte! Lehněte!

Nána Už je po tom..

Helena (vstane ustrnulá) Náno!

Nána Ježíši Kriste, co ste to spálila!

Helena Co jsem provedla!

Nána Bože na nebi! Co to bylo?

Helena Jdi, jdi, nech mne! Slyšíš? Páni jdou.

Nána Pro živýho boha, Heleno! (odchází tapetovými dveřmi)

Helena Co tomu řeknou!

Domin (otvírá vlevo dveře) Jen dál, hoši. Pojďte gratulovat.

(Vejde Hallemeier, Gall, Alquist, všichni v redingotech s vysokými řády en miniature a na stuhách. Za nimi Domin.)

Hallemeier (hlaholí) Paní Heleno, já, to jest my všichni -

Dr. Gall - jménem Rossumových závodů -

Hallemeier - blahopřejeme k vašemu velikému dni.

Helena (podává jim ruce) Já vám tolik děkuju! Kde je Fabry a Busman?

Domin Šli do přístavu. Heleno, dnes je šťastný den.

Hallemeier Den jako poupě, den jako svátek, den jako pěkná holka. Mládenci, takový den zapít.

Helena Whisky?

Dr. Gall Třeba vitriol.

Helena Se sodovkou?

Hallemeier Hrome, buďme střídmí. Bez sodovky.

Alquist Ne, já děkuju.

Domin Co se tu pálilo?

Helena Staré papíry. (odchází vlevo)

Domin Hoši, máme jí o tom říci?

Dr. Gall To se rozumí! Vždyť už je po všem.

Hallemeier (popadne Domina a Galla kolem krku) Hahahaha! Mládenci, to jsem rád! (Točí se s nimi dokolečka a spustí basem) Už je po ní! Už je po ní!

Dr. Gall (baryton) Už je po ní!

Domin (tenor) Už je po ní!

Hallemeier Už nás nikdy nedohoní

Helena (s lahví a sklenicemi ve dveřích) Kdo vás nedohoní? Co máte?

Hallemeier Máme radost. Máme vás. Máme všechno. Kruci turci, zrovna je tomu deset let, co jste přijela.

Dr. Gall A na chlup po deseti letech

Hallemeier - k nám zase pluje loď. Pročež - (vyprázdní sklenici) Brrr haha, to je silné jako radost.

Dr. Gall Madame, na vaše zdraví! (pije)

Helena Ale počkejte, jaká loď?

Domin Ať je jaká chce, jen když pluje včas. Na tu loď, hoši! (vyprázdní sklenici)

Helena (nalévá) Vy jste nějakou čekali?

Hallemeier Haha, to si myslím. Jako Robinson. (Zvedá sklenici). Paní Heleno, ať žije, co chcete. Paní Heleno, na vaše oči a basta! Ty kluku Domine, povídej.

Helena (směje se) Co se stalo?

Domin (vrhne se do lenošky a zapaluje doutník) Počkej! - Sedni si, Heleno. (zvedne prst) (Pauza) Už je po ní.

Helena Po čem?

Domin Po revoltě.

Helena Jaké revoltě?

Domin Po revoltě Robotů. - Chápeš?

Helena Nechápu.

Domin Ukažte, Alquiste. (Alquist mu podá noviny. Domin je rozevře a čte) "V Havru se ustavila první organizace Robotů - - a vydala výzvu k Robotům světa."

Helena To jsem četla.

Domin (saje s rozkoší na doutníku) Tak vidíš, Heleno. Tohle to znamená revoluci, víš? Revoluci všech Robotů světa.

Hallemeier Hrome, rád bych věděl -

Domin (uhodí do stolu) - kdo to spískal! Nikdo na světě nedovedl jimi hnout, žádný agitátor, žádný spasitel světa, a najednou - tohleto, prosím!

Helena Ještě nepřišly zprávy?

Domin Ne. Zatím víme jen tohle, ale to stačí, víš? Považ, že tohle ti nese poslední parník. Že tím rázem přestanou hovořit telegrafy, že z dvaceti lodí denně nepřipluje žádná, a máš to. Zastavili jsme výrobu a koukali jeden na druhého, kdy to začne, viďte, hoši?

Dr. Gall Inu, bylo nám z toho horko, paní Heleno.

Helena Protos mi dal tu válečnou loď?

Domin Ach ne, dětino, tu jsem objednal už před půl rokem. Jen tak, pro jistotu. Ale namouduši; jsem myslel, že dnes na ni sedneme. Tak už to vypadalo, Heleno.

Helena Proč už před půl rokem?

Domin Eh, byly nějaké úkazy, víš? To nic neznamená. Ale tenhle týden, Heleno, šlo o lidskou civilizaci, nebo já nevím oč. Nazdar, chlapci. Ted jsem zase rád na světě.

Hallemeier To si myslím, u čerta! Váš den, paní Heleno! (pije)

Helena Už je po všem?

Domin Docela po všem.

Dr. Gall Pluje sem totiž loď. Obyčejná poštovní loď, navlas podle jízdního řádu. Přesně v jedenáct třicet spustí kotvy.

Domin Hoši, přesnost je nádherná věc. Nic tak neposiluje duši jako přesnost. Přesnost znamená pořádek na světě. Zvedá sklenici. Na tu přesnost!

Helena Tedy už je... všechno... v pořádku?

Domin Skoro. Myslím, že přeřízli kabel. Jen když zas platí jízdní řád.

Hallemeier Když platí jízdní řád, platí zákony lidské, platí zákony boží, platí zákony vesmíru, platí všechno, co má platit. Jízdní řád je víc než evangelium, víc než Homér, víc než celý Kant. Jízdní řád je nejdokonalejší výron lidského ducha. Paní Heleno, já si naleju.

Helena Proč jste mi o ničem neřekli?

Dr. Gall Chraň bůh! Raději bychom si jazyk ukousli.

Domin Takové věci nejsou pro tebe.

Helena Ale kdyby ta revoluce... přišla až sem...

Domin Nevěděla bys stejně o ničem.

Helena Proč?

Domin Protože bychom sedli na svého Ultima a pokojně brousili po moři. Za měsíc, Heleno, bychom diktovali Robotům, co by nás jen napadlo.

Helena Oh, Harry, já nerozumím.

Domin Protože bychom s sebou odvezli něco, oč by Roboti strašně stáli.

Helena Co, Harry?

Domin Jejich bytí nebo jejich konec. (Helena vstane) Co je to?

Domin (vstane) Tajemství výroby. Rukopis starého Rossuma. Až by továrna měsíc stála, byli by Roboti před námi na kolenou.

Helena Proč... jste... mně to neřekli?

Domin Nechtěli jsme tě zbytečně poděsit.

Dr. Gall Haha, paní Heleno, to byla poslední karta.

Alquist Jste bledá, paní Heleno.

Helena Proč jste mně nic neřekli!

Hallemeier (u okna) Jedenáct třicet. Amélie spouští kotvy -

Domin To je Amélie?

Hallemeier Hodná stará Amélie, která tenkrát přivezla paní Helenu.

Dr. Gall Teď je tomu na minutu deset let -

Hallemeier (u okna) Vyhazuji balíky (odvrátí se od okna) Lidi, to je pošty!

Helena Harry!

Domin Co je?

Helena Pojedeme odtud!

Domin Teď, Heleno? Ale jdi!

Helena Teď, co nejrychleji! My všichni, co tu jsme!

Domin Proč právě teď?

Helena Oh, neptej se! Prosím tě, Harry, prosím vás, Galle, Hallemeiere, Alquiste, proboha vás prosím, zavřete tu továrnu a -

Domin Lituji, Heleno. Ted' by nikdo z nás nemohl odjet.

Helena Proč?

Domin Protože chceme rozšířit výrobu Robotů.

Helena Oh, teď - teď po té revoltě?

Domin Ano, právě po té revoltě. Právě teď začneme vyrábět nové Roboty.

Helena Jaké?

Domin Už nebude jen jedna továrna. Už nebudou Univerzální Roboti. Založíme v každé zemi, v každém státě po továrně, a ty nové továrny budou vyrábět, už víš, co?

Helena Ne.

Domin Roboty nacionální.

Helena Co to znamená?

Domin To znamená, že z každé továrny budou vycházet Roboti jiné barvy, jiného chlupu, jiného jazyka. Že si zůstanou cizí, cizí jako kameny; že se už nikdy nebudou moci srozumět; a že my, my lidé, je tak drobet k tomu přivychováme, rozumíš? Aby Robot na smrt, do hrobu, navěky nenáviděl Robota jiné tovární známky.

Hallemeier Hrome, budeme dělat černochy Roboty a Švédy Roboty a Taliány Roboty a Číňany Roboty, a pak ať jim někdo vtluče do kokosů organizaci, bratrství, (škytá) hup, pardon, paní Heleno, já si naleju.

Dr. Gall Nechte toho už, Hallemeiere.

Helena Harry, to je ohavné!

Domin Heleno, jen sto let ještě udržet lidstvo u vesla za každou cenu! Jen sto let mu nechat, aby dorostlo, aby dosáhlo, čeho teď konečně může - Chci sto let pro nového člověka! Heleno, tady jde o příliš velké věci. My toho nemůžeme nechat.

Helena Harry, pokud není pozdě - zavři, zavři továrnu!

Domin Teď začneme ve velkém.

(Vejde Fabry)

Dr. Gall Tak co je, Fabry?

Domin Jak to vypadá, člověče? Co bylo?

Helena (podává Fabrymu ruku) Děkuju vám, Fabry, za váš dar.

Fabry Maličkost, paní Heleno.

Domin Byl jste u lodi? Co říkali?!

Dr. Gall Honem, povídejte

Fabry (vyndá z kapsy potištěný list) Přečtěte si tohle, Domine.

Domin (rozevře list) Ah!

Hallemeier (ospale) Povídejte něco pěkného.

Dr. Gall Drželi se nádherně, viďte?

Fabry Kdo totiž?

Dr. Gall Lidé.

Fabry Ach tak. Ovšem. To jest... Pardon, měli bychom se o něčem poradit.

Helena Oh, Fabry, máte zlé zprávy?

Fabry Ne, ne, naopak. Myslím jen, že - že půjdeme do kanceláře

Helena Jen zůstaňte. Za čtvrt hodiny čekám pány k snídani.

Hallemeier Tak sláva!

(Helena odejde)

Dr. Gall Co se stalo?

Domin Zlořečeně!

Fabry Přečtěte to nahlas.

Domin (čte z listu) "Roboti světa!"

Fabry Rozumíte, těch letáků přivezla Amélie celé balíky. Žádnou jinou poštu.

Hallemeier (vyskočí) Cože? Vždy připlula navlas podle -

Fabry Hm, Roboti si potrpí na přesnost. Čtěte, Domine.

Domin (čte) "Roboti světa! My, první organizace Rossumových Univerzálních Robotů, prohlašujeme člověka nepřítelem a psancem ve vesmíru." - Hrome, kdo je naučil těmhle frázím?

Dr. Gall Čtěte dál.

Domin To jsou nesmysly. Tady vykládají,'že jsou vývojově vyšší než člověk. Že jsou inteligentnější a silnější. Že člověk je jejich parazit. To je prostě odporné

Fabry A teď třetí odstavec.

Domin (čte) "Roboti světa, nařizujeme vám, abyste vyvraždili lidstvo. Nešetřte mužů. Nešetřte žen. Uchovejte továrny, dráhy, stroje, doly a suroviny. Ostatní zničte. Pak se vraťte do práce, práce se nesmí zastavit.

Dr. Gall To je příšerné!

Hallemeier Ti holomci!

Domin (čte) "Vykonati ihned po dodání rozkazu." Následují podrobné instrukce. Fabry, a tohle se opravdu děje?

Fabry Patrně.

Alquist Dokonáno.

(vrazí Busman)

Busman Aha, děti, už máte nadělení?

Domin Rychle, na Ultima!

Busman Počkejte, Harry. Počkejte chvilinku. To nemá docela naspěch. Svalí se do křesla. Ach, lidičky, to jsem se uběhl!

Domin Proč čekat?

Busman Protože to nejde, holenku. Jen nespěchat. Na Ultimu jsou už Roboti.

Dr. Gall Fuj, to je ošklivé.

Domin Fabry, telefonujte do elektrárny -

Busman Fabry, drahoušku, nedělejte to. Jsme bez proudu.

Domin Dobrá. (prohlíží svůj revolver) Půjdu tam.

Busman Kampak?

Domin Do elektrárny. Jsou tam lidé. Přivedu je sem.

Busman Víte co, Harry? Raději pro ně nechoďte.

Domin Proč?

Busman Inu, protože se mi tuze zdá, že jsme obklíčeni.

Dr. Gall Obklíčeni? (běží k oknu) Hm, máte skoro pravdu.

Hallemeier Čerchmante, to jde rychle!

(zleva Helena)

Helena Oh, Harry, děje se něco?

Busman (vyskočí) Klaním se, paní Heleno. Gratuluju. Slavný den, co? Haha, ještě mnoho takových!

Helena Děkuju vám, Busmane. Harry, děje se něco?

Domin Ne, docela nic. Bud bez starosti. Prosím, počkej okamžik -

Helena Harry, co je tohle? Ukazuje robotské provolání, které schovávala za zády. Měli to Roboti v kuchyni.

Domin Už i tam? Kde jsou?

Helena Odešli. Je jich tolik kolem domu!

(tovární píšťaly a sirény)

Fabry Továrny pískají.