Karel Čapek

Busman Tři sta čtyřicet sedm tisíc.

Domin Dobrá. Můžete k ním promluvit, co chcete. Můžete jim přečíst bibli, logaritmy nebo co je vám libo. Můžete jim dokonce kázat o lidských právech.

Helena Oh, myslím, že... kdyby se jim ukázalo trochu lásky -

Fabry Nemožno, slečno Gloryová. Nic není člověku cizejšího než Robot.

Helena Proč je tedy děláte?

Busman Hahaha, to je dobré! Proč se dělají Roboti!

Fabry Pro práci, slečno. Jeden Robot nahradí dva a půl dělníka. Lidský stroj, slečno Gloryová, byl náramně nedokonalý. Musel se jednou konečně odstranit.

Busman Byl příliš drahý.

Fabry Byl málo výkonný. Moderní technice už nemohl stačit. A za druhé - za druhé - je to veliký pokrok, že... pardon.

Helena Co?

Fabry Prosím za odpuštění. Je to veliký pokrok rodit strojem. Je to pohodlnější a rychlejší. Každé zrychlení je pokrok, slečno. Příroda neměla ponětí o moderním tempu práce. Celé dětství je technicky vzato holý nesmysl. Prostě ztracený čas. Neudržitelné mrhání časem, slečno Gloryová. A za třetí -

Helena Oh, přestaňte!

Fabry Prosím. Dovolte, co vlastně chce ta vaše Liga - Liga - Liga humanity?

Helena Má zvláště - zvláště má chránit Roboty a - a zajistit jim - dobré zacházení.

Fabry To není špatný cíl. Se stroji se má dobře zacházet. Namouduši, to si chválím. Nemám rád poškozené věci. Prosím vás, slečno Gloryová, zapište nás všechny za přispívající, za řádné, za zakládající členy té vaší Ligy!

Helena Ne, vy mi nerozumíte. My chceme - zvláště - my chceme Roboty osvobodit!

Hallemeier Jak, prosím vás?

Helena Má se s nimi jednat... jednat... jako s lidmi.

Hallemeier Aha. Mají snad hlasovat? Nemají dokonce dostávat mzdu?

Helena Ovšemže mají!

Hallemeier Koukejme. A co by s ní, prosím vás, dělali?

Helena Koupili si... co potřebují... co by je těšilo.

Hallemeier To je moc hezké, slečno; jenomže Roboty nic netěší. Hrome, co si mají koupit? Můžete je krmit ananasy, slámou, čím chcete; jim je to jedno, nemají vůbec chuti. Nemají na ničem zájmu, slečno Gloryová. U čerta, nikdo ještě neviděl, že by se Robot usmál.

Helena Proč... proč... proč je neuděláte šťastnější?

Hallemeier To nejde, slečno Gloryová. Jsou to jen Roboti. Bez vlastní vůle. Bez vášní. Bez dějin. Bez duše.

Helena Bez lásky a vzdoru?

Hallemeier To se rozumí. Roboti nemilují nic, ani sebe. A vzdor? Já nevím; jen zřídka, jen časem -

Helena Co?

Hallemeier Nic vlastně. Někdy se jaksi pominou. Cosi, jako padoucnice, víte? Říká se tomu křeč Robotů. Najednou některý praští vším, co má v ruce, stojí, skřípá zuby - a musí přijít do stoupy. Patrně porucha organismu.

Domin Vada ve výrobě.

Helena Ne, ne, to je duše!

Fabry Myslíte, že duše začíná skřípáním zubů?

Domin To se odstraní, slečno Gloryová. Doktor Gall dělá zrovna nějaké pokusy

Dr. Gall S tímhle ne, Domine; teď dělám nervy na bolest.

Helena Nervy na bolest?

Dr. Gall Ano. Roboti skoro necítí tělesné bolesti. Víte, nebožtík mladý Rossum příliš omezil nervovou soustavu. To se neosvědčilo. Musíme zavést utrpení.

Helena Proč - proč - Nedáte-li jim duši, proč jim chcete dát bolest?

Dr. Gall Z průmyslových důvodů, slečno Gloryová. Robot se někdy poškodí sám, protože ho to nebolí; strčí ruku do stroje, ulomí si prst, rozbije si hlavu, to mu je jedno. Musíme jim dát bolest; to je automatická ochrana před úrazem.

Helena Budou šťastnější, když budou cítit bolest?

Dr. Gall Naopak; ale budou technicky dokonalejší.

Helena Proč jim nestvoříte duši?

Dr. Gall To není v naši moci.

Fabry To nyní v našem zájmu.

Busman To by zdražilo výrobu. Propánička, krásná dámo, vždyť my to děláme tak lacino! Sto dvacet dolarů ošacený kus, a před patnácti lety stál deset tisíc! Před pěti lety jsme pro ně kupovali šaty; dnes máme vlastní tkalcovny a ještě expedujeme látečky pětkrát laciněji než jiné továrny. Prosím vás, slečno Gloryová, co platíte metr plátna?

Helena Nevím - - skutečně -- zapomněla jsem.

Busman Můj ty Tondo, a pak chcete zakládat Ligu humanity! Stojí už jen třetinu, slečno; všechny ceny jsou dnes na třetině a ještě půjdou níž, níž, níž, až - takhle. He?

Helena Nerozumím.

Busman Jemináčku, slečno, to znamená, že práce klesla v ceně! Vždyť Robot i s krmením stojí za hodinu tři čtvrtě centíku! To je vám legrační, slečno: všechny továrny praskají jako žaludy nebo honem kupují Roboty, aby zlevnily výrobu.

Helena Ano, a vyhazují dělníky na dlažbu.

Busman Haha, to se rozumí! Ale my, boží dobroto, my jsme zatím vrhli pět set tisíc tropických Robotů na argentinské pampy, aby pěstili pšenici. Buďte tak dobrá, co stojí u vás libra chleba?

Helena Nemám ponětí.

Busman Tak vidíte; teď stojí dva centíky v té vaší dobré staré Evropě; ale to je náš chlebíček, rozumíte? Dva centíky libra chleba; a Liga humanity o tom nemá tušení! Haha, slečno Gloryová, vy nevíte, co to je příliš drahý krajíc. Pro kulturu a tak dále. Ale za pět let, no tak, vsaďte se!

Helena Co?

Busman Že za pět let Budou ceny všeho na žádná celá deset. Lidičky, za pět let se utopíme v pšenici a všem možném.

Alquist Ano, a všichni dělníci světa budou bez práce.

Domin (vstane) Budou, Alquiste. Budou, slečno Gloryová. Ale do desíti let nadělají Rossumovi Univerzální Roboti tolik pšenice, tolik látek, tolik všeho, že řekneme: věci už nemají ceny. Nyní ber každý, kolik potřebuješ. Není bídy. Ano, budou bez práce. Ale pak nebude už vůbec žádné práce. Všechno udělají živé stroje. Člověk bude dělat jen to, co miluje. Bude žít jen proto, aby se zdokonaloval.

Helena (vstane) Bude to tak?

Domin Bude. Nemůže to být jinak. Předtím snad přijdou strašlivé věci, slečno Gloryová. Tomu se nedá prostě zabránit. Ale pak přestane služebnictví člověka člověku a otročení člověka hmotě. Nikdo už nebude platit za chléb životem a nenávistí. Ty už nejsi dělník, ty už nejsi písař; ty už nekopeš uhlí a ty nestojíš u cizího stroje. Už nebudeš své duše utrácet v práci, kterou jsi proklínal!

Alquist Domine, Domine! To, co říkáte, vypadá příliš jako ráj. Domine, bývalo něco dobrého v sloužení a něco velkého v pokoření. Ach, Harry, byla nevím jaká ctnost v práci a únavě.

Domin Snad byla. Ale nemůžeme počítat s tím, co se ztratí, když předěláváme svět od Adama. Adame, Adame! už nebudeš jíst chléb svůj v potu tváře; už nepoznáš hladu a žízně, únavy a ponížení; vrátíš se do ráje, kde tě živila ruka Páně. Budeš svobodný a svrchovaný; nebudeš mít jiného úkolu, jiné práce, jiné starosti než zdokonalit sama sebe. Budeš pánem stvoření.

Helena Zmátl jste mne. Jsem pošetilé děvče. Chtěla bych - chtěla bych tomu věřit.

Dr. Gall Jste mladší než my, slečno Gloryová. Dočkáte se všeho.

Hallemeier Tak jest. Já myslím, že by slečna Gloryová mohla s námi posnídat.

Dr. Gall Toť se rozumí! Domine, poproste za nás všechny.

Domin Slečno Gloryová, prokažte nám tu čest.

Helena Ale to přece - Jak bych mohla?

Fabry Za Ligu humanity, slečno.

Busman A na její počest.

Helena Ah, v tom případě - snad -

Fabry Tak sláva! Slečno Gloryová, promiňte na pět minut.

Dr. Gall Pardon.

Busman Propána, musím kabelovat -

Hallemeier Hrome, a já jsem zapomněl -

(Všichni, krom Domina, se hrnou ven)

Helena Proč jdou všichni pryč?

Domin Vařit, slečno Gloryová.

Helena Co vařit?

Domin Snídani, slečno Gloryová. Nám vaří Roboti a - a - protože nemají žádné chuti, není to docela - Hallemeier totiž výborně roští. A Gall dovede jakousi omáčku, a Busman se vyzná v omeletě -

Helena Proboha, to je hostina! A co dovede pan - stavitel

Domin Alquist? Nic. Jenom upraví stůl a - a Fabry sežene trochu ovoce. Velice skromná kuchyně, slečno Gloryová.

Helena Chtěla jsem se vás zeptat -

Domin Také bych se vás chtěl na něco zeptat. Postaví své hodinky na stůl. Pět minut času.

Helena Nač zeptat?

Domin Pardon, vy jste se ptala dříve.

Helena Snad to je ode mne hloupé, ale - Proč vyrábíte ženské Roboty, když - když

Domin - když u nich, hm, když pro ně pohlaví nemá významu?

Helena Ano.

Domin Je jistá poptávka, víte? Služky, prodavačky, písařky - Lidé jsou na to zvyklí.

Helena A - a řekněte, jsou Roboti - a Robotky -- navzájem - naprosto -

Domin Naprosto lhostejní, drahá slečno. Není ani stopy po nějaké náklonnosti.

Helena Oh, to je - hrrozné!

Domin Proč?

Helena Je to - je to - tak nepřirozené! Člověk ani neví, má-li si je proto ošklivit, nebo - jim závidět - nebo snad -

Domin - je litovat.

Helena To nejspíš! - Ne, přestaňte! Nač jste se chtěl ptát?

Domin Rád bych se zeptal, slečno Gloryová, nechcete-li si mne vzít.

Helena Jak vzít?

Domin Za, muže.

Helena Ne! Co vás to napadlo?

Domin (dívá se na hodinky) Ještě tři minuty. Nevezmete-li si mne, musíte si vzít některého z ostatních pěti.

Helena Ale chraň bůh! Proč bych si ho brala?

Domin Protože vás všichni po řadě požádají.

Helena Jak by se mohli opovážit?

Domin Lituji velice, slečno Gloryová. Zdá se, že se do vás zamilovali.

Helena Prosím vás, ať to nedělají! Já - já hned odjedu.

Domin Heleno, snad jim neuděláte takový zármutek, že byste je odmítla?

Helena Ale vždyť - vždy si nemohu vzít všech šest!

Domin Ne, ale aspoň jednoho. Nechcete-li mne, tedy Fabryho.

Helena Nechci

Domin Doktora Galla.

Helena Ne, ne, mlčte! Nechci žádného!

Domin Ještě dvě minuty.

Helena To je hrrozné! Vemte si nějakou Robotku.

Domin Není žena.

Helena Oh, jen to vám schází! Myslím, že - že byste si vzal každou, která sem přijede.

Domin Bylo jich tu, Heleno.

Helena Mladé?

Domin Mladé.

Helena Proč jste si žádnou nevzal?

Domin Protože jsem neztratil hlavu. Až dnes. Hned jak jste sňala závoj.

Helena - - Já vím.

Domin Ještě jedna minuta.

Helena Ale já nechci, proboha!

Domin (položí jí obě ruce na ramena) Ještě jedna minuta. Buďto mně řekněte do očí něco strašně zlého, a pak vás nechám. Nebo - nebo -

Helena Vy jste surovec!

Domin To nic není. Muž má být trochu surovec. To patří k věci.

Helena Vy jste blázen!

Domin Člověk má být trochu blázen, Heleno. To je na něm to nejlepší.

Helena Vy jste - vy jste - ah bože!

Domin Tak vidíte. Hotovo?

Helena Ne, ne! Prosím vás, pusťte! Vždyť mne rrrozmačkáte!

Domin Poslední slovo, Heleno.

Helena (brání se) Za nic na světě - Ale Harry!

(Zaklepání. Vejdou Busman, dr. Gall a Hallemeier v kuchyňských zástěrách. Fabry s kyticí a Alquist s ubrouskem pod paží.)

Domin Už jste to upekli?

Busman (slavnostně) Ano.

Domin My také.

OPONA
DĚJSTVÍ PRVNÍ

(Helenin salón. Vlevo tapetové dveře do hudebního salónu, vpravo dveře do Heleniny ložnice. Uprostřed okna k moři a přístavu. Toaletní zrcadlo s drobnůstkami, stůl, pohovka a křesla, komoda, psací stolek se stojací žárovkou, vpravo krb rovněž, se stojacími ,žárovkami. Celý salón do drobností má moderní a čistě ženský ráz.)

(Domin, Fabry, Hallemeier vcházejí zleva po špičkách a nesou plné náruče kytic a květináčů)

Fabry Kam to všechno dáme?

Hallemeier Uf! Složí své břímě a žehná velkým křížem dveře napravo. Spi, spi! Kdo spí, neví aspoň o ničem.

Domin Ona vůbec neví.

Fabry (dává kytice do váz) Aspoň dnes aby to neprasklo -

Hallemeier (rovná květiny) U čerta, dejte s tím pokoj! Koukejte, Harry, tohle je krásná cyklamína, co? Nový druh, můj poslední - Cyclamen Helenae.

Domin (vyhlíží z okna) Žádná loď, žádná loď- - Hoši, to už je zoufalé.

Hallemeier Ticho! Kdyby vás slyšela!

Domin Nemá ani tušení. (Zívá zimničně) Ještěže Ultimus včas připlul.

Fabry (nechá květin) Myslíte, že už dnes -?

Domin Nevím. - Jak krásné jsou květiny!

Hallemeier (přiblíží se k němu) To jsou nové primule, víte?A tohle je můj nový jasmín. Hrome, jsem na prahu ráje květin. Našel jsem báječné rychlení, člověče! Nádherné variety! Příští rok udělám v květinách zázraky!

Domin (otočí se) Cože, příští rok?

Fabry Aspoň vědět, co je v Havru -

Domin Ticho!

(Hlas Heleny zprava) Náno!

Domin Pryč odtud! Všichni po špičkách odejdou tapetovýma dveřmi.

(Hlavními dveřmi zleva vchází Nána)

Nána (uklízí) Neřádi šeredný! Pohani! Bože mě netrestej, ale já bych je -

Helena (pozpátku ve dveřích) Náno, pojď mne zapnout!

Nána No hned, no hned. (Zapíná Heleně šaty) Bože na nebi, to je zvěř!

Helena Roboti?

Nána Fi, ani je menovat nechci.

Helena Co se stalo?

Nána Zas to jednoho u nás chytlo. Začne třískat do soch a vobrazu, skřípá zubama, pěnu u huby - Načisto pominutej, brr. Dyť to je horší než zvíře.

Helena Kterého to chytlo?

Nána Toho - toho - Šak to ani křesťanský meno nemá! Toho z knihovny.

Helena Radia?

Nána Zrouna toho. Šmarjájozef, já si to vošklivím! Ani pavouka si tak nevošklivím jako ty pohany.

Helena Ale Náno, že ti jich není líto!

Nána Šak vy si je taky vošklivíte. Pročpak ste si mě při vezla sem? Pročpak žádný z nich nesmí na vás ani šáhnout?

Helena Neošklivím, namouduši, Náno. Je mi jich tak líto!

Nána Vošklivíte. Každej člověk si je musí vošklivět. Dyť i ten pes si je voškliví, ani sousto masa vod nich nechce; stáhne vocas a vyje, dyž cejtí ty nelidy, fuj.

Helena Pes nemá rozum.

Nána Je lepší než voni, Heleno. Von dobře ví, že je něco víc a že je vod Pánaboha. Dyť i ten kůň se plaší, dyž potká pohana. Dyť ani mladý to nemá, a i pes má mladý a každej má mladý

Helena Prosím tě, Náno, zapínej!

Nána No hned. Já říkám, to je proti Pánubohu, to je ďáblovo vňuknuti, dělat ty maškary mašinou. Rouhání je proti Stvořiteli, (zvedne ruku) je to urážka Pána, kterej nás stvořil k v obrazu svýmu, Heleno. A vy ste zneuctili vobraz boží. Za tohle přijde strašnej trest z nebe, to si pamatujte, strašnej trest!

Helena Co to tu voní?

Nána Kytky. Pán je sem dal.

Helena Ne, ty jsou krásné! Náno, podívej se! Co je dnes?

Nána Nevim. Ale měl by bejt konec světa.

(Zaklepání)

Helena Harry?

(Vejde Domin)

Helena Harry, co je dnes?

Domin Hádej!

Helena Můj svátek? Ne! Narozeniny?

Domin Něco lepšího.

Helena Já nevím - Řekni honem!

Domin Dnes je tomu deset let, co jsi sem přijela. Helena Už deset let? Právě dnes? - Náno, prosím tě

Nána Dyť už du! (Odejde vpravo)

Helena (Líbá Domina) Žes na to pamatoval!

Domin Stydím se, Heleno. Nepamatoval.

Helena Ale vždyť -

Domin To oni pamatovali.

Helena Kdo?

Domin Busman, Hallemeier, všichni. Sáhni tady do kapsy, nechceš?

Helena (sáhne mu do kapsy) Co je to? (Vyndá pouzdro a otevře) Perly! Celý náhrdelník! Harry, to je pro mne?

Domin Od Busmana, děvče.

Helena Ale - to nemůžeme přijmout, vid?

Domin Můžeme. Sáhni do druhé kapsy.

Helena Ukaž! (Vytáhne mu z kapsy revolver) Co je tohle?

Domin Pardon. (Vezme jí revolver z ruky a schová) To není to. Sáhni.

Helena Oh, Harry - Proč nosíš s sebou revolver?

Domin Jen tak, připletl se mi.

Helena Tos nikdy nenosil!

Domin Ne, máš pravdu. Tak, tady je kapsa.

Helena (sáhne) Krabička! (Otevře ji) Kamea! Vždyť je to - Harry, to je řecká kamea!

Domin Patrně. Fabry to aspoň tvrdí.

Helena Fabry? To mně dává Fabry?

Domin Ovšem. (Otevře dveře vlevo) A koukejme! Heleno, pojď se podívat!

Helena (ve dveřích) Bože, to je krásné! (Běží dál) Já se zblázním radosti! To je od tebe?

Domin (stojí ve dveřích) Ne, od Alquista. A tamhle -

Helena Od Galla! (Objeví se ve dveřích) Oh, Harry, já se až stydím, že jsem tak šťastná.

Domin Pojď sem, Tohle ti přinesl Hallemeier.

Helena Ty krásné květiny?

Domin Tohle. To je nový druh, Cyclamen Helenae. Tobě na počest ji vypěstoval. Je krásná jako ty.

Helena Harry, proč - proč všichni -

Domin Mají tě velice rádi. A já jsem ti, hm. Bojím se, že můj dárek je trochu - Podívej se oknem.

Helena Kam?

Domin Do přístavu.

Helena Je tam... nějaká... nová loď!

Domin To je tvá loď.

Helena Má? Harry, to je dělová loď!

Domin Dělová? Ale co tě napadá! To je jen trochu větší, solidní loď, víš?

Helena Ano, ale s děly!

Domin Ovšem, s několika děly - Budeš jezdit jako královna, Heleno.

Helena Co to znamená? Děje se něco?

Domin Bůh uchovej! Prosím tě, zkus ty perly! (Usedne)

Helena Harry, přišly nějaké špatné zprávy?

Domin Naopak, už týden vůbec nepřišla pošta.

Helena Ani depeše?

Domin Ani depeše.

Helena Co to znamená?

Domin Nic. Pro nás prázdniny. Skvostný čas. Každý z nás sedí v kanceláři, nohy na stole, a podřimuje - Žádná pošta, žádné telegramy - (Protahuje se) Sss-slavný den!

Helena (usedá k němu) Dnes zůstaneš u mne, vid? Řekni!

Domin Rozhodně. Možná že ano. Totiž uvidíme. (Vezme ji za ruku) Tak dnes je tomu deset let, pamatuješ se? - Slečno Gloryová, jaká čest pro nás, že jste přijela.

Helena Oh, pane centrální řediteli, mne tak zajímá váš závod!

Domin Pardon, slečno Gloryová, je sice přísně zakázáno - výroba umělých lidi je tajná -

Helena Ale když poprosí mladá, trochu hezká dívka -

Domin Ale zajisté, slečno Gloryová, před vámi nemáme tajnosti.

Helena (najednou vážně) Jistě ne, Harry?

Domin Ne.

Helena (v předešlém tónu) Ale já vás varuju, pane; ta mladá dívka má hrozné úmysly.

Domin Proboha, slečno Gloryová, jaképak! Snad se nechcete zase vdát?

Helena Ne, ne, chraň bůh! To ji ani ve snu nenapadlo! Ale přijela s plánem podnítit rrevoltu vašich ohavných Robotů!

Domin (vyskočí) Revoltu Robotů!

Helena (vstane) Harry, co je ti?

Domin Haha, slečno Gloryová, to se vám povedlo! Revoltu Robotů! Spíš byste vzbouřila i vřetena nebo cvočky než naše Roboty! (Usedne) Víš, Heleno, byla jsi skvostné děvče; zbláznila jsi nás všechny.

Helena (sedá k němu) Oh, tehdy jste mně všichni tolik imponovali! Připadala jsem si jako holčička, která zabloudila mezi - mezi

Domin Mezi co, Heleno?

Helena Mezi ohrromné stromy. Byli jste tak jisti sebou, tak mocní! A vidíš, Harry, za těch deset let mě nikdy nepřešla ta - - - ta úzkost či co, a vy jste nikdy nezapochybovali - Ani když se všechno hatilo.

Domin Co se hatilo?

Helena Vaše plány, Harry. Když se třeba dělnici bouřili proti Robotům a rozbíjeli je, a když lidé dali Robotům zbraně proti těm povstáním a Roboti pobili tolik lidí - A když pak vlády udělaly z Robotů vojáky a bylo tolik válek, a to všechno, víš?

Domin (vstane a přechází) To jsme předvídali, Heleno. Rozumíš, to je přechod - do nových poměrů.

Helena Celý svět se vám klaněl - (vstane) Oh, Harry!

Domin Co chceš?

Helena (zastaví ho) Zavři továrnu a odjeďme! My všichni!

Domin Prosím tě, jak to souvisí?

Helena Nevím. Řekni, odjedeme? Já mám takovou hrůzu z něčeho!

Domin (chopí ji za ruce) Z čeho, Heleno?

Helena Oh, já nevím! Jako by na nás a na všechno něco padalo - neodvratně -- Prosím tě, udělej to! Vezmi nás všechny odtud! Najdeme na světě místo, kde nikdo není, Alquist nám postaví dům, všichni se ožení a budou mít děti, a pak -

Domin Co pak?

Helena Pak budeme žít od začátku, Harry.

(zazvoní telefon)

Domin (vytrhne se) Heleně Promiň. (vezme sluchátko) Haló - ano. - - Cože? - Aha. Už běžím. Pověsí sluchátko. Fabry mne volá.

Helena (spíná ruce) Řekni -

Domin Ano, až přijdu. Sbohem, Heleno. (běží kvapem nalevo) Nechoď ven!

Helena (sama) Ó bože, co se děje? Náno! Náno, honem!

Nána (vyjde zprava) No, co zas?

Helena Náno, najdi poslední noviny! Rychle! V pánově ložnici!

Nána No hned. (odejde vlevo)

Helena Co se jen, proboha, děje? Nic, nic mně neřekne! (dívá se triedrem k přístavu) Je to válečná loď! Bože, proč válečná? Něco na ni nakládají - a v takovém spěchu! Co se přihodilo? Je na ní jméno - "Ul-ti-mus". Co je to "Ultimus"?

Nána (vrací se s novinami) Po zemi je nechá válet! Takhle je rozmačkat!

Helena (rozevře rychle noviny) Staré, už týden staré! Nic, nic v nich! (pustí noviny)

(Nána zdvihne je, vyndá z kapsy v zástěře rohové brejle, posadí se a čte)

Helena Něco se děje, Náno! Mně je tak úzko! Jako by všechno bylo mrtvé, i vzduch -

Nána (slabikuje) "Vál-ka na Bal-ká-ně. " Ach Jezus, zase trest boží! Šak ta vojna přijde taky sem! Je to daleko vodtud?

Helena Daleko. Oh, nečti to! Je to pořád stejné, pořád ty války -

Nána Jakpak by nebyly! Copak neprodáváte pořád tisíce tisíce těch pohanu za vojáky? - Oh, Kriste Pane, to je dopuštění!

Helena Ne, nečti! Nechci nic vědět!

Nána (slabikuje) "Ro-bot-ští vojáci ni-ko-ho ne-še-tří v do-by-tém ú-ze-mí. Vy-vraž - Vyvraždili přes sedem set tisíc ob-čan-ských lidí -" Lidí, Heleno!

Helena To není možno! Ukaž - (nakloní se k novinám, čte) "Vyvraždili přes sedm set tisíc lidí patrně na rozkaz velitele. Tento čin, příčící se" Tak vidíš, Náno, to jim poručili lidé!

Nána Tudle je něco nejtlustějc vytištěnýho. "Po-sled-ní zprá-vy. V Ha-vru se u-sta-vi-la prv-ní or-or-ga-ni-zace Robotů." - To nic není. Tomu nerozumím. A tudle, panebože, zas nějaká vražda! Prokristapána!

Helena Jdi, Náno, odnes ty noviny!

Nána Počkat, tadyhle je něco velkýho. "Po-pu-la-ce." Co to je?

Helena Ukaž, to já vždycky čtu. (vezme noviny) Ne, jen si považ! Čte "Za poslední týden nebylo opět hlášeno ani jediné narození." (pustí noviny)

Nána Co to má bejt?

Helena Náno, lidé se přestávají rodit.

Nána (skládá brýle) Tak to je konec. To je s náma konec.

Helena Prosím tě, nemluv tak!

Nána Už se lidi neroděj. To je trest, to je trest! Hospodin poranil ženský neplodností.

Helena (vyskočí) Náno!

Nána (vstává) To je konec světa. Z ďábelský pejchy ste se opovážili tvořit jako Pámbů. Bezbožnost je to a rouhání, jako bohové chcete bejt. A jako Bůh vyhnal člověka z ráje, tak ho vyžene ze světa celýho!

Helena Mlč, Náno, prrosím tě! Udělala jsem ti něco? Udělala jsem něco tomu tvému zlému Pánubohu?

Nána (s velikým gestem) Nerouhat se! - Von dobře ví, proč vám nedal dítě! (odejde vlevo)

Helena (u okna) Proč mně nedal - Bože můj, copak já za to mohu? - - (otevírá okno a volá Alquiste) Haló, Alquiste! Pojďte sem nahoru! - Cože? - Ne, pojďte právě tak, jak jste! Vy jste tak milý v těch zednických šatech! Honem! (zavře okno a zastaví se před zrcadlem) Proč mně nedal? Mně? (nakloní se k zrcadlu) Proč, proč ne? Slyšíš ?????????? Copak ty za to můžeš? (vztyčí se) Ach, mně je úzko! (jde Alquistovi vlevo naproti)

(Pauza)

Helena (vrací se s Alquistem - Alquist jako zedník, pomazán vápnem a cihlami) Jen pojďte. Vy jste mi udělal takovou radost, Alquiste! Já vás mám všecky tolik ráda! Ukažte ruce!

Alquist (schovává ruce) Paní Heleno, zamazal bych vás, jsou od práce.

Helena To je na nich to nejlepší. Dejte sem! (tiskne mu obě ruce) Alquiste, chtěla bych být maličká.

Alquist Proč?

Helena Aby mne tyhle hrubé, umazané ruce pohladily po tváři. Sedněte, prosím vás. Alquiste, co znamená "Ultimus"?

Alquist To znamená "poslední". Proč?

Helena Že se tak jmenuje má nová loď. Viděl jste ji? Myslíte, že brzo - - uděláme výlet?

Alquist Snad velice brzo.

Helena Vy všichni se mnou -