8
Novorozenec s nízkou porodní hmotností (Zahálková, 2000)
Novorozenci s nízkou porodní hmotností jsou podle mezinárodní úmluvy novorozenci,
kteří váží méně než 2500 gramů. U nás je to asi 4 -10 % novorozenců. Asi dvě třetiny
těchto dětí jsou předčasně narozené a asi jedna třetina jsou děti narozené v termínu, ale
hypotrofické. Rozlišení je možné podle některých znaků morfologické zralosti a funkční
nezralosti.
Příčiny nízké porodní hmotnosti novorozence mohou být:
•
v matce – například matky mladší 14 let, předchozí gynekologická onemocnění,
orgánové anomálie, infekce matky (např. močových cest), kouření matky
•
v plodu – hlavně vrozené vývojové vady, vícečetná těhotenství
•
ve vlivech prostředí – bydlení, výživa, fyzická a psychická vyčerpanost matky,
ekologické vlivy
Nezralé dítě trpí častěji perinatální poškozením mozku, syndromem respirační tísně a
metabolickými změnami, což se v pozdějším věku může projevit duševním nebo
nervovým postižením, od lehké mozkové dysfunkce po závažné obrny a poruchy
intelektu. Častěji se u těchto dětí vyskytuje šilhání, je třeba počítat i s rizikem postižení
sítnice (retinopatie nedonošených) . Vrozené vývojové vady nejsou následkem, ale jsou
příčinou předčasného porodu.
Prognóza pro dítě v závislosti na jeho porodní hmotnosti:
•
dítě zcela nezralé – délka trvání těhotenství do 26 týdnů, porodní hmotnost do
1000 gramů. Děti jsou většinou života neschopné, při mezinárodním srovnávání
novorozenecké a kojenecké úmrtnosti se tyto děti odečítají (tzv. očištěná
úmrtnost umožňuje lepší srovnatelnost jednotlivých zemí)
•
dítě extrémně nezralé – trvání těhotenství do 30 týdnů, porodní hmotnost do
1500 gramů (někteří autoři doporučují ještě další dělení do i nad 1250 gramů).
V této skupině je úmrtnost asi 70 %, děti, které přežijí, bývají častěji poškozené
•
dítě středně nezralé – trvání těhotenství 31 – 34 týdnů, porodní hmotnost do
2000 gramů (dle některých autorů do 2150 gramů). Úmrtnost je i zde dost
vysoká 10 – 40 %, pro děti, které přežijí, je dlouhodobá prognóza
poměrně dobrá
9
•
dítě lehce nezralé – často s porodní hmotností nad 2500 gramů. Úmrtnost je 1 –
2 %, dlouhodobá prognóza je dobrá.
Děti z vícečetných těhotenství (prakticky dvojčata) bývají drobnější. Menší porodní
délka i hmotnost mají u těchto dětí poněkud jinou příčinu a je tedy třeba i jinak
hodnotit. Na druhé straně vícečetná těhotenství jsou vždy těhotenství riziková a častěji
bývá dvojče narozené jako druhé více ohroženo nedostatkem kyslíku a proto i častěji
postiženo.
Nejčastější pozdní následky u novorozenců s nízkou porodní hmotností jsou dány ve
většině případech asfyxií, případně poškozením mozku krvácením a také poškozením
nezralých cév v celé sítnici.
Přenošené dítě (Zahálková, 2000)
Za přenošené jsou považovány děti narozené po 42.týdnu těhotenství. Tyto děti mají
sníženou toleranci na porodní zátěž a jsou proto rovněž rizikovými novorozenci. Na
rozdíl od hypotrofických dětí, na jejichž stav má vliv průběh těhotenství, jsou přenošené
děti poškozovány až v době kolem porodu klesající funkcí placenty. Jsou většinou
normálně dlouhé, ale s nižší hmotností. Kromě porodních komplikací je zde i větší
riziko vdechnutí zkalené plodové vody a následné infekce.
Hypertrofický novorozenec (Zahálková, 2000)
Hypertrofický novorozenec je novorozenec s porodní hmotností vyšší. Je-li tato
hmotnost nad 90 percentilem, jedná se o extrémní hypertrofii. U mírné hypertrofie jde
často o vliv genetických faktorů. S větší porodní hmotností než odpovídá době trvání
těhotenství se setkáváme u dětí diabetických (i prediabetických) matek. Očekávané
komplikace u hypertrofických plodů souvisejí hlavně s komplikacemi porodu a se
základním onemocněním plodu nebo matky.
10
3. Perinatální medicína
(Borek, 2001)
Perinatální medicína je interdisciplinární obor, jehož náplní je prevence, diagnostika a
léčba takových stavů v těhotenství, za porodu a v období poporodním, které mohou vést
k perinatálnímu úmrtí plodu, novorozence nebo jeho trvalému poškození . Při realizaci
perinatální péče spolupracuje porodník s neonatologem. K širšímu okruhu
spolupracovníků patří internista, genetik, imunolog, biochemik, mikrobiolog,
anesteziolog, psycholog, dětský chirurg, neurolog, psychiatr, patolog a další odborníci.
Rozvoj perinatální medicíny začal po druhé světové válce.
Perinatální péče je hodnoceny dvěma ukazateli, a to perinatální mortalitou (úmrtností) a
perinatální morbiditou (nemocností).
11
4. Nedonošení novorozenci
(Borek, 2001)
Jsou to děti, které se narodí předčasně, tzn. před 38. tg. Tvoří největší část dětí nízké
porodní hmotnosti a jsou zatíženi vysokou mortalitou a morbiditou. Úmrtnost je
nepřímo úměrná gestačnímu věku. V závislosti na porodní hmotnosti a gestačním věku
se dělí do čtyř skupin:
•
do 28. tg. od 500 – do 999 g jsou extrémně nezralí, zkratka ELBW (extremely –
low – birth – weight infant)
•
do 32. tg. od 1000 – do 1499 g jsou velmi nezralí, zkratka VLBW (very – low –
birth – weight infant)
•
do 34. tg. od 1500 – do 1999 g jsou středně nezralí
•
do 38. tg. od 2000 – do 2499 g jsou to lehce nezralí.
4.1 Anatomické a fyziologické zvláštnosti nezralého novorozence
(Borek,
2001)
Nezralý novorozenec je novorozenec narozený od hranice životaschopnosti, tzn. asi od
24. – 25. gestačního týdne do konce 37. gestačního týdne. Jeho porodní hmotnost bývá
pod 2500 g. Mohou se narodit děti vážící méně než 500 g – pokud přežijí 24 hodin po
porodu, počítají se rovněž mezi novorozence, pokud zemřou během 24 hodin, počítají
se mezi potraty. Nezralý novorozenec se přizpůsobuje životu ve vnějším prostředí
s většími či menšími problémy.
Příčinou adaptačních problémů po narození je nezralost orgánů a tkání. Čím dříve je
dítě narozené, tím více je nezralé, tím více je zranitelné. Záleží při tom více na
gestačním věku než na hmotnosti.
Charakteristickými znaky nezralosti jsou:
•
Kůže:
- u těžce nezralých je živě červená, průsvitná, chybí mázek, lanugo (jemné
chloupky na zádech a ramenou) bývá řídké
Dostları ilə paylaş: |