32
psychologa, se kterým by mohli řešit nejrůznější problémy či vztahy, které se v
průběhu hospitalizace jistě mohou vyskytovat.
V té nejlepší péči
2. Středně a těžce nezralé děti jsou hospitalizovány na novorozeneckých
jednotkách intenzivní péče (JIP), případně resuscitační jednotce (RES). Stará se
o ně specializovaný personál: dětští lékaři mají speciální vzdělání v péči o
předčasně narozené děti (neonatologové) a zkušené zdravotní sestry školené
v intenzivní neonatologické péči. Konziliární služby zajišťuje celá řada dalších
odborníků, např. dětský chirurg, oftalmolog, kardiolog, nezbytná bývá péče
dětského neurologa a rehabilitační sestry.
3. Návštěvy na novorozenecké JIP jsou většinou často volnější než na jiných
běžných odděleních. Provoz jednotlivých novorozeneckých JIP je odlišný a je
nutné ho respektovat (návleky na obuv, empíry, ústenky, čas návštěv). Většina
oddělení má připravenou tištěnou informaci pro rodiče o návštěvních hodinách,
telefonních číslech, provozu oddělení atd. Velice důležité je dodržování
hygienicko-epidemiologického režimu, se kterým se musí každý, kdo navštěvuje
nezralého novorozence, seznámit. Před kontaktem s dítětem je nutné pečlivé
umytí a dezinfekce rukou. Každé nedonošené dítě má nezralý imunitní systém,
pro vysoké riziko infekce je proto vhodné omezit návštěvy mnoha příbuzných a
známých, v případě akutního onemocnění návštěvu zcela vynechat.
4. Novorozenci jsou ošetřováni v inkubátorech nebo na vyhřívaných lůžkách.
Trvale monitorovány jsou základní životní funkce, tedy tepová, dechová
frekvence, krevní tlak a sycení krve kyslíkem.
Pro významnou
termolabilitu je nutné kontinuální měření kožní, někdy i rektální teploty.
V případě těžké nezralosti či onemocnění dýchacích cest mají rourku zavedenou
do průdušnice (jsou intubováni) a přes ni připojeni k dýchacímu přístroji.
V prvních dnech děti vyžadují kanylace žilního systému pro výživu i podávání
léků. V některých případech je pro přesné měření krevního tlaku nutná i
kanylace arteriálního řečiště.
33
5. Transfuze červených krvinek (transfuze krve) u nedonošených dětí je častá
z důvodu nedostatečné tvorby červených krvinek, jejich zvýšeného rozpadu a
nutným krevním testům. Dostatečný počet červených krvinek (erytrocytů) je
nutný pro zásobování všech tkání kyslíkem.
Výživa a kojení
6. Jen část nezralých novorozenců lze krmit od prvního dne po narození.
Naprostá většina z nich vyžaduje zpočátku výživu nitrožilní, se kterou je třeba
začít prakticky hned po porodu. Tyto děti nemají dostatečné zásoby energie, aby
mohly být bez jakékoliv výživy několik hodin.
7. Kojení je v posledních 10 letech u nás propagováno na všech úrovních, ale
neplatí pro extrémně nedonošené novorozence. Většina prvních dotazů rodičů i
extrémně nezralých novorozenců je: Kdy budu moci kojit? Je třeba jednoznačně
říci, že kojení u novorozenců s porodní hmotností pod 1 000 g nepřipadá
v prvních týdnech v úvahu, nelze jej realizovat z mnoha důvodů. Často potřebují
dlouhodobě infuzní výživu, protože ani jejich střeva nejsou schopna dobře trávit
živiny a posunovat potravu. Pokud lze zahájit podávání stravy, dostávají mléko
většinou sondou přímo do žaludku, protože nemají vyvinutý sací ani polykací
reflex. Pokud matka má laktaci, může doma odstříkávat mléko a nosit jej na
novorozeneckou JIP, kde jej může její miminko dostávat v případě, že stravu
snáší a dokáže zpracovat. V případě, že se tvorba mléka nerozeběhne nebo se
zastaví, není třeba, aby se maminky stresovaly, protože firemně vyráběné
přípravky jsou obohacené vitaminy a mají více energie než mateřské mléko a
jejich ostatní složení se mateřskému mléku velmi přibližuje.
Informace, které podává ošetřující personál, mohou být špatně srozumitelné z mnoha
důvodů (odborná terminologie, složité souvislosti atd.). Během pobytu v nemocnici se
rodiče nesmí ostýchat opakovaně dávat lékařům a sestrám otázky a ptát se na vše, co se
týká novorozeného dítěte, vyžadovat takové informace a na takové úrovni, jež pro ně
budou srozumitelné. Lékaři i sestry musí být připraveni odpovídat i několikrát na stejné
dotazy, trpělivě vysvětlovat všechny problémy.
34
11. Předčasný porod
(Roztočil, (2001); server žena-in.cz[online],(2005))
Předčasný porod představuje jeden z nejzávažnějších problémů současného
porodnictví. Podíl předčasných porodů se ve světě pohybuje průměrně okolo 10 %
všech porodů, v České republice se pohybuje okolo 6 %. Ale i u nás jeho četnost mírně
stoupá. I přes pokrok medicíny a zkvalitňování prenatální péče se nedaří jeho četnost
snižovat. Je to způsobeno tím, že předčasný porod je konečným výsledkem dějů, které
jej mohou vyvolat, a tyto děje mají velmi mnoho příčin, ze kterých jen některé umíme
předem odhalit. Medicína intenzivně hledá nějaký jednoznačný signál, který by vyčlenil
skupinu těhotných, které jsou předčasným porodem ohroženy. Zatím se takový
jednoznačný signál nepodařilo odhalit. Bylo vytipováno kolem 300 rizikových faktorů,
které nějakým způsobem mohou negativně ovlivnit průběh těhotenství, ale v podstatě
žádný z nich sám o sobě nemusí vést k předčasnému ukončení těhotenství.
Mezi nepřímé faktory, které mohou vést k předčasnému porodu řadíme např. předčasný
porod v anamnéze ženy, špatné sociální a ekonomické podmínky, malý vzrůst
v kombinaci s nízkou tělesnou hmotností, profesní rizika a zevní vlivy (kouření, užívání
drog apod.) a vliv zevního prostředí (špatná kvalita ovzduší, vody apod.).
Mezi faktory, které jsou v přímé souvislosti s rizikem předčasného porodu, patří:
1. Poruchy placenty (špatná tvorba, špatné umístění, předčasné odlučování). Tyto
poruchy se podílí až v 50 % na předčasném porodu. Špatná funkce placenty může
ohrozit vývoj plodu v děloze a je-li lékaři včas diagnostikována, vede k jejich
rozhodnutí předčasně, v zájmu plodu těhotenství ukončit.
2. Infekční příčiny (38 %). Zánět v hrdle děložním může vyprovokovat děložní
svalovinu k předčasné činnosti nebo může přejít na plodové obaly a způsobit jejich
prasknutí a předčasný odtok plodové vody. Předčasný odtok plodové vody se objevuje
až u 1/3 předčasných porodů.
3. Imunologické příčiny (30 %) představují doposud nejméně objasněnou oblast.
Geneticky jsou tkáně plodového vejce z jedné poloviny mateřskému organizmu cizí,
pochází od otce. Pro úspěšný průběh těhotenství se musí v mateřském organizmu ustavit
35
imunologická tolerance. Dojde-li k jejímu nevytvoření, mateřský organizmus se snaží
dříve nebo později tohoto ”vetřelce” zbavit. Z tohoto pohledu jsou nejvíce ohroženy
ženy, které s daným partnerem mají jen krátkou dobu nechráněný styk a jejich imunitní
obranný systém si za krátkou dobu nestihl toleranci vytvořit.
4. Nedostatečnost uzávěrového aparátu hrdla děložního. Čistá nedostatečnost hrdla
děložního je jako příčina předčasného porodu poměrně vzácná. Týká se žen, které
opakovaně tzv. bezbolestně potratily v II. trimestru gravidity. Zkrácení a prostupnost
hrdla děložního je mnohem častěji vyvoláno do té doby klinicky němým zánětem
v samotném děložním hrdle nebo nadměrným tlakem vyvolaným obsahem dělohy
(vícečetné těhotenství). Cerclage je operační výkon, kdy se hrdlo děložní uzavírá silným
stehem, aby se jeho funkce podpořila. Dříve se jednalo o nejčastější operační výkon,
výsledky však nepřinesl. Dnes se již provádí přísně výběrově v jasně indikovaných
případech.
5. Mateřské příčiny. Těžké onemocnění matky může mít negativní vliv na průběh
těhotenství a naopak těhotenství může vést k dramatickému zhoršení onemocnění
matky. Je-li ohrožen vývoj plodu nebo zdraví nebo dokonce život matky, je těhotenství
nutné ukončit předčasně.
6. Abnormity dělohy. Patří k méně častým příčinám. Děloha se zakládá ve svém vývoji
splynutím dvou Mullerových vývodů. Poruchy tohoto splynutí mohou vést k celé řadě
vrozených vývojových vad dělohy. Děloha pak není schopná těhotenství svou kapacitou
donosit do termínu porodu. Na děloze se mohou vytvořit i nezhoubné nádory tzv.
myomy, které svým umístěním nebo velikostí mohou být příčinou předčasného porodu.
Rovněž jizvy po předchozích operacích na děloze včetně císařského řezu mohou
negativně ovlivnit délku těhotenství.
7. Abnormity plodu. Vrozené vývojové vady plodu jsou další z příčin předčasného
porodu. Příroda má do určité míry schopnost zbavovat se svých chyb. V těchto
případech je věcí prenatální diagnostiky odhalit, o jakou poruchu vývoje se jedná, jestli
je vada slučitelná se životem a do jaké míry tato vada ohrozí v budoucnu kvalitu života
ještě nenarozeného jedince.
36
8. Vícečetné těhotenství. Je po všech stránkách rizikové. Těchto těhotenství přibývá
hlavně dnes již rutinními technikami umělého oplodnění. Lidská děloha je však stavěna
na donošení jednoho plodu. Z toho důvodu se dvojčata rodí průměrně v 36. gestačním
týdnu, trojčata v 32. gestačním týdnu a čtyřčata se málo kdy podaří převést přes 28.
gestační týden.
9. Trauma a chirurgické intervence. Pády, údery do břicha a hlavně úrazy při sportu a
v dopravě mohou způsobit předčasné odloučení placenty, které je urgentní příčinou
okamžitého ukončení těhotenství. Rovněž chirurgické zákroky v průběhu těhotenství
(zánět slepého střeva, operace žlučníku apod.) zvyšují riziko předčasného porodu.
Tomu všemu je v prenatální péči věnována patřičná pozornost a není proto divu, že dnes
pomalu každé druhé těhotenství je bráno jako rizikové. Přesto přese všechno se nedaří
ovlivnit četnost předčasných porodů. Rizikové těhotenství však nepředstavuje v žádném
případě automaticky těhotenství patologické.
Diagnóza hrozícího předčasného porodu se opírá o přítomnost děložních kontrakcí a
progresi nálezu na děložním hrdle (zkracováním a otevíráním se děložního hrdla). Často
se diagnóza opírá o subjektivní stesky těhotné. Z možných vyvolávajících příčin
pátráme po infekci v hrdle děložním, kterou snad jako jedinou příčinu dokážeme
léčebně ovlivnit.
Zachytí-li se příznaky hrozícího předčasného porodu včas, je prognóza většinou dobrá.
Je otázkou, kolik žen je v těchto případech opravdu ohroženo předčasným porodem a
kolik žen je léčeno více méně zbytečně. Jak již bylo řečeno v úvodu specifický jednotný
signál doposud chybí a léčba je do značné míry aplikována empiricky. Zcela jistě však
tento model vede k odvrácení mnoha předčasných porodů.
Léčba hrozícího předčasného porodu je jednak kausální - odstraňující vyvolávající
příčinu, a symptomatická – potlačující projevy tj. hlavně tlumící předčasnou děložní
činnost.
Za kausální léčbu můžeme považovat podávání antibiotik, které potlačují infekci. Za
symptomatickou léčbu označujeme podávání tokolytik – látek, které tlumí děložní
stahy.
37
V případech, kdy se dojde k závěru, že přes veškerou snahu se nepodaří předčasný
porod odvrátit, podávají se matce kortikoidy - léky, které přestupují přes placentární
bariéru a urychlují zrání plic nedonošeného plodu. Tím se snižují nároky nezralého
novorozence na poporodní aplikaci kyslíku a zkracuje se jeho pobyt na dýchacích
přístrojích.
Stav plodu v děloze je po dobu léčby předčasného porodu pečlivě sledován, v některých
případech, zjistí-li se, že plod je ohrožen (např. infekcí nebo vážným onemocněním
matky), je lépe těhotenství neprodlužovat a ukončit.
Velmi důležitou součástí komplexní péče o předčasně narozené děti je tzv. “transport in
utero”. V tomto systému je těhotná žena s příznaky předčasného porodu transportována
do nemocnice vyššího typu do tzv. Perinatologického centra. V České republice je
zřízeno 13 takových center, které jsou schopny poskytnout nedonošenému novorozenci
ihned po porodu tu nejkvalitnější intenzivní péči. V loňském roce se podařilo takto
přetransportovat přes 95 % případů. Šance na přežití nedonošeného novorozence
narozeného v centru je až 5x vyšší, než když se narodí mimo něj.
Vedení předčasného porodu. Platí pravidlo, že ke každému předčasnému porodu se
přistupuje individuálně. Každý případ je alespoň v detailech jiný. Porod musí být veden
velmi šetrně, protože nedonošený plod je více náchylný k traumatu a citlivější
k nedostatečnému zásobení kyslíkem. Největší nebezpečí pro něj spočívá v krvácení do
centrálního nervového systému, tedy do mozku. Tvrzení, že porod císařským řezem je
pro nedonošený plod šetrnější, není obecně pravdivé. Císařský řez je řešením při
nepřipravených porodních cestách, patologické poloze plodu v děloze nebo jeho
akutním ohrožení. V ostatních případech je vaginální porod pro plod šetrnější.
38
Závěr
Pro tuto bakalářskou práci bylo zvoleno jako téma nedonošené děti, protože je to
téma, které se v poslední době často objevuje a proniká na veřejnost. Snažila jsem
problematiku nedonošených dětí popsat a charakterizovat. Tato problematika mne už
dříve zaujala, i když jsem sama zatím nepřišla do kontaktu s nikým, kdo by měl
nedonošené dítě. Velice důležité je zahájit včas rannou péči, která je uskutečňována
spoluprací mezi lékaři. Ranná péče se nevěnuje pouze nedonošeným dětem, ale i jejich
rodičům, kteří mnohdy neví, jak se mají zachovat a pomoci svému dítěti, protože je pro
ně tato situace velice psychicky náročná. Je tedy důležité věnovat se jak dětem, tak i
rodičům.
Je velice složité a obtížné se k problematice nedonošených dětí dostat, protože
materiály a různé publikace sice existují, ale je jich málo. Také jsem zkoušela sama
hledat rodiče, kteří mají nedonošené dítě, ale nebyli ochotní mi poskytnout nějaké
informace z toho důvodu, že je to jen a jen jejich věc. Měla jsem kontakt na jednu paní,
která nedonošené dítě má, volala jsem s ní a byla na všem domluvená, ale na poslední
chvíli naše setkání zrušila.
Tato práce by mohla posloužit jako studijní materiál. Materiály byly
zpracovány z dostupných internetových zdrojů a z různých lékařských i pedagogických
publikací. Cílem bylo vytvořit přehledné zpracování problematiky týkající se
nedonošených dětí, která obsahuje etiologii, příznaky, kliniku,prevenci a péči o
nedonošené děti.
39
Resumé
Tato bakalářská práce se věnuje problematice nedonošených dětí. Cílem bylo
charakterizovat rizikového novorozence, popsat faktory, které děti ohrožují. Byly
popsány anatomické a fyziologické zvláštnosti novorozence, výživa nedonošených,
zabýváme se zde tím, jak chránit dítě před infekcí a také tím, že i nedonošené děti cítí
bolest a bývají častěji hyperaktivní. Jsou zde popsány nejčastější formy postižení
perinatálně ohrožených dětí, což jsou např. poruchy motoriky, poruchy zraku (ROP),
poruchy sluchu, různá záchvatová onemocnění, mentální retardace a jiné. V této práci
je popsáno, jak pečovat o předčasně narozené dítě. V péči o předčasně narozené dítě je
velmi důležité vyhledat odbornou pomoc, je důležité naučit se dítě správně krmit.
V poslední části této práce je charakterizován předčasný porod a nejčastější faktory,
které ho způsobují.
The sommaire
This bachelor’s work focuses on the problem of premature children. The goal
was to describe a premature child and factors that may threaten it. It also describes the
anatomical and physiological oddities of a newborn child and it’s nutrition. It also deals
with protection of the child against infection and with the fact that even premature
children feel pain and are more often hyperactive. The work also describes the most
frequent forms of handicap, which are for example: movement disorder, sight disorder
(ROP), hearing disorder, various attack diseases, mental retardation etc. This work also
describes how to take care of a premature child. Here it’s very important to seek
professional help and to learn how to feed the child correctly. The final part of this work
deals with premature childbirth and factors, which mostly likely cause it.
40
Použitá literatura
1. BOREK, I. a kolektiv.: Vybrané kapitoly z neonatologie a ošetřovatelské péče. Brno,
Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2001. ISBN 80-7013-338-4
2. DORT, J.: Neonatologie, vybrané kapitoly pro studenty LF. Praha, Karolinum, 2004.
ISBN 80-246-0790-5
3. GOLDMAN, R.: Základy pediatrie pro pedagogy. Olomouc, Univerzita Palackého
v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1477-5
4. HÁJEK, Z.: Rizikové a patologické těhotenství. Praha, Grada, 2004. ISBN 80-247-
0418-8
5. HRODEK, O.: Pediatrie. Praha, Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5
6. ROZTOČIL, A. a kolektiv autorů: Porodnictví. Brno, Institut pro další vzdělávání
pracovníků ve zdravotnictví, 2001. ISBN 80-7013-339-2
7. STOŽICKÝ, F.: Základy dětského lékařství. Praha, Karolinum, 2006. ISBN 80-246-
1067-1
8. VELEMÍNSKÝ, M.: 3x333 otázek pro dětského lékaře. Praha, Triton, 2002. ISBN
80-7254-290-7
9. VÍTKOVÁ, M. a kolektiv : Integrativní speciální pedagogika. Brno, Paido, 2004.
ISBN 80-7315-071-9
10. ZAHÁLKOVÁ, M.: Pediatrie pro speciální pedagogy. Brno, MU v Brně,
Pedagogická fakulta, 2005. ISBN 80-210-3811-X
11. ZWINGER, A.: Porodnictví. Praha, Galén, 2004. ISBN 80-246-0822-7
12. Nedonošené děti cítí bolest [online]. Citováno dne 5.4.2006. Dostupné
z www.novinky.cz
13. Odbornost, serióznost, profesionalita: www.neonatologie.cz
14. Česká gynekologická a porodnická společnost – sekce perinatální medicíny.
Dostupné z www.perinatologie.cz
41
Seznam příloh
Příloha 1:
Nedonošené dítě
Vybráno podle: Kadlecová [online],2005)
Příloha 2:
Anatomie oka
Vybráno podle: Kadlecová [online],2005)
42
Anotace
Ve své bakalářské práci jsem se věnovala problematice nedonošených dětí.
V poslední době je toto téma stále častěji prezentováno, protože počet nedonošených
dětí se zvětšuje. Ve své práci se věnuji popisu rizikového novorozence, perinatální
medicíně, zabývám se také výživou nedonošených dětí, léky na záchranu, nejčastějšími
formami postižení a péčí o nedonošené děti.
Klíčová slova
Nedonošené děti, rizikový novorozenec, perinatální medicína, neonatologická centra,
plicní patologie, extrémně nezralí novorozenci, velmi nezralí novorozenci, středně
nezralí novorozenci, lehce nezralí novorozenci ,předčasný porod.
Annotation
In my bachelor’s work I focused on the problem of premature children. This theme has
been presented more and more recently, because the nuber of premature children is
increasing. In my work I concern myself in the description of a hazardous new-born
child, perinatal medicine, I focused also on the nutrition of premature children,
medicaments to save them, most frequent forms of handicaps and the care of premature
children.
Keywords
Premature children, hazardous new-born child, perinatal medicine, neonatological
centers, lung pathology, extremely-low-birth-weight infant, very-low-birth-weight
infant, medium-low-birth-weight infant, slightly-low-birth-weight infant, premature
childbirth.
Dostları ilə paylaş: |