Masarykova univerzita



Yüklə 249,63 Kb.
Pdf görüntüsü
səhifə9/9
tarix14.01.2018
ölçüsü249,63 Kb.
#20555
1   2   3   4   5   6   7   8   9

 

32 


psychologa, se kterým by mohli řešit nejrůznější problémy či vztahy, které se v 

průběhu hospitalizace jistě mohou vyskytovat.  

 

 

V té nejlepší péči 



2.      Středně a těžce nezralé děti jsou hospitalizovány na novorozeneckých 

jednotkách intenzivní péče (JIP), případně resuscitační jednotce (RES). Stará se 

o ně specializovaný personál: dětští lékaři mají speciální vzdělání v péči o 

předčasně narozené děti (neonatologové) a zkušené zdravotní sestry školené 

v intenzivní neonatologické péči. Konziliární služby zajišťuje celá řada dalších 

odborníků, např. dětský chirurg, oftalmolog, kardiolog, nezbytná bývá péče 

dětského neurologa a rehabilitační sestry.  

3.      Návštěvy na novorozenecké JIP jsou většinou často volnější než na jiných 

běžných odděleních. Provoz jednotlivých novorozeneckých JIP je odlišný a je 

nutné ho   respektovat (návleky na obuv, empíry, ústenky, čas návštěv). Většina 

oddělení má připravenou tištěnou informaci pro rodiče o návštěvních hodinách, 

telefonních číslech, provozu oddělení atd. Velice důležité je dodržování 

hygienicko-epidemiologického režimu, se kterým se musí každý, kdo navštěvuje 

nezralého novorozence, seznámit. Před kontaktem s dítětem je nutné pečlivé 

umytí a dezinfekce rukou.  Každé nedonošené dítě má nezralý imunitní systém, 

pro vysoké riziko infekce je proto vhodné omezit návštěvy mnoha příbuzných a 

známých, v případě akutního onemocnění návštěvu zcela vynechat.  

 

4.      Novorozenci jsou ošetřováni v inkubátorech nebo na  vyhřívaných lůžkách. 



Trvale monitorovány jsou základní životní funkce, tedy tepová, dechová 

frekvence, krevní tlak a sycení krve kyslíkem. 

Pro významnou  

termolabilitu je nutné kontinuální měření kožní, někdy i rektální teploty. 

V případě těžké nezralosti či onemocnění dýchacích cest mají rourku zavedenou 

do průdušnice (jsou intubováni) a přes ni připojeni k dýchacímu přístroji.  

V prvních dnech děti vyžadují kanylace žilního systému pro výživu i podávání 

léků. V některých případech je pro přesné měření krevního tlaku nutná i 

kanylace arteriálního řečiště.  

 



 

33 


5.      Transfuze červených krvinek (transfuze krve) u nedonošených dětí je častá 

z důvodu nedostatečné tvorby červených krvinek, jejich zvýšeného rozpadu a 

nutným krevním testům. Dostatečný počet červených krvinek (erytrocytů) je 

nutný pro zásobování všech tkání kyslíkem. 

 

 

Výživa a kojení 



6.      Jen část nezralých novorozenců lze krmit od prvního dne po narození. 

Naprostá většina z nich vyžaduje zpočátku výživu nitrožilní, se kterou je třeba 

začít prakticky hned po porodu. Tyto děti nemají dostatečné zásoby energie, aby 

mohly být bez jakékoliv výživy několik hodin. 

7.      Kojení je v posledních 10 letech u nás propagováno na všech úrovních, ale 

neplatí pro extrémně nedonošené novorozence. Většina prvních dotazů rodičů i 

extrémně  nezralých novorozenců je: Kdy budu moci kojit? Je třeba jednoznačně 

říci, že kojení u novorozenců s porodní hmotností pod 1 000 g nepřipadá 

v prvních týdnech v úvahu, nelze jej realizovat z mnoha důvodů. Často potřebují 

dlouhodobě infuzní výživu, protože ani jejich střeva nejsou schopna dobře trávit 

živiny a posunovat potravu. Pokud lze zahájit podávání stravy, dostávají mléko 

většinou sondou přímo do žaludku, protože nemají vyvinutý sací ani polykací 

reflex. Pokud matka má laktaci, může doma odstříkávat mléko a nosit jej na 

novorozeneckou JIP, kde jej může její miminko dostávat v případě, že stravu 

snáší a dokáže zpracovat. V případě, že se tvorba mléka nerozeběhne nebo se 

zastaví, není třeba, aby se maminky stresovaly, protože firemně vyráběné 

přípravky jsou obohacené vitaminy a mají více energie než mateřské mléko a 

jejich ostatní složení se mateřskému mléku velmi přibližuje. 

 

  

Informace, které podává ošetřující personál, mohou být špatně srozumitelné z mnoha 



důvodů (odborná terminologie, složité souvislosti atd.). Během pobytu v nemocnici se 

rodiče nesmí ostýchat opakovaně dávat lékařům a sestrám otázky a ptát se na vše, co se 

týká novorozeného dítěte, vyžadovat takové informace a na takové úrovni, jež pro ně 

budou srozumitelné. Lékaři i sestry musí být připraveni odpovídat i několikrát na stejné 

dotazy, trpělivě  vysvětlovat všechny problémy.   

  



 

34 


11. Předčasný porod 

(Roztočil, (2001); server žena-in.cz[online],(2005))

 

 

Předčasný porod představuje jeden z nejzávažnějších problémů současného 



porodnictví. Podíl předčasných porodů se ve světě pohybuje průměrně okolo 10 % 

všech porodů, v České republice se pohybuje okolo 6 %. Ale i u nás jeho četnost mírně 

stoupá. I přes pokrok medicíny a zkvalitňování prenatální péče se nedaří jeho četnost 

snižovat. Je to způsobeno tím, že předčasný porod je konečným výsledkem dějů, které 

jej mohou vyvolat, a tyto děje mají velmi mnoho příčin, ze kterých jen některé umíme 

předem odhalit. Medicína intenzivně hledá nějaký jednoznačný signál, který by vyčlenil 

skupinu těhotných, které jsou předčasným porodem ohroženy. Zatím se takový 

jednoznačný signál  nepodařilo odhalit. Bylo vytipováno kolem 300 rizikových faktorů, 

které nějakým způsobem mohou negativně ovlivnit průběh těhotenství, ale v podstatě 

žádný z nich sám o sobě nemusí vést k předčasnému ukončení těhotenství.  

Mezi nepřímé faktory, které mohou vést k předčasnému porodu řadíme např. předčasný 

porod v anamnéze ženy, špatné sociální a ekonomické podmínky, malý vzrůst 

v kombinaci s nízkou tělesnou hmotností, profesní rizika a zevní vlivy (kouření, užívání 

drog apod.) a vliv zevního prostředí (špatná kvalita ovzduší, vody apod.). 

Mezi faktory, které jsou v přímé souvislosti s rizikem předčasného porodu, patří: 

1. Poruchy placenty (špatná tvorba, špatné umístění, předčasné odlučování). Tyto 

poruchy se podílí až v 50 % na předčasném porodu. Špatná funkce placenty může 

ohrozit vývoj plodu v děloze a je-li lékaři včas diagnostikována, vede k jejich 

rozhodnutí předčasně, v zájmu plodu těhotenství ukončit. 

2. Infekční příčiny (38 %). Zánět v hrdle děložním může vyprovokovat děložní 

svalovinu k předčasné činnosti nebo může přejít na plodové obaly a způsobit jejich 

prasknutí a předčasný odtok plodové vody. Předčasný odtok plodové vody se objevuje 

až u 1/3 předčasných porodů. 

3. Imunologické příčiny (30 %) představují doposud nejméně objasněnou oblast. 

Geneticky jsou tkáně plodového vejce z jedné poloviny mateřskému organizmu cizí, 

pochází od otce. Pro úspěšný průběh těhotenství se musí v mateřském organizmu ustavit 




 

35 


imunologická tolerance. Dojde-li k jejímu nevytvoření, mateřský organizmus se snaží 

dříve nebo později tohoto ”vetřelce” zbavit. Z tohoto pohledu jsou nejvíce ohroženy 

ženy, které s daným partnerem mají jen krátkou dobu nechráněný styk a jejich imunitní 

obranný systém si za krátkou dobu nestihl toleranci vytvořit. 

4. Nedostatečnost uzávěrového aparátu hrdla děložního. Čistá nedostatečnost hrdla 

děložního je jako příčina předčasného porodu poměrně vzácná. Týká se žen, které 

opakovaně tzv. bezbolestně potratily v II. trimestru gravidity. Zkrácení a prostupnost 

hrdla děložního je mnohem častěji vyvoláno do té doby klinicky němým zánětem 

v samotném děložním hrdle nebo nadměrným tlakem vyvolaným obsahem dělohy 

(vícečetné těhotenství). Cerclage je operační výkon, kdy se hrdlo děložní uzavírá silným 

stehem, aby se jeho funkce podpořila. Dříve se jednalo o nejčastější operační výkon, 

výsledky však nepřinesl. Dnes se již provádí přísně výběrově v jasně indikovaných 

případech. 

5. Mateřské příčiny. Těžké onemocnění matky může mít negativní vliv na průběh 

těhotenství a naopak těhotenství může vést k dramatickému zhoršení onemocnění 

matky. Je-li ohrožen vývoj plodu nebo zdraví nebo dokonce život matky, je těhotenství 

nutné ukončit předčasně. 

6. Abnormity dělohy. Patří k méně častým příčinám. Děloha se zakládá ve svém vývoji 

splynutím dvou Mullerových vývodů. Poruchy tohoto splynutí mohou vést k celé řadě 

vrozených vývojových vad dělohy. Děloha pak není schopná těhotenství svou kapacitou 

donosit do termínu porodu. Na děloze se mohou vytvořit i nezhoubné nádory tzv. 

myomy, které svým umístěním nebo velikostí mohou být příčinou předčasného porodu. 

Rovněž jizvy po předchozích operacích na děloze včetně císařského řezu mohou 

negativně ovlivnit délku těhotenství. 

7. Abnormity plodu. Vrozené vývojové vady plodu jsou další z příčin předčasného 

porodu. Příroda má do určité míry schopnost zbavovat se svých chyb. V těchto 

případech je věcí prenatální diagnostiky odhalit, o jakou poruchu vývoje se jedná, jestli 

je vada slučitelná se životem a do jaké míry tato vada ohrozí v budoucnu kvalitu života 

ještě nenarozeného jedince. 



 

36 


8. Vícečetné těhotenství. Je po všech stránkách rizikové. Těchto těhotenství přibývá 

hlavně dnes již rutinními technikami umělého oplodnění. Lidská děloha je však stavěna 

na donošení jednoho plodu. Z toho důvodu se dvojčata rodí průměrně v 36. gestačním 

týdnu, trojčata v 32. gestačním týdnu a čtyřčata se málo kdy podaří převést přes 28. 

gestační týden. 

9. Trauma a chirurgické intervence. Pády, údery do břicha a hlavně úrazy při sportu a 

v dopravě mohou způsobit předčasné odloučení placenty, které je urgentní příčinou 

okamžitého ukončení těhotenství. Rovněž chirurgické zákroky v průběhu těhotenství 

(zánět slepého střeva, operace žlučníku apod.) zvyšují riziko předčasného porodu.  

Tomu všemu je v prenatální péči věnována patřičná pozornost a není proto divu, že dnes 

pomalu každé druhé těhotenství je bráno jako rizikové. Přesto přese všechno se nedaří 

ovlivnit četnost předčasných porodů. Rizikové těhotenství však nepředstavuje v žádném 

případě automaticky těhotenství patologické. 

Diagnóza hrozícího předčasného porodu se opírá o přítomnost děložních kontrakcí a 

progresi nálezu na děložním hrdle (zkracováním a otevíráním se děložního hrdla). Často 

se diagnóza opírá o subjektivní stesky těhotné. Z možných vyvolávajících příčin 

pátráme po infekci v hrdle děložním, kterou snad jako jedinou příčinu dokážeme 

léčebně ovlivnit.  

Zachytí-li se příznaky hrozícího předčasného porodu včas, je prognóza většinou dobrá. 

Je otázkou, kolik žen je v těchto případech opravdu ohroženo předčasným porodem a 

kolik žen je léčeno více méně zbytečně. Jak již bylo řečeno v úvodu specifický jednotný 

signál doposud chybí a léčba je do značné míry aplikována empiricky. Zcela jistě však 

tento model vede k odvrácení mnoha předčasných porodů. 

Léčba hrozícího předčasného porodu je jednak kausální - odstraňující vyvolávající 

příčinu, a symptomatická – potlačující projevy tj. hlavně tlumící předčasnou děložní 

činnost. 

Za kausální léčbu můžeme považovat podávání antibiotik, které potlačují infekci. Za 

symptomatickou léčbu označujeme podávání tokolytik – látek, které tlumí děložní 

stahy. 



 

37 


V případech, kdy se dojde k závěru, že přes veškerou snahu se nepodaří předčasný 

porod odvrátit, podávají se matce kortikoidy - léky, které přestupují přes placentární 

bariéru a urychlují zrání plic nedonošeného plodu. Tím se snižují nároky nezralého 

novorozence na poporodní aplikaci kyslíku a zkracuje se jeho pobyt na dýchacích 

přístrojích.  

Stav plodu v děloze je po dobu léčby předčasného porodu pečlivě sledován, v některých 

případech, zjistí-li se, že plod je ohrožen (např. infekcí nebo vážným onemocněním 

matky), je lépe těhotenství neprodlužovat a ukončit.  

Velmi důležitou součástí komplexní péče o předčasně narozené děti je tzv. “transport in 

utero”. V tomto systému je těhotná žena s příznaky předčasného porodu transportována 

do nemocnice vyššího typu do tzv. Perinatologického centra. V České republice je 

zřízeno 13 takových center, které jsou schopny poskytnout nedonošenému novorozenci 

ihned po porodu tu nejkvalitnější intenzivní péči. V loňském roce se podařilo takto 

přetransportovat přes 95 % případů. Šance na přežití nedonošeného novorozence 

narozeného v centru je až 5x vyšší, než když se narodí mimo něj.  

Vedení předčasného porodu. Platí pravidlo, že ke každému předčasnému porodu se  

přistupuje individuálně. Každý případ je alespoň v detailech jiný. Porod musí být veden 

velmi šetrně, protože nedonošený plod je více náchylný k traumatu a citlivější 

k nedostatečnému zásobení kyslíkem. Největší nebezpečí pro něj spočívá v krvácení do 

centrálního nervového systému, tedy do mozku. Tvrzení, že porod císařským řezem je 

pro nedonošený plod šetrnější, není obecně pravdivé. Císařský řez je řešením při 

nepřipravených porodních cestách, patologické poloze plodu v děloze nebo jeho 

akutním ohrožení. V ostatních případech je vaginální porod pro plod šetrnější.   

 

 



 

 

 



 

 

 



 


 

38 


Závěr  

 

Pro tuto bakalářskou práci bylo zvoleno jako téma nedonošené děti, protože je to 



téma, které se v poslední době často objevuje a proniká na veřejnost. Snažila jsem 

problematiku nedonošených dětí popsat a charakterizovat. Tato problematika mne už 

dříve zaujala, i když jsem sama zatím nepřišla do kontaktu s nikým, kdo by měl 

nedonošené dítě. Velice důležité je zahájit včas rannou péči, která je uskutečňována 

spoluprací mezi lékaři. Ranná péče se nevěnuje pouze nedonošeným dětem, ale i jejich 

rodičům, kteří mnohdy neví, jak se mají zachovat a pomoci svému dítěti, protože je pro 

ně tato situace velice psychicky náročná. Je tedy důležité věnovat se jak dětem, tak i 

rodičům.  

 

Je velice složité a obtížné se k problematice nedonošených dětí dostat, protože 



materiály a různé publikace sice existují, ale je jich málo. Také jsem zkoušela sama 

hledat  rodiče, kteří mají nedonošené dítě, ale nebyli ochotní mi poskytnout nějaké 

informace z toho důvodu, že je to jen a jen jejich věc. Měla jsem kontakt na jednu paní, 

která nedonošené dítě má, volala jsem s ní a byla na všem domluvená, ale na poslední 

chvíli naše setkání zrušila. 

 

           Tato  práce by  mohla posloužit jako studijní materiál. Materiály byly 



zpracovány z dostupných internetových zdrojů a z různých lékařských i pedagogických 

publikací. Cílem bylo vytvořit přehledné zpracování problematiky týkající se 

nedonošených dětí, která obsahuje etiologii, příznaky, kliniku,prevenci a péči o 

nedonošené děti.  

 

 

 



 

 

 



 

 

 




 

39 


Resumé 

 

 Tato bakalářská práce se věnuje problematice nedonošených dětí. Cílem bylo  



charakterizovat rizikového novorozence, popsat faktory, které děti ohrožují. Byly  

popsány anatomické a fyziologické zvláštnosti novorozence, výživa nedonošených, 

zabýváme  se zde tím, jak chránit dítě před infekcí a také tím, že i nedonošené děti cítí 

bolest a bývají častěji hyperaktivní. Jsou zde popsány nejčastější formy postižení 

perinatálně ohrožených dětí, což jsou např. poruchy motoriky, poruchy zraku (ROP), 

poruchy sluchu, různá záchvatová onemocnění, mentální retardace a jiné. V této práci  

je popsáno, jak pečovat o předčasně narozené dítě. V péči o předčasně narozené dítě je 

velmi důležité vyhledat odbornou pomoc, je důležité naučit se dítě správně krmit. 

V poslední části této práce je charakterizován předčasný porod a nejčastější faktory, 

které ho způsobují. 

 

 

The sommaire 



This bachelor’s work focuses on the problem of premature children. The goal 

was to describe a premature child and factors that may threaten it. It also describes the 

anatomical and physiological oddities of a newborn child and it’s nutrition. It also deals 

with protection of the child against infection and with the fact that even premature 

children feel pain and are more often hyperactive. The work also describes the most 

frequent forms of handicap, which are for example: movement disorder, sight disorder 

(ROP), hearing disorder, various attack diseases, mental retardation etc. This work also 

describes how to take care of a premature child. Here it’s very important to seek 

professional help and to learn how to feed the child correctly. The final part of this work 

deals with premature childbirth and factors, which mostly likely cause it. 

 

 

 



 

 

 



 


 

40 


Použitá literatura

  

 



1. BOREK, I. a kolektiv.: Vybrané kapitoly z neonatologie a ošetřovatelské péče. Brno, 

Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2001. ISBN 80-7013-338-4 

2. DORT, J.: Neonatologie, vybrané kapitoly pro studenty LF. Praha, Karolinum, 2004. 

ISBN 80-246-0790-5 

3. GOLDMAN, R.: Základy pediatrie pro pedagogy. Olomouc, Univerzita Palackého 

v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1477-5 

4. HÁJEK, Z.: Rizikové a patologické těhotenství. Praha, Grada, 2004. ISBN 80-247-

0418-8 


5. HRODEK, O.:  Pediatrie. Praha, Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5 

6. ROZTOČIL, A. a kolektiv autorů: Porodnictví. Brno, Institut pro další vzdělávání 

pracovníků ve zdravotnictví, 2001. ISBN 80-7013-339-2 

7. STOŽICKÝ, F.: Základy dětského lékařství. Praha, Karolinum, 2006. ISBN 80-246-

1067-1 

8. VELEMÍNSKÝ, M.: 3x333 otázek pro dětského lékaře. Praha, Triton, 2002. ISBN 



80-7254-290-7 

9. VÍTKOVÁ, M. a kolektiv : Integrativní speciální pedagogika. Brno, Paido, 2004. 

ISBN 80-7315-071-9 

10. ZAHÁLKOVÁ, M.: Pediatrie pro speciální pedagogy. Brno, MU v Brně, 

Pedagogická fakulta, 2005. ISBN 80-210-3811-X 

11. ZWINGER, A.: Porodnictví. Praha, Galén, 2004. ISBN 80-246-0822-7 

12. Nedonošené děti cítí bolest [online]. Citováno dne 5.4.2006. Dostupné 

z www.novinky.cz 

13. Odbornost, serióznost, profesionalita: www.neonatologie.cz 

14. Česká gynekologická a porodnická společnost – sekce perinatální medicíny. 

Dostupné z www.perinatologie.cz 

 

 



 

 

 



 


 

41 


Seznam příloh 

 

Příloha 1:  



Nedonošené dítě 

Vybráno podle: Kadlecová [online],2005) 

 

 

Příloha 2: 



Anatomie oka 

Vybráno podle: Kadlecová [online],2005)  

 

 

 



 

 

 



 

 

 



 

 

 



 

 

 



 

 



 

42 


Anotace 

 

Ve své bakalářské práci jsem se věnovala problematice nedonošených dětí. 



V poslední době je toto téma stále častěji prezentováno, protože počet nedonošených 

dětí se zvětšuje. Ve své práci se věnuji popisu rizikového novorozence, perinatální 

medicíně, zabývám se také výživou nedonošených dětí, léky na záchranu, nejčastějšími 

formami postižení a péčí o nedonošené děti. 

 

Klíčová slova 



Nedonošené děti, rizikový novorozenec, perinatální medicína, neonatologická centra, 

plicní patologie, extrémně nezralí novorozenci, velmi nezralí novorozenci, středně 

nezralí novorozenci, lehce nezralí novorozenci ,předčasný porod. 

 

 



Annotation 

In my bachelor’s work I focused on the problem of premature children. This theme has 

been presented more and more recently, because the nuber of premature children is 

increasing. In my work I concern myself in the description of a hazardous new-born 

child, perinatal medicine, I focused also on the nutrition of premature children, 

medicaments to save them, most frequent forms of handicaps and the care of premature 

children.  

 

Keywords 



Premature children, hazardous new-born child, perinatal medicine, neonatological 

centers, lung pathology, extremely-low-birth-weight infant, very-low-birth-weight 

infant, medium-low-birth-weight infant, slightly-low-birth-weight infant, premature 

childbirth.  



 

 

 



 

 

Yüklə 249,63 Kb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7   8   9




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə