Obor Mezinárodní vztahy Zahraniční politika Obamovy administrativy vůči Kubě

4. Závěr

Předložená práce si kladla za cíl zmapovat průběh změny politiky Obamovy administrativy vůči Kubě a zodpovědět tři výzkumné otázky: jaká byla motivace Obamovy administrativy pro změnu ve vztazích s Kubou, proč k této změně došlo až ve druhém volebním období, a také jaké jsou dopady této politiky. Pro pochopení komplikovaných vzájemných názorů mezi oběma zeměmi byl také nastíněn historický vývoj společných interakcí mezi USA a Kubou.

Pomocí primárních a sekundárních zdrojů práce prezentuje vývoj Obamovy politiky, který v otázce vztahů s Kubou má svůj počátek již v samotné politické kampani Baracka Obamy, v době, kdy v roce 2008 kandidoval na post prezidenta Spojených států amerických. Po zvolení hned 13. dubna 2009 upravil prezident Obama parametry embarga zrušením limitů na délku a četnost návštěv kubánských Američanů na ostrově a také zrušením limitů na peněžní převody mezi příbuznými na Kubě a v USA. Pro lepší spojení mezi rodinami na Kubě a v USA byly také poskytnuty licence pro prodej telekomunikačního vybavení a navazování smluv mezi subjekty Spojených států a Kuby. V rámci veřejných, oficiálních vyjednávání již v roce 2009 započala jednání o přímém poštovním spojení a vzájemné migraci. Kubánská vláda pak ovšem zajala subdodavatele USAID Alana Grosse, což přerušilo jednání o migraci na 18 měsíců.

V lednu 2011 pak Obama uvolnil další restrikce, tentokrát pro všechny občany Spojených států, a přidal na seznam pro udělené licence k vycestování cesty z náboženských a vzdělávacích důvodů, a také byly povoleny kulturní výměny osob. Byly odstraněny restrikce na výši peněz, posílaných na Kubu osobám, které nejsou příbuzné, což dovolilo náboženským organizacím z USA podporovat náboženské aktivity na Kubě. Letecké společnosti USA získaly povolení uskutečňovat lety na Kubu a zpět.

Od května 2013 byla opět pořádána jednání na různá témata od navazování přímého poštovního spojení mezi USA a Kubou, přes jednání o migraci, až po jednání o spolupráci při záchraně ve vzdušném prostoru a na moři. Jednání o migraci se konala každého po půl roku i během roku 2014. Bylo dosahováno dílčích úspěchů ve zjednodušení zpracovávání víz až po domluvy o lepší koordinaci spolupráce při záchranných operacích. Podle pramenů ministerstva zahraničí tato jednání byla úspěšná, nicméně pro Spojené státy bylo kubánské porušování lidských práv stále velkým problémem.

Po svém znovuzvolení však Obama zahájil i tajná jednání, která kromě jeho již předeslané politiky, cílila i na osvobození Alana Grosse. Během těchto vyjednávání se zástupci Spojených států a zástupci kubánské vlády tajně scházeli v Kanadě, která tak zprostředkovala prostor pro vyjednávání. Nejdůležitějším bodem bylo osvobození Alana Grosse, zatímco kubánská strana požadovala osvobození svých tří špiónů. Spojené státy americké si politicky nemohly dovolit propustit tři usvědčené špiony za jednoho humanitárního pracovníka a přidaly na svůj seznam ještě slavného amerického špiona Trujilla. Vyjednávání pak byla úspěšně zakončena díky podpoře papeže Františka, který apeloval na oba prezidenty a navíc poskytl v Římě prostor pro finální setkání.

Nově nastavená pravidla mezi USA a Kubou stále povolují kubánským Američanům cestování a posílání peněz na Kubu, ale i ostatní občané USA mají jednodušší podmínky pro cestování, jelikož udělení speciální licence je povoleno pro akademické, náboženské a kulturní výměny. Jako signál dobré vůle propustila Kuba 53 vězňů, Alana Grosse a také Rolanda Sarraffa Trujilla. Spojené státy zase propustily tři nejvýznamnější špiony Kuby - Gerarda Hernandéze, Antonia Guerrera a Ramóna Labañina. USA a Kuba sdílí informace v medicíně, boji proti drogám, terorismu a další spolupráce je nastavena v oblastech migrace a u koordinace při zvládání katastrof. Byly zrušeny limity na obnos peněz posílaných na Kubu z humanitárních důvodů. Finanční společnosti Spojených států mohou zakládat účty u kubánských společností. Nicméně nejvýznamnějším pokrokem mezi oběma státy je navázání diplomatických vztahů. Dalším symbolickým aktem nového začátku mezi Kubou a USA byla návštěva prezidenta Obamy na Kubě.

Důvodem, proč se problematika kubánsko-amerických vztahů dostala na Obamovu agendu, je především změna v preferencích silné volební skupiny kubánských Američanů. Ti se po konci studené války do USA stěhovali především z ekonomických důvodů a politický režim na Kubě vůči nim nevyvíjel tak silné represe a perzekuce. Mladší generace přistěhovalců také preferuje možnosti udržet kontakty se svými příbuznými nebo je neomezeně finančně podporovat. Tyto preference se začaly projevovat v roce 2008. V Kongresu i samotné Obamově administrativě se také nacházely osoby, které nevěřily v efektivitu embarga, čehož využily různé lobbyistické skupiny. CANF, která dlouhodobě podporovala embargo, ztratila po smrti zakladatele svůj vliv a v reakci na měnící se preference kubánských voličů přestala lobbovat za udržení embarga. Na změnu politiky se však zaměřila Trimpa Group - významná skupina se širokou sítí kontaktů, která podpořila politiky, kteří měli na možnou změnu ve vztazích mezi USA a Kubou vliv. Navíc spustila velkou kampaň, kterou otevřeně vyzývala prezidenta Obamu k větší pozornosti vůči Kubě. Díky těmto vlivům se otázka vztahů s Kubou dostala do popředí a na agendu mnoha politiků. Trimpa Group nechala vypracovat průzkumy, které dokazovaly, že politicky je nová strategie vůči Kubě výhodná a žádaná. Dalším významným faktorem, který celý proces pomohl rozpohybovat, byla zcela jasně pozice států Latinské Ameriky. Obama plánoval posílení pozice Spojených států v regionu Latinské Ameriky, ale zesilující kritika latinskoamerických prezidentů ukazovala, že bez normalizace vztahů s Kubou tento cíl půjde naplnit. Tento faktor učinil z nového přístupu ke Kubě nutnost.

Možnost změny a její politické dopady výrazně eliminoval samotný Raúl Castro. Jeho vláda se vyznačuje reformami ekonomického systému na Kubě a sám dokonce v minulosti vyzýval ke kritice nedostatků režimu a snaze o vylepšení toho, co selhává. Raúl Castro je otevřený změně a tímto způsobem poskytuje naději v opravdový pokrok na Kubě.

Druhá výzkumná otázka zodpovídala, proč ke změně politiky došlo až ve druhém volebním období. Samotná tajná vyjednávání byla velmi kontroverzním krokem, neboť bylo vynecháno mnoho oficiálních institucí, které do změn politiky mají být zahrnuty. Nicméně vyjednávání se týkala propuštění Alana Grosse a argumentem pro udržování jednání v tajnosti byla údajně právě Grossova bezpečnost. Oficiálními cestami navíc bylo dosahováno pouze dílčích úspěchů, tajná vyjednávání povolila rychlejší průběh. Jednání byla ze začátku zatížena dlouhou izolací a nevraživostí, nicméně obě strany nechtěly odejít od vyjednávacího stolu bez nějakého výsledku. Tuto skutečnost lze dokázat snahou o zrychlené dosažení dohody poté, co se psychický stav Alana Grosse drženého na Kubě výrazně zhoršil, a hrozilo, že spáchá sebevraždu. Spojené státy americké navíc čím dál silněji čelily kritice prezidentu Latinské Ameriky. Je nepravděpodobné, že stejného výsledku, jakým je znovunavázání diplomatických vztahů, by bylo dosaženo dříve bez tajného vyjednávání, neboť i přes tuto skutečnost stále existuje mnoho bodů, na kterých se obě země nedokážou dohodnout.

Třetí výzkumná otázka zkoumala dopady a přijetí nové politiky. Normalizace vztahů mezi USA a Kubou přinesla Spojeným státům uznání latinskoamerických spojenců, kde se nově vytváří prostor pro větší spolupráci, což od začátku byl jeden z motivů pro přehodnocení vztahů s Kubou. Kromě vřelého přijetí těmi, kteří o tuto politiku usilovali, však čelí Obama i ostré kritice. Nejsilnějšími kritiky jsou ochránci lidských práv, neboť situace se dosud nezlepšila a na Kubě stále dochází k násilnému potírání disidentů. Navíc je Obama viněn z toho, že legitimizoval autoritářskou vládu. Jaké budou dopady ambiciózní politiky, není zatím jasné, nicméně už teď lze identifikovat potenciální limity politiky normalizace mezi Kubou a Spojenými státy. Největším limitem k úplnému odstranění embarga je především Kongres. Ten je ovládán republikánskou stranou, která historicky obhajuje spíše politiku embarga. Nehledě na tento fakt, Kongres a prezident spolu soupeří na politickém poli a moc nad embargem je silná strategická výhoda. To, co je nejlepší pro zemi, může být zastíněno mocenskými zápasy. Do té doby může prezident upravovat podmínky embarga a záleží tedy jen na politice budoucího prezidenta Trumpa. Ten vydal dvě prohlášení ohledně Obamovy politiky vůči Kubě a podle jeho slov musí Kuba začít respektovat lidská a náboženská práva, jinak některé normalizační snahy ukončí.

5. Zdroje:

5.1. Primární zdroje:

1. 
   Roosevelt, Franklin D. 1936. “Franklin D. Roosevelt: 100 - Address At Chautauqua, N.y.”. Online. In The American Presidency Project. California: The University of California. http://www.presidency.ucsb.edu/ws/index.php?pid=15097.
   
2. 
   15. Herter, Christian A. 1959. “387. Memorandum From The Secretary Of State To The President”. Online. In Deparment Of State: Office Of The Historian. Washington D.C.: Department of State. https://history.state.gov/historicaldocuments/frus1958-60v06/d387.
   
3. 
   Dulles, Allen W. 1959. “Letter To From Allen W. Dulles”. Online. In Central Intelligence Agency. CIA. https://www.cia.gov/library/readingroom/docs/CIA-RDP80R01731R000700010010-7.pdf.
   
4. 
   “Hearing Before The Committee On Foreign Affairs House Of Representatives One Hundred Fourteenth Congress”. 2015. Online. In Scribd. Washington D.C: U.S. Government Publishing Office. https://www.scribd.com/document/320794395/HOUSE-HEARING-114TH-CONGRESS-CUBA-ASSESSING-THE-ADMINISTRATION-S-SUDDEN-SHIFT#download.
   
5. 
   Obama, Barack. 2014. “Statement By The President On Cuba Policy Changes”. Online. In The White House. Washington D.C: The Office of the Press Secretary. https://www.whitehouse.gov/the-press-office/2014/12/17/statement-president-cuba-policy-changes.
   

5.2. Sekundární zdroje:

1. 
   Larkin jr., Paul J. 2011. “John Kingdon’S “Three Streams” Theory And The Antiterrorism And Effective Death Penalty Act Of 1996”. Online. The Journal Of Law And Politics 28 (1). Virginia: University of Virginia School of Law: 26. http://files.www.lawandpolitics.org/content/vol-xxviii-no-1/Larkin_28.1_publish.pdf.
   
2. 
   Monroe, James. 1823. “Monroe Doctrine, 1823”. Online. Department Of State, Office of the Historian. Washington, D.C. https://history.state.gov/milestones/1801-1829/monroe.
   
3. 
   “Roosevelt Corollary To The Monroe Doctrine, 1904”. Online. In Department Of State: Office Of The Historian. Washington D.C.: Department of State. https://history.state.gov/milestones/1899-1913/roosevelt-and-monroe-doctrine.
   
4. 
   Roosevelt, Theodore. 1904. “Roosevelt Corollary To The Monroe Doctrine: Excerpt From The President’S Annual Message To Congress December 6, 1904”. Online. In Theodore Roosevelt. Scottsdale: Chapultepec. http://www.theodore-roosevelt.com/images/research/speeches/trmdcorollary.pdf.
   
5. 
   Trask, David. 2011. “The Spanish-American War”. Online. In Library Of Congress. Washington D.C: Library of Congress Publishing Office. https://www.loc.gov/rr/hispanic/1898/trask.html.
   
6. 
   “The United States, Cuba, And The Platt Amendment, 1901”. Online. In Department Of State: Office Of The Historian. Washington D.C.: Department of State. https://history.state.gov/milestones/1899-1913/platt.
   
7. 
   “Platt Amendment 1903”. Online. In Https://www.ourdocuments.gov/. Washington D.C.: National Archives and Records Administration. https://www.ourdocuments.gov/doc.php?flash=true&doc=55.
   
8. 
   “Good Neighbor Policy, 1933”. Online. In Department Of State: Office Of The Historian. Washington D.C.: Department of State. https://history.state.gov/milestones/1921-1936/good-neighbor.
   
9. 
   Pfeiffer, Jack B. 1979. Official History Of The Bay Of Pigs Operation: Volume III: Evolution Of Cia's Anti-Castro Policies, 1959 - January 1961. Online. Washington D.C.: National Security Archive. https://nsarchive.gwu.edu/NSAEBB/NSAEBB355/bop-vol3.pdf.
   
10. 
    Hudson, Rex A. 1988. “Coordinating Cuba's Support For Marxist-Leninist Violence In The Americas”. Online. Latin American Studies. Florida: The Cuban American National Foundation. http://www.latinamericanstudies.org/rex-hudson.htm.
    
11. 
    “Cuba Seizes Oil Plants Of 2 More Firms”. 1960. Online. In Chicago Tribune: Archives. Chicago: tronc. http://archives.chicagotribune.com/1960/07/02/page/17/article/cuba-seizes-oil-plants-of-2-more-firms.
    
12. 
    Fabry, Merrill. 2015. “The U.s. Trade Embargo On Cuba Just Hit 55 Years”. Online. In Time. New York: Time. http://time.com/4076438/us-cuba-embargo-1960/.
    
13. 
    Renwick, Danielle, Brianna Lee, and James McBride. 2016. “U.s.-Cuba Relations”. Online. Council On Foreign Relations. New York. http://www.cfr.org/cuba/us-cuba-relations/p11113.
    
14. 
    “A Guide To The United States’ History Of Recognition, Diplomatic, And Consular Relations, By Country, Since 1776: Cuba”. Online. In Department Of State: Office Of The Historian. Washington D.C.: Department of State. https://history.state.gov/countries/cuba.
    
15. 
    Sherwin, Martin J. ©2012. “The Cuban Missile Crisis At 50”. Online. Prologue 44 (2). Washington D.C.: National Archives and Records Administration. https://www.archives.gov/publications/prologue/2012/fall/cuban-missiles.html.
    
16. 
    “Rethinking Cuba: The Maturation Of United States Foreign Policy”. Online. Pepperdine, School Of Public Policy. Malibu. http://publicpolicy.pepperdine.edu/master-public-policy/content/capstones/rethinkingcuba.pdf.
    
17. 
    Kennedy, John F. 1962. “Proclamation 3447—Embargo On All Trade With Cuba”. Online. In The American Presidency Project. California: University of California. http://www.presidency.ucsb.edu/ws/?pid=58824.
    
18. 
    Sweig, Julia E. 2012. Cuba What Everyone Needs To Know. Online. Second ed. New York: Oxford University Press. Kindle edition.
    
19. 
    Brooke, James. 1987. “Cuba's Strange Mission In Angola”. Online. In The New York Times. New York: The New York Times Company. http://www.nytimes.com/1987/02/01/magazine/cuba-s-strange-mission-in-angola.html?pagewanted=all.
    
20. 
    Domínguez, Jorge I. 2012. “Reshaping The Relations Between The United States And Cuba”. Online. In Debating U.s.-Cuban Relations: Shall We Play Ball?, 33-49. New York: Routledge. http://www.people.fas.harvard.edu/~jidoming/images/jid_reshaping.pdf.
    
21. 
    Sullivan, Mark P. 2014. “Cuba: U.s. Policy And Issues For The 113Th Congress”. Online. In Federation Of American Scientists. Washington D.C.: Federation of American Scientists. 120) https://fas.org/sgp/crs/row/R43024.pdf.
    
22. 
    Adams, Chris. 2015. “U.s. Senators Introduce Bill To Lift Embargo, Open Trade With Cuba”. Online. In Miami Herald. Miami: The McClatchy Company. http://www.miamiherald.com/news/nation-world/world/americas/cuba/article9855359.html.
    
23. 
    “Raul Castro Confirms Retirement On Historic Visit To Mexico”. 2015. Online. In Telesur. Caracas: La Nueva Televisora del Sur, C.A. http://www.telesurtv.net/english/news/Raul-Castro-Confirms-Retirement-on-Historic-Visit-to-Mexico-20151107-0002.html.
    
24. 
    “Obama: Cuba Policy To Be Based On 'libertad'”. 2008. Online. In Cnn. Atlanta: Turner Broadcasting System. http://edition.cnn.com/2008/POLITICS/05/23/obama.cuban.americans/index.html.
    
25. 
    “Fact Sheet - Reaching Out To The Cuban People”. 2009. Online. In The White House. Washington D.C.: Office of the Press Secretary. https://www.whitehouse.gov/the-press-office/fact-sheet-reaching-out-cuban-people.
    
26. 
    Leogrande, William M. ©2015. “Normalizing Us–Cuba Relations: Escaping The Shackles Of The Past”. Online. International Affairs 91 (3). Chatham House: 15. https://www.chathamhouse.org/sites/files/chathamhouse/field/field_document/INTA91_3_02_LeoGrande.pdf.
    
27. 
    Kornbluh, Peter, and William Leogrande. 2015. “Fidel Castro Has Died. Here's An Inside Look At Cuba's Crazy Back-Channel Negotiations With Obama.: How Wild Did Things Get? Secret Missives, The Pope, And Artificial Insemination Wild.”. Online. In Mother Jones. San Francisco: Foundation For National Progress. http://www.motherjones.com/politics/2015/07/secret-negotiations-gross-hernandez-kerry-pope-obama-castro-cuba.
    
28. 
    Leogrande, William M. 2013. “The Cuba Lobby”. Online. In Foreign Policy. Washington D.C.: The FP Group. http://foreignpolicy.com/2013/04/12/the-cuba-lobby/.
    
29. 
    “Cuban American Opinions Concerning U.s. Policy Toward Cuba And The U.s. Election”. 2008. Online. In Florida International University. Florida: Florida International University. http://www2.fiu.edu/~ipor/cuba-t/1202_cuba_poll.pdf.
    
30. 
    Lopez, Mark Hugo, and Jens Manuel Krogstad. 2014. “As Cuban American Demographics Change, So Do Views Of Cuba”. Online. In Pew Research Center. Washington D.C.: Times Mirror Center for the People & the Press. http://www.pewresearch.org/fact-tank/2014/12/23/as-cuban-american-demographics-change-so-do-views-of-cuba/.
    
31. 
    Caputo, Marc. 2012. “Poll: Obama Got Big Share Of Cuban American Vote, Won Among Other Hispanics In Florida”. Online. In Miami Herald. Miami: The McClatchy Company. https://web.archive.org/web/20150320182818/http:/www.miamiherald.com/news/politics-government/article1944391.html.
    
32. 
    “Cuban Liberty And Democratic Solidarity (Libertad) Act Of 1996”. 1996. Online. In Department Of Treasury. Washington D.C.: Department of Treasury. https://www.treasury.gov/resource-center/sanctions/Documents/libertad.pdf.
    
33. 
    “Central Report To The 6Th Congress Of The Communist Party Of Cuba”. 2011. Online. In Cuba.dk. http://www.cuba.dk/index.php?option=com_content&view=article&id=229:central-report-to-the-6th-congress-of-the-communist-party-of-cuba&catid=49:politik-og-historie&Itemid=50.
    
34. 
    Cruz, Ted. 2016. “In Cuba, Obama Will Legitimize The Corrupt And Ignore The Oppressed”. Online. In Politico. Virginia: Politico. http://www.politico.com/magazine/story/2016/03/obama-cuba-visit-ted-cruz-213749.
    
35. 
    Jordan, Mary. 2016. “Marco Rubio’S Cold War: While Americans’ Views Have Shifted On Cuba, He Refuses To Budge”. Online. In The Washington Post. Washintgton D.C.: Nash Holdings. http://www.washingtonpost.com/sf/national/2016/01/24/deciders-rubio/.
    
36. 
    Rogers, Alex. 2014. “Cuban-American Senators Rip Obama’S Cuba Trade”. Online. In Time. New York: Time. http://time.com/3637812/cuba-obama-senate-congress-alan-gross/.
    
37. 
    Partlow, Joshua, and Gabriela Martinez. 2014. “Latin Americans Praise Obama Easing Cuba Embargo; Colombia Rebels Set Cease-Fire”. Online. In The Washington Post. Washington D.C: Nash Holdings. https://www.washingtonpost.com/world/the_americas/latin-americans-praise-obama-easing-cuba-embargo-colombia-rebels-set-cease-fire/2014/12/17/cbccbdd6-8607-11e4-abcf-5a3d7b3b20b8_story.html?utm_term=.3cbdc5df52de.
    
38. 
    Gonzales, Mike. 2016. “What’S Good, Bad, And Ugly About Obama’S Cuba Trip”. Online. In The Federalist. The Federalist Media. http://thefederalist.com/2016/03/23/whats-good-bad-and-ugly-about-obamas-cuba-trip/.
    
39. 
    Human Rights Watch. 2016. “Us/cuba: Credibility Of Obama Policy On The Line”. Online. In Human Rights Watch. Washington D.C: Human Rights Watch. https://www.hrw.org/news/2016/03/16/us/cuba-credibility-obama-policy-line.
    
40. 
    Gomez, David. 2015. “The Pro-Embargo Lobby’S Last Stand”. Online. In #cubanow. Miami. http://cubanow.us/blog/the_pro-embargo_lobbys_last_stand/.
    
41. 
    Williams, Carol J. 2012. “Widely Condemned U.s. Policy On Cuba Unlikely To Change Soon”. Online. In Los Ageles Times. Los Angeles: Tronc. http://articles.latimes.com/2012/nov/16/world/la-fg-wn-us-cuba-embargo-20121115.
    
42. 
    Miroff, Nick. 2012. “For Alan Gross, It's Hard Time In Havana”. Online. In Global Post. Boston: WGBH Educational Foundation. http://www.pri.org/stories/2012-11-28/alan-gross-it-s-hard-time-havana.
    
43. 
    Council on Foreign Relations. 2016. “Trump On The Issues”. Online. In Council On Foreign Relations. Council on Foreign Relations: New York. http://www.cfr.org/campaign2016/?gclid=CITw6aLOztACFYdAGwodJmAF0w.
    

1^ Ve 30. letech byla většina z portfolia tvořícího kubánskou ekonomiku, tedy tabák, cukr, banky a veřejné služby, vlastněné investory ze Spojených států amerických. Tito investoři se těšili skoro stejnému vlivu jako američtí úředníci vlády.

2^ Aktivistická nezisková organizace založená kubánskými imigranty v USA, která nesouhlasí s režimem na Kubě a vládou Fidela Castra.

3^ Spolupráce probíhala v oblastech boje proti drogám, prevence ropných úniků a tvorby ropných skvrn, prevence, připravenosti a záchraně v krizových situacích.

4^ Oba protokoly byly doplňkem konvence OSN proti mezinárodními organizovanému zločinu.

5^ Pět nejvýznamnějších kubánských špionů na Kubě oslavovaných jako hrdinové boje proti USA

6^ Hernandéz byl nejvýznamnějším kubánským špionem a sloužil dva doživotní tresty

7^ V květnu 2015 byla Kuba oficiálně stažena ze seznamu podporovatelů terorismu.

8^ Cuba Study Group je skupina, která se zaměřuje na politiku vůči Kubě. Je to nezisková organizace bez příslušnosti k žádné politické straně. Nepřijímá příspěvky od vlády. Jejím cílem bylo změnit politiku vůči Kubě. http://www.cubastudygroup.org/index.cfm/who-we-are

9^ Tato aktivita vedla k propuštění stovky politických vězňů