Příloha č. 2 Studijní materiál Historie chemie – kompletní text Text zpracovaný autorem této závěrečné práce je zobrazen černou barvou písma, text který byl již součástí diplomové práce Petry Křivánkové1 je zobrazen šedou barvou písma

Organická chemie

Vývoj organické chemie získal od roku 1900 na spádu jako velmi významné pole chemického výzkumu. Zlepšení aparatur, dostupnost reagencií a vývoj analytických metod umožňují atakovat komplexní problémy (reakční mechanismy, stereochemie, syntézy, studium přírodních látek – sacharidy, proteiny, aminokyseliny, steroidy,…)

Biochemie

Biochemie se ve 20. století prudce specializovala. Na počátku století byl učiněn pokrok na poli hormonů a výživy. Přestože počáteční studie byly prováděny těžkopádnými metodami, poskytly povzbuzující výsledky. Téměř všechny práce o vitamínech byly uskutečněny v období, kdy analytické výsledky byly získány pracovními postupy využívajícími živé organismy.

Pokrok v porozumění vitamínům byl pomalý, protože teorie stopových živin byla neznámá. Nemoci související s nesprávným příjmem vitamínů bylo obtížné zkoumat z důvodu závislosti na kombinacích živin. I přes některé obtíže však byla problematika vitamínů z větší části vyřešena kolem roku 1940.

Problematice fotosyntézy a metabolismu začala být zvláštní pozornost věnována po roce 1940 díky využití izotopového značení. Zkušenosti získané při výzkumu vitamínů a hormonů (včetně chromatografie) byly zúročeny při práci na metabolických procesech.

Důležitý je výzkum nukleových kyselin, který po roce 1953 vyústil ve vznik nového vědního oboru - molekulární biologie.

Průmyslová chemie

Na počátku 20. století byl chemický průmyslu dominantou Německa a během První světové války narostl do celosvětových proporcí. Významným trendem byl odklon od kamenouhelného dehtu jako primárního zdroje syntézy organických látek; jeho místo převzaly ropné produkty a produkty zemědělství.

Obě světové války stimulovaly expanzi průmyslu. Byly zkoumány a využívány nové přírodní zdroje a byly vyráběny nové látky, aby uspokojily nenasytné potřeby válečného úsilí. Po příchodu míru využívání nových přírodních materiálů pokračovalo a bylo vynaloženo značné úsilí, které odklonilo využívání nových produktů k mírovým účelům (např. yperit – bojový plyn; dusíkatý yperit – základ léku proti rakovině).

Zejména Druhá světová válka měla obrovské požadavky na chemický průmysl, nejen na tradiční výbušniny a ostatní chemické látky, ale také na lehké kovy, syntetický kaučuk, vysoce kvalitní letecké benzíny, syntetické oleje a tuky, léčiva a čisté izotopy pro nukleární zbraně.

Období studené války mělo také značný vliv na chemický průmysl, který musel vyhovět požadavkům jaderného výzkumu, poskytnout vhodná paliva pro trysková letadla a rakety,… Kosmický věk obrátil pozornost na řadu prvků a sloučenin, které dříve bývaly vzácnými zajímavostmi v laboratořích jedinců. Tím se takové kovy jako titan nebo zirkonium a paliva jako hydrazin nebo borany náhle staly předmětem poptávky.

Vývoj průmyslové chemie 20. století se týká výroby standardních chemikálií, průmyslových plynů, rozpouštědel, řady dalších organických látek, chemických látek získávaných z produktů zemědělství, nových kovů a slitin, syntetických léků, výbušnin a dalších bojových látek, průmyslu ropy, plastů, textilií, průmyslu kaučuku a látek důležitých pro zemědělství.

Chemické látky

Prvky

Aktinium

• 
  chemická značka: Ac
  
• 
  název: - český: Aktinium, - anglický: Actinium, - latinský: Actinium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od řeckého slova actinos (=paprsek)
  
• 
  doba objevu: aktinium objevil André-Louis Debierne v roce 1899 ve Francii při zkoumání zbytků po extrakci radia ze smolince zanechaných manželi Curieovými
  
• 
  získávání v době objevu: aktinium se získávalo separací ze směsi s lanthanoidy nebo z uranové rudy. Dnes se připravuje bombardováním radia ²²⁶Ra neutrony.
  

• 
  použití v době objevu: aktinium nemělo kvůli vysoké radioaktivitě a vzácnému výskytu žádné praktické využití. Dnes se směs oxidu aktinia ²²⁷Ac s berylliem využívá pro vědecké účely jako zdroj neutronů.
  

• 
  naleziště v době objevu: Jáchymov – aktinium bylo objeveno ve zbytcích po extrakci radia ze smolince
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: Jáchymov
  

Americium

• 
  chemická značka: Am
  
• 
  název: - český: Americium, - anglický: Americium, - latinský: Americium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován podle kontinentu Amerika, protože se v periodické tabulce prvků nachází pod europiem
  
• 
  doba objevu: americium poprvé připravili Glenn Seaborg, Ralph James, L. Morgan a Albert Ghiorso na univerzitě v Berkeley v Kalifornii v roce 1944
  
• 
  získávání v době objevu: americium bylo připraveno ozařováním plutonia ²³⁹Pu neutrony, je možné ho získávat z vyhořelého jaderného paliva
  
• 
  použití v době objevu: oxid američitý s obsahem ²⁴¹Am se využívá jako zdroj záření alfa a gama v detektorech kouře
  
• 
  naleziště v době objevu: americium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: americium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Antimon

• 
  chemická značka: Sb
  
• 
  název: - český: Antimon, - anglický: Antimony, - latinský: Stibium
  
• 
  původ názvu: Plinius (50 let n. l.) pojmenoval prvek jako stibium, z něhož byla odvozena chemická značka, název antimon je pravděpodobně odvozen od podobnosti srostlých krystalů sulfidu antimonitého s květy (řecky anthemonion – květ, odkvět)
  
• 
  doba objevu: : 4 000 – 3 000 let př. n. l.
  
• 
  získávání v době objevu: z minerálu antimonitu (sulfid antimonitý) – dříve nazývaný stimmi
  
• 
  použití v době objevu: antimonit užívaly ženy jako kosmetický prostředek pro zvýrazňování a zkrášlování obočí, k výrobě líčidel a k přípravě léčebných mastí
  
• 
  naleziště v době objevu: Egypt, Čína
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: oblast Příbramska