Organická chemie
Vývoj organické chemie získal od roku 1900 na spádu jako velmi významné pole chemického výzkumu. Zlepšení aparatur, dostupnost reagencií a vývoj analytických metod umožňují atakovat komplexní problémy (reakční mechanismy, stereochemie, syntézy, studium přírodních látek – sacharidy, proteiny, aminokyseliny, steroidy,…)
Biochemie se ve 20. století prudce specializovala. Na počátku století byl učiněn pokrok na poli hormonů a výživy. Přestože počáteční studie byly prováděny těžkopádnými metodami, poskytly povzbuzující výsledky. Téměř všechny práce o vitamínech byly uskutečněny v období, kdy analytické výsledky byly získány pracovními postupy využívajícími živé organismy.
Pokrok v porozumění vitamínům byl pomalý, protože teorie stopových živin byla neznámá. Nemoci související s nesprávným příjmem vitamínů bylo obtížné zkoumat z důvodu závislosti na kombinacích živin. I přes některé obtíže však byla problematika vitamínů z větší části vyřešena kolem roku 1940.
Problematice fotosyntézy a metabolismu začala být zvláštní pozornost věnována po roce 1940 díky využití izotopového značení. Zkušenosti získané při výzkumu vitamínů a hormonů (včetně chromatografie) byly zúročeny při práci na metabolických procesech.
Důležitý je výzkum nukleových kyselin, který po roce 1953 vyústil ve vznik nového vědního oboru - molekulární biologie.
Průmyslová chemie
Na počátku 20. století byl chemický průmyslu dominantou Německa a během První světové války narostl do celosvětových proporcí. Významným trendem byl odklon od kamenouhelného dehtu jako primárního zdroje syntézy organických látek; jeho místo převzaly ropné produkty a produkty zemědělství.
Obě světové války stimulovaly expanzi průmyslu. Byly zkoumány a využívány nové přírodní zdroje a byly vyráběny nové látky, aby uspokojily nenasytné potřeby válečného úsilí. Po příchodu míru využívání nových přírodních materiálů pokračovalo a bylo vynaloženo značné úsilí, které odklonilo využívání nových produktů k mírovým účelům (např. yperit – bojový plyn; dusíkatý yperit – základ léku proti rakovině).
Zejména Druhá světová válka měla obrovské požadavky na chemický průmysl, nejen na tradiční výbušniny a ostatní chemické látky, ale také na lehké kovy, syntetický kaučuk, vysoce kvalitní letecké benzíny, syntetické oleje a tuky, léčiva a čisté izotopy pro nukleární zbraně.
Období studené války mělo také značný vliv na chemický průmysl, který musel vyhovět požadavkům jaderného výzkumu, poskytnout vhodná paliva pro trysková letadla a rakety,… Kosmický věk obrátil pozornost na řadu prvků a sloučenin, které dříve bývaly vzácnými zajímavostmi v laboratořích jedinců. Tím se takové kovy jako titan nebo zirkonium a paliva jako hydrazin nebo borany náhle staly předmětem poptávky.
Vývoj průmyslové chemie 20. století se týká výroby standardních chemikálií, průmyslových plynů, rozpouštědel, řady dalších organických látek, chemických látek získávaných z produktů zemědělství, nových kovů a slitin, syntetických léků, výbušnin a dalších bojových látek, průmyslu ropy, plastů, textilií, průmyslu kaučuku a látek důležitých pro zemědělství.
Chemické látky Prvky -
chemická značka: Ac
-
název: - český: Aktinium, - anglický: Actinium, - latinský: Actinium
-
původ názvu: název prvku je odvozený od řeckého slova actinos (=paprsek)
-
doba objevu: aktinium objevil André-Louis Debierne v roce 1899 ve Francii při zkoumání zbytků po extrakci radia ze smolince zanechaných manželi Curieovými
-
získávání v době objevu: aktinium se získávalo separací ze směsi s lanthanoidy nebo z uranové rudy. Dnes se připravuje bombardováním radia 226Ra neutrony.
-
použití v době objevu: aktinium nemělo kvůli vysoké radioaktivitě a vzácnému výskytu žádné praktické využití. Dnes se směs oxidu aktinia 227Ac s berylliem využívá pro vědecké účely jako zdroj neutronů.
Americium -
chemická značka: Am
-
název: - český: Americium, - anglický: Americium, - latinský: Americium
-
původ názvu: prvek byl pojmenován podle kontinentu Amerika, protože se v periodické tabulce prvků nachází pod europiem
-
doba objevu: americium poprvé připravili Glenn Seaborg, Ralph James, L. Morgan a Albert Ghiorso na univerzitě v Berkeley v Kalifornii v roce 1944
-
získávání v době objevu: americium bylo připraveno ozařováním plutonia 239Pu neutrony, je možné ho získávat z vyhořelého jaderného paliva
-
použití v době objevu: oxid američitý s obsahem 241Am se využívá jako zdroj záření alfa a gama v detektorech kouře
-
naleziště v době objevu: americium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
-
naleziště v Čechách v době objevu: americium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
Antimon -
chemická značka: Sb
-
název: - český: Antimon, - anglický: Antimony, - latinský: Stibium
-
původ názvu: Plinius (50 let n. l.) pojmenoval prvek jako stibium, z něhož byla odvozena chemická značka, název antimon je pravděpodobně odvozen od podobnosti srostlých krystalů sulfidu antimonitého s květy (řecky anthemonion – květ, odkvět)
-
doba objevu: : 4 000 – 3 000 let př. n. l.
-
získávání v době objevu: z minerálu antimonitu (sulfid antimonitý) – dříve nazývaný stimmi
-
použití v době objevu: antimonit užívaly ženy jako kosmetický prostředek pro zvýrazňování a zkrášlování obočí, k výrobě líčidel a k přípravě léčebných mastí
-
naleziště v době objevu: Egypt, Čína
-
naleziště v Čechách v době objevu: oblast Příbramska
Dostları ilə paylaş: |