Příloha č. 2 Studijní materiál Historie chemie – kompletní text Text zpracovaný autorem této závěrečné práce je zobrazen černou barvou písma, text který byl již součástí diplomové práce Petry Křivánkové1 je zobrazen šedou barvou písma

Cín

• 
  chemická značka: Sn
  
• 
  název: - český: Cín, - anglický: Tin, - latinský: Stannum
  
• 
  původ názvu: chemická značka je odvozena z latinského stannum
  
• 
  doba objevu: kolem 3 000 let př. n. l. poznali Egypťané cín, avšak čistý kov byl vyroben kolem roku 1 800 př. n. l.
  
• 
  získávání v době objevu: cín se získával z cínových ložisek, cínové rudy se zpracovávaly společně s měděnými rudami
  
• 
  použití v době objevu: cín se používal k pocínování měděných nádob, k odlévání zvonů, používal se i jako ozdoby na krunýře, štíty, brnění, byly nalezeny i cínové jehly, kruhy, knoflíky nebo hliněné nádoby potažené cínem; cínařství dosáhlo vrcholu v evropském středověku, renesanci a baroku - hlavními výrobky této doby byly užitkové a liturgické nádoby, svícny, křtitelnice, před objevením porcelánu byl cín důležitým materiálem pro výrobu talířů, konví a číší; později byly z cínu odlévány i drobné hračky (cínoví vojáčci), sošky a pamětní medaile
  
• 
  naleziště v době objevu: Anglie, Egypt, Čína a Japonsko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: staré odvaly u Krupky a u Lokte svědčí o tom, že cínovou rudu těžili již Keltové
  

Curium

• 
  chemická značka: Cm
  
• 
  název: - český: Curium, - anglický: Curium, - latinský: Curium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován po manželech Curieových
  
• 
  doba objevu: curium objevili Glenn T. Seaborg, Ralph A. James a Albert Ghiorso v roce 1944 na univerzitě v Berkeley v Kalifornii
  
• 
  získávání v době objevu: curium ²⁴²Cm bylo poprvé připraveno ozařováním plutonia ²³⁹Pu částicemi alfa
  

• 
  použití v době objevu: curium nemá žádné praktické využití, v základním vědeckém výzkumu slouží k přípravě prvků s vyšším protonovým číslem
  

• 
  naleziště v době objevu: curium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: curium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Darmstadtium

• 
  chemická značka: Ds
  
• 
  název: český: Darmstadtium, - anglický: Darmstadtium, - latinský: Darmstadtium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován podle města Darmstadt v Německu
  
• 
  doba objevu: prvek objevili S. Hofmann, V. Ninov, F. P. Hessberger, P. Armbruster, H. Folger, G. Münzenberg a H. J. Schött v roce 1994 v Darmstadtu v Německu
  
• 
  získávání v době objevu: darmstadtium ²⁶⁹Ds a ²⁷¹Ds bylo připraveno bombardováním atomů olova ²⁰⁸Pb atomy niklu ⁶²Ni a ⁶⁴Ni
  
• 
  použití v době objevu: darmstadtium nemá žádné praktické využití
  
• 
  naleziště v době objevu: darmstadtium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: darmstadtium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Draslík

• 
  chemická značka: K
  

• 
  název: - český: Draslík, - anglický: Potassium, - latinský: Kalium
  
• 
  původ názvu: draslík se vyskytoval v potaši, proto jej H. Davy nazval potassium, latinský název je odvozen z arabského slova gualjan (= rostlinný popel), český název vytvořil r. 1828 J. S. Presl
  
• 
  doba objevu: 19. století
  
• 
  získávání v době objevu: roku 1807 izoloval draslík britský chemik H. Davy elektrolýzou roztaveného hydroxidu draselného
  
• 
  použití v době objevu: sloučeniny draslíku se používaly k výrobě mýdla, skla a jako prostředek na praní
  
• 
  naleziště v době objevu: Anglie; ložiska draselných solí jsou původem z vyschlých jezer a moří po celém světě
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Dubnium

• 
  chemická značka: Db
  
• 
  název: - český: Dubnium, - anglický: Dubnium, - latinský: Dubnium
  
• 
  původ názvu: prvek je pojmenován podle sovětské laboratoře v Dubně. Také o název tohoto prvku, stejně jako u rutherfordia, se vedl spor. Ruští vědci nejprve navrhovali název Nielsbohrium – Ns, američtí vědci prosazovali název Hahnium – Ha. IUPAC (Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii) nejprve navrhovala kompromisní název Joliotium - Jl, v roce 1997 došlo k dohodě na názvu Dubnium
  
• 
  doba objevu: prvek byl připraven v roce 1967 v Dubně v SSSR a v roce 1970 v Berkeley v Kalifornii
  
• 
  získávání v době objevu: dubnium bylo vyrobeno srážkou americia ²⁴³Am s neonem ²²Ne (laboratoř v Dubně) a kalifornia ²⁴⁹Cf s dusíkem ¹⁵N (laboratoř v Berkeley)
  
• 
  použití v době objevu: dubnium nemá žádné praktické využití
  
• 
  naleziště v době objevu: dubnium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: dubnium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Dusík

• 
  chemická značka: N
  

• 
  název: - český: Dusík, - anglický: Nitrogen, - latinský: Nitrogenium
  
• 
  původ názvu: latinský název vznikl spojením řeckého slova nitron a gennau (= zásaditou látku tvořící), anglický název navrhl v roce 1790 J. A. C. Chaptal; A. L. Lavoisier dával přednost názvu „azot“ pocházející z řeckého slova azotikos (= bez života) vzhledem k dusivým vlastnostem plynu
  
• 
  doba objevu: 18. století
  
• 
  získávání v době objevu: v letech 1772 získal plynný dusík D. Rutherford při pokusech na myších; dusík dále studovali C. W. Scheele, J. Priestley a H. Cavendish
  
• 
  použití v době objevu: samotný dusík byl v době objevu identifikován jako součást vzduchu, většího uplatnění dosáhly sloučeniny dusíku např. při výrobě střelného prachu, později jako paliva raketových motorů, při výrobě barviv, léčiv a hnojiv
  
• 
  výroba v době objevu: Evropa
  
• 
  počátky výroby v Čechách: začátek výroby dusíku v České republice se datuje na přelomu 19. a 20. století