Příloha č. 2 Studijní materiál Historie chemie – kompletní text Text zpracovaný autorem této závěrečné práce je zobrazen černou barvou písma, text který byl již součástí diplomové práce Petry Křivánkové1 je zobrazen šedou barvou písma

Hassium

• 
  chemická značka: Hs
  
• 
  název: - český: Hassium, - anglický: Hassium, - latinský: Hassium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován podle německé spolkové země Hessensko
  
• 
  doba objevu: hassium připravili Peter Armbruster a Gottfried Münzenber v Darmstadtu v Německu v roce 1984
  

• 
  získávání v době objevu: hassium ²⁶⁵Hs bylo získáno srážkou atomu olova ²⁰⁸Pb s atomem železa ⁵⁸Fe
  

• 
  použití v době objevu: hassium nemá žádné praktické využití
  
• 
  naleziště v době objevu: hassium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: hassium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Helium

• 
  chemická značka: He
  
• 
  název: - český: Helium, - anglický: Helium, - latinský: Helium
  
• 
  původ názvu: název je odvozen z řeckého slova hélios (=slunce)
  
• 
  doba objevu: 19. století
  
• 
  získávání v době objevu:
  

• 
  v roce 1868 při úplném zatmění Slunce byla ve sluneční protuberanci pozorována nová žlutá spektrální čára, to vedlo J. N. Lockyera a E. Franklanda k vyslovení předpokladu nového prvku = helia
  
• 
  v roce 1881 potvrdil přítomnost helia na Zemi W. Ramsay při svém studiu plynů v atmosféře, o čtyři roky později identifikoval helium jako plyn, který byl nalezen v uranových minerálech
  
• 
  v roce 1900 oddělili W. Ramsay a M. W. Travers helium ze vzorků atmosférického neonu
  

• 
  použití v době objevu: jako nosný plyn ve vzducholodích
  
• 
  naleziště v době objevu: vzácně vyvěral trhlinami v zemi v Kanadě a USA
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: naleziště uranitu (smolince), z něhož bylo helium izolováno - Jáchymov, Dolní Rožínka, Příbramsko
  

Hliník

• 
  chemická značka: Al
  
• 
  název: - český: Hliník, - anglický: Aluminium, - latinský: Aluminium
  
• 
  původ názvu: název pro tento prvek pochází z latinského alumen (hořká sůl), který byl ve starém Řecku a Římě užíván v lékařství jako stahující (adstringentní) látka; název alumium a později aluminum byl modifikován na aluminium
  
• 
  doba objevu: počátek 19. století
  
• 
  získávání v době objevu:
  
  • 
    roku 1808 Angličan H. Davy elektrochemicky připravil hliník, avšak Davymu se nezdařilo jej z reakční směsi oddělit
    
  • 
    úspěšnější byl Dán H. Ch. Oersted, který roku 1825 poprvé izoloval znečištěný kov reakcí zředěného amalgamu draslíku s chloridem hlinitým; metodu přípravy zlepšil roku 1827 F. Wöhler, který použil pro reakci draslík; francouzský chemik H. S.-C. Deville roku 1845 místo drahého draslíku použil k redukci sodík, čímž výrobu hliníku zkvalitnil a zlevnil
    
  • 
    roku 1886 Američan Charles Martin Hall objevil způsob průmyslové výroby elektrolýzou (základ pro dnešní výrobu hliníku)
    
• 
  použití v době objevu: kov byl v době objevu tak drahý, že byl vystavován na pařížské výstavě v roce 1855 vedle korunovačních klenotů, pro jeho vysokou cenu používal císař Ludvík Napoleon III. při státních návštěvách hliníkové příbory
  
• 
  výroba v době objevu: Evropa
  
• 
  počátky výroby v Čechách: od roku 1953 do roku 1998 probíhala výroba hliníku ve slovenském Žiaru nad Hronom
  

Holmium

• 
  chemická značka: Ho
  
• 
  název: - český: Holmium, - anglický: Holmium, - latinský: Holmium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od latinského slova Holmia (= Stockholm)
  
• 
  doba objevu: spektrální čáry holmia pozorovali Marc Delafontaine a Jacques-Louis Soret v roce 1878. V témže roce objevil holmium Per Teodor Cleve jako nečistotu ve vzorku erbia.
  
• 
  získávání v době objevu: podobně jako ostatní lanthanoidy se sloučeniny holmia izolovaly pomocí rozpuštění jejich sloučenin v kyselině sírové nebo chlorovodíkové a vysrážením pomocí hydroxidu sodného. Čisté kovové holmium se podařilo získat až v roce 1940.
  
• 
  použití v době objevu: první využití holmia bylo při barvení skla, dnes se využívá v jaderné energetice a při konstrukci laserů a výrobě permanentních magnetů
  
• 
  naleziště v době objevu: Skandinávie
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Hořčík

• 
  chemická značka: Mg
  
• 
  název: - český: Hořčík, - anglický: Magnesium, - latinský: Magnesium
  
• 
  původ názvu: název je odvozen od města Magnesia v Malé Asii, kde se už ve starověku dobývaly magnesiové rudy
  
• 
  doba objevu: počátek 19. století
  
• 
  získávání v době objevu:
  

• 
  v roce 1808 podrobil H. Davy bílý prášek (magnesii albu) a bílou sůl (epsomit) elektrolýze a izoloval tak čistý hořčík
  
• 
  v roce 1830 připravil A. Bussy hořčík působením par dusíku na chlorid hořečnatý
  
• 
  v roce 1833 připravil M. Faraday hořčík elektrolýzou roztoku chloridu hořečnatého
  

• 
  použití v době objevu: jako zdroj intenzivního světla pro fotografovanou scénu
  
• 
  naleziště v době objevu: není známo
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Chlor

• 
  chemická značka: Cl
  
• 
  název: - český: Chlor, - anglický: Chlorine, - latinský: Chlorum
  
• 
  původ názvu: název pochází z řeckého slova chloros (= nažloutlý nebo světle zelený), charakterizuje zbarvení tohoto plynu
  
• 
  doba objevu: 19. století, sloučeniny chloru byly známé již ve starověku
  
• 
  získávání v době objevu:
  

• 
  v roce 1779 připravil C. W. Scheele chlor reakcí kyseliny chlorovodíkové a oxidu manganičitého, studoval jeho vlastnosti, považoval ho za sloučeninu, nikoli za prvek
  
• 
  v roce 1823 se podařilo M. Faradayovi zkapalnit chlor tím, že zahříval jeho hydrát v zatavené trubici
  
• 
  v roce 1851 vynalezl C. Watt elektrolytický způsob výroby chloru
  

• 
  použití v době objevu: především jako bělicí činidlo, později i dezinfekční činidlo a činidlo k chlorování pitné vody
  
• 
  výroba v době objevu: Evropa, USA
  
• 
  počátky výroby v Čechách: Neratovice, Ústí nad Labem