Příloha č. 2 Studijní materiál Historie chemie – kompletní text Text zpracovaný autorem této závěrečné práce je zobrazen černou barvou písma, text který byl již součástí diplomové práce Petry Křivánkové1 je zobrazen šedou barvou písma

Lawrencium

• 
  chemická značka: Lr
  
• 
  název: - český: Lawrencium, - anglický: Lawrencium, - latinský: Lawrencium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován podle Ernesta O. Lawrence, vynálezce urychlovače částic
  
• 
  doba objevu: lawrencium objevili Albert Ghiorso, Torbjorn Sikkeland, Almon Larsh aRobert M. Latimer v roce 1961 na univerzitě v Berkeley v Kalifornii
  

• 
  získávání v době objevu: lawrencium ²⁵⁸Lr bylo získáno bombardováním kalifornia ²⁵¹Cf jádry boru ¹¹B
  

• 
  použití v době objevu: lawrencium nemá žádné praktické využití
  
• 
  naleziště v době objevu: lawrencium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: lawrencium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Lithium

• 
  chemická značka: Li
  
• 
  název: - český: Lithium, - anglický: Lithium, - latinský: Lithium
  
• 
  původ názvu: název navrhl Berzelius odvozením z řeckého lithos (= kámen - bylo objeveno v minerálu, na rozdíl od draslíku v popelu rostlin a sodíku v krvi živočichů)
  
• 
  doba objevu: lithium objevil v roce 1817 Johan August Arfwedson v minerálu petalit (LiAlSi₄O₁₀), objeveném v roce 1800
  

• 
  získávání v době objevu: lithium poprvé získal William Thomas Brande v roce 1821 elektrolýzou oxidu lithného. Roku 1855 získali Robert Bunsen a August Matthiessen větší množství lithia elektrolýzou chloridu lithného. Průmyslová výroba lithia začíná v roce 1923.
  
• 
  použití v době objevu: první výrazné použití lithia bylo za druhé světové války, kdy se maziva obsahující stearan lithný používala v leteckých motorech. Později bylo lithium využito při vývoji a výrobě vodíkové bomby.
  
• 
  naleziště v době objevu: Švédsko – ostrov Utö
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo (dnes evidováno ložisko Cínovec)
  

Livermorium

• 
  chemická značka: Lv
  
• 
  název: - český: Livermorium, - anglický: Livermorium, - latinský: Livermorium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován podle laboratoře ve městě Livermore v Kalifornii
  
• 
  doba objevu: prvek byl poprvé připraven v roce 2000 v ruské laboratoři v Dubně
  

• 
  získávání v době objevu: livermorium ²⁹²Lv bylo připraveno srážkou atomů curia ²⁴⁸Cm a vápníku ⁴⁸Ca
  

• 
  použití v době objevu: livermorium nemá žádné praktické využití
  
• 
  naleziště v době objevu: livermorium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: livermorium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Lutecium

• 
  chemická značka: Lu
  
• 
  název: - český: Lutecium, - anglický: Lutetium, - latinský: Lutetium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od latinského jména Lutetia (= Paříž)
  
• 
  doba objevu: lutecium v roce 1907 nezávisle na sobě objevili francouzský vědec Georges Urbain, rakouský mineralog Carl Auer von Welsbach a americký chemik Charles James jako nečistotu ve vzorcích ytterbia. Prvenství bylo nakonec připsáno Urbainovi.
  
• 
  získávání v době objevu: sloučeniny lutecia se byly získány rozpuštěním směsi sloučenin lanthanoidů v kyselině sírové a vysrážením pomocí šťavelanu amonného. Šťavelany lanthanoidů byly žíháním převedeny na oxidy. Část oxidů, mimo jiné i oxid lanthanitý, byly rozpuštěny pomocí kyseliny dusičné a vysráženy jako podvojné soli s dusičnanem amonným. Připravit čisté lutecium je velmi obtížné a podařilo se to až v roce 1953 pomocí iontové výměny.
  
• 
  použití v době objevu: lutecium je poměrně vzácné a zpočátku nemělo žádné využití. Dnes se používá jako katalyzátor při zpracování ropy v rafineriích.
  
• 
  naleziště v době objevu: Skandinávie
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Mangan

• 
  chemická značka: Mn
  
• 
  název: - český: Mangan, - anglický: Manganese, - latinský: Manganum
  
• 
  původ názvu: podle vědců vznikl název manganum z latinského slova magnes (magnetovec), protože burel, ruda tvořená převážně oxidem manganičitým, byl v minulosti považován za modifikaci magnetovce
  
• 
  doba objevu: 18. století
  
• 
  příprava v době objevu: zahříváním burelu s práškovým uhlím, o které se zasloužil J. G. Gahn v roce 1774, vzniklo „manganesium“, v roce 1808 dostalo název mangan, aby nedošlo k záměně s magnesiem (hořčík); ve velmi čisté formě byl mangan vyroben ve 30. letech 20. století elektrolýzou vodných roztoků manganatých solí
  
• 
  použití v době objevu: výroba skla
  
• 
  naleziště rud v době objevu: Evropa
  
• 
  naleziště rud v Čechách v době objevu: Jablonec, Krkonoše, okolí České Kamenice a Falknov
  

Meitnerium

• 
  chemická značka: Mt
  
• 
  název: - český: Meitnerium, - anglický: Meitnerium, - latinský: Meitnerium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován podle rakouské fyzičky Lise Meitnerové
  
• 
  doba objevu: meitnerium připravili Peter Armbruster a Gottfried Münzenber v Darmstadtu v Německu v roce 1982
  

• 
  získávání v době objevu: meitnerium ²⁶⁶Mt bylo připraveno srážkou atomu bismutu ²⁰⁹Bi s atomem železa ⁵⁸Fe
  

• 
  použití v době objevu: meitnerium nemá žádné praktické využití
  
• 
  naleziště v době objevu: meitnerium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: meitnerium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Mendelevium

• 
  chemická značka: Md
  
• 
  název: - český: Mendelevium, - anglický: Mendelevium, - latinský: Mendelevium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován podle ruského chemika Mendělejeva
  
• 
  doba objevu: mendelevium připravili Glenn T. Seaborg, Albert Ghiorso, Bernard Harvey, Gregory Choppin a Stanley G. Thompson na univerzitě v Berkeley v Kalifornii v roce 1955
  

• 
  získávání v době objevu: mendelevium ²⁵⁶Md bylo získáno ozařováním einsteinia ²⁵³Es částicemi alfa
  

• 
  použití v době objevu: mendelevium nemá žádné praktické využití
  
• 
  naleziště v době objevu: mendelevium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: mendelevium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Měď

• 
  chemická značka: Cu
  
• 
  název: - český: Měď, - anglický: Cooper, - latinský: Cuprum
  
• 
  původ názvu: název kovu je odvozen od názvu ostrova – Cypr, kde se nacházely první doly na měď, označení cuprum a chemická značka byly odvozeny z Aes cyprium = kyperský kov
  
• 
  doba objevu: 5 000 let př. n. l.
  
• 
  získávání v době objevu: měď se získávala z rud, např. z malachitu, čistá (bez příměsí jiných nerostů) se nacházela v přírodě
  
• 
  použití v době objevu: v podobě bronzu sloužila měď ke zhotovování zbraní, odlévání bronzových soch a jiných ozdobných předmětů, známé je razidlo mincí v Egyptě, které obsahovalo z 80 % měď
  
• 
  naleziště v době objevu: arménsko-anatolská oblast (Arménie, Anatolie, Írán), Kypr
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: okolí Hustopečí, Český Brod, Krušné hory, Jáchymov
  

Molybden

• 
  chemická značka: Mo
  
• 
  název: - český: Molybden, - anglický: Molybdenum, - latinský: Molybdenum
  
• 
  původ názvu: název je odvozen z řeckého slova molybdos (= olovo), protože ruda molybdenit byla původně považována za rudu olova galenit
  
• 
  doba objevu: první doložené využití molybdenu pochází ze 14. století z Japonska (meč z molybdenové oceli). Carl Scheele Welhelm zkoumal v roce 1778 minerál molybdenit a došel k názoru, že neobsahuje olovo, ale dosud neznámý prvek. Peter Jacob Hjelm získal kovový molybden v roce 1782.
  
• 
  získávání v době objevu: Peter Jacob Hjelm získal molybden zahřátím oxidu molybdenového smíchaného s uhlíkem a lněným olejem
  
• 
  použití v době objevu: molybden neměl po dlouhou dobu využití, protože se obtížně získával. Dnes se využívá při výrobě magnetických a vysokopevných ocelí a jako topné těleso v elektrických pecích, během světových válek sloužil jako náhražka wolframu ve zbrojním průmyslu.
  
• 
  naleziště v době objevu: Norsko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo (dnes ložiska Hůrky u Rakovníka, Cínovec, Horní Slavkov)
  

Neodym

• 
  chemická značka: Nd
  
• 
  název: - český: Neodym, - anglický: Neodymium, - latinský: Neodymium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený z řeckého slova Neos Didymos (= nové dvojče)
  
• 
  doba objevu: neodym objevil spolu s praseodymem rakouský chemik Carl Auer von Weslbah v roce 1885 ve směsi ceru, lanthanu a dalších prvků
  
• 
  získávání v době objevu: soli praseodymu a neodymu byly získány rozpuštěním směsi sloučenin lanthanoidů kyselinou dusičnou a vysrážením podvojných solí s dusičnanem amonným. Čistý kovový neodym se podařilo připravit až v roce 1925.
  
• 
  použití v době objevu: první využití sloučenin neodymu bylo k barvení skla, dnes se využívá při výrobě permanentních magnetů a laserů
  
• 
  naleziště v době objevu: Norsko, Švédsko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Neon

• 
  chemická značka: Ne
  
• 
  název: - český: Neon, - anglický: Neon, - latinský: Neon
  
• 
  původ názvu: název je odvozen podle výrazného šarlatově červeného světla, které vycházelo ze spektrální trubice, které pozoroval Ramsayův syn a nazval jej nový (z řeckého néon)
  
• 
  doba objevu: 19. století
  
• 
  získávání v době objevu: v roce 1898 izolovali W. Ramsay a M. W. Travers neon nízkoteplotní destilací zkapalněného vzduchu
  
• 
  použití v době objevu: neonové výbojky sloužící jako osvětlovací tělesa nebo světelné indikátory
  
• 
  naleziště v době objevu: není známo
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Neptunium

• 
  chemická značka: Np
  
• 
  název: - český: Neptunium, - anglický: Neptunium, - latinský: Neptunium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován po planetě Neptun, která se nachází za Uranem
  
• 
  doba objevu: neptunium poprvé připravili Edwin McMillan a Philip H. Abelson na universitě v Berkeley v Kalifornii v roce 1940
  
• 
  získávání v době objevu: neptunium ²³⁹Np bylo poprvé připraveno ozařováním uranu ²³⁸U neutrony, ve větších množstvích se získává z vyhořelého jaderného paliva
  
• 
  použití v době objevu: neptunia se využívalo k výrobě plutonia ²³⁸Pu, také je zde možnost jeho využití při výrobě jaderných zbraní
  
• 
  naleziště v době objevu: neptunium se v přírodě vyskytuje pouze v nepatrném množství jako příměs uranových rud
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: neptunium se v přírodě vyskytuje pouze v nepatrném množství jako příměs uranových rud. V Jáchymově byl oznámen nepotvrzený objev neptunia v roce 1934.
  

Nikl

• 
  chemická značka: Ni
  
• 
  název: - český: Nikl, - anglický: Nickel, - latinský: Niccolum
  
• 
  původ názvu: slovo „nikl“ bylo původně nadávkou v řeči horníků, jako kupfernickel („měděný ničema“) se ve středověkém Německu označovala ruda načervenalé barvy, která byla podobná mědi, ale nepodařilo se z ní vyloučit žádný kov; název nickel je spojen s objevem prvku, o který se zasloužil A. F. Cronstedt
  
• 
  doba objevu: slitiny niklu byly vytavovány již ve starověku, předměty zhotovené ze slitin niklu staré více než 2 000 let pocházely z Číny; v Evropě byl nikl objeven až v 18. století
  
• 
  získávání v době objevu: roku 1751 zkoumal nerost „nikelin“ švédský chemik A. F. Cronstedt a izoloval kovový, nepříliš čistý nikl; asi o 15 let později získal T. Bergman mnohem čistší nikl
  
• 
  použití v době objevu: mince ze slitiny měď – nikl, obsahující 20 % niklu
  
• 
  naleziště v době objevu: Čína, Řecko, Evropa
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: oblast Krušných hor
  

Niob

• 
  chemická značka: Nb
  
• 
  název: - český: Niob, - anglický: Niobium, - latinský: Niobium
  
• 
  původ názvu: název prvku pochází od bájné řecké postavy Niobe, která byla dcerou krále Tantala. Název byl zvolen kvůli podobnosti mezi niobem a tantalem.
  
• 
  doba objevu: niob objevil v roce 1801 Charles Hatchett v minerálu columbit nalezeným v USA. Kovový niob připravil až v roce 1864 Christian Wilhelm Blomstrand.
  
• 
  získávání v době objevu: niob se získával redukcí zahřátého chloridu niobičného ve vodíkové atmosféře
  
• 
  použití v době objevu: první využití niobu bylo při výrobě konstrukčních ocelí a dalších odolných slitin, dnes se používá také jako součást supravodičů
  
• 
  naleziště v době objevu: USA
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo (dnes evidováno ložisko ve Stráži pod Ralskem)
  

Nobelium

• 
  chemická značka: No
  
• 
  název: - český: Nobelium, - anglický: Nobelium, - latinský: Nobelium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován podle Alfreda Nobela
  
• 
  doba objevu: objev nobelia oznámily v letech 1957 a 1958 v laboratoře ve Švédsku a v Berkeley v Kalifornii, potvrzený objev se podařil až v roce 1966 v laboratoři v Dubně
  

• 
  získávání v době objevu: nobelium ²⁵⁴No bylo připraveno bombardováním uranu ²³⁸U jádry neonu ²²Ne
  

• 
  použití v době objevu: nobelium nemá žádné praktické využití
  
• 
  naleziště v době objevu: nobelium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: nobelium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Olovo

• 
  chemická značka: Pb
  
• 
  název: - český: Olovo, - anglický: Lead, - latinský: Plumbum
  
• 
  původ názvu: Římané rozlišovali olovo, nazývané plumbum nigrum, od cínu, nazývaného plumbum album nebo candidum; chemická značka je odvozená od latinského názvu plumbum, český název pro olovo pochází od baltských Slovanů
  
• 
  doba objevu: 3. tisíciletí př. n. l.
  
• 
  získávání v době objevu: těžbou z olovnatých dolů
  
• 
  použití v době objevu: pro výrobu potrubí na vodovody, lázně, na krytí střech paláců a chrámů, jako materiál na výrobu pečetidel, olověných tabulek k psaní, černý sulfid olovnatý se používal k malování obočí, olověná běloba k líčení, k vítěznému pochodu si Římané malovali obličej červeně miniem (Pb₃O₄)
  
• 
  naleziště v době objevu: Egypt, Řecko, Řím, Indie
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: olovnaté rudy se nacházely v Příbrami, Stříbru a Oloví, za husitských válek však byly tyto hutě zničeny
  

Osmium

• 
  chemická značka: Os
  
• 
  název: - český: Osmium, - anglický: Osmium, - latinský: Osmium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od řeckého slova osme (= zápach - silně zapáchající oxid osmičelý)
  
• 
  doba objevu: osmium objevili v roce 1803 Smithson Tennant a William Hyde Wollaston ve zbytku po rozpuštění platiny v lučavce královské
  
• 
  získávání v době objevu: osmium bylo získáno oddělením těkavého oxidu osmičelého od ostatních platinových kovů a následnou redukcí vodíkem
  
• 
  použití v době objevu: slitiny osmia jsou velmi tvrdé a jejich první využití bylo např. na hroty plnicích per a jehel u gramofonů. Osmium se používá také jako katalyzátor, dále má využití v daktyloskopii a při barvení mikroskopických preparátů.
  
• 
  naleziště v době objevu: Kolumbie
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Palladium

• 
  chemická značka: Pd
  
• 
  název: - český: Palladium, - anglický: Palladium, - latinský: Palladium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od asteroidu Pallas, který byl objevený ve stejné době a pojmenovaný podle řecké bohyně moudrosti Athéně
  
• 
  doba objevu: palladium získal v roce 1803 William Hyde Wollaston spolu s rhodiem z platinové rudy z Jižní Ameriky
  
• 
  získávání v době objevu: palladium bylo získáno z platinové rudy pomocí lučavky královské, přidáním kyanidu rtuťnatého vznikl kyanid palladnatý a následným zahříváním se uvolnilo čisté palladium
  
• 
  použití v době objevu: první využití palladia bylo při léčbě tuberkulózy, kvůli vedlejším účinkům bylo později nahrazeno jinými léky. Dnes se využívá především jako katalyzátor.
  
• 
  naleziště v době objevu: Jižní Amerika
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Platina

• 
  chemická značka: Pt
  
• 
  název: - český: Platina, - anglický: Platinum, - latinský: Platinum
  
• 
  původ názvu: název byl odvozen od zdrobněliny španělského slova plata (= stříbro)
  
• 
  doba objevu: 18. století, již v 15. století př. n. l. se pravděpodobně platina objevila v Egyptě, avšak je velmi nejisté, zda lidé věděli o povaze tohoto kovu
  
• 
  získávání v době objevu:
  

• 
  „surová“ platina se získávala při zpracování výskytu ryzích kovů většinou plavením nebo rýžováním
  
• 
  v roce 1736 zkoumal platinu A. de Ulloa, kterou našel ve zlatých dolech v Kolumbii
  
• 
  v roce 1741 přivezl do Anglie C. Wood vzorky platiny ke zkoumání
  
• 
  v roce 1752 dokázal T. Scheffer roztavit platinu za přísady arsenu
  
• 
  v roce 1784 F. C. Achard vyrobil první platinový kelímek
  
• 
  v letech 1800 – 1821 byly vypracovány metody práškové metalurgie P. F. Chabeneauem a W. H. Wollastonem, avšak prvenství bylo přiznáno jihoamerickým indiánům
  

• 
  použití v době objevu: poprvé použita starověkými egyptskými umělci mylně místo stříbra, ekvádorští indiáni ji používali ke zhotovování menších součástí šperků, později se používala při výrobě mincí
  
• 
  naleziště v době objevu: Jižní Amerika
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Plutonium

• 
  chemická značka: Pu
  
• 
  název: - český: Plutonium, - anglický: Plutonium, - latinský: Plutonium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován podle planety Pluto, která se nachází za Neptunem
  
• 
  doba objevu: plutonium syntetizovali Seaborg, McMillan, Kennedy a Wahl v roce 1940 v Berkeley v Kalifornii
  
• 
  získávání v době objevu: plutonium ²³⁹Pu bylo poprvé připraveno ozařováním uranu ²³⁸U neutrony, ve větším množství se získává z vyhořelého jaderného paliva
  
• 
  použití v době objevu: hlavní využití plutonia bylo při výrobě jaderných zbraní a jako zdroj energie v kosmickém výzkumu
  
• 
  naleziště v době objevu: plutonium se v přírodě vyskytuje pouze v nepatrném množství jako příměs uranových rud
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: plutonium se v přírodě vyskytuje pouze v nepatrném množství jako příměs uranových rud
  

Polonium

• 
  chemická značka: Po
  
• 
  název: - český: Polonium, - anglický: Polonium, - latinský: Polonium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený podle Polska, rodné země objevitelky
  
• 
  doba objevu: polonium objevila Marie Sklodowska Curie v roce 1898 v uranové rudě z Jáchymova
  
• 
  získávání v době objevu: polonium se v minulosti získávalo z odpadu při výrobě radia. Dnes se připravuje bombardováním bismutu neutrony a jeho následnou beta přeměnou.
  

• 
  použití v době objevu: polonium bylo využito při výrobě prvních nukleárních zbraní a jako zdroj tepla k zahřívání přístrojů u sovětských měsíčních sond Lunochod. Dnes se využívá jako silný zdroj částic alfa k odstranění elektrostatického náboje např. před aplikací nátěrů v automobilovém průmyslu. Částice alfa při tomto procesu ionizují molekuly vzduchu, které neutralizují náboj na povrchu okolních materiálů.
  

• 
  naleziště v době objevu: Jáchymov
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: Jáchymov
  

Praseodym

• 
  chemická značka: Pr
  
• 
  název: - český: Praseodym, - anglický: Praseodymium, - latinský: Praseodymium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od řeckých slov prasios Didymos (= zelené dvojče)
  
• 
  doba objevu: praseodym poprvé izoloval rakouský chemik Carl Auer von Weslbah v roce 1885 ze směsi ceru, lanthanu a dalších prvků
  

• 
  získávání v době objevu: soli praseodymu a neodymu byly získány rozpuštěním směsi sloučenin lanthanoidů kyselinou dusičnou a vysrážením podvojných solí s dusičnanem amonným.
  

• 
  použití v době objevu: první použití praseodymu bylo při barvení keramiky a skla (mimo jiné i ve sklárně Moser známé výrobou českého křišťálu) a při výrobě pevných hořčíkových slitin používaných v leteckém průmyslu
  
• 
  naleziště v době objevu: Švédsko, Norsko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Promethium

• 
  chemická značka: Pm
  
• 
  název: - český: Promethium, - anglický: Promethium, - latinský: Promethium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován podle hrdiny z řeckých bájí Prométhea
  
• 
  doba objevu: existenci promethia předpověděl v roce 1902 český chemik Bohuslav Brauner. K prvnímu potvrzenému objevu došlo až v roce 1945 v USA. Objeviteli byli  Jacob A. Marinsky , Lawrence E. Glendenin a Charles D. Coryell.
  
• 
  získávání v době objevu: promethium bylo získáno pomocí iontoměničů z produktů po štěpení uranu
  
• 
  použití v době objevu: promethium se využívá především k výzkumným účelům, v menší míře jako zdroj energie v kosmickém výzkumu a spolu s fosforem v luminiscenčních barvách, kdy promethium ¹⁴⁷Pm emituje záření beta, které je pohlceno fosforem a ten pak luminiskuje
  
• 
  naleziště v době objevu: promethium je uměle získaný prvek, v přírodě se téměř nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: promethium je uměle získaný prvek, v přírodě se téměř nevyskytuje
  

Protaktinium

• 
  chemická značka: Pa
  
• 
  název: - český: Protaktinium, - anglický: Protactinium, - latinský: Protactinium
  
• 
  původ názvu: název prvku vznikl spojením slov proto a actinium, protože se protaktinium nachází v rozpadové řadě uranu 238 před aktiniem
  
• 
  doba objevu: existenci protaktinia předpověděl už v roce 1871 Mendělejev. Jako první protaktinium objevili Kasimir Fajans a Oswald Helmuth Göhring v roce 1913, jednalo se však o izotop s krátkým poločasem rozpadu. Stabilnější izotop byl objeven v letech 1917 a 1918.
  
• 
  získávání v době objevu: protaktinium izoloval Aristid von Grosse v roce 1934 pomocí rozkladu jodidu PaI₅. Dnes se získává z jaderného odpadu z reaktorů.
  
• 
  použití v době objevu: protaktinium je vysoce radioaktivní a toxické, proto nemá v praxi větší využití. Největší význam má protaktinium ²³¹Pa při datování sedimentů (do stáří cca 175000 let).
  
• 
  naleziště v době objevu: Demokratická republika Kongo
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: Jáchymov
  

Radium

• 
  chemická značka: Ra
  
• 
  název: - český: Radium, - anglický: Radium, - latinský: Radium
  
• 
  původ názvu: název je odvozen z latinského slova radius (= paprsek)
  
• 
  doba objevu: 19. století
  
• 
  získávání v době objevu: radium bylo objeveno v uranitu (smolinec), kdy roku 1898 se P. a M. Curieovým z něj podařilo získat desetinu gramu velmi čistého chloridu radnatého; roku 1910 získali M. Curieová a A. Debierne kovové radium redukcí čistého roztoku chloridu radnatého na rtuťové katodě
  
• 
  použití v době objevu: v lékařství při léčbě rakovinných nádorů
  
• 
  naleziště v době objevu: není známo
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: uranit (smolinec) se vyskytoval převážně v Jáchymově, na Příbramsku, Liberecsku aj.
  

Radon

• 
  chemická značka: Rn
  
• 
  název: - český: Radon, - anglický: Radon, - latinský: Radon
  
• 
  původ názvu: název prvku pochází z původního označení radiová emanace
  
• 
  doba objevu: radon objevil v roce 1900 Friedrich Ernst Dorn při studiu radia. Plyn byl izolován v roce 1910, jméno radon je oficiální až od roku 1923.
  
• 
  získávání v době objevu: radon se získává jako vedlejší produkt při zpracování uranových rud, vzniká rozpadem několika radioaktivních prvků, především radia
  
• 
  použití v době objevu: radon se zpočátku využíval ve zdravotnictví, oblíbené byly lázně s radonovou vodou
  

• 
  naleziště v době objevu: radon vzniká rozpadem radioaktivních prvků, především radia, jeho největší výskyt je proto v oblastech uranových dolů. Vysoká koncentrace radonu se objevuje v nevětraných místnostech u domů, kde chybí podlahová izolace nebo byly použity nevhodné stavební materiály (např. panely z elektrárenského popílku s vyšším obsahem radia)
  

• 
  naleziště v Čechách v době objevu: Jáchymov
  

Rhenium

• 
  chemická značka: Re
  
• 
  název: - český: Rhenium, - anglický: Rhenium, - latinský: Rhenium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od řeckého jména Rhenus (= Rýn)
  
• 
  doba objevu: existenci rhenia předpovídal už Mendělejev. Objevili ho Walter Noddack, Ida Tacke-Noddacková a Otto Berg v roce 1925 v rudách platiny. Z prvků, které mají stabilní izotopy, byl objeven jako poslední.
  
• 
  získávání v době objevu: rhenium bylo získáno pomocí kyselin z minerálů a platinových rud, dnes se získává redukcí vodíkem z jeho sloučenin
  
• 
  použití v době objevu: rhenium patří k nejvzácnějším prvkům na Zemi, proto se příliš nevyužívalo. Dnes slouží k výrobě slitin pro proudové a raketové motory a jako katalyzátor při zpracování ropných produktů v rafineriích.
  
• 
  naleziště v době objevu: USA
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Rhodium

• 
  chemická značka: Rh
  
• 
  název: český: Rhodium, - anglický: Rhodium, - latinský: Rhodium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od řeckého slova rhodon (= růže - podle barvy sloučeniny)
  
• 
  doba objevu: rhodium získal v roce 1803 William Hyde Wollaston z platinové rudy z Jižní Ameriky
  
• 
  získávání v době objevu: při izolaci rhodia byla ruda nejprve rozpuštěna v lučavce královské, výsledný roztok byl neutralizován hydroxidem sodným. Platina byla vysrážena přidáním chloridu amonného a rhodium přidáním chloridu sodného. Čisté rhodium bylo nakonec redukováno z jeho sloučeniny pomocí zinku.
  
• 
  použití v době objevu: rhodium mělo zpočátku jen malé využití, např. při výrobě termoelektrických článků, dekorací nebo antikorozní úpravě povrchů. Dnes se využívá především v automobilových katalyzátorech.
  
• 
  naleziště v době objevu: Jižní Amerika
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Roentgenium

• 
  chemická značka: Rg
  
• 
  název: - český: Roentgenium, - anglický: Roentgenium, - latinský: Roentgenium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován po vynálezci rentgenu Wilhelmu Conradu Roentgenovi
  
• 
  doba objevu: prvek poprvé připravili S. Hofmann, V. Ninov, F. Hessberger, P. Armbruster, H. Folger a G. Münzenberg v roce 1994 v Darmstadtu v Německu
  
• 
  získávání v době objevu: roentgenium ²⁷²Rg bylo připraveno bombardováním fólie z bismutu ²⁰⁹Bi atomy niklu ⁶⁴Ni
  
• 
  použití v době objevu: roentgenium nemá žádné praktické využití
  
• 
  naleziště v době objevu: roentgenium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: roentgenium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Rtuť

• 
  chemická značka: Hg
  
• 
  název: - český: Rtuť, - anglický: Mercury, - latinský: Hydrargyrum
  
• 
  původ názvu: chemická značka je odvozena z latinského slova hydrargyrum (= kapalné stříbro)
  
• 
  doba objevu: 3 500 let př. n. l.
  
• 
  získávání v době objevu: v přírodě byla nalézána jako ryzí, později se získávala těžbou rudy z dolů, nejznámější rudou je rumělka (HgS)
  
• 
  použití v době objevu: Římané používali sulfid rtuťnatý jako líčidlo a malířské barvy, v období alchymie byla rtuť považována za „klíč“ k transmutacím obyčejných kovů na zlato, ke zlacení i přípravě imitací zlata se využívaly amalgamy
  
• 
  naleziště v době objevu: španělské doly v Sisepu (dnešní Almaden), Řím, Saudská Arábie
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: Hořovice a Luby u Chebu
  

Rubidium

• 
  chemická značka: Rb
  
• 
  název: - český: Rubidium, - anglický: Rubidium, - latinský: Rubidium
  
• 
  původ názvu: název je odvozen od latinského slova rubidius (= tmavě červený - podle barvy spektrálních čar)
  
• 
  doba objevu: rubidium objevili v roce 1861 Robert Bunsen a Gustav Kirchoff při spektrální analýze lepidolitu
  
• 
  získávání v době objevu: pomocí kyseliny hexachloroplatičité byl z lepidolitu získán nerozpustný hexachloroplatičitan rubidný a redukcí vodíkem vznikl chlorid rubidný. Kovové rubidium bylo získáno elektrolýzou chloridu rubidného.
  
• 
  použití v době objevu: první použití sloučenin rubidia bylo v pyrotechnice (fialové zbarvení), jinak nemělo až do konce 20. století výraznější využití. Dnes se využívá při výrobě fotočlánků, jako přísada do speciálních typů skla, v přesných hodinách satelitů GPS apod.
  
• 
  naleziště v době objevu: Německo
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo (dnes evidována ložiska v Krušných horách)
  

Ruthenium

• 
  chemická značka: Ru
  
• 
  název: český: Ruthenium, - anglický: Ruthenium, - latinský: Ruthenium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od latinského slova Ruthenia (= Rus - oblast východní Evropy)
  
• 
  doba objevu: ruthenium objevil v roce 1844 Karl Ernst Claus ve vzorku surové platiny
  
• 
  získávání v době objevu: sloučenina ruthenia byla získána ze zbytku po rozpuštění platiny v lučavce královské. Přidáním oxidu sodného vznikly ve vodě rozpustné soli ruthenia a osmia. Sloučenina ruthenia byla nakonec vysrážena pomocí chloridu amonného.
  

• 
  použití v době objevu: ruthenium je poměrně vzácný kov, a proto neměl zpočátku velké využití. Dnes se používá ve slitinách s platinou a palladiem při výrobě odolných elektrických kontaktů, ve slitině s titanem jako antikorozní přísada, používá se také jako katalyzátor chemických reakcí.
  

• 
  naleziště v době objevu: Rusko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Rutherfordium

• 
  chemická značka: Rf
  
• 
  název: - český: Rutherfordium, - anglický: Rutherfordium, - latinský: Rutherfordium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován podle Ernesta R. Rutheforda. O pojmenování prvku se vedl spor mezi americkými a ruskými vědci. Rusové, kteří jako první oznámili objev prvku, navrhovali název Kurchatovium – Ku. IUPAC (Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii) také navrhovala kompromisní název Dubnium. Spor o název byl vyřešen až v roce 1997.
  
• 
  doba objevu: prvek byl poprvé připraven v roce 1964 v laboratořích v Dubně v SSSR a v roce 1969 v Berkeley v Kalifornii
  
• 
  získávání v době objevu: rutherfordium bylo připraveno bombardováním plutonia ²⁴²Pu jádry neonu ²²Ne (v laboratořích v Dubně) a kalifornia ²⁴⁹Cf jádry uhlíku ¹²C a ¹³C (v Berkeley)
  
• 
  použití v době objevu: rutherfordium nemá žádné praktické využití
  
• 
  naleziště v době objevu: rutherfordium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: rutherfordium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Samarium

• 
  chemická značka: Sm
  
• 
  název: - český: Samarium, - anglický: Samarium, - latinský: Samarium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován podle minerálu samarskitu, ve kterém byl poprvé objeven
  
• 
  doba objevu: samarium objevil v roce 1853 Jean Charles de Marignac Galissard pomocí spektrální analýzy minerálu samarskitu. Izolovat samarium však dokázal až Paul Émile Lecoq de Boisbaudran v roce 1879, i ten však získal pouze směs samaria a europia. Čistý prvek byl připraven až v roce 1901.
  
• 
  získávání v době objevu: sloučeniny samaria byly poprvé získány vysrážením z roztoku pomocí hydroxidu amonného
  
• 
  použití v době objevu: první využití samaria bylo ve slitinách a jeho sloučenin při výrobě skla, později se začalo používat jako součást řídících tyčí v jaderných reaktorech, při výrobě magnetů a samarium ¹⁵³Sm ve zdravotnictví při léčbě některých typů nádorů.
  
• 
  naleziště v době objevu: Rusko - Ural
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Seaborgium

• 
  chemická značka: Sg
  
• 
  název: - český: Seaborgium, - anglický: Seaborgium, - latinský: Seaborgium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován podle Glenna T. Seaborga, jaderného chemika z univerzity v Berkeley v Kalifornii
  
• 
  doba objevu: seaborgium bylo poprvé připraveno v roce 1974 v Dubně v SSSR
  

• 
  získávání v době objevu: seaborgium ²⁶³Sg bylo připraveno srážkami kalifornia ²⁴⁹Cf s kyslíkem ¹⁸O
  

• 
  použití v době objevu: seaborgium nemá žádné praktické využití
  
• 
  naleziště v době objevu: seaborgium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: seaborgium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Selen

• 
  chemická značka: Se
  
• 
  název: - český: Selen, - anglický: Selenium, - latinský: Selenium
  
• 
  původ názvu: název je odvozen od řeckého selene (= Měsíc)
  
• 
  doba objevu: v roce 1817 jej objevil Jöns Jacob Berzelius jako nečistotu v kyselině sírové v továrně ve Švédsku
  
• 
  získávání v době objevu: získával se jako vedlejší produkt při výrobě kyseliny sírové, dnes z odpadu při výrobě mědi
  
• 
  použití v době objevu: první využití selenu bylo v přístrojích snímajících světlo, např. ve fotofonu A. G. Bella, protože selen mění svůj elektrický odpor v závislosti na množství světla
  
• 
  naleziště v době objevu: Švédsko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo (dnes evidováno ložisko ve Zlatých horách)
  

Síra

• 
  chemická značka: S
  
• 
  název: - český: Síra, - anglický: Mercury, - latinský: Sulphur
  
• 
  původ názvu: latinský název sulphur má pravděpodobně původ v sanskrtském sulvere, z něhož vzniklo také německé označení schwefel, kořen sweb znamená spát, což v pozdějším anglosaském sweblau znamenalo zabíjet
  
• 
  doba objevu: 4 000 let př. n. l.
  
• 
  získávání v době objevu: síra se získávala a získává srážením za horka ze sirných par, k němuž v přírodě dochází v blízkosti činných i vyhaslých sopek; získávat síru lze také vytavováním z hornin, které ji obsahují ve volném stavu
  
• 
  použití v době objevu: k dezinfekci, na knoty do lamp, k bělení bavlny, při úpravách a srážení vlněných tkanin, k výrobě farmaceutických preparátů (sirné masti) nebo jako vykuřovadlo při bohoslužbách
  
• 
  naleziště v době objevu: oblast Středomoří – Sicílie, Japonsko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Skandium

• 
  chemická značka: Sc
  
• 
  název: - český: Skandium, -anglický: Scandium, latinský: Scandium
  
• 
  původ názvu: název je odvozen od Skandinávie, v jejíchž horninách byl poprvé objeven
  
• 
  doba objevu: existenci skandia předpověděl Mendělejev už v roce 1871. V roce 1876 získalLars Frederick Nilson dva gramy Sc₂O₃ z gadolinitu nacházejícího se ve Skandinávii. Kovové skandium bylo vyrobeno pomocí elektrolýzy v roce 1937.
  
• 
  získávání v době objevu: sloučeniny skandia se získávají při těžbě uranu a kovů vzácných zemin
  
• 
  použití v době objevu: zpočátku nemělo skandium žádné využití, od roku 1971 se přidává do hliníkových slitin využívaných ve vojenském letectví
  
• 
  naleziště v době objevu: Skandinávie – minerál gadolinit
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Sodík

• 
  chemická značka: Na
  
• 
  název: - český: Sodík, - anglický: Sodium, - latinský: Natrium
  
• 
  původ názvu: anglický název je odvozen od sody a navrhl jej H. Davy, latinské označení prvku pochází od J. J. Berzelia
  
• 
  doba objevu: 19. století
  
• 
  získávání v době objevu: roku 1807 izoloval sodík britský chemik H. Davy elektrolýzou roztaveného hydroxidu sodného
  
• 
  použití v době objevu: sloučeniny sodíku se používaly v potravinářství a sklářství
  
• 
  naleziště v době objevu: Anglie; ložiska sodných solí jsou původem z vyschlých jezer a moří po celém světě
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Stroncium

• 
  chemická značka: Sr
  
• 
  název: - český: Stroncium, - anglický: Strontium, - latinský: Strontium
  
• 
  původ názvu: tento prvek byl pojmenován podle obce Strontian ve Skotsku
  
• 
  doba objevu: stroncium objevil Adair Crawford v roce 1790 v horninách z olověných dolů. V roce 1808 sir Humphry Davy získal pomocí elektrolýzy čistý prvek.
  
• 
  získávání v době objevu: stroncium se získávalo elektrolýzou chloridu strontnatého, později redukcí hliníkem
  
• 
  použití v době objevu: první využití stroncia bylo v 19. století při získávání cukru z melasy, která je odpadním produktem při výrobě cukru. Oxid strontnatý se pomocí vody přeměnil na hydroxid, ten vytvořil špatně rozpustnou sloučeninu se sacharidy v melase a tato sloučenina byla odfiltrována. Po přidání oxidu uhličitého vznikl nerozpustný uhličitan strontnatý a uvolnily se rozpustné sacharidy. Odfiltrovaný uhličitan strontnatý byl poté rozložen zpět na oxid strontnatý.
  
• 
  naleziště v době objevu: Skotsko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Stříbro

• 
  chemická značka: Ag
  
• 
  název: - český: Stříbro, - anglický: Silver, - latinský: Argentum
  
• 
  původ názvu: někdy je název stříbra odvozován od sanskrtského výrazu argenos (=jasný), latinský název argentum (odvozen z řeckého argos = lesklý, bílý), český název pochází ze slovenského slova serebro
  
• 
  doba objevu: 2 500 let př. n. l.
  
• 
  získávání v době objevu: dobýváním stříbrných rud
  
• 
  použití v době objevu: největší uplatnění stříbra bylo v mincovnictví, kde se používalo jako platidlo
  
• 
  naleziště v době objevu: Arménie, Kypr, Španělsko, Sardinie
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: o stříbrném bohatství v Čechách svědčí stříbrné denáry Boleslava I., nejstarší naleziště stříbra - Stříbro, Sedlec (nedaleko Kutné Hory), později ložiska u Jihlavy a v Krušných horách
  

Tantal

• 
  chemická značka: Ta
  
• 
  název: - český: Tantal, - anglický: Tantalum, - latinský: Tantalum
  
• 
  původ názvu: prvek je pojmenován podle postavy z řeckých bájí, Tantalovi. Tantalus byl otec Niobe, prvek niob je tantalu velmi podobný.
  
• 
  doba objevu: směs sloučenin tantalu a niobu objevil v roce 1802 Andres Ekeberg, ale až Jean Charles Galissard de Marignac v roce 1866 dokázal rozlišit oba prvky. Kovový tantal byl získán až v roce 1903.
  
• 
  získávání v době objevu: tantal a niob jsou velmi podobné prvky, první metody oddělování jejich sloučenin používaly kyselinu flourovodíkovou a flourid draselný, kdy vznikl heptafluorotantaličnan draselný, který mohl být oddělen frakční krystalizací. Čistý tantal byl poté získán redukcí sodíkem nebo elektrolýzou taveniny.
  
• 
  použití v době objevu: první využití tantalu bylo na vlákna žárovek, v žáruvzdorných slitinách a jako náhrada platiny u laboratorního vybavení. Dnes se používá např. při výrobě ortopedických implantátů.
  
• 
  naleziště v době objevu: Švédsko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo (dnes evidována ložiska Stráž pod Ralskem, Hůrky a Cínovec)
  

Technecium

• 
  chemická značka: Tc
  
• 
  název: - český: Technecium, - anglický: Technetium, - latinský: Technetium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozen od řeckého slova technikos (= umělý), protože se jedná o první uměle připravený prvek
  
• 
  doba objevu: existenci technecia předpověděl už Mendělejev v roce 1871, objeveno bylo však až v roce 1937, kdy Carlo Perrier a Emilio Segre nalezli tento prvek v ozářené folii z molybdenu. V přírodě bylo technecium objeveno až v roce 1962.
  
• 
  získávání v době objevu: technecium vzniká záchytem neutronu molybdenem ⁹⁸Mo, jeho přeměnou na molybden ⁹⁹Mo a následnou β přeměnou na technecium
  
• 
  použití v době objevu: pro svou vzácnost nemělo technecium žádné praktické využití. Dnes může být použito jako přísada k výrobě speciálních ocelí odolných vůči korozi, většina technecia ^99mTc se využívá v medicíně
  
• 
  naleziště v době objevu: Kongo – první dokázaný přirozený výskyt technecia
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo (pravděpodobně součást uranových rud)
  

Tellur

• 
  chemická značka: Te
  
• 
  název: - český: Tellur, - anglický: Tellurium, - latinský: Tellurium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozen od latinského jména Tellus (= bohyně země)
  
• 
  doba objevu: sloučeniny telluru objevil v roce 1782 Franz-Joseph Müller von Reichenstein v Transylvánii ve zlaté rudě, v roce 1798 ho izoloval Martin Heinrich Klaproth
  
• 
  získávání v době objevu: sloučeniny telluru se získávají jako odpadní produkty při výrobě mědi a olova, čistý tellur se získává elektrolýzou oxidu telluričitého
  
• 
  použití v době objevu: tellur se nejdříve používal do slitin pro zlepšení opracovatelnosti, dnes je jeho hlavní využití při výrobě polovodičů a solárních panelů
  
• 
  naleziště v době objevu: Transylvánie - Rumunsko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Terbium

• 
  chemická značka: Tb
  
• 
  název: - český: Terbium, - anglický: Terbium, - latinský: Terbium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od obce Ytterby ve Švédsku
  
• 
  doba objevu: sloučeniny terbia objevil v roce 1843 švédský chemik Carl Gustav Mosander jako nečistotu ve vzorku oxidu yttritého
  
• 
  získávání v době objevu: sloučeniny terbia spolu se sloučeninami dalších lanthanoidů byly rozpuštěny kyselinou sírovou, byl přidán hydroxid sodný a šťavelan amonný. Vzniklé nerozpustné šťavelany byly žíháním převedeny na oxidy. Část oxidů se rozpustila v kyselině dusičné a byly odděleny podvojné soli terbia s dusičnanem amonným. Dnes se získává pomocí iontové výměny.
  
• 
  použití v době objevu: první využití terbia bylo ve slitinách měnících objem v závislosti na magnetickém poli (využití v různých přístrojích – sonar apod.). Později našlo uplatnění spolu s europiem při výrobě luminoforů do barevných obrazovek.
  
• 
  naleziště v době objevu: Skandinávie
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Thallium

• 
  chemická značka: Tl
  
• 
  název: - český: Thallium, - anglický: Thallium, - latinský: Thallium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený z řeckého slova thallos (= zelený výhonek - podle barvy spektrálních čar)
  
• 
  doba objevu: thallium objevili spektroskopicky nezávisle na sobě William Crookes a Claude-Auguste Lamy v roce 1861. Izolováno bylo v roce 1862.
  
• 
  získávání v době objevu: thallium bylo získáno elektrolýzou z vedlejších produktů při výrobě kyseliny sírové, dnes se získává z odpadů při výrobě olova, mědi a zinku, protože je součástí jejich sulfidických rud
  
• 
  použití v době objevu: první využití thallia bylo v přípravcích na hubení hlodavců a mravenců
  
• 
  naleziště v době objevu: Anglie
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Thorium

• 
  chemická značka: Th
  
• 
  název: - český: Thorium, - anglický: Thorium, - latinský: Thorium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován po skandinávském bohu Thorovi
  
• 
  doba objevu: thorium objevil Jöns Berzelius v roce 1829 v minerálu, který Morten Thrane Esmark objevil v roce 1828
  
• 
  získávání v době objevu: čisté thorium se získávalo rozkladem jodidu thoričitého. Dnes se průmyslově získává spolu s lanthanoidy, kdy jsou jejich sloučeniny rozpuštěny kyselinou sírovou, převedeny na šťavelany a odděleny na základě rozdílné rozpustnosti.
  
• 
  použití v době objevu: první využití thoria bylo v plynových lampách a ve slitinách odolných vůči vysokým teplotám
  
• 
  naleziště v době objevu: Norsko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Thulium

• 
  chemická značka: Tm
  
• 
  název: - český: Thulium, - anglický: Thulium, - latinský: Thulium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován podle starověkého názvu Thule (= Skandinávie)
  
• 
  doba objevu: thulium objevil Per Theodor Cleve v roce 1879 jako nečistotu ve vzorku erbia
  
• 
  získávání v době objevu: sloučeniny thulia se získávaly spolu se sloučeninami dalších lanthanoidů rozpuštěním v kyselinách a následnou frakční krystalizací. Dnes se čisté thulium získává redukcí fluoridu thulitého kovovým vápníkem.
  
• 
  použití v době objevu: k využití thulia došlo až v druhé polovině 20. století. Používá se při výrobě laserů pro laserovou chirurgii, ochranných prvků na bankovkách (jeho sloučeniny pod UV-zářením modře fluoreskují) a thulium ¹⁷⁰Tm slouží jako zdroj rentgenového záření pro léčbu rakoviny.
  
• 
  naleziště v době objevu: Skandinávie
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Titan

• 
  chemická značka: Ti
  
• 
  název: - český: Titan, - anglický: Titanium, - latinský: Titanium
  
• 
  původ názvu: prvek je pojmenován podle prasynů země – Titánech, o pojmenování se zasloužil M. H. Klaproth
  
• 
  doba objevu: 18. století
  
• 
  získávání v době objevu:
  

• 
  v roce 1791 zkoumal W. Gregor magnetický písek, ze kterého pomocí magnetu vybral černý materiál dnes nazývaný ilmenit, rozpouštěním v kyselině chlorovodíkové jej zbavil železa a zbytek, který získal, byl znečištěný oxid nového prvku
  

• 
  v roce 1795 objevil M. H. Klaproth nezávisle na Gregorovi tentýž oxid ze vzorku rudy, dnes známé jako rutil, a izoloval titan z objeveného oxidu
  
• 
  v roce 1825 připravil J. J. Berzelius titan v kovové formě
  
• 
  roku 1910 izoloval M. A. Hunter titan zahříváním chloridu titaničitého se sodíkem
  

• 
  použití v době objevu: od roku 1950 výroba plynových turbínových motorů
  
• 
  naleziště v době objevu: nerost ilmenit se těžil v USA, Kanadě, Skandinávii a Malajsii, nerost rutil v Austrálii
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: nerost ilmenit se těžil v Dolních Borech, Soběslavi, na Šumavě, nerost rutil v Ledči nad Sázavou, Soběslavi aj.
  

Uhlík

• 
  chemická značka: C
  
• 
  název: - český: Uhlík, - anglický: Carbon, - latinský: Carboneum
  
• 
  původ názvu: název je odvozen z latinského slova carbo (= dřevěné uhlí)
  
• 
  doba objevu: uhlík jako látka v podobě dřevěného uhlí a sazí byl znám již v pravěku, jako prvek až od druhé poloviny 18. století
  
• 
  získávání v době objevu: těžbou uhlí
  
• 
  použití v době objevu: v době před Kristem se používal tzv. inkoust indiánů, který byl vyrobený ze sazí, v nejstarších egyptských hieroglyfech na papyrusu, o několik tisíc let později se uhlík používal k výrobě tužek
  
• 
  naleziště v době objevu: uhlík v podobě sazí se nacházel v Egyptě
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: Kladensko, Rakovnicko
  

Ununoctium

• 
  chemická značka: Uuo
  
• 
  název: Ununoctium
  
• 
  původ názvu: prvek dosud nebyl pojmenován, zatím je používán zástupný název odvozený od latinských názvů číslovek tvořících protonové číslo prvku
  
• 
  doba objevu: první potvrzený objev tohoto prvku proběhl v roce 2002 v laboratoři v Dubně v Rusku
  
• 
  získávání v době objevu: unuoctium ²⁹⁴Uuo bylo připraveno srážkou atomů kalifornia ²⁴⁹Cf a vápníku ⁴⁸Ca
  
• 
  použití v době objevu: unuoctium nemá žádné praktické využití
  
• 
  naleziště v době objevu: unuoctium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: unuoctium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Ununpentium

• 
  chemická značka: Uup
  
• 
  název: Ununpentium
  
• 
  původ názvu: prvek dosud nebyl pojmenován, zatím je používán zástupný název odvozený od latinských názvů číslovek tvořících protonové číslo prvku
  
• 
  doba objevu: objev prvku oznámili společně vědci z ruské laboratoře v Dubně a americké laboratoře Livermore v roce 2004. IUPAC (Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii) v roce 2011 po prozkoumání zprávy rozhodla, že nebyly splněny podmínky pro uznání objevu prvku. Objev byl potvrzen v roce 2013 v laboratoři GSI na univerzitě ve městě Lund ve Švédsku a v Darmstadtu v Německu.
  
• 
  získávání v době objevu: ununpentium ²⁹¹Uup a ²⁸⁸Uup bylo připraveno bombardováním atomů americia ²⁴³Am atomy vápníku ⁴⁸Ca
  
• 
  použití v době objevu: ununpentium nemá žádné praktické využití
  
• 
  naleziště v době objevu: ununpentium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: ununpentium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Ununseptium

• 
  chemická značka: Uus
  
• 
  název: Ununseptium
  
• 
  původ názvu: prvek dosud nebyl pojmenován, zatím je používán zástupný název odvozený od latinských názvů číslovek tvořících protonové číslo prvku
  
• 
  doba objevu: prvek byl poprvé připraven v roce 2010 v laboratoři v Dubně v Rusku
  
• 
  získávání v době objevu: ununseptium ²⁹⁷Uus, ²⁹⁴Uus a ²⁹³Uus bylo připraveno srážkou atomů berkelia ²⁴⁹Bk s atomy vápníku ⁴⁸Ca
  
• 
  použití v době objevu: ununseptium nemá žádné praktické využití
  
• 
  naleziště v době objevu: ununseptium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: ununseptium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Ununtrium

• 
  chemická značka: Uut
  
• 
  název: Ununtrium
  
• 
  původ názvu: prvek dosud nebyl pojmenován, zatím je používán zástupný název odvozený od latinských názvů číslovek tvořících protonové číslo prvku
  
• 
  doba objevu: objev prvku oznámili společně vědci z ruské laboratoře v Dubně a americké laboratoře Livermore v roce 2004. V tom samém roce dosáhl stejného výsledku japonský tým v laboratoři RIKEN v Tokiu.
  
• 
  získávání v době objevu: ununtrium ²⁸³Uut a ²⁸⁴Uut bylo připraveno bombardováním atomů americia ²⁴³Am atomy vápníku ⁴⁸Ca (laboratoř v Dubně) nebo ununtrium ²⁷⁸Uut srážkou atomů bismutu ²⁰⁹Bi s atomy zinku ⁷⁰Zn (laboratoř RIKEN v Tokiu)
  
• 
  použití v době objevu: ununtrium nemá žádné praktické využití
  
• 
  naleziště v době objevu: ununtrium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: ununtrium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Uran

• 
  chemická značka: U
  
• 
  název: - český: Uran, - anglický: Uranium, - latinský: Uranium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován po planetě Uran
  
• 
  doba objevu: uran objevil Martin Heinrich Klaproth v roce 1789, kdy ze smolince získal oxidy uranu, izolovat prvek se podařilo až v roce 1841.
  
• 
  získávání v době objevu: sloučeniny uranu byly získány ze smolince pomocí rozpouštění v kyselině dusičné a následným vysrážením. Čistý uran byl připraven zahříváním chloridu uraničitého s draslíkem.
  
• 
  použití v době objevu: první využití sloučenin uranu bylo při barvení skla a keramiky – první důkaz o využití pochází z roku 79 n. l. v Itálii
  
• 
  naleziště v době objevu: Jáchymov
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: Jáchymov
  

Vanad

• 
  chemická značka: V
  
• 
  název: - český: Vanad, - anglický: Vanadium, - latinský: Vanadium
  
• 
  původ názvu: název podle skandinávské bohyně krásy Vanadis
  
• 
  doba objevu: v roce 1801 objevil vanad Andrés Manuel del Rio v Mexiku, ale mělo se za to, že se jednalo o chrom. V roce 1831 objevil vanad Nils Sefström ve Švédsku při zkoumání železné rudy. Čistý kov připravil v roce 1867 Henry Enfield Roscoe.
  
• 
  získávání v době objevu: první příprava čistého vanadu proběhla redukcí chloridu vanaditého vodíkem, později také redukcí oxidu vanadičného vápníkem
  
• 
  použití v době objevu: první využití vanadu bylo v oceli pro zvýšení pevnosti a pružnosti (tato ocel byla poprvé ve velkém využita při výrobě automobilů Ford T)
  
• 
  naleziště v době objevu: Mexiko, Švédsko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: ložiska vanadu na území ČR nejsou známa
  

Vápník

• 
  chemická značka: Ca
  
• 
  název: - český: Vápník, - anglický: Calcium, - latinský: Calcium
  
• 
  původ názvu: název je odvozen z latinského slova calx (= vápno)
  
• 
  doba objevu: počátek 19. století
  
• 
  získávání v době objevu: v roce 1808 izoloval H. Davy čistý vápník pomocí elektrolýzy vápenatého amalgámu v žíravém vápně, po oddestilování rtuti získal vápník
  
• 
  použití v době objevu: ve stavebnictví jako součást malty
  
• 
  naleziště v době objevu: není známo
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Vodík

• 
  chemická značka: H
  
• 
  název: - český: Vodík, - anglický: Hydrogen, - latinský: Hydrogenium
  
• 
  původ názvu: anglický název navrhl A. L. Lavoisier a je odvozen z řeckého slova ydor geinomai (= vodu tvořící)
  
• 
  doba objevu: 18. století
  
• 
  získávání v době objevu:
  

• 
  tento plyn pozorovali různí badatelé, avšak nepoznali, že se podstatně liší od vzduchu
  
• 
  R. Boyle získal vodík při reakci železitých hřebíků s kyselinou sírovou
  
• 
  v roce 1766 objevil H. Cavendish vodík při rozpouštění neušlechtilých kovů v kyselinách; také zjistil, že při explozi vodíku v kyslíku vzniká voda (voda není prvek, jak se dříve předpokládalo, a je složena z kyslíku a vodíku)
  

• 
  v letech 1810 – 1815 zjistil H. Davy, že vodík je základním prvkem v kyselinách
  
• 
  v roce 1866 objevil T. Graham nápadnou rozpustnost vodíku v palladiu
  
• 
  z roku 1878 je znám spektrální důkaz vodíku ve sluneční chromosféře
  

• 
  použití v době objevu: o využití vodíku jako paliva se zmínil francouzský romanopisec J. Verne ve svém románu Tajuplný ostrov
  
• 
  naleziště v době objevu: není známo
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Wolfram

• 
  chemická značka: W
  
• 
  název: - český: Wolfram, - anglický: Tungsten, - latinský: Wolframium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od minerálu wolframitu. Anglický název tungsten je odvozený od staršího švédského názvu minerálu scheelitu (tung sten = těžký kámen).
  
• 
  doba objevu: v roce 1781 připravil Carl Wilhelm Scheele kyselinu wolframu, ale izolovat tento prvek dokázali až v roce 1783 Fausto a Juan Jose de Elhuyar
  
• 
  získávání v době objevu: wolfram se získával redukcí jeho sloučenin uhlíkem, dnes se používá také redukce vodíkem
  
• 
  použití v době objevu: první využití wolframu bylo ve slitinách a tvrdých karbidech pro obráběcí stroje, později se z něho začalo vyrábět vlákno žárovek. Velké uplatnění našel také ve zbrojním průmyslu.
  
• 
  naleziště v době objevu: Portugalsko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo (evidována ložiska Kašperské Hory, Krušné hory)
  

Xenon

• 
  chemická značka: Xe
  
• 
  název: - český: Xenon, - anglický: Xenon, - latinský: Xenon
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od řeckého slova xenos (= cizinec, host)
  
• 
  doba objevu: xenon objevili v roce 1898 William Ramsay a Morris Travers krátce po objevu neonu a kryptonu
  
• 
  získávání v době objevu: podobně jako ostatní vzácné plyny byl získán odstraněním ostatních složek ze zkapalněného vzduchu
  
• 
  použití v době objevu: první využití xenonu bylo ve výbojkách užívaných při fotografování od 30. let 20. století, později se začal používat jako anestetikum
  
• 
  naleziště v době objevu: xenon je součástí vzduchu, k jeho objevu došlo v Anglii
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: xenon je součástí vzduchu
  

Ytterbium

• 
  chemická značka: Yb
  
• 
  název: - český: Ytterbium, - anglický: Ytterbium, - latinský: Ytterbium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od obce Ytterby ve Švédsku
  
• 
  doba objevu: prvek objevil v roce 1878 švýcarský chemik Jean Charles Galissard de Marignac při oddělování nečistot z erbia. Podařilo se mu však získat pouze směs ytterbia a lutecia. Čistý prvek se podařilo získat až v roce 1953 pomocí iontové výměny.
  
• 
  získávání v době objevu: podobně jako jiné lanthanoidy bylo ytterbium získáno pomocí rozpouštění směsi sloučenin různých lanthanoidů v kyselině sírové a následného vysrážení.
  
• 
  použití v době objevu: ytterbium nemělo zpočátku příliš velké využití, dnes se používá k zjemnění zrna u nerezové oceli, výrobě přesných atomových hodin, laserů apod.
  
• 
  naleziště v době objevu: Švédsko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Yttrium

• 
  chemická značka: Y
  
• 
  název: - český: Yttrium, - anglický: Yttrium, - latinský: Yttrium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozen od obce Ytterby ve Švédsku, v jejíchž horninách bylo yttrium objeveno
  
• 
  doba objevu: Johan Gadolin objevil yttrium v roce 1794 ve Švédsku, v roce 1828 získal čistý prvek Friedrich Wöhler
  
• 
  získávání v době objevu: nejdříve se yttrium získávalo redukcí draslíkem z chloridu yttritého, při dnešní průmyslové výrobě prochází složitým procesem zakončeným redukcí z fluoridu yttritého vápníkem
  
• 
  použití v době objevu: yttrium nemělo v době objevu žádné praktické využití. Později se začalo využívat ve slitinách, při výrobě barevných obrazovek, u kterých je součástí červených luminoforů, při výrobě umělých granátů, a v supravodičích.
  
• 
  naleziště v době objevu: Švédsko
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Zinek

• 
  chemická značka: Zn
  
• 
  název: - český: Zinek, - anglický: Zincum, - latinský: Zincum
  
• 
  původ názvu: původ názvu je nejasný, ale lze přijmout domněnku, že byl odvozen z německého slova zinke (= bodec, zub) podle vzhledu kovu
  
• 
  doba objevu: 3000 let př. n. l. (Babylónie), 1400 - 1000 let př. n. l. (Palestina), 13. stol. (Indie), 18. stol. (Anglie, Belgie)
  
• 
  příprava v době objevu: již Babylóňané tavili slitiny mědi se zinkem a cínem; palestinská mosaz se vyráběla úmyslným smícháním měděných a zinkových rud; ve 13. století se pravděpodobně poprvé podařilo připravit zinek redukcí oxidu zinečnatého dřevěným uhlím při teplotě 1000 °C
  
• 
  použití v době objevu: výroba mincí, zrcadel, bronzové předměty s velkým obsahem zinku
  
• 
  naleziště v době objevu: zinek ve slitinách již v Babylónii a Palestině, později plánovitá výroba zinku existovala v Číně, Indii, Anglii a Belgii
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: Slezsko
  

Zirkonium

• 
  chemická značka: Zr
  
• 
  název: - český: Zirkonium, - anglický: Zirconium, - latinský: Zirconium
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od perského slova zargun (= zlatá barva), podle minerálu zirkonu, jehož je součástí
  
• 
  doba objevu: minerály obsahující zirkon jsou známy již od starověku. Jako prvek zirkonium objevil Martin Heinrich Klaproth v roce 1789 v minerálu jargonu (žlutá odrůda zirkonu) ze Srí Lanky. Kovové zirkonium získal až v roce 1824 Berzelius.
  
• 
  získávání v době objevu: nejdříve se zirkonium získávalo zahříváním ve směsi s draslíkem v železné trubici, později tepelným rozkladem jodidu zirkoničitého. Dnes se získává redukcí hořčíkem z chloridu zirkoničitého.
  
• 
  použití v době objevu: zirkonium se používá jako součást slitin, jeho sloučeniny jako žáruvzdorné materiály. První využití sloučenin zirkonia bylo ve šperkařství.
  
• 
  naleziště v době objevu: Srí Lanka
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo (dnes evidovaná ložiska Hůrky a Stráž pod Ralskem)
  

Zlato

• 
  chemická značka: Au
  
• 
  název: - český: Zlato, - anglický: Gold, - latinský: Aurum
  
• 
  původ názvu: Egypťané nazývali zlato nub, neboť přicházelo z Nubie, Římané jej nazývali aurum, z toho vznikl latinský název aurum, český název je odvozen ze slovanského zoloto
  
• 
  doba objevu: 6 000 – 5 000 let př. n. l.
  
• 
  získávání v době objevu: z náplav řek a rýžováním říčního písku, od 2. tisíciletí př. n. l. se zlato těžilo v dolech, od 6. století se získávalo amalgamací
  
• 
  použití v době objevu:
  
  • 
    zlaté šperky, mumiím se pozlacovaly nehty na rukou a nohou; v 7. století př. n. l. Řekové razili mince z kovu, který nazývali elektros (slitina přírodní slitiny zlata a stříbra), Římané razili zlaté mince zvané aureus
    
  • 
    se zlatými předměty se před několika tisíci lety seznámili i severoameričtí Indiáni, kteří si ze zlata vyráběli převážně obřadní nástroje, ve kterých se ukrývala mýtická cesta k božstvům
    
• 
  naleziště v době objevu: Núbie, Malá Asie a Thrákie
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: o použití zlata svědčí nálezy zlatých kroužků a drátěných svitků nalezených v Krupé u Rakovníka, keltské mince byly nalezeny u Podmokel ve zlatém podkladu keltských bojovníků a v 11. století bylo „plavené zlato“ získáváno ze zlatonosných písků řeky Otavy
  

Železo

• 
  chemická značka: Fe
  
• 
  název: - český: Železo, - anglický: Iron, - latinský: Ferrum
  
• 
  původ názvu: kmen latinského názvu ferrum se objevuje v románských jazycích, např. ve francouzštině, kde se železo nazývá le fer, řeckolatinsky fars (=být tvrdý), kořenem českého, ruského nebo polského jména je -lez-, odvozeno od slova lezo (=ostří)
  
• 
  doba objevu: před 6 000 lety se v přírodě nacházelo tzv. meteoritické železo (= železo-niklové meteority), širší využití železo získalo až kolem roku 2 000 př. n. l.
  
• 
  získávání v době objevu: nejprve náhodně nalézané železo v meteoritech dopadajících na zemský povrch, později se železo získávalo tavením z železných rud
  
• 
  použití v době objevu: železné nástroje a zbraně, např. železný pluh, kovadlina, kovářské kleště, železné dýky, meče, srpy, kosy, sekery a nože na krájení pokrmů
  
• 
  naleziště v době objevu: Blízký Východ – převážně Čína, Malá Asie a Mezopotámie
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: železné hutě v Hořovicích, ve Zbirohu nebo v Klabavě nedaleko Rokycan