Třinecké Železárny, a s
Yüklə 354,88 Kb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- 3Návrh závazných podmínek provozu podle § 13 odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb.
- 3.1.2Voda
- 3.1.3Hluk, vibrace a neionizující záření
2Stanovisko k žádostiAgentura integrované prevence (AIP) posoudila obsah celé žádosti o vydání integrovaného povolení, zaslané průvodním dopisem KÚ MSK, odborem ŽPZ, zn. ŽPZ/3897/05/Hd/4, ze dne 6.4.2005, o postoupení žádosti za účelem zpracování odborného vyjádření ve smyslu § 11 odst. 2 a 3 zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci. Na základě posouzení jednotlivých kapitol předložené žádosti spolu se zohledněním nejlepších dostupných technik a vypořádáním připomínek účastníků řízení a příslušných správních úřadů, dodaných KÚ MSK, odborem ŽPZ doporučujeme vydat integrované povolení na dále uvedená zařízení VK – Koksochemická výroba, společnosti TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Rozsah a kapacita předmětných zařízení jsou specifikovány v kapitolách 5.1.1 – 5.1.3 žádosti o vydání IP. Doporučení k vydání integrovaného povolení (IP) je podmíněno splněním navržených podmínek provozu zařízení uvedených v části 3 tohoto vyjádření.
3.1Emisní limity, opatření na ochranu ovzduší, vody a proti hluku a související monitoring3.1.1OvzdušíEmisní limity jsou stanoveny ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění a jeho prováděcích předpisů. Naměřené hodnoty emisí uvedené v části 8.1. žádosti jsou totožné s hodnotami uvedenými v jednotlivých protokolech autorizovaného měření emisí. Zařízení VK – Koksochemické výroby TŽ, a.s., je ve smyslu přílohy č. 14 vyhlášky č. 356/2002 Sb. zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. Provoz je zařazen v integrovaném registru zdrojů znečišťování ovzduší pod identifikačním číslem 77089055. Kategorizace jednotlivých zdrojů byla provedena provozovatelem v souladu s § 4 odst. 10 zákona č. 86/2002 Sb.:
Ve vyjádření je uvedena kategorizace pouze těch zdrojů, které provozovatel zařadil sám v žádosti o vydání IP v souladu s § 4 odst. 10 zákona č. 86/2002 Sb. Očíslování a názvy emisních zdrojů a komínů vychází ze souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší provozovatele (SPEZZO) , které je odlišné od části 8.1. žádosti z důvodu pozdějšího schválení provozního řádu VK – Koksochemické výroby, TŽ, a.s., oproti termínu podání žádosti. Provozní řád všech zdrojů znečišťování ovzduší VK – „Koksochemická výroba TŽ, a.s. k ochraně ovzduší“, byl schválen rozhodnutím KÚ MSK odborem ŽPZ, zn. ŽPZ/11386/04/Br, ze dne 17.1.2005. Plán snížení emisí zdrojů VK – Koksochemická výroba TŽ, a.s., do ovzduší, ve smyslu § 5 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší, nebyl k žádosti předložen, protože nebylo potřebné jej zpracovat. K návrhu závazných podmínek (emisních limitů) a jejich časového plnění byly použity údaje z části 13.1 žádosti zpracovatele. Pro níže uvedené stacionární zdroje jsme doplnili emisní limity ve smyslu ustanovení § 9 odst. 4 a § 48 odst. 1, písm. m) zákona č. 86/2002 Sb. Smogový regulační řád TŽ, a.s., včetně potenciálního omezení provozování zdrojů VK –Koksochemická výroba TŽ, a.s., v nepříznivých klimatických podmínkách, byl schválen rozhodnutím ČIŽP OI Ostrava, č.j. 9/OO/5156/02/Št, ze dne 2.7.2002. Na dále uvedené posuzované emisní zdroje se nevztahuje žádný národní emisní strop. Koksochemická zařízení jsou hermetizována (viz provozní řád) v inertním prostředí za účelem minimalizace vlivu emisí na okolní prostředí. Systém hermetizace zahrnuje zařízení hrubé a jemné kondenzace, dopravu koksárenského plynu, elektrostatické odlučovače dehtu, čpavkárnu, absorpci benzolu, koncové chlazení plynu, benzolky, předčištění fenolčpavkové vody a odsíření koksárenského plynu. Dále stanovené emisní limity jsou uvedeny pouze pro ta zařízení, u kterých lze provádět autorizovaná emisní měření (viz tab. seznamu dalších znečišťujících látek a jejich množství v provozním řádu koksochemické výroby TŽ, a.s., k ochraně ovzduší):
* specifický limit dle přílohy č.1, bodu 1.2., nařízení vlády č. 353/2002 Sb.; jednorázové měření bude prováděno 1 x za 3 kalendářní roky, vztažné podmínky C. Mlýnice se 7 ks kladivových mlýnů je vybavena dvěma mokrými hladinovými odlučovači prachu MHG – 6 pro odprášení mlýnů a přesypů dopravníků, součástí je i stacionární průmyslový vysavač prachu k odstraňování sekundární prašnosti. Zařízení patří dle nařízení vlády č. 353/2002 Sb. k vyjmenovaným zdrojům ve smyslu přílohy č. 1, bodu 1.2.
* specifický limit dle přílohy č.1, bodu 1.2., nařízení vlády č. 353/2002 Sb.; jednorázové měření bude prováděno 1 x za 3 kalendářní roky, vztažné podmínky C. Zařízení slouží ke přípravě vsázky do vysokých pecí v mlýnu CR 55-4 CAGE MILL. Odprášení přesypů uhlí do mlýnu a z mlýnu včetně plnění do vagónů je provedeno textilními hadicovými filtry HFHV 85 a HFG 245, usazenými na střeše budovy stanice a konstrukci plnící stanice. Zařízení patří dle nařízení vlády č. 353/2002 Sb. k vyjmenovaným zdrojům ve smyslu přílohy č. 1, bodu 1.2.
* obecný emisní limit dle přílohy č.1, skup. 1, vyhlášky č. 356/2002 Sb.; jednorázové měření bude prováděno 1 x za 3 kalendářní roky, vztažné podmínky C. Zařízení zahrnuje starou a novou rotační sušičku koksu vytápěných zemním plynem. Spaliny čištěny ve společném odlučovacím systému složeného ze dvou cyklónů o průměru 2,4 m, ze dvou řad po 12 cyklónech o průměru 0,6 m a dvou mokrých hladinových odlučovačů MHL – 6. Zařízení nepatří dle nařízení vlády č. 353/2002 Sb. mezi vyjmenované zdroje ve smyslu přílohy č. 1, bodu 1.2.
* specifické limity dle přílohy č. 1, bodu 1.2., nařízení vlády č. 353/2002 Sb.; měření bude prováděno 1 x za kalendářní rok, vztažné podmínky B, referenční obsah O2 5 %. Obsah sulfanu v topném plynu bude nejvýše 500 mg/m3 ** navržen obecný emisní limit pro CO dle přílohy č. 1, skup. 1, vyhlášky č. 356/2002 Sb. Koksárenské baterie KB 11 a KB 12 typu P1 s pěchovaným provozem, vytápěné směsným nebo koksárenským plynem, každá o 72 komorách. Jsou vybaveny dvěma předlohami, po jedné na každém bloku na strojové straně. Poklopy stoupaček jsou opatřeny vodními uzávěry. KB 11 je vybavena stropním odsávacím vozem k odsávání plnících plynů a KB 12 stropním převáděcím vozem pro převod plnících plynů z komory do komory. Oba stropní vozy jsou opatřeny stacionárními průmyslovými vysavači pro likvidaci sekundární prašnosti ze stropu KB 11 a KB 12. Baterie jsou vybaveny kontinuálním měřením emisních (KME) koncentrací SO2, CO a NOx včetně měření nezbytných doplňkových hodnot koncentrace O2, teploty a tlaku spalin. Zařízení patří dle přílohy č. 1, bodu 1.2, nařízení vlády č. 353/2002 Sb. k vyjmenovaným zdrojům znečišťování ovzduší. Termín: od data nabytí právní moci IP Tabulka č. 5 Koksování KB 11 a KB 12
* obecné emisní limity znečišťujících látek stanovených v odkazech č. 2 a 3 v příloze č. 1, bodu 1.2 Nařízení vlády č. 353/2002 Sb.; jednorázové zvláštní měření 1 x za 5 kalendářních roků, vztažné podmínky C. Popis zařízení ke snižování emisí je uveden v provozním řádu. Zařízení patří dle přílohy č. 1, bodu 1.2, nařízení vlády č. 353/2002 Sb. k vyjmenovaným zdrojům znečišťování ovzduší.
Tabulka č. 6 Vytlačování koksu (odprášení) KB 11 a KB 12
* specifický emisní limit dle přílohy č. 1, bodu 1.2., nařízení vlády č. 353/2002 Sb., zjišťovaný jako denní průměr, měření bude prováděno 1 x za kalendářní rok, v rozsahu dle vyhlášky č. 356/2002 Sb., vztažné podmínky B. ** obecný emisní limit dle přílohy č. 1, skup. č. 3, vyhlášky č. 356/2002 Sb. Na vodících vozech je instalováno zařízení pro odsávání plynných zplodin při technologické operaci vytlačování koksu, které je napojeno na odsávací předlohu společnou pro obě KB. Ta je dále napojena na stacionární odprašovací stanici vybavenou tkaninovými filtry ve 4 sekcích s dvěma cyklónovými předodlučovači. Zařízení patří dle přílohy č. 1, bodu 1.2., nařízení vlády č. 353/2002 Sb., k vyjmenovaným zdrojům. Termín: od data nabytí právní moci IP Tabulka č. 7 Hašení koksu KB (hasící věž č. 1)
* specifický emisní limit dle přílohy č. 1, bodu 1.2., dle požadavku c), nařízení vlády č. 353/2002 Sb, zjišťovaný jako denní průměr, měření bude prováděno 1 x za kalendářní rok v rozsahu dle vyhlášky č. 356/2002 Sb., vztažné podmínky B. Zařízení sestává ze samotné hasící věže, usazovací jímky a čerpacího zařízení. Hašení žhavého koksu o teplotě cca 1000 oC se provádí vodou v množství 1,5 m3 vody/t hašeného koksu, z něhož cca 0,6 m3 vody odchází do ovzduší ve formě páry. Hasící věž konfuzně-difuzní konstrukce je v horní části vybavena srážecími žaluziemi seřízenými v úhlu 43o, které jsou splachovány vodou. Zařízení patří dle přílohy č. 1, bodu 1.2., nařízení vlády č. 353/2002 Sb., k vyjmenovaným zdrojům.
Tabulka č. 8 Hrubá třídírna koksu (HTK)
* specifický limit dle přílohy č.1, bodu 1.2., nařízení vlády č. 353/2002 Sb.; jednorázové měření bude prováděno 1 x za 3 kalendářní roky, vztažné podmínky C. Třídírna je osazena třídičem s pohyblivými rošty Diestl-Suski. Nadsítné nad 40 mm je dopravováno ke spotřebě na vysoké pece, podsítný podíl do jemné třídírny koksu. Odprašovací zařízení je hermetizováno, skládá se ze 2 ks mokrých hladinových odlučovačů MHE-10 a 1 ks MHE-5. Kal z odlučovačů je dopravován do usazovací jímky odstavené hasící věže č. 2. Vzdušnina z odlučovačů je vyvedena do atmosféry nad střechou třídírny. Zařízení patří dle nařízení vlády č. 353/2002 Sb. k vyjmenovaným zdrojům ve smyslu přílohy č. 1, bodu 1.2.
* obecný emisní dle přílohy č. 1, skup 1, vyhlášky č. 356/2002 Sb.; měření bude prováděno 1 x za 3 kalendářní roky, vztažné podmínky C. Vykládka cizího koksu je součástí koksovny pro potřeby vysokých pecí. Přesyp a samotná stanice je vybavena mokrým hladinovým odlučovačem MHE-12 a opatřena horními odsávacími místy jen pro letní období a spodními odsávacími místy pro celoroční provoz. Zařízení nepatří dle nařízení vlády č. 353/2002 Sb. k vyjmenovaným zdrojům ve smyslu přílohy č. 1, bodu 1.2.
* specifický limit dle přílohy č. 1 bodu 1.2., nařízení vlády č. 353/2002 Sb.; měření bude prováděno 1 x za 3 kalendářní roky, vztažné podmínky C pro TZL. Jemná třídírna koksu je vybavena rezonančními sítovými třídiči Schifer-Stein za účelem odtřídění zrnitostních tříd 0-10 mm (prach), 10-20 mm (hrášek), 20-40 mm (ořech II), nebo 10 až 35 mm (ořech III) a podílu nad 35 mm. Je vybavena textilním filtrem s automatickou regenerací protiproudem stlačeného vzduchu.. Zařízení patří dle nařízení vlády č. 353/2002 Sb. k vyjmenovaným zdrojům ve smyslu přílohy č. 1, bodu 1.2.
Tabulka č. 11 Odsíření koksárenského plynu
* specifický limit dle přílohy č. 1, bodu 1.2., dle odkazu 1) a požadavku e), nařízení vlády č. 353/2002 Sb. Koksárenský plyn z praček benzolu je v sirovodíkové pračce zbaven sulfanu metodou vakuumkarbonát a je dále veden do potrubí technicky čistého koksárenského plynu. Sulfan odloučený z koksárenského plynu se na zařízení zpracuje na kyselinu sírovou, která je v koksochemii dále používána k výrobě síranu amonného. Zařízení patří dle nařízení vlády č. 353/2002 Sb. k vyjmenovaným zdrojům ve smyslu přílohy č. 1, bodu 1.2. Prováděno provozní kontinuální měření koncentrací sulfanu v koksárenském plynu na výstupu z chemického provozu Jednorázové měření bude prováděno 1 x za kalendářní rok, vztažné podmínky C. Termín: od data nabytí právní moci IP Závazné podmínky vyplývající z kapitoly 3.1.1. vyjádření:
T: od data vydání IP
T: od data vydání IP
T: od data vydání IP
T: od data vydání rozhodnutí KÚ MSK OŽP 3.1.2VodaVodní hospodářství v areálu Třineckých železáren, a.s., jako celek spravuje ENERGETIKA TŘINEC, a.s.(dále ET, a.s.) které ve výhledu bude předmětem žádosti o vydání IP pro tuto společnost. Zdrojem vody pro provoz VK - Koksochemickou výrobu je povrchová voda z řeky Olše a nebo z vodního díla Těrlicko (na vodním toku Stonávka). Odběr vody zajišťuje ET, a.s., z řeky Olše přímo, z vodního díla Těrlicko prostřednictvím subdodavatele. Zásobování technologickou vodou je z rozvodného řádu ET, a.s., s odkanalizováním do průmyslové kanalizace VK. Vodní hospodářství VK – Koksochemická výroba je ve správě TŽ, a.s. Odpadní vody jsou následně na základě uzavřených smluv přečerpávány na koncovou čistírnu odpadních vod, která je provozována ve správě ET, a.s. Vypouštění odpadních vod se řídí Kanalizačním řádem TŽ, a.s., pro vypouštění odpadních vod do průmyslové kanalizace VK - Koksochemická výroba. Do kanalizace, která patří provozu VK – Koksochemická výroba, vypouští své odpadní vody i provoz VS druhotné suroviny. Zásobování užitkovou (koupelenskou) vodou je z věžového vodojemu a následně rozvodným řádem (ve správě ET, a.s.). Odkanalizování je do splaškové kanalizace VK, která je zaústěna do kanalizace pro veřejnou potřebu Severomoravských vodovodů a kanalizací, a.s. Zdrojem pitné vody je vodovod pro veřejnou potřebu Severomoravských vodovodů a kanalizací, a.s., prostřednictvím rozvodného řádu ve správě VK – Koksochemická výroba. Odpadní vody provoz VK nevypouští přímo do vodního toku, ale předává je firmě ENERGETIKA TŘINEC, a.s., k dočištění a recyklaci na koncové ČOV ( KČOV 1). Množství odpadních vod čerpané na KČOV 1 se měří indukčním průtokoměrem na výtoku do KČOV 1. V kanalizační šachtě v delimitačním místě mezi VK a ET, a.s., je umístěna ultrazvuková sonda. Kontrolním profilem kvality odpadních vod je dle KŘ výstupní potrubí z čerpací stanice na KČOV 1 (ve správě ET, a.s.) u budovy čerpadlovny. Kanalizační řád TŽ, a.s., pro vypouštění odpadních vod do průmyslové kanalizace VK – Koksochemická výroba, je uveden v příloze č.XVI žádosti (str. 3 - 4). Fenolčpavkové odpadní vody, které vznikají při výrobě koksu, se na provoze VK předčistí na stanovené limity znečisťujících látek a následně se přečerpávají potrubím a předávají na čistírnu odpadních vod města Třince k dočistění na základě Kanalizačního řádu stokové sítě města Třince. Uhlí prosazované v koksárenských bateriích obsahuje cca 9,5 % vody. Tato voda se v bateriích odpaří, znečistí se látkami obsaženými v plynu a odchází s plynem na chemickou část koksovny. Po ochlazení plynu vzniká kondenzát, který se skládá z dehtu a fenolčpavkové vody (FČV). Uvedené složky se oddělí v rozdělovací nádrži a fenolčpavkové vody jsou čerpány k čištění. Dochází k odstraňování mechanických a dehtovitých látek, pevně a volně vázaného čpavku. Neodstraňuje se fenol. Po naplnění skladovací nádrže se provede chemický rozbor a pokud kvalita odpovídá kanalizačnímu řádu, voda se přečerpává na ČOV města Třinec k dočistění. Měření množství fenolčpavkových vod je zajištěno měřením průtoku vody indukčním průtokoměrem osazeným na potrubí DN 150 u akumulačních nádrží na ČOV. Tabulka řízeného vypouštění fenolčpavkových vod z TŽ, a.s., na ČOV Třinec (výpis z kanalizačního řádu stokové sítě města Třince), je v příloze č. XVI žádosti (str. č. 5). S vodami je nakládáno v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění zákona č. 20/2004 Sb., včetně prováděcích předpisů a zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Množství a kvalita vypouštěných odpadních vod bude nadále splňovat limity dané Kanalizačním řádem Energetiky Třinec, a.s., i Kanalizačním řádem stokové sítě města Třince a monitoring odpadních vod včetně limitů znečišťujících látek bude i nadále prováděn dle požadavků obou kanalizačních řádů, které musí splňovat podmínky vyplývající z nařízení vlády č. 61/2002 Sb. Poznámka: V souladu s nařízením vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod , náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech (dále jen nařízení vlády), příloha č. 1, B. Průmyslové odpadní vody, Tabulka 2a: Emisní standardy – pro průmyslový obor 2.2 Tepelné zpracování uhlí, je obsah polycyklických aromatických uhlovodíků (dále jen PAU) ve fenolčpavkových vodách (v souladu s povinnostmi vyplývajícími z Kanalizačního řádu stokové sítě města Třince, schváleného dne 29.11.2004), sledovány s četností 4x za rok. Z tabulky řízeného vypouštění FČV z TŽ, a.s., na ČOV města Třince (viz příloha č. XVI žádosti) je zřejmé, že se při kontrolních odběrech pravidelně sleduje i ukazatel „dehtovité látky“. Legislativní povinnosti provozovatele týkající se ochrany vod:
V průběhu řízení o vydání IP bude schváleno 5 dílčích havarijních plánů střediska chemie a 1 dílčí plán střediska koksárenských baterií pro případy havarijního zhoršení jakosti vod ve VK – Koksochemická výroba v TŽ, a.s, (schválen MěÚ Třinec dne 13.1.2005) ve smyslu § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. 3.1.3Hluk, vibrace a neionizující zářeníPři sledování kvality veřejného zdraví bude postupováno dle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb., včetně prováděcích předpisů. Emisní limity jsou dány nařízením vlády č. 502/2000Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004.
VK - Koksochemická výroba se nachází v areálu TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN, a.s. a není zřejmé, jak ovlivňuje svými zařízeními prostředí mimo hranice nebo hygienické pásmo závodu. Po dohodě s KHS Moravskoslezského kraje bude problematika hluku řešena v rámci celé společností TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. Bude vypracována hluková studie pro všechna zařízení v tomto areálu, jejímž cílem bude vytipovat hlavní zdroje hluku s dopadem na venkovní prostor a měřením stanovit skutečný procentuální podíl jednotlivých subjektů na celkové hlukové zátěži v obytné zástavbě mimo areál TŽ, a.s. Studie bude předložena KÚ MSK do 1 roku od nabytí právní moci IP.
Termín : do 30.6.2006 b) Vibrace Zařízení nejsou zdrojem vibrací, která by významně ovlivňovala venkovní prostředí v nejbližší obytné zástavbě. Podklady: Žádost o vydání IP c) Neionizující záření Dle povahy své činnosti a používaných zařízení není provozovatel zdrojem neionizujícího záření zasahujícím svým vlivem mimo hranice nebo hygienické pásmo závodu. Podklady: Žádost o vydání IP Yüklə 354,88 Kb. Dostları ilə paylaş:
|