Třinecké Železárny, a s



Yüklə 354,88 Kb.
səhifə7/8
tarix06.02.2018
ölçüsü354,88 Kb.
#25860
1   2   3   4   5   6   7   8

5.2Souhrnné porovnání s BAT


Následující stručné vyhodnocení je pro přehled provedeno podle hledisek vybraných ukazatelů uvedených v BAT ve smyslu přílohy č. 3 zákona č. 76/2002 Sb.

5.2.1Použití nízkoodpadové technologie.


Na provoze VK se vyrábí koks pro potřeby vysokých pecí. Vedlejším výrobkem je koksárenský plyn a koksochemické výrobky (surový koksárenský dehet, surový koksárenský benzol, kyselina sírová a síran amonný). Při výrobě koksu jsou rovněž produkovány fenolčpavkové vody, jejichž složení se musí před vypouštěním na čistírnu odpadních vod upravit. Při obsazování pecí černouhelnou vsázkou je používána pěchovaná technologie. Koksové baterie jsou otápěny odsířeným koksárenským plynem, který je možno spalovat buď samostatně nebo ve směsi s vysokopecním plynem. Koks je hašen vodou v hasící věži konfuzně-difuzního tvaru s oplachovanými stavitelnými lamelovými překážkami. Odsiřování koksárenského plynu je prováděno absorční metodou. Je provedena požadovaná hermetizace technologického zařízení.

Hledisko je plněno.

5.2.2Použití látek méně nebezpečných


Při výrobě koksárenského plynu dochází ke snížení obsahu sirovodíku (a dalších složek) na cca 0 % snížení obsahu i dalších kyselých složek. Jsou používány suroviny a materiály v nezbytně nutném množství pro předúpravu koksáranských vod. Snižování obsahu amoniaku se provádí v destilační koloně. Snižování obsahu dehtu je prováděno gravitační sedimentací, filtrací v pískových filtrech a extrakcí koksárenským benzolem. Jedná se o standardní koksochemické postupy.

Hledisko je plněno.

5.2.3Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu


Koksárenské baterie jsou vybaveny topným systémem Koppers typu regeneračního, sdruženého s možností vytápění směsným nebo koksárenským plynem.

Odsířením koksárenského plynu se dosáhlo výrazného efektu snížení emisí oxidu siřičitého na mnoha zdrojích v areálu, které využívají koksárenský plyn anebo směsný plyn jako palivo; dalším pozitivním efektem (na rozdíl od běžných technologií produkujících síru jako odpad z procesu) je výroba kyseliny sírové, která je určena k přímé spotřebě na provoze. Odpadní dehet je využíván v uhelné vsázce do koksárenských baterií.



Hledisko je plněno.

5.2.4Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly vyzkoušeny ve světovém měřítku


Technologie výroby koksu pro potřeby vysokých pecí na koksárenských bateriích je standardně používanou technologií ve světovém měřítku. Proces koksování lze rozdělit na:

  • manipulaci s uhlím

  • bateriové procesy ( vsazování uhlí, zahřívání, koksování, vytlačování koksu, hašení koksu )

  • manipulaci s koksem a přípravu vsázky koksu pro vysoké pece

  • sběr a úprava koksárenského plynu včetně vedlejších produktů

  • úprava fenolčpavkových vod


Hledisko je plněno.

K dalšímu porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami bylo použito dokumentu: BREF Hutnictví železa, vydaného v březnu 2000, kapitola 6 – Koksovny.

Porovnání preventivních technik (PI) integrovaných do procesu:

PI.1 Hladký a klidný provoz koksovny:


  • dlouhodobě klidný, hladký a bezporuchový provoz zavedeno

Hledisko je plněno.

PI.2 Údržba koksovacích pecí:

  • rozsáhlá údržba dle systematického programu zavedeno

  • odgrafitování zavedeno

  • opravy zdiva jsou realizovány oxymetrickým svařováním zavedeno

Hledisko je plněno.

PI.3 Zdokonalování těsnění dveří a rámů:

  • seřizování pecních dveří je pravidelně prováděno zavedeno

  • dosahovaná úroveň viditelných emisí do 10 % zavedeno

Hledisko je plněno.

PI.4 Čištění pecních dveří a těsnění rámů:

  • čištění pecních dveří a rámů je prováděno dveřním manipulátorem zavedeno

  • čištění stoupaček je prováděno strojně při každé operaci zavedeno

Hledisko je plněno.

PI.5 Udržování volného průchodu plynu v koksových pecích

  • kontrolováno výškou uhelného hranolu zavedeno

  • automatické odřezání části materiálu nad stanovenou úroveň zavedeno

  • odgrafitování podklenbového prostoru zavedeno

Hledisko je plněno.

PI.6 Snižování emisí při zapalování koksovacích pecí

  • koksové baterie jsou otápěny odsířeným koksárenským plynem zavedeno

Hledisko je plněno.

PI.7 Suché hašení koksu

  • není zavedeno, koks je hašen vodou v hasící věži konfuzně-difuzního tvaru nezavedeno

( je také v BAT ).V případě realizace suchého chlazení by byly neúměrně

vysoké investiční i provozní náklady

Hledisko není relevantní.

PI.8 Větší komory koksovacích pecí

  • není zavedeno, lze použít pouze v projektu nového závodu nezavedeno

Hledisko není relevantní.

PI.9 Nerekuperační koksování

  • není zavedeno. Technologie je použitelná pouze v případě koncepce celého

nového závodu nezavedeno

Hledisko není relevantní.

5.2.5Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretace


Technologické zařízení výroby koksu je moderní zařízení, které je na úrovni současného technického pokroku v tomto průmyslovém odvětví. Bylo realizováno odsíření koksárenského plynu. Zařízení pracující se škodlivými prchavýmí látkami v kontaktu s okolím byla uzavřena. Vznikající plyny jsou odsávány do surového koksárenského plynu.

Hledisko je plněno.

Technický pokrok a vývoj nových progresivních zařízení včetně jejich aplikace v provozech koksoven ve světě směřuje převážně k inovacím v oblasti koncového čištění spalin, úpravy a využití odpadů, které mohou pozitivně ovlivnit negativní dopady emisí na okolí koksoven. Jde o následující technologie EP (end of pipe):



EP.1 Minimalizace emisí při zavážení pecí

  • strojní zařízení a dopravní pásy pro přípravu uhelné vsázky jsou opatřeny zavedeno

odsáváním a odlučovači prachu

  • odsávání plnicích plynů s pomocí hydroinjektáže a jejich převedení do jiných zavedeno částečně

komor

Hledisko je plněno.

EP.2 Těsnění stoupaček a sázecích otvorů

  • těsnění dveří je pomoci břitu seřizováno pomocí šroubů zavedeno

  • čištění dveří a dveřních rámů je prováděno strojně po každé operaci zavedeno

  • instalovace vodních uzávěrů stoupaček zavedeno

Hledisko je plněno.

EP.3 Minimalizace průsaků stěnami koksovacích komor

  • opravy zdiva jsou realizovány oxymetrickým svařováním zavedeno

  • provádí se preventivní údržba zdiva torkretací žáromateriálem zavedeno

Hledisko je plněno.

EP.4 Odprašování při vytlačování koksu

  • odsávání hasicího vozu a čištění odpadních plynů zavedeno

  • zařízení přepravy a třídění koksu je odprašováno zavedeno

Hledisko je plněno.

EP.5 Omezení emisí mokrého hašení

  • hašení koksu vodou v hasící věži konfuzně-difuzního tvaru s oplachovanými

stavitelnými lamelovými překážkami zavedeno

Hledisko je plněno.

EP.6 Denitrifikace odpadního plynu ze zapalování koks. pecí

Hledisko je pněno.

EP.7 Odsiřování koksárenského plynu

  • odsiřování absorpční metodou, činidlem je potašový roztok.Odehnané

kyselé plyny jsou spalovány a pomocí mokré katalýzy kondenzují na kyselinu

sírovou zavedeno



Hledisko je plněno.

EP.8 Odstraňování dehtu a PAU z čpavkové vody

  • odstraňování dehtu ze surové čpavkové vody je prováděno gravitační

sedimentací, filtrací v pískových filtrech a extrakcí koksárenským benzolem zavedeno

Hledisko je plněno.

EP.9 Odčpavkování

  • odčpavkování vod probíhá v parním odháněči zavedeno

Hledisko je plněno.

EP.10 Doprava a čištění koksárenského plynu

  • pro dopravu plynu se používají plynotěsné turboodsávače zavedeno

  • minimalizace počtu svárů v zařízení na čištění koksárenského plynu zavedeno

  • koksárenský plyn je čištěn v několika stupních zavedeno

Hledisko je plněno.

5.2.6Charakter, účinky a množství příslušných emisí.

5.2.6.1 Emise do ovzduší


Provoz VK je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. V jednotlivých zařízeních jsou měřeny tyto emise do ovzduší: TZL, NO2, CO, SO2 a organické látky. Výpočet dalších emisí je prováděn dle Metodického postupu vyčíslování emisí, vypracovaného Hutním projektem Frýdek – Místek. Spaliny z koksárenských baterií a návazných zařízení v komínech splňují emisní limity dle platné legislativy pro ochranu ovzduší ČR při jednorázovém i u kontinuálního měření emisí (KME) u zdrojů č. 210, 220 a 990. Tabulkové porovnání současného stavu zařízení VK s doporučenými nejlepšími dostupnými technikami BAT pro koksovny a referenčním dokumentem BREF pro „Hutnictví železa“, kap. 6 – Koksovny.BAT není relevantní, jelikož limity plynných emisí i prachu jsou uváděny u BAT v hmotnostních jednotkách vztažených na tunu tekuté oceli.

Hledisko je plněno.

5.2.6.2 Emise do vody


Odpadní vody provoz VK nevypouští přímo do vodního toku, ale předává je firmě ENERGETIKA TŘINEC, a.s. k dočištění a recyklaci na koncové ČOV ( KČOV 1). Množství odpadních vod čerpané na KČOV 1 se měří indukčním průtokoměrem na výtoku do KČOV 1. V kanalizační šachtě v delimitačním místě mezi VK a ET,a.s., je umístěna ultrazvuková sonda. Kontrolním profilem kvality OV je dle KŘ výstupní potrubí z čerpací stanice na KČOV 1 (ve správě ET,a.s.) u budovy čerpadlovny.

Kanalizační řád TŽ pro vypouštění odpadních vod do průmyslové kanalizace VK Koksochemická výroba je v příloze č. XVI žádosti (str. 3 - 4).



Fenolčpavkové odpadní vody, které vznikají při výrobě koksu se na provoze VK předčistí na stanovené limity znečisťujících látek a následně se přečerpávají potrubím a předávají na čistírnu odpadních vod města Třince k dočistění v souladu s Kanalizačním řádem stokové sítě města Třince.

Měření množství fenolčpavkových vod je zajištěno měřením průtoku vody indukčním průtokoměrem osazeným na potrubí DN 150 u akumulačních nádrží na ČOV. Tabulka řízeného vypouštění fenolčpavkových vod z TŽ, a.s., na ČOV Třinec (výpis z kanalizačního řádu stokové sítě města Třince), je v příloze č. XVI žádosti (str. 5).

Na základě smluvního vztahu odběr a analýzy jakosti odpadních vod provádí akreditovaná vodohospodářská laboratoř fy ENVIFORM, s.r.o., dříve Třinecký Vkus, s.r.o.

Hodnoty znečištění odpadních vod jsou v jednotlivých ukazatelích, stanovených v  KŘ s odběratelem ET, a.s., plněny.

Porovnání technik koncového čištění EP (end of pipe) odpadních vod z BREF:



EP.11 Úprava odpadní vody

  • předčištění je prováděno v zařízení pro úpravu koksárenských vod a odtud

jsou přečerpávány na ČOV Sm VaK k dočištění zavedeno

Hledisko je plněno.

5.2.6.3 Emise hluku


Hladina akustického hluku emitovaná ze zařízení VK do okolního prostředí nebyla dosud zjišťována. Většina technologických zařízení koksovny je umístěna v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby. Není tudíž předpokládán negativní vliv na obyvatele v okolí. Provedení hlukové studie pro celý areál TŽ, a.s., je objednáno a bude realizováno do konce roku 2005 tak, aby výstupy ze studie umožnily posoudit dodržování závazných hygienických limitů pro emise škodlivého hluku dle zákona č. 258/2000 Sb. v aktuálním znění a identifikovat rozhodující zdroje hluku – viz kap. 3.1.3 včetně podmínky č.1.

Hledisko bude plněno

5.2.6.4 Emise vibrací


Provozovatel nedisponuje zdroji vibrací zasahujícími svým vlivem za hranice nebo PHO svého provozu.

Podklad: žádost o vydání IP

Hledisko je plněno.

5.2.6.5 Emise neionizujícího záření


Provozovatel nedisponuje zdroji neionizujícího záření zasahujícími svým vlivem za hranice nebo PHO svého provozu.

Podklad: žádost o vydání IP

Hledisko je plněno.

5.2.7Datum uvedení nových a existujících zařízení do provozu


Existující zařízení koksovny TŽ, a.s., byla uvedena do provozu:

  • koksárenská baterie č. 11 v 10/1962

  • koksárenská baterie č. 12 ve 12/1962

  • hasící věž v 10/1962

  • odsíření koksárenského plynu v 1999

  • uzavření okruhu koncového chlazení koksárenského plynu v 1998

  • hermetizace technologického zařízení v 1998

Nová zařízení koksovny TŹ, a.s., budou realizována:

  • převedení plynů vznikajících při obsazování komor uhelnou vsázkou na KB 11

do surového koksárenského plynu přes otvory ve stropu komory po roce 2010

  • snížení obsahu NH3 v odpadní vodě koksovny po roce 2010

Podklad: žádost o vydání IP

Hledisko bude plněno.

5.2.8Doba potřebná k zavedení BAT


Hledisko viz předchozí bod.

5.2.9Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost


Spotřeba a druhy surovin či materiálů pro výrobu koksu je realizována v nezbytně nutném množství pro daný proces. Je prováděna pravidelná kontrola a údržba zařízení, kontrola těsnosti zařízení dopravující suroviny. Cílem je zamezit nárůstu spotřeby energie a surovin v důsledku opotřebení provozovaných technologických celků.

Tab. č. 17 Porovnání spotřeby energie a energet. účinnosti s nejlepšími dostupnými technikami:



Část zařízení – celé VK

Sledovaný parametr

Parametr nejlepší dostupné techniky

Parametr zařízení

Zdůvodnění rozdílů

Vysokopecní a koksárenský plyn

MJ/t koksu



3 550 – 3 726

3 200 – 3 900

Vyhovuje BAT

Elektřina MJ/t koksu

20 – 170

41,68 – 42,66

Vyhovuje BAT

Pára MJ/t koksu

60 - 300

590 - 710

Celková spotřeba VK, nelze přímo porovnat s parametry BAT

Stlačený vzduch

Nm³/t koksu



7 -15

27,8 - 28

Celková spotřeba VK, nelze přímo porovnat s parametry BAT

Provozní voda m³/t koksu

0,8 - 10

1,5 - 2,33

Vyhovuje BAT

Výroba koksár. plynu

MJ/t koksu



6 944 – 8 888

7 819 – 8 026

Vyhovuje BAT

Výroba koksár. plynu

MJ/t ocele



2 500-3 200

2 815 – 2 889

Vyhovuje BAT

Poznámka: Energetický audit provozu VK se nachází v příloze č. VIII žádosti.

Hledisko je plněno

5.2.10Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojenými na minimum.


K požadavku se bude možno vyjádřit až po vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení o vydání IP v kap. 4 vyjádření včetně posouzení a schválení bezpečnostní dokumentace, dílčího Plánu opatření pro případy havárie.

Hledisko bude plněno.

5.2.11Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí.


Viz předchozí bod vyjádření

Hledisko bude plněno.

Yüklə 354,88 Kb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7   8




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə