6
venská vláda v Londýně zřídila Čs. válečný kříž 1939 udělovaný za vynikající
bojové činy s nasazením života (opakované udělení se znázorňovalo lipovými
ratolestmi na stuze či stužce), týž den byla založena medaile Za chrabrost před
nepřítelem, přiznávaná za osobní statečnost. Postupně vznikaly další dekora-
ce pro ocenění čs. občanů a občanů protihitlerovské koalice.
Po skončení války a v padesátých letech byl vytvořen rozsáhlý systém
řádů, vyznamenání a dalších ocenění, který se rozvíjel až do roku 1989. Zře-
telně se tu projevila poplatnost sovětským vzorům, především v systémovém
pojetí a ve vnější podobě, s nezbytnými atributy režimu, s hvězdou, srpem,
kladivem. Po odborné stránce byl u mnoha porušen základní faleristický prin-
cip rozlišování vyznamenání podle barvy stuhy, protože všechna vojenská
vyznamenání měla rudou barvu diferencovanou jen dezénem tkaniny nebo
odstínem. Jejich velký počet a ovšem u některých i důvod jejich udělování mj.
snižoval vážnost a úctu jak k vyznamenáním, tak vyznamenaným.
Přišel listopad 1989, bylo nutno reagovat na změnu Ústavy, státního zna-
ku, změnu názvu státu. Udělování vyznamenání bývalé ČSSR bylo zastaveno.
Dne 10. října 1990 byl přijat zákon č. 404 o státních vyznamenáních, jejich
systém byl zjednodušen a založením jednotlivých tříd a stupňů přizpůsoben
obecným evropským tradicím. Nově byly zřízeny:
Řád bílého lva (o pěti třídách a dvou skupinách – pouze pro
občany cizích států),
Řád T. G. Masaryka (pět tříd),
Řád M. R. Štefánika (pět tříd),
medaile Za hrdinství,
medaile Za zásluhy (tři stupně).
Uvedená vyznamenání byla za krátkou existenci ČSFR udělována velmi
zřídka. Např. medaile Za hrdinství byla udělena jen jedenkrát, důstojníkovi čs.
armády, za záchranu lidského života.
7
ČESKÁ REPUBLIKA
Po rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky a vznikem nového
státního útvaru – České republiky – vznikla potřeba zřídit i nová vyznamená-
ní. V prosinci 1993 začala pracovat komise složená z poslanců, zástupců Mi-
nisterstva obrany, Kanceláře prezidenta ČR a odborných expertů, kteří společ-
ně vypracovali v únoru 1994 paragrafované znění zákona. Byly brány v úvahu
tradice, evropské zvyklosti, ekonomické možnosti, umělecké pohledy a vzory,
včetně výrobních možností doma i v zahraničí. Poslední varianta návrhu obsa-
hovala širší spektrum odměňování, včetně hrdinství, záchrany života, zásluh
v odporu proti totalitě, službu v mírových silách v zahraničí.
Byly odmítnuty návrhy na zřízení služebních medailí pro příslušníky
ozbrojených sborů (vojenská resortní vyznamenání lze udělovat až od roku
1997) a byl vypuštěn návrh na zrušení některých vyznamenání ČSSR.
Dne 2. července 1994 byl zúžený návrh zákona schválen a přijat zákon
č. 157/1994 Sb. o státních vyznamenáních. Prezident je může propůjčit či udělit
za vynikající zásluhy o náš stát jak občanům České republiky, tak občanům
států jiných. To je závažná změna právě u nejvyššího Řádu bílého lva, který
byl doposud udělován výlučně do zahraničí.
Podle nového zákona byly zřízeny Řád bílého lva (pět tříd a dvě skupiny:
vojenská a civilní, respektive občanská), Řád Tomáše G. Masaryka (pět tříd),
medaile Za hrdinství a medaile Za zásluhy (tři stupně).
Zákon přesně specifikuje provedení řádů a medailí, způsob podávání návr-
hů, způsob jejich udělování a další údaje. Všechna uvedená vyznamenání se nosí
in natura jen při slavnostních příležitostech, jinak je na stejnokrojích nahrazují
příslušné stužky, na občanském oděvu tzv. rozety či úzké průvlečné stužky
o šířce 8 mm nošené v knofl íkové dírce levé klopy. Na večerní oblečení si jejich
nositelé mohou pořídit miniatury. Poslanci vyškrtli z návrhu zákona Pamětní
kříž odboje, který měl být udělován za boj proti každé totalitě, medaili Za nasa-
zení v zahraničí i článek umožňující zakládat vojenské pamětní medaile.
Pro příslušníky ozbrojených sil je důležitá znalost paragrafu 12, kde je
stanoveno pořadí nošení vyznamenání:
a) Řád bílého lva podle pořadí udělení,
b) Řád T. G. Masaryka podle pořadí udělení,
c) československé řády,
8
d) zahraniční řády v pořadí podle tříd a pořadí, jak byly uděleny,
e) medaile Za hrdinství,
f) medaile Za zásluhy,
g) československé kříže, medaile a další dekorace podle stupňů
a pořadí, v jakém byly uděleny,
h) zahraniční kříže a medaile, dekorace podle stupňů a pořadí,
v jakém byly uděleny.
Zákon č. 157/1994 Sb. zrušil platnost zákona č. 404/1990 Sb. o státních
vyznamenáních ČSFR, kromě paragrafů 16 a 18, nikoliv vyznamenání jako
taková. Zákon č. 404/1990 Sb. zastavil udělování vyznamenání ČSSR, nikoliv
jejich nošení, a žádná vyznamenání nezrušil. Paragraf 18 zákona č. 404/1990
Sb., který zůstal v platnosti, stanoví:
„Ode dne účinnosti tohoto zákona nelze udělovat nebo propůjčovat řády,
medaile nebo jiná obdobná ocenění podle dosavadních právních předpisů, tím
není dotčeno právo nosit insignie těchto řádů, medailí nebo podobných oce-
nění.“
Z právního hlediska mohou občané ČR (vojáci v činné službě, v záloze)
na blůze stejnokroje nosit ta vyznamenání, která byla zřízena a udělena do ro-
ku 1992, včetně dekorací států zaniklých (jako SSSR, NDR, SFRJ).
Z vyznamenání ČSSR lze nosit např. Řád rudé hvězdy, Řád práce, medaili
Za zásluhy o obranu vlasti, medaili Za službu vlasti, medaili Za upevňování
přátelství ve zbrani, medaili Za zásluhy o ČSLA a další.
Ze zahraničních vyznamenání je povoleno nosit (podle pořadí udělení)
např. Kampforden NDR, medaile za upevňování bojové družby NDR, PLR, BLR,
SSSR, pamětní medaile k výročím vítězství nad Německem, pamětní medaili
k výročí vzniku ozbrojených sil BLR, SSSR, Kuby a další vyznamenání.
Způsob a pořadí nošení vyznamenání v Armádě ČR bylo řešeno výstroj-
ním předpisem v souladu s paragrafem 12 zákona č. 157/1994 Sb.
ŘÁDY
A VYZNAMENÁNÍ
ČESKÉ REPUBLIKY