Diplomová práce



Yüklə 1,35 Mb.
səhifə11/12
tarix14.05.2018
ölçüsü1,35 Mb.
#43972
1   ...   4   5   6   7   8   9   10   11   12
18 Fotodokumentace
18.1 Úvod
V dnešní moderní době stále roste význam kvalitní fotodokumentace. I fotodokumentace je nedílnou součástí této práce. Během vytváření této práce došlo k nástupu digitální fotografie, která je součástí multimediálních příloh. Řada fotografií ilustruje literární i vlastní poznatky, vlastní práci, dokumentuje výskyt a růstové vlastnosti vybraných magnólií v ČR a v neposlední řadě fenologické změny rostlin a vývoj jejích orgánů během několika let. Bylo pořízeno zhruba přes 4000 fotografií, z nichž bylo nutno vybrat ty nejdůležitější. V některých případech dokonce fotografie umožnily i mezinárodní komunikaci (arboretum Kórnik či Herkenrode, Magnolia Society International, www fotogalerie K. Stübera apod. - podle fotografií květů či souplodí bylo možno prokazovat jednoznačné záměny taxonů a dokumentovat výskyt některých významných rostlin).
18.2 Metodika
Vlastní fotografie pořízené před začátkem roku 2004 byly pořízeny vlastním analogovým automatickým fotoaparátem Fomei AF-10 Senza (objektiv f=35 mm F/4,5). Používány byly filmy Happy color 200 či Kodak - Kodacolor 200. Vyvolání filmu a tvorbu fotografií provedla firma Happy foto. Fotografie 9x13 a 10 x 15 (častější) byly obvykle scanovány s rozlišením 150-300 dpi a kompresním .JPG poměrem 80%. Vlastní digitální fotografie byly pořizovány od začátku roku 2004 fotoaparátem TwinGate MagicShot 6630 (objektiv f=9,6mm F/3,0, ISO citlivost: 100, rozlišení snímků 0,8-3,2-6,6 Mpix).

Fotografie z roku 2002, použité také v článku Jakl 2004 (Živa), a fotografie s hmyzem z r. 2004 pro další článek v Živě (Jakl 2005), byly pořízeny ve spolupráci s Mgr. L. Krinkem (analogový fotoaparát). Digitální fotografie z r. 2003 byly pořízeny ve spolupráci s Mgr. Z. Navrátilovou. Digitální fotografie pylu z r. 2003 a fotografie karyotypu křížence z r. 2004 byly pořízeny ve spolupráci s Mgr. V. Jarolímovou. Digitální fotografie květů v UV světle byly pořízeny ve spolupráci s Mgr. J. Chrtkem, CSc., jun. Poslední možností získávání obrazové fotodokumentace bylo přímé scanování biologického materiálu na stolních scanerech (Ing. I. Plačkové, RNDr. J. Sudy, Ph.D., scaner v herbářích PRC).

S výjimkou vzácných případů byly použity digitální barevné fotografie formátu .jpg.

V označení vlastních fotografií figuruje datum pořízení snímků ve formátu známém u rodných čísel (např. číselné označení '050214' odpovídá datumu '22. února 2005'). Další podrobnosti k označování snímků jsou v 'multimedium-Magnolia-fotogalerie'.





19 Multimediální zpracování
Doplňující volnou součástí této diplomové práce je multimediální zpracování - shrnutí literárních (především biologických) údajů o rodu Magnolia, sekci Rytidospermum a Magnolia obovata x M. tripetala doplněných vlastními poznámkami, dále pak šlo o podrobnější ilustraci získávání dat (vlastní pozorování a experimenty), zpřístupněny jsou zde i primární data experimentů a měření a velmi důležitou součástí jsou i četné dostupné literární zdroje (oscanované či stažené ze sítě Internet). Toto zpracování je k dispozici na přiloženém CD-ROMu, zálohováno je na serveru knihovny Katedry botaniky PřF UK v Praze a textová část je vytištěna v příloze této vázané části diplomové práce. Multimediální zpracování má sloužit případným vnitřním potřebám Katedry botaniky PřF UK v Praze. Využití jakékoli obrazové dokumentace je možné jen se svolením autora, využití vlastních informací jen s uvedením citace této práce. Šíření kopií v digitální podobě je zakázáno, všechna autorská práva jsou vyhrazena (© Jiří Jakl, 2005; kontakt: jirijakl@seznam.cz).

Vlastní multimediální zpracování má podobu internetových stránek (návod k jejich otevření je v souboru 'readme.txt' v adresáři 'multimedium' - v současné době obvykle stačí kliknout na soubor 'index.htm' a nyní používané prohlížeče /optimalizováno pro MS Internet Explorer 6.0 a rozlišení monitoru alespoň 800 x 600 pixelů/ by bez problémů celé zpracování měly otevřít), jedná se tedy hlavně o soubor textových a obrazových informací. Pro otevírání souborů neobvyklých formátů (výstupy FCM analýz, statistické soubory, dokumenty formátu .pdf) jsou k dispozici potřebné programy (jejich použití je zmíněno v příslušných kapitolách, tyto programy jsou v adresáři 'multimedium-programy').


Za možná nebezpečí pro použití v budoucnu je možno považovat:
 některé v současné době běžné formáty souborů budoucí softwarové aplikace již nedovedou otevřít a nové generace počítačů již nedovolí instalaci programů, které s nimi v současnosti umožňují pracovat

 v budoucnu budou používány zcela odlišné nosiče dat (CD-ROM čtecí technika již nebude využívána, což by neměl být problém u zálohování dat na serveru knihovny, u vytištěného textu lze počítat jedině s blednutím použitého inkoustu)





20 Závěry
V rámci diplomové práce byla zkoumána hybridizace dvou v přírodě alopatricky se vyskytujících druhů - Magnolia obovata Thunb. (= Magnolia hypoleuca Siebold & Zucc.) a Magnolia tripetala (L.) L. Doba předpokládané divergence severoamerické M. tripetala a východoasijské M. obovata je podle kladistických analýz odhadována na 27,9 ± 4,4 miliónů let (Azuma et al. 2001). Dále byla studována reprodukční biologie těchto druhů a křížence na území především České republiky.
1) Experimentální hybridizací se podařilo prokázat, že mezidruhové křížení M. tripetala a M. obovata je možné (jedná se o volnou křížitelnost i s a mezi hybridním potomstvem). Všechny studované rostliny mají počet chromozomů 2n=38 (neexistují žádné cytologické zábrany hybridizace). Semena jak rodičovských druhů, tak kříženců jsou dobře klíčivá.
2) Hybridní původ rostlin rostoucích v počtu přes 120 jedinců se podařilo prokázat a projevy hybridizace popsat jak z hlediska morfologie (u znaků, kde se projevovaly významné rozdíly mezi M. obovata a M. tripetala se kříženec obvykle projevoval intermediárně), tak z hlediska cytologického (množství jaderné DNA, isoenzymové pattern, vitalita pylu).
3) Podařilo se determinovat základní skupiny opylovačů, které se podílí na opylovaní pěstovaných rostlin rodu Magnolia. U 'našich deštníkových magnólií' jsou hlavními opylovači v introdukčních podmínkách brouci rodů Epuraea, Dasytes, Meligethes, Anaspis a čeleď Staphylinidae, u časněkvetoucích druhů podrodu Yulania jsou hlavními opylovači brouci rodu Meligethes (méně pestré spektrum hlavních opylovačů). Byla potvrzena teorie o účasti drobných brouků na opylování rodu Magnolia. Rovněž byla popsána variabilita ontogeneze květů.
4) U studovaných rostlin dochází patrně často ke geitonogamickému opylování (solitérní isolované rostliny plodí), i mezidruhová hybridizace u blízkorostoucích rostlin je však možná (literární údaje).
5) Uznávanou hypotézu automimiker (samičí fáze květní ontogeneze napodobuje fázi samčí - pylovou) přijímanou obecně pro rod Magnolia je možno zpochybnit - patrně existují rozdíly v atraktivitě květů pro opylovače u jednotlivých fází ontogeneze květů.
6) Podařilo se ověřit a správně determinovat některé rostliny, o kterých dosud nebyly v literatuře záznamy. Upřesněny byly determinační znaky a vytvořen klíč k určení zástupců sekce Rytidospermum pěstovaných v ČR.
7) Hybridní rostliny lze doporučit pro sadovnické využití.

21 Summary
In present diploma thesis hybridization of Magnolia obovata Thunb. (= Magnolia hypoleuca Siebold & Zucc.) and Magnolia tripetala (L.) L. was studied. Both species are involved in Magnolia sect. Rytidospermum Spach. According to cladistic analyses divergence of North American M. tripetala and east Asian M. obovata was estimated to 27,9±4,4 million years ago (Azuma et al. 2001). Reproduction biology of mentioned species and their potentional hybrids was also studied.
1) Experimental hybridization shows the possibility of interspecific hybridization between these two species. Chromosome counts of studied plants were 2n=38. There are no cytological barriers of hybridization and the possibility of back cross was verified. Seeds of parental and hybrids species are germinative.
2) Hybride origin of plants that grows in count through 120 individuals managed to document and manifestation of hybridization describe as well as in term of morphology (by mark, where display important differences between M. obovata a M. tripetala hybrid was usually intermediate), as well as in term cytologic (amount of nuclear DNA, isoenzyme pattern, polen viability).
3) It managed to determine basic groups of pollinators, which participate on pollination of cultivated plants of genus Magnolia in introduction and generalized respected theories about participation of small beetles on pollination of the genus Magnolia. In introduction the main pollinators by umbrella magnolias cultivated in the Czech Republic (M. obovata, M. tripetala and their hybrids) are Epuraea, Dasytes, Meligethes, Anaspis and family Staphylinidae, by early-flowering species of the subgenus Yulania the main pollinators are beetles of the genus Meligethes (less various spectrum of main pollinators). As well there was described variability of the onthogenesis of flowers.
4) By studied plants geitonogamy (solitary isolated plants fruits well) is often present evidently, also interspecific hybridization by neargrowing plants is possible (literary data).
5) Accepted hypothesis of automimicry (female stage of flower ontogenesis mimes male stage - with pollen) by the genus Magnolia is possible to disputed - there differences probably exist in atractivity of flowers for pollinators by individual stages of ontogeny of flowers. Variability of ontogeny of the flowers was also described.
6) New plants of the section Rytidospermum were determined and localized in the Czech Republic. Morphological characters were organized into the key, which can be used for determination plants of section Rytidospermum found in the Czech Republic.
7) There is possible to advise hybrids for wide utilization in cultivation.

22 Primární data, dokumentační materiál
Primární data získaná z měření (morfometrie, FCM) jsou v adresáři 'data' na přiloženém CD-ROMu.
Herbářové položky jsou dostupné u autora této práce, či na správě Průhonického parku (u dendrologa Průhonického parku).
Fotografický materiál, který není přiložen v multimediálním zpracování (především 'multimedium-foto') a vzorky opylovačů jsou k dispozici u autora této práce.

Pro získání materiálu, který je v osobním držení autora této práce kontaktujte autora na e-mailové adrese: jirijakl@seznam.cz či poštovní adrese: Jiří Jakl, Na Skalce 835, Červený Kostelec, 549 41





23 Seznam použitých zkratek a označení
Použité zkratky jsou obvykle v textu vysvětleny, zde uvádím přehled těch nejpoužívanějších, které vysvětleny v textu být nemusí.
 '2005-03-27': formát datumu používaného v aplikaci MS Word a v této práci (názvy fotografií jsou obvykle kódovány s datumem jejich pořízení ve formátu známém u rodného čísla, v daném případě 050327)
 'Magnolia Society': Magnolia Society International (dříve 'the Magnolia Society', 'American Magnolia Society'), zkratka MSI
 'O', 'T', 'H': Magnolia obovata, M. tripetala a jejich kříženec (v datových souborech případně malá písmena abecedy o, t, h označují totéž), H2 čili h2 označuje křížence druhé filiální generace
 Lomená označení např. 3/1 označují konkrétní rostliny v Průhonickém parku a další speciální označení některých rostlin odpovídají evidenčním popiskám rostlin v dalších objektech – podrobněji vysvětleno v kapitole o rozšíření sekce Rytidospermum v ČR
 'BZ': Botanická zahrada PřF UK v Praze (není-li uvedeno jinak)
 Termíny (viz následující) z květní a plodní biologie jsou vysvětleny v kapitole 'ontogeneze květů a souplodí'
poupě - zelené, receptivní

květ - panenský (♀), svíčkový (☼, event. ), pseudosvíčkový, pasvíčkový, mužský neboli ježek (♂), plochý, odkvétající

souplodí - juvenilní, bezsemenné, zrající, zralé
 'Naše deštníkové magnólie': zástupci sekce Rytidospermum pěstované v době vypracovávání této diplomové práce v ČR, tedy Magnolia obovata, Magnolia tripetala a jejich kříženec
 'Umbrela': deštníkovité vějíře listů na koncích letorostů, které se vyvíjejí z pupenů hned na začátku vegetace rostlin
 'Šách': souplodí rodu Magnolia (šácholanu)
 'Kalichovité a korunovité okvětní lístky': u okvětních lístků jsou náznaky, přechody či jasně morfologicky odlišený kalich a koruna - termíny kalichovité a korunovité okvětní lístky jsou užity bez ohledu na to, kdy podle práce Nooteboom (1985) pravý kalich vyvinut je či není pro odlišení okvětních lístků vnější a vnitřní části okvětí.
 'Multimedium': multimediální část práce aktuálně přiložená na CD-ROMu (a zálohovaná na serveru knihovny Katedry botaniky PřF UK v Praze), kterou lze 'otevřít' v prohlížeči MS Internet Explorer 6.0 (dostupný v adresáři 'multimedium-programy-prohlizec') kliknutím na soubor 'index.htm' v adresáři 'multimedium'.
V textu jsou používány dva typy cest k hledaným informacím či aplikacím:

př. 1) 'multimedium-Magnolia-ekologie' otevření multimediální přílohy (viz výše), v nabídce menu zvolení 'rod Magnolia' (nebo sekce Rytidospermum a Magnolia x pruhoniciana, jsou-li odkazovány) a v nově otevřené nabídce výběr odkazu na kapitolu 'ekologie' (v daném případě).



př. 2) 'multimedium-programy-prohlizec' otevření adresáře nazvaného 'multimedium', v něm otevření adresáře 'programy', v něm otevření adresáře 'prohlizec' a případné spuštění instalace programu otevřením souboru s koncovkou '.exe' (v případě přítomnosti více těchto souborů, soubor 'setup.exe' spouští instalaci programu a 'unstall.exe' program spouští své odinstalování z počítače) nebo v dalších případech otevření adresářů jsou v adresáři 'literatura' všechny dostupné 'off line' soubory s literárními zdroji, nebo v adresářích 'obrazky' použité ilustrace v největší zde dostupné velikosti.
 'Data': řada primárních dat je přiložena pouze v elektronické podobě na přiloženém CD-ROMu v adresáři nazvaném 'data'. Adresář 'data' je dále strukturován do podadresářů, kde lze nalézt soubory typu MS Word či MS Excel aj. Cesta k nalezení příslušných primárních dat je v textu vždy popsána.



24 Přehled použitých informačních pramenů
Zde je vypsána literatura a internetové zdroje použité k tomuto zpracování (veškerá citovaná literatura + několik cenných a dostupných dalších informačních zdrojů). Zkratky citovaných časopisů jsou uvedeny dle 'Index of Botanical Publications' (Harvard University Herbaria), URL: http://brimsa.huh.harvard.edu/cms-wb/publication_index.html. Členský časopis MSI (Magnolia Society) je vždy citován jako Magnolia (dříve se jmenoval the Journal of The Magnolia Society či Newsletter of the American Magnolia Society. Údaj '<dok>' značí, že alespoň část citovaného zdroje je dostupná v elektronické podobě v 'multimedium-literatura'.


  • Allain L. K., Zavada M. S., Matthews D. G. (1999); The reproductive biology of Magnolia grandiflora; Rhodora 101 (906): 143-162.

  • Azuma H., Toyota M., Asakawa Y., Yamaoka R., Garcia-Franco J.G., Dieringer G., Thien L.B., Kawano S. (1997); Chemical divergence in floral scents of Magnolia and allied genera (Magnoliaceae); Pl. Spec. Biol. 12: 69-83. <dok>

  • Azuma H., Thien L. B., Kawano S. (1999); Molecular phylogeny of Magnolia (Magnoliaceae) inferred from cpDNA sequences and evolutionary divergence of the floral scents; J. Plant. Res. 112: 291-306. <dok>

  • Azuma H., Thien L.B., Kawano S. (1999a); Floral scents, leaf volatiles and thermogenic flowers in Magnoliaceae; Pl. Spec. Biol. 14: 121-127. <dok>

  • Azuma H., Garcia-Franco J. G., Rico-Gray V., Thien L. B. (2001); Molecular phylogeny of the Magnoliaceae: the biogeography of tropical and temperate disjunctions; Amer. J. Bot. 88: 2275-2285. <dok>

  • Azuma H., Toyota M., Asakawa Y. (2001a); lntraspecific variation of floral scent chemistry in Magnolia kobus DC. (Magnoliaceae); J. Pl. Res. 114 (4): 411-422. <dok>

  • Bärtels A. (1988); Rozmnožování dřevin; SZN, Praha. (překlad německého originálu)

  • Bärtels A. (2000); Bertelsmannův zahradní lexikon 5; Euromedia Group k. s.- Knižní klub a Balios, Praha. (překlad z německého originálu)

  • Begemann H. F. (1963); Lexikon der Nutzhölzer; Verlag und Fachbuchdienst Emmi Kittel. 8905 Mering.

  • Bennett MD., Leitch IJ. (2005); Plant DNA C-values database (release 3.0, Dec. 2004); RGB, Kew; [online], URL: http://www.rbgkew.org.uk/cval/homepage.html. (2005-02-18)

  • Bernhardt P. (2000); Convergent evolution and adaptive radiation of beetle-pollinated angiosperms; Plant Syst. Evol. 222: 293-320. <dok>

  • Briggs D., Walters S.M. (2001); Proměnlivost a evoluce rostlin; Univerzita Palackého v Olomouci. (český překlad z anglického originálu)

  • Buligin N., Firsov G. (1998); Magnolias in the arboreta of St. Petersburg, Russia; In. Hunt 1998: 289-290. <dok>

  • Callaway D. J. (1994); The World of Magnolias; Timber Press, Portland, Oregon. <dok>

  • Canright J. E. (1955); The comparative morphology and relationships of the Magnoliaceae - wood and modal anatomy; J. Arnold Arbor. 36: 120-140.

  • Cigánová K., Červenka M. (1989); Klíč k určování dřevin podle pupenů a větviček; SPN, Praha.

  • Coombes A. J. (1996); Stromy (edice Pouhým okem); Osveta, Martin. (překlad z britského originálu)

  • Cover S (2004); Growing magnolias in New England: Magnolia Ecology and the garden; Magnolia 39 (75): 13-26. <dok>

  • Cover S. (2004a); Magnolias of the northeast, part 2; Magnolia 39 (76): 1-19. <dok>

  • Dandy J. E. (1973); Magnolia hypoleuca; Baileya 19 (1): 44. <dok>

  • Daumann E. (1930); Das Blütennektarium von Magnolia und die Futterkörper in der Blüte von Calycanthus; Verlagsbuchhandlung Julius Springer, Berlin. <dok>

  • Dieringer G., Espinosa S. JE (1994); Reproductive ecology of Magnolia schiedeana (Magnoliaceae), a threatened cloud forest tree species in Veracruz, Mexico; Bull. Torrey Bot. Club 121(2): 154-159. <dok>

  • Dieringer G., Cabrera L. R., Lara M., Loya L., Reyes-Castillo P. (1999); Beetle pollination and floral thermogenicity in Magnolia tamaulipana (Magnoliaceae); Int. J. Plant Sci. 160 (1): 64–71. <dok>

  • Dharmananda S. (2005); Magnolia bark; Institute for Traditional Medicine, Portland, Oregon; [online], URL: http://www.itmonline.org/arts/magnolia.htm. <dok> (2005-02-18)

  • Doležel J., Sgorbati S., Lucretti S. (1992): Comparison of three DNA fluorochromes for flow cytometric estimation of nuclear DNA content in plants; Physiol. Plant. 85: 625-631.

  • Eiselt M. G., Schröder R. (1977); Laubgehölze; Neumann Verlag, Leipzig.

  • Encarta (2005); Magnolia; MSN [encyklopedie online], URL: http://encarta.msn.com/.

  • Erdtman H., Runeberg J. (1957); Phenol dehydrogenations: dehydrogenation of chavicol to magnolol; Acta Chem. Scand. 11: 1060.

  • Faegri K., Pijl L. (1979); The principles of pollination ecology; Pergamon Press, Oxford. <dok>

  • FNA (2005); Flora of North America; E-Floras [flora online], URL: http://www.efloras.org/. (M. tripetala <dok>)

  • Flegr J. (1998); Mechanismy mikroevoluce; Karolinum, Praha.

  • Flegr J. (2005); Evoluční biologie; Academia, Praha.

  • Flinck K. (1985); Swedish magnolia growing; Magnolia 21 (1): 27-28. <dok>

  • Figlar R. B. (1997); Molecular analysis: A new look at umbrella magnolias; Arnoldia 57 (4): 22-29. <dok>

  • Figlar R. B. (2002); Phyllotaxis in magnolia fruits; Magnolia 72: 26-28. <dok>

  • Figlar R. B. (2002a); Those amazing magnolia fruits; Magnolia 72: 7-15.

  • Figlar R.B. (2004); Classification of Magnoliaceae ; Magnolia Society International [online]; URL: http://www.magnoliasociety.org/classifications_home.html. <dok> (2005-03-26)

  • Figlar R.B., Nooteboom H. P. (2005); http://www.magnoliasociety.org/classification_docs/classifications.html#sf_magnolioideae. <dok> (2005-03-26)

  • Furmanowa M., Jozefowicz J. (1980); Alkaloids as taxonomic markers in some species of Magnolia and Liriodendron; Acta Soc. Bot. Poloniae 49: 527-535.

  • Frodin D. G., Govaerts R. (1996); World checklist and bibliography of Magnoliaceae; Royal Botanic Gardens, Kew, UK.

  • Gottsberger G. (1988); The reproductive biology of primitive angiosperms; Taxon 37 (3): 630-643. <dok>

  • Hataj V. (1981); Příspěvek k morfologii květů vybraných zástupců rodu Magnolia; Diplomová práce PřF UK v Praze.

  • Haynes KF, Potter DA (1995); Chemically mediated sexual attraction of male Cyclocephala lurida (Coleoptera: Scarabaeidae) and other scarabaeid beetles to immature stages; Environ. Entomol. 24: 1302–1306.

  • Hegnauer R. (1969); Chemotaxonomie der Pflanzen 5 (Magnoliaceae-Quiinaceae); Birkhäuser Verlag, Basel und Stuttgart.

  • Hegnauer R. (1990); Chemotaxonomie der Pflanzen 9; Birkhäuser Verlag, Basel, Boston, Berlin.

  • Hejný S. (1997); Zahradnický slovník naučný 3 (CH-M)-Magnoliaceae; Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha.

  • Hess D. (1983); Die Blüte: e. Einführung in Struktur u. Funktion, Ekologie u. Evolution d. Blüten. Mit Anleitung zu einf. Versuchen; Ulmer, Stuttgart. <dok>

  • Herms D.A. (2003); Weighing in on scale; Magnolia 38 (73): 25-29. <dok>

  • Hieke K. (1960); Stromy, keře a byliny zámeckého parku v Lednici na Moravě;
    Yüklə 1,35 Mb.

    Dostları ilə paylaş:
1   ...   4   5   6   7   8   9   10   11   12




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə