55 Shirashi Takashi: Diplomacy on Koizumi’s agenda, in: Japan Echo, duben 2005, svazek 32, speciální vydání, str.8
56 Hosoya Juichi: Koizumi’s Neglected Foreign Policy Agenda, in: Japan Echo, duben 2006, svazek 33, číslo 2, str.19
57 Speeches and statements by prime minister; press conference by prime minister Junichiro Koizumi, 09/27/2004, in: http://www.kantei.go.jp/foreign/koizumispeech/2004/09/27press_e.html
58 amakudari – odchod penzionovaných vysokých státních úředníků do vedení veřejného nebo soukromého sektoru, systém upevňuje vztahy mezi veřejnou a privátní sférou, brání konkurenci a zdravému rozvoji, je příčinou korupce
59 Penn Michael: Japan’s Persian Gulf Policies in the Koizumi Era, 2006, in: Foreign Policy in Focus, http://www.fpif.org/fpiftxt/3336, 11/12/2006
60 Satoshi Machidori: The 1990s Reforms Have Transformed Japanese Politics,
in: Japan Echo, červen 2005, svazek 32, číslo 3, str. 40
61 Ikuo Kabashima, Taku Sugawara: Lessons from the LDP Landslide, in: Japan Echo, prosinec 2005,
str. 12
62 Kojima Akira: Last Chance for Reform, in: Japan Echo, říjen 2001, svazek 28, číslo 5, http://www.japanecho.co.jp/sum/2001/280503.html, 02/10/2008
63 Jiří Fárek: Ekonomika Japonska: strukturálními reformami k překonání stagnace, in: Mezinárodní politika, č. 3/2006, str. 9
64Jiří Fárek: Ekonomika Japonska: strukturálními reformami k překonání stagnace, in: Mezinárodní politika, č. 3/2006, str. 10
6465Adam S. Posen: Japan 2001; Decisive Action or Financial Panic, in: Peterson Institute, http://www.iie.com/publications/print.cfm?doc=pub&ResearchID=72,
03/22/3008
6566 JETRO: Recognizing the Long – Term Nature of Japan’s Economic Recovery, in: http://kwrintl.com/library/2004/focus36.html, 03/05/2008
66
6767 Jiří Fárek: Ekonomika Japonska: strukturálními reformami k překonání stagnace, in: Mezinárodní politika, č. 3/2006, str. 11
68 Jiří Fárek: Ekonomika Japonska: strukturálními reformami k překonání stagnace, in: Mezinárodní politika, č. 3/2006, str. 11
68
6969 JETRO: Japan Identifies New Policy Challenges to Sustain its Progress, in: http://kwrintl.com/library/2003/focus30.html, 03/05/2008
70 Jiří Fárek: Ekonomika Japonska: strukturálními reformami k překonání stagnace, in: Mezinárodní politika, č. 3/2006, str. 11
70
7171 již v prosinci 2004 se Koizumimu podařilo, i přes odpor části straníků, prosadit některé důležité body k privatizaci a v únoru 2005 Koizumi řekl, že odmítnutí privatizace japonské pošty je vyslovení nedůvěry vládě
72 JETRO: Japan Identifies New Policy to Sustain its Progress, in: http://kwrintl.com/library/2003/focus30.html, 03/05/2008
73 Izumi Hiroshi: Koizumi Stakes All on Snap Postal Election, in: Japan Echo, říjen 2005, svazek 32, číslo 5, str. 43
74 Izumi Hiroshi: Koizumi Stakes All on Snap Postal Election, in: Japan Echo, Říjen 2005, svazek 32, číslo 5, str. 44
75 Jan Sýkora: Koizumiho divadlo roku 2005, in: Mezinárodní politika, č. 3/2006, str. 6
76 Steel Gill, Kabashima Ikuo: How the LDP Survives, in: Japan Echo, červen 2006, svazek 33, číslo 3, str. 15
78 Kómeitó, Strana čisté vlády ( kómeitó ), 公明党, založena v roce 1964, v prosinci 1994 se spojila s Novou stranou míru, Šintó heiwa, 新党平和, a v dnešní době používá název Nová strana čisté vlády, Šinkómeitó, 新公明党
79 Nová konzervativní strana ( hošu šintó ), 保守新党, vznik v prosinci 2002 z Konzervativní strany, do které vztoupilo pět poslanců z Japonské demokratické strany, pravicová reformní strana, v čele stál Kumagai Hiroši, do listopadu 2003 byla v koalici s LDS a Kómeitó, po senátních volbách se sloučila s LDS
80 Gerald L.Curtis: The logic of Japanese politics, 1999, str. 336
81 Steel Gill, Kabashima Ikuo: How the LDP Survives, in: Japan Echo, červen 2006, svazek 33, číslo 3, str. 15
82 Jan Sýkora: Blýskání na lepší časy v nedohlednu, in: Mezinárodní politika, číslo 5, rok 2003, str. 10
83 Jan Sýkora: Blýskání na lepší časy v nedohlednu, in: Mezinárodní politika, číslo 5, rok 2003, str. 10
84 Izumi Hiroshi: Koizumi Stakes All on Snap “ Postal Election“, in: Japan Echo, říjen 2005, svazek 32, číslo 5, str. 42
85 Izumi Hiroshi: Koizumi Stakes All on Snap “ Postal Election“, in: Japan Echo, říjen 2005, svazek 32, číslo 5, str. 46
86 http://en.wikipedia.org/wiki/Japan_Post, 07/20/2008, jako celek je Japonská pošta největší finanční institucí světa
87 Jan Sýkora: Koizumiho divadlo roku 2005, in: Mezinárodní politika, č. 3/2006, str. 7;
Sakai Joshihiro: The privatization of Japan Post is Unstoppable,
88 Jan Sýkora: Koizumiho divadlo roku 2005, in: Mezinárodní politika, č. 3/2006, str.6
89 Tanaka Naoki: Júsei mineika wa ičirizuka ( Privatizace státní pošty je milníkem), Weekly Tójó Keizai, 29.1.2005, in: Jan Sýkora: Koizumiho divadlo roku 2005, in: Mezinárodní politika, č. 3/2006, str. 7
90 Takajama Norijuki: Changes in the Pension system, in: Japan Echo, říjen 2004, str. 10, svazek 31, číslo 5, str. 11
91 Takajama Norijuki: Changes in the Pension system, in: Japan Echo, říjen 2004, svazek 31, číslo 5, str. 10
9292 údaje zveřejnil v lednu 2002 Národní institut pro výzkum obyvatel a sociálního zabezpečení,
93 Takahashi Shigesato: How to Read the New Projection of Japan’s Population, in: Japan Echo, říjen 2002, svazek 29, číslo 5, str. 43
94 Takahashi Shigesato: How to Read the New Projection of Japan’s Population, in: Japan Echo, říjen 2002, svazek 29, číslo 5, str. 44
95 Fukudova doktrína: podle premiéra Fukudy Takea, vyhlášena v srpnu 1977, Japonsko se zavázalo, že se nikdy znovu nestane vojenskou velmocí, dále ke zlepšení vztahů o ostatními asijskými státy a k hospodářské podpoře a stabilitě jihovýchodního asijského regionu
96 Fukuda Jasuo je odborníkem na mezinárodní vztahy a politiku, přinesl stabilitu, nový pohled na historii a řešení japonských politicko – bezpečnostních otázek, po jeho odchodu přicházejí antijaponské demonstrace a diplomatické roztržky s Čínou a Jižní Koreou
97 celkový rozpočet OSN v roce 2005 byl přibližně 5 miliard a Japonsko přispělo 20 procenty, v tomto roce také 166 ze 191 zemí souhlasilo s reformou Rady bezpečnosti OSN, 53 zemí vyjádřilo Japonsku podporu
98 Hosoya Júichi: Koizumi’s Neglected Foreign Policy Agenda, in: Japan Echo, duben 2004, svazek 33, číslo 2, str. 19
99 Svatyně Jasukuni – byla založena roku 1869 císařem Meidži, měla připomínat oběti občanské války Bošin ( císařské síly bojovaly proti posledním vzdorujícím jednotkám šógunátním ), původní název svatyně byl Tókjó Šókonša, na Jasukuni přejmenována v roce 1879 právě císařem Medži, Jasukuni = národní usmíření, svatyně nepatří do Asociace šintoistických svatyní ( džindža hončó ), 神社本庁
101 Gary J.B.: A Shrine to Japan’s Tainted Past, in: New York Times, http://www.iht.com/articles/2006/08/06/opinion/edbass.php10/26/2007
102 Onishi Norimicu: Koizumi Further Deepens Debate Over Shrine, in: New York Times, http://www.nytimes.com/2006/08/15/world/asia/15japan.html?ex=1313294400&en=93d4cb9a4bd7dcc1&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss, 10/26/2007
102
103103 Onishi Norimicu: Koizumi Further Deepens Debate Over Shrine, in: New York Times, http://www.nytimes.com/2006/08/15/world/asia/15japan.html?ex=1313294400&en=93d4cb9a4bd7dcc1&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss, 10/26/2007
104 Japan Echo, přehled událostí, červen 2006, svazek 35, číslo 4
106 Japan PM visits Yasukuni shrine, in: BBC news, http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/4348280.stm, 03/05/2008
104
105
106
107107 Japan PM visits Yasukuni shrine, in: BBC news, http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/4348280.stm, 03/05/2008
108 Japan PM visits Yasukuni shrine, in: BBC news, http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/4348280.stm, 03/05/2008
108
109
109 Jednotky sebeobrany ( džieitai ), 自衛隊: japonská armáda založená po II. světové válce, slouží pro ochranu japonských ostrovů, podle článku 9 ale nesmí být vyslány na cizí území, rozděleny na letectvo, námořnictvo, pozemní armáda, v roce 2005 celkem 240 000 mužů a žen, celkový rozpočet je jedno procento hrubého národního produktu, vrchním velitelem je premiér
110Penn Michael: Japan’s Persian Gulf Policies in in the Koizumi Era, 2006, in: Foreign Policy in Focus, http://www.fpif.org/fpiftxt/3336, 04/06/2008
111již v září 2001 premiér Koizumi na reakci 9/11/2001 vyhlásil tzv. Plán sedmi bodů, ve kterém se Japonsko zavazuje k vysílání JS do nebojových akcí v rámci podpory US jednotek, 29.10.2001 byl v horní komoře parlamentu schválen zákon o vysílání JS jako podpora US jednotek, podle průzkumu veřejného mínění se zákonem souhlasilo 57% obyvatel
112 v roce 1995 revize Národního bezpečnostního programu, 1997 revize Směrnic pro americko – japonskou spolupráci
113 Samawah – 140 000 obyvatel, leží 240 km od Bagdádu
110
111
112
113113 Samawah – 140 000 obyvatel, leží 240 km od Bagdádu
114114 během této mise nepřišel o život žádný japonský voják, v květnu 2004 byli zastřeleni 2 japonští novináři jižně od Bagdádu, o měsíc dříve byli zajati 3 a pak ještě 2 rukojmí - civilisté, kteří byli po nějaké době propuštěni ( požadavkem teroristů bylo stažení jednotek z Iráku )
115 Watanabe Hirotaka: Helping in Iraq, in: Japan Echo, duben 2004, svazek 31, číslo 2, str. 14
116 Watanabe Hirotaka: Helping in Iraq, in: Japan Echo, duben 2004, svazek 31, číslo 2, str. 14
117 podle Reformy ústředních vládních úřadů z roku 2001 není amráda pod hlavičkou ministerstva, ale Vojenskou agenturou, pro srozumitelnost uvádím ministr obrany, ale od 9.1.2007 Agentura změněna na Ministerstvo obrany
118 Okamoto Jukio – zvláštní vládní poradce pro mezinárodní vztahy od září 2001, v dubnu 2003 se stává vládním vyslancem v Iráku, rezignoval v březnu 2004, byl známý silnou vazbou na americkou administrativu
119 na dovozu ropy ze střední Asie závisí USA 24 procenty, VB pouze 6 procenty, ale Japonsko 86 procenty, zdroj údajů: Takašima Hacuhisa: The Two Slain Diplomats and Reconstruction Aid for Iraq, in: Japan Echo, duben 2004, svazek 31, číslo 2, str. 16
120 pomocí OSN bylo rozděleno činila 2900 tun obilí, 7000 tun sojových bobů, 10 000 tun rýže, 1 200 000 sešitů a tužek
120
121 Takashima Hacuhisa: The Two Slain Diplomats and Reconstruction Aid for Iraq, in: Japan Echo, duben 2004, svazek 31, číslo 2, str. 18
123 oběti byli uneseny během 70. a 80. let, za účelem výcviku v severokorejské agenty, údaje japonské strany se ale podle oficiálního seznamu lišily – deset jmen, http://www.msnbc.msn.com/id/5673542/ , 07/19/2008, podle zprávy vydané BBC se zase hovořilo o jedenácti. „ Ano, v sedmdesátých a osmdesátých letech jsme unesli jedenáct Japonců“, řekl korejský vůdce. Podle: Nosálek Petr: Severní Korea přiznala únosy Japonců, in: BBC news, http://www.bbc.co.uk/czech/svet/020917_kldr_pckg.shtml, 03/25/2008
124 pět japonských občanů, kteří se vrátili, zanechali v Severní Koreji osm rodinných příslušníků, japonská strana požadovala také jejich návrat jako předběžnou podmínku k dalšímu pokračování rozhovorů, z těchto osmi se nakonec vrátilo do Japonska pět hned po druhé Koizumiho návštěvě v květnu 2004.
Soga Hitomi, která se do Japonska vrátila bez svých dvou dcer a manžela, se s nimi setkala 9. července 2004 v Jakartě. Manžel Hitomi, Charles Robert Jenkins, se odmítl do Japonska vrátit, bál se vydání do USA – před vojenský soud ( smlouva s USA ), protože byl označen za zběha, do celého případu se osobně zapojil i japonský premiér – setkání na neutrální půdě v rámci vyjednávání s KLDR, prominutí trestu v rámci USA, 18. července se celá rodina vrátila do Japonska, kde byl Jenkins hospitalizován a začal být řešen jeho případ dezerce, 3. listopadu 2004 byl Jenkins na základně Zama, poblíž Tokia, odsouzen k 30 dnům odnětí svobody za dezerci a propuštěn z armády, 27. listopadu byl propuštěn a odjel na ostrov Sado za rodinou, tímto případem byly podpořeny další spekulace o únosech občanů jiných zemí, a také Koizumiho schopnosti dobrého vyjednavače.
123
124
125 Izumi Hajime, Watanabe Hirotaka: Evaluating Koizumi’s Second Trip to North Korea, in: Japan Echo, srpen 2004, svazek 31, číslo 4, str. 10
126 jednání Šestky – Čína, Japonsko, Jižní a Severní Korea, Rusko, USA
127 díky dalšímu pátrání, medializaci a politizaci únosů se objevují další seznamy pohřešovaných japonských občanů, které nelze ponechat bez zájmu, přesný počet není znám, hovoří se přibližně o 400 unesených
128 Před Koizumiho druhou návštěvou Japonsko neposkytovalo Severní Koreji žádnou pomoc, byla přislíbeny potraviny ( 250 tisíc tun) a léky ( v hodnotě 10 milionu dolarů), pro porovnání Jižní Korea poskytuje ročně 400 tisíc tun rýže
129 Jokota Megumi byla unesena 1977, ve věku 13 let, testy DNA provedené v dubnu 2006 to téměř se 100% jistotou prokázaly, její manžel byl Kim Džong – nam, občan Jižní Koreje, také unesený v 70. letech a ne občan Severní Koreje, jak tvrdila S. Korea
130 tento trajekt sloužící k přepravě osob a potravin je důležitým zdrojem severokorejských příjmů
131 Izumi Hajime, Watanabe Hirotaka: Evaluating Koizumi’s Second Trip to North Korea, in: Japan Echo, srpen 2004, svazek 31, číslo 4, str. 12
132 Kim Te – džung byl při návštěvě Japonska unesen jihokorejskou tajnou službou z hotelového pokoje v Tokiu v roce 1973, byl zdrogován a převezen do Ósaky na loď, která měla být potopena, únos byl ale vyzrazen, a tak byl Kim převezen zpět do Soulu, kde byl 10 let držen v domácím vězení
133 park Sodaemun – připomíná japonskou okupaci 1910 – 1945, vězení vybudované v letech 1907 – 08, dnes slouží jako památník a muzeum
134 ostrovy Takešima – ostrůvky Takešima, nebo ostrovy Liancourt, skládají se ze dvou větších ostrovů a 35 útesů, celková rozloha činí 46 akrů, spory o tyto ostrůvky se vedou stejně jako s Čínou kvůli hranicím ekonomických zón – rybolov, podrobný přehled k těmto sporům je uveden v příloze číslo patnáct
135 několika týdenní demonstrace se odehrávaly před japonskou ambasádou v Soulu, Korejci protestovali proti ospravedlňování bezpráví, kterého se Japonsko dopustilo v době okupace
136 normalizační smlouva Japonsko – Jižní Korea ( nikkan kihon džójaku ), 日韓基本条約, podepsána v roce 1965, urovnání vzájemných vztahů po japonské okupaci 1910 – 1945 hlavně finančními reparacemi, japonská strana poskytla finanční pomoc korejské vládě, nízkoúrokové půjčky, a dále kompenzace korejským občanům za okupaci
135
136
137 nové vydání dějepisných učebnic proběhlo také v roce 2001, v květnu podalo čínské ministerstvo zahraničí oficiální protest na ambasádě v Pekingu a žádalo 8 oprav, 24. května se ministryně zahraničí Tanaka Makiko setkává se svým protějškem Tang Jiaxuan v Číně, který urgoval revizi učebnic a projevil nesouhlas s Koizumiho návštěvou Jasukuni, Tanaka zopakovala japonské stanovisko a rozhovory skončily bez výsledku, ve stejnou dobu podala protest také Jižní Korea k rukám velvyslance Terady Terasukeho, respektive ministr zahraničí a obchodu Hang Seung-soo, požadovali opravu 35 chyb v učebnicích dějepisu
138 jedním z nejuváděnějších příkladů je tzv. masakr v Nankingu – v roce 1937 se v tomto bývalém hlavním městě vylodily japonské jednotky a během jednoho měsíce tu zabily desítky tisíc civilistů, z tisíců mladých Číňanek a Korejek udělali otrokyně a prostitutky; japonská učebnice jej označuje za incident, nezmiňuje se o otrokyních a invazi Japonska ve 30. a 40. letech označuje za postup; nacionalištičtí autoři tuto pasáž odůvodnili potřebou větší hrdosti na minulost
139 Japonsko se od roku 1972 sedmnáctkát oficiálně omluvilo, včetně omluvy, kterou pronesl císař při své návštěvě Číny v roce 1992, Wingfield, R.; Hayes, J.: Čínští nacionalisté protestují proti Japonsku, in: http://www.bbc.co.uk/czech/indepth/story/2005/04/050428_fooc_china.shtml, 02/20/2008