Liberálně demokratická strana Japonska, Jiyú Minshutó, zkráceně Jimintó je největší japonskou politickou stranou



Yüklə 1,03 Mb.
səhifə4/7
tarix02.10.2018
ölçüsü1,03 Mb.
#71578
1   2   3   4   5   6   7
Závěr

Jak již bylo řečeno, do konce 80. let se Japonsko vyznačovalo rychlých tempem technologického rozvoje a prosadilo se na druhé místo v pořadí největších průmyslových mocností. O to překvapivější byl zlom na konci dekády.

Po období krize, která trvala celá léta devadesátá, se objevuje v japonské politice výrazná postava ministerského předsedy Koizumiho Džun’ičiróa.

Ten během své vlády v letech 2001 – 2006 výrazně nastartoval politické a hospodářské reformy a dá se říci, že do určité míry se mu podařilo vyvést Japonsko z krize.

Hodnotíme-li Koizumiho Džun’ičiróa jako předsedu LDS, nejsilnější politické strany v Japonsku, musíme říci, že se mu během let, kdy byl v čele této strany, podařilo vytěžit maximum ze změn ve volebním systému, které prosazoval již na konci devadesátých let premiér a předseda LDS Hašimoto Rjútaró.

Koizumi Džun’ičiró si získal důvěru především na regionální úrovni, a tak oslabil vliv frakcí. Dokázal prostřednictvím médií oslovit veřejnost a všechny členy strany a dosáhl tak široké podpory pro své politicko – ekonomické reformy.

Platí-li v Japonsku nepsané pravidlo, že předseda nejsilnější politické strany dolní komory parlamentu je i premiérem, ukazuje se, že jeho heslo: „Žádný růst bez reforem“, oslovilo skutečně celou veřejnost.

Koizumimu se během dvou let vlády podařilo oživit japonskou ekonomiku, nepříznivá situzce se začala obracet již v roce 2003. Můžeme říci, že hlavním důvodem bylo otevření trhu zahraničním investorům, počátek privatizace velkých státních podniků a postupná restrukturalizace bank.

Cesta k realizaci Koizumiho reforem nebyla jednoduchá. Nepřijetí zákonů o privatizaci Japonské pošty vedlo dokonce k rozpuštění dolní komory parlamentu a novým volbám. Koizumi se nebál riskovat a důsledně prosazoval své reformy. Ve volbách zvítězil a upevnil jak své postavení ve straně, tak získal prostor pro další reformy.

Koizumi prosadil za své vlády také změny v penzijním systému, reagoval tak na ekonomické problémy způsobené stárnutím populace a snižování počtu aktivních přispěvatelů do systému.

Koizumi jako premiér dokázal prosadit svůj názor proti frakcím i při sestavování svých vlád. V jeho vládních kabinetech se ve větším počtu objevují ženy a odborníci, kteří nebyli příslušníky žádné strany.

Tak, jak byl Koizumi Džun’ičiró úspěšný v prosazování svých ekonomicko – politických reforem, tak problematické byly některé jeho kroky v oblasti zahraničně – politické. Jeho zahraniční politika se zaměřovala na udržení dobrých vztahů se Spojenými státy. Kritiku domácí i zahraniční veřejnosti sklízel za návštěvy svatyně Jasukuni, což do jisté míry vypovídá o konzervativním přístupu k dějinám vlastní země. Koizumi také prosazoval obnovení diskuze o článku 9 Ústavy Japonska, který se týká legitimizace japonské armády. Za jeho vlády se japonské Jednotky sebeobrany zapojily do mírových akcí OSN a byly vyslány na základě smlouvy o japonsko – americkém spojenectví do nebojových akcí v Iráku.

Současná vládní administrativa jedná o prosazení zákona, který by umožňoval nasazení Jednotek sebeobrany v rámci mezinárodních jednotek.

Hodnotíme-li další zahraničně – politické působení Koizumiho a jeho vlád, nesmíme opomenout často problematické vztahy s asijskými sousedy.

Koizumi zaznamenal částečný úspěch ve vztazích se Severní Koreou, která přiznala únosy japonských občanů, avšak další vzájemné vztahy obou zemí jsou stále napjaté.

Vztahy s Čínou a Jižní Koreou komplikovaly premiérovy návštěvy svatyně Jasukuni a japonské snahy „vylepšit obraz národní minulosti“, která se projevila při vydání kontroverzních učebnic dějepisu.

Události první poloviny 20. století stále výrazně ovlivňují vztahy Japonska s ostatními sousedy, stejně jako i spory o určitá území.
Mám-li zhodnotit Koizumiho Džun’ičiróa a období jeho vlády, je třeba říci, že znamenala průlom do japonských politických tradic, oživení ekonomiky a otevření zahraničně – politických témat ( např. Jednotky sebeobrany ), které žádný z předchozích premiérů neotevřel.

Na celkové zhodnocení a význam tohoto období pro celou japonskou společnost je ještě příliš brzy. Až delší časové období ukáže, jakým přínosem započaté změny jsou a jak velký význam měly pro další vývoj japonské společnosti.




Seznam příloh


  1. Přehled předsedů Liberálně demokratické strany

2. Ekonomický růst, vývoj HDP, padesátá až sedmdesátá léta

3. Volební výsledky LDS do dolní komory japonského parlamentu, počet křesel

( tabulka 1 ), získané hlasy v procentech ( tabulka 2), volební výsledky LDS

do horní komory japonského parlamentu, počet křesel (tabulka 3), získané

hlasy v procentech ( tabulka 4 )

4. Ekonomický růst, vývoj HDP, osmdesátá až devadesátá léta

5. Volební výsledky do dolní komory japonského parlamentu, počet křesel

( tabulka 1), získané hlasy v procentech ( tabulka 2),volební výsledky do horní

komory japonského parlamentu, počet křesel ( tabulka 3)

6. Politické strany vzniklé v devadesátých letech z LDS

7. Dnešní frakce LDS ( tabulka 1 ), genealogie LDS frakcí ( tabulka 2 )

8. Schéma dolní komory

9. Nově vzniklá ministerstva, po reformě ústředních vládních úřadů

10. Ekonomický růst, vývoj HDP, 2001 – 2006

11. Výsledky voleb do obou komor parlamentu v období Koizumiho vlády

12. První Koizumiho vláda

13. Druhá a třetí Koizumiho vláda

14. Dosavadní působení Jednotek sebeobrany

15. Takešima

16. Stručný přehled vztahů Japonsko – Jižní a Severní Korea

17. Stručný přehled vztahů Japonsko – Čína

Přílohy a vysvětlivky k jednotlivým údajům

Příloha číslo 1:





Přehled předsedů Liberálně demokratické strany


  1. Hatojama Ičiró ( 4.5.1956 – 14.12.1956)

  2. Išibaši Tanzan ( 14.12.1956 – 21.3.1957)

  3. Kiši Nobusuke ( 21.3.1956 – 14.7.1960)

  4. Ikeda Hajato ( 14.7.1960 – 1.12.1964)

  5. Sató Eisaku ( 1.12.1964 – 5.7.1972)

  6. Tanaka Kakuei (5.7.1972 – 4.12.1974)

  7. Miki Takeo (4.12.1974 – 23.12.1976)

  8. Fukuda Takeo ( 23.12.1976 – 1.12.1978)

  9. Ohira Masajoši ( 1.12.1978 – 12.6.1980)

  10. Nišimura Eiiči ( 12.6.1980 – 15.7.1980)

  11. Suzuki Zenkó ( 15.7.1980 – 25.11.1982)

  12. Nakasone Jasuhiro ( 25.11.1982 – 31.10.1987)

  13. Takešita Noboru ( 31.10.1987 – 2.6.1989)

  14. Uno Sosuke ( 2.6.1989 – 8.8.1989)

  15. Kaifu Tošiki ( 8.8.1989 – 30.10.1991)

  16. Mijazawa Kiiči ( 31.10.1991 – 29.7.1993)

  17. Kono Johei ( 30.7.1993 – 30.9.1995)

  18. Hašimoto Rjútaró ( 1.10.1995 – 24.7.1998)

  19. Obuči Keizó ( 24.7.1998 – 5.4.2000)

  20. Mori Joširo ( 5.4.2000 – 24.4.2001)

  21. Koizumi Džun’ičiró ( 24.4.2001 – 21.9.2006)

  22. Abe Šinzó ( 21.9.2006 – září 2007) rezignace 12.9.

  23. Fukuda Jasuo 23.9.2007-

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Liberal_Democratic_Party(Japan),11/12/2007

Příloha číslo 2:



Ekonomický růst, vývoj HDP, padesátá až sedmdesátá léta





HDP ( jednotka miliadra jenů )




HDP roční nárůst

( v procentech)






rok

Nominální přírůstek

Reálný přírůstek

Nominální přírůstek

Reálný přírůstek

1960

16 010

70 243

21.4

13.5

1961

19 337

78 662

20.8

12.0

1962

21 943

85 440

13.5

8.6

1963

25 113

92 968

14.4

8.8

1964

29 541

103 511

17.6

11.3

1965

32 866

109 430

11.3

5.7

1966

38 170

120 752

16.1

10.3

1967

44 731

134 285

17.2

11.2

1968

52 975

150 423

18.4

12.0

1969

62 229

168 570

17.5

12.1

1970

73 345

187 766

17.9

11.4

1971

80 701

196 589

10.0

4.7

1972

92 394

213 129

14.5

8.4

1973

112 498

230 249

21.8

8.0

1974

134 244

227 428

19.3

- 1.2

1975

148 327

234 459

10.5

3.1

1976

166 573

243 779

12.3

4.0

1977

185 622

254 481

11.4

4.4

1978

204 404

267 898

10.1

5.3

1979

221 547

282 589

8.4

5.5

1980

240 969

313 140

8.4

2.8

Zdroj: 統計でみる日本2008、編集:財団法人 日本統計協会、str.147


Příloha číslo 3:


Volební výsledky LDS do dolní komory japonského parlamentu, počet křesel (tabulka1), získalné hlasy v procentech ( tabulka 2)
Volební výsledky LDS do horní komory japonského parlamentu, počet křesel (tabulka 3), získané hlasy v procentech ( tabulka 4)

tabulka1





1958

1960

1963

1967

1969

1972

1977

1979

1980

LDS

287

296

283

277

288

271

249

248

286

tabulka 2






1958

1960

1963

1967

1969

1972

1977

1979

1980

LDS

58

58

55

49

48

47

42

45

48

tabulka 3






1956

1959

1962

1965

1968

1971

1974

1977

1980

LDS- n

19

22

21

25

21

21

19

18

21

LDS- p

42

49

48

46

48

41

43

45

48

vysvětlivky: n – celonárodní poměr, p – prefekturální hlasování

tabulka 4






1956

1959

1962

1965

1968

1971

1974

1977

1980

LDS- n

40

41

46

47

47

45

44

36

43

LDS- p

48

52

47

47

45

44

40

39

43

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Elections_in_Japan/23.january2008

Příloha číslo 4:



Ekonomický růst, vývoj HDP, osmdesátá až devadesátá léta





HDP

( jednotka miliarda jenů )






HDP roční nárůst

( v procentech)






rok

Nominální přírůstek

Reálný přírůstek

Nominální přírůstek

Reálný přírůstek

1981

259 034

322 326

7.5

2.9

1982

271 888

331 236

5.0

2.8

1983

282 803

336 575

5.0

1.6

1984

300 941

347 073

6.4

3.1

1985

323 541

364 712

7.5

5.1

1986

338 674

375 503

4.7

3.0

1987

352 530

389 753

4.1

3.8

1988

379 250

416 119

7.6

6.8

1989

408 535

438 136

7.7

5.3

1990

440 125

460 925

7.7

5.2

1991

468 234

476 369

6.4

3.4

1992

480 492

481 000

2.6

1.0

1993

484 234

482 191

0.8

0.2

1994

486 552

469 969

1.2

1.1

1995

493 588

479 181

1.4

2.0

1996

504 262

492 340

2.2

2.7

1997

515 249

500 072

2.2

1.6

1998

504 843

489 824

- 2.0

- 2.0

1999

497 629

489 130

- 1.4

- 0.1

Zdroj: 統計でみる日本2008、編集:財団法人 日本統計協会、str.147

Příloha číslo 5:
Volební výsledky do dolní komory japonského parlamentu, počet křesel ( tabulka 1), získané hlasy v procentech ( tabulka 2)
Volební výsledky do horní komory japonského parlamentu, počet křesel ( tabulka 3)

tabulka 1






1983

1986

1990

1993

1996

2000

LDS

250

304

275

223

239

239

 zaveden nový volební systém schválený v roce 1994 vládou Hosokawy Morihira, kombinace poměrného a většinového zastoupení, snížení počtu poslanců z 512 na 480

tabulka 2








1983

1986

1990

1993

1996

2000

LDS

45.8

49.4

46.1

36.6

38.6

28.7

tabulka 3






1980

1983

1986

1989

1992

1995

1998

LDS-n

21

19

23

15

24

17

19

LDS-p

48

49

51

21

43

29

25

vysvětlivky: n – celonárodní poměr, p – prefekturální hlasování
Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Elections_in_Japan/23.january2008

Příloha číslo 6 :





Politické strany vzniklé v devadesátých letech z LDS


Liberálně demokratická strana, vznik 1955, 自由民主党










Japonská nová strana, květen 1992, 日本新党, Hosokawa Morihiro



Strana obnovy Šinseitó, červen 1993, 新生党, Ozawa Ičiró


Nová strana Sakigake, červen 1993, 新党さきがけ, Takemura Masajoši




Nová pokroková strana, prosinec 1994 – prosinec 1997, 新進党, Ozawa Ičiró




Sakigake, do prosince 1998, 新党さきがけ, Takuma




Demokratická strana, od dubna 1998, 民主党, Naoto Kan


Liberální strana, leden 1998 –říjen 2003, 自由党, Ozawa Ičiró



Nová konzervativní strana, prosinec 2002 – listopad 2003, 保守新党

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Liberal_Democratic_Party(Japan) ,11/12/2007



http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_political_parties_in_Japan ,02/22/2008

http://www.kanzaki.com/jinfo/PoliticalParties.html ,02/22/2008

Příloha číslo 7:





Dnešní frakce LDS ( tabulka 1 )

Genealogie LDS frakcí ( tabulka 2



tabulka 1: Pět nejvýznamějších frakcí




Název

( oficiální )

název

hlavní představitel

mandáty dolní komora

mandáty horní komora

poznámky

Seina seisaku kenkjúkai

Mačimurova frakce

Mačimura Nobutaku

51

23

založil ji 1962 Fukuda Takeo, ekonomicky zaměřěná, konzervativní, v roce 2004 formálně sloučena s Hašimotovou frakcí, patřili k ní: Koizumi Džun’ičiró, Mori Joširo,Ábe Šinzó, nynější premiér navržen touto frakcí

Hejsek kenkjúkai

Cušimova frakce

Cušima Judži, Aoki Miki

48

29

pokračovatelkou Takešitovy frakce,do roku 2004 vedená Hašimotem Rjútaró, který odstoupil po skandálu s braním úplatků od Jap. dentistické fed., frakce je zastáncem keyensiánské teorie, pro čínská frakce, rozdělena na příznivce a odpůrce Koizumiho

Šisuikai

Ibukiho frakce

Ibuki Bunmei

27

18

Nejpravicovější frakce LDS, v roce 2005 byla formálně rozpuštěna jako nesouhlas s privatizací poštovního systému a několik jejích členů založilo Novou stranu lidu

Kóčikai

Kogova frakce

Koga Makoto

32

14

do října 2006 v čele Horiuči Micuo, nejsilnější vliv měla za vedení Katóa Koičiho do rozdělení v roce 2001, převládají konzervativnější názory,kritika Koizumiho

Kóčikai

Tanigakiho frakce

Tanigaki Sadakazu

12

4

do roku 2002 pod vedením Katóa Koičiho, který odstoupil kvůli finančním nesrovnalostem jeho kanceláře

 keyensiánská teorie – základem je myšlenka, že aktivní vládní zásahy do měnové politiky a trhu jsou nejlepší metodou k udržení ekonomického růstu a stability

Nová strana lidu ( kokumin šintó ), 国民新党, založena 17.8.2005, hlavními představiteli jsou Watanuki Tamisuke,Kamei Šizuke, Kamei Hisaoki, vznikla jako nesouhlas s privatizací poštovního systému, v roce 2007 oznámili kandidaturu Alberta Fudžimoriho do horní sněmovny, ale neuskutečněno – Fudžimori byl v domácím vězení v Peru

Čtyři menší frakce


název ( oficiální)

název

Kinmrai seidži kenkjúkai

Jamasakiho frakce

Bančó seisaku kenkjúdžo

Komurova frakce

Taiukai

Konova frakce

Atarašii nami ( Nová vlna )

Frakce Nikai

Nová vlna – v čele Nikai Tošihiro, jedna z nejpravicovějších frakcí uvnitř strany, jejími členy jsou stoupenci bývalé Nové konzervativní strany, má 4 křesla v dolní, respektive 2 křesla v horní komoře parlamentu
Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Liberal_Democratic_Party(Japan) ,11/12/2007

http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_political_parties_in_Japan ,02/22/2008

tabulka 2 : genealogie frakcí LDS




rok, název frakce



1955 1955-1960 60.léta 70. léta 80. léta

Ikeda Hajato Maeo Šigesaburó Óhira Masajoši Suzuki Zenkó

Mijazawa Kiiči


Jošida Šigeru Sató Eisaku Tanaka Kakuei Nikaidó Susumu

Hori Šigeru Takešita Noboru




frakce rozpuštěna



Ogata Taketora Išii Micudžiró frakce rozpuštěna

Óno Banboku Funada Naka Fukuda Hadžime frakce rozpuštěna

Murasaki Isamu Mizuta Mikio frakce rozpuštěna
Hatojama Ičiró Kóno Ičiró Mori Kijoši Sonoda Sunao france rozpuštěna

Nakasone Jasuhiro frakce rozpuštěna
Išibaši Tanzan frakce rozpuštěna

Kiši Nobusuke Fukuda Takeo Ábe Šintaró

Kawašima Šódžiró Šiina Ecusaburó

Fudžijama Aiičiró frakce rozpuštěna

Šigemicu Mamoru Óasa Tadao frakce rozpuštěna

Macumura Kenzó- Miki Takeo Kómoto Tošio

Miki Takeo

Kómoto Tošio

Zdroj: Scalapino R.A.,Masumi J.: Parties and politics in contemporary Japan, University of California press, Berkeley, 1962

Příloha číslo 8:





Schéma dolní komory



Yüklə 1,03 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə