Závěr
Jak již bylo řečeno, do konce 80. let se Japonsko vyznačovalo rychlých tempem technologického rozvoje a prosadilo se na druhé místo v pořadí největších průmyslových mocností. O to překvapivější byl zlom na konci dekády.
Po období krize, která trvala celá léta devadesátá, se objevuje v japonské politice výrazná postava ministerského předsedy Koizumiho Džun’ičiróa.
Ten během své vlády v letech 2001 – 2006 výrazně nastartoval politické a hospodářské reformy a dá se říci, že do určité míry se mu podařilo vyvést Japonsko z krize.
Hodnotíme-li Koizumiho Džun’ičiróa jako předsedu LDS, nejsilnější politické strany v Japonsku, musíme říci, že se mu během let, kdy byl v čele této strany, podařilo vytěžit maximum ze změn ve volebním systému, které prosazoval již na konci devadesátých let premiér a předseda LDS Hašimoto Rjútaró.
Koizumi Džun’ičiró si získal důvěru především na regionální úrovni, a tak oslabil vliv frakcí. Dokázal prostřednictvím médií oslovit veřejnost a všechny členy strany a dosáhl tak široké podpory pro své politicko – ekonomické reformy.
Platí-li v Japonsku nepsané pravidlo, že předseda nejsilnější politické strany dolní komory parlamentu je i premiérem, ukazuje se, že jeho heslo: „Žádný růst bez reforem“, oslovilo skutečně celou veřejnost.
Koizumimu se během dvou let vlády podařilo oživit japonskou ekonomiku, nepříznivá situzce se začala obracet již v roce 2003. Můžeme říci, že hlavním důvodem bylo otevření trhu zahraničním investorům, počátek privatizace velkých státních podniků a postupná restrukturalizace bank.
Cesta k realizaci Koizumiho reforem nebyla jednoduchá. Nepřijetí zákonů o privatizaci Japonské pošty vedlo dokonce k rozpuštění dolní komory parlamentu a novým volbám. Koizumi se nebál riskovat a důsledně prosazoval své reformy. Ve volbách zvítězil a upevnil jak své postavení ve straně, tak získal prostor pro další reformy.
Koizumi prosadil za své vlády také změny v penzijním systému, reagoval tak na ekonomické problémy způsobené stárnutím populace a snižování počtu aktivních přispěvatelů do systému.
Koizumi jako premiér dokázal prosadit svůj názor proti frakcím i při sestavování svých vlád. V jeho vládních kabinetech se ve větším počtu objevují ženy a odborníci, kteří nebyli příslušníky žádné strany.
Tak, jak byl Koizumi Džun’ičiró úspěšný v prosazování svých ekonomicko – politických reforem, tak problematické byly některé jeho kroky v oblasti zahraničně – politické. Jeho zahraniční politika se zaměřovala na udržení dobrých vztahů se Spojenými státy. Kritiku domácí i zahraniční veřejnosti sklízel za návštěvy svatyně Jasukuni, což do jisté míry vypovídá o konzervativním přístupu k dějinám vlastní země. Koizumi také prosazoval obnovení diskuze o článku 9 Ústavy Japonska, který se týká legitimizace japonské armády. Za jeho vlády se japonské Jednotky sebeobrany zapojily do mírových akcí OSN a byly vyslány na základě smlouvy o japonsko – americkém spojenectví do nebojových akcí v Iráku.
Současná vládní administrativa jedná o prosazení zákona, který by umožňoval nasazení Jednotek sebeobrany v rámci mezinárodních jednotek.
Hodnotíme-li další zahraničně – politické působení Koizumiho a jeho vlád, nesmíme opomenout často problematické vztahy s asijskými sousedy.
Koizumi zaznamenal částečný úspěch ve vztazích se Severní Koreou, která přiznala únosy japonských občanů, avšak další vzájemné vztahy obou zemí jsou stále napjaté.
Vztahy s Čínou a Jižní Koreou komplikovaly premiérovy návštěvy svatyně Jasukuni a japonské snahy „vylepšit obraz národní minulosti“, která se projevila při vydání kontroverzních učebnic dějepisu.
Události první poloviny 20. století stále výrazně ovlivňují vztahy Japonska s ostatními sousedy, stejně jako i spory o určitá území.
Mám-li zhodnotit Koizumiho Džun’ičiróa a období jeho vlády, je třeba říci, že znamenala průlom do japonských politických tradic, oživení ekonomiky a otevření zahraničně – politických témat ( např. Jednotky sebeobrany ), které žádný z předchozích premiérů neotevřel.
Na celkové zhodnocení a význam tohoto období pro celou japonskou společnost je ještě příliš brzy. Až delší časové období ukáže, jakým přínosem započaté změny jsou a jak velký význam měly pro další vývoj japonské společnosti.
Seznam příloh
-
Přehled předsedů Liberálně demokratické strany
2. Ekonomický růst, vývoj HDP, padesátá až sedmdesátá léta
3. Volební výsledky LDS do dolní komory japonského parlamentu, počet křesel
( tabulka 1 ), získané hlasy v procentech ( tabulka 2), volební výsledky LDS
do horní komory japonského parlamentu, počet křesel (tabulka 3), získané
hlasy v procentech ( tabulka 4 )
4. Ekonomický růst, vývoj HDP, osmdesátá až devadesátá léta
5. Volební výsledky do dolní komory japonského parlamentu, počet křesel
( tabulka 1), získané hlasy v procentech ( tabulka 2),volební výsledky do horní
komory japonského parlamentu, počet křesel ( tabulka 3)
6. Politické strany vzniklé v devadesátých letech z LDS
7. Dnešní frakce LDS ( tabulka 1 ), genealogie LDS frakcí ( tabulka 2 )
8. Schéma dolní komory
9. Nově vzniklá ministerstva, po reformě ústředních vládních úřadů
10. Ekonomický růst, vývoj HDP, 2001 – 2006
11. Výsledky voleb do obou komor parlamentu v období Koizumiho vlády
12. První Koizumiho vláda
13. Druhá a třetí Koizumiho vláda
14. Dosavadní působení Jednotek sebeobrany
15. Takešima
16. Stručný přehled vztahů Japonsko – Jižní a Severní Korea
17. Stručný přehled vztahů Japonsko – Čína
Přílohy a vysvětlivky k jednotlivým údajům
Příloha číslo 1:
Přehled předsedů Liberálně demokratické strany
|
-
Hatojama Ičiró ( 4.5.1956 – 14.12.1956)
-
Išibaši Tanzan ( 14.12.1956 – 21.3.1957)
-
Kiši Nobusuke ( 21.3.1956 – 14.7.1960)
-
Ikeda Hajato ( 14.7.1960 – 1.12.1964)
-
Sató Eisaku ( 1.12.1964 – 5.7.1972)
-
Tanaka Kakuei (5.7.1972 – 4.12.1974)
-
Miki Takeo (4.12.1974 – 23.12.1976)
-
Fukuda Takeo ( 23.12.1976 – 1.12.1978)
-
Ohira Masajoši ( 1.12.1978 – 12.6.1980)
-
Nišimura Eiiči ( 12.6.1980 – 15.7.1980)
-
Suzuki Zenkó ( 15.7.1980 – 25.11.1982)
-
Nakasone Jasuhiro ( 25.11.1982 – 31.10.1987)
-
Takešita Noboru ( 31.10.1987 – 2.6.1989)
-
Uno Sosuke ( 2.6.1989 – 8.8.1989)
-
Kaifu Tošiki ( 8.8.1989 – 30.10.1991)
-
Mijazawa Kiiči ( 31.10.1991 – 29.7.1993)
-
Kono Johei ( 30.7.1993 – 30.9.1995)
-
Hašimoto Rjútaró ( 1.10.1995 – 24.7.1998)
-
Obuči Keizó ( 24.7.1998 – 5.4.2000)
-
Mori Joširo ( 5.4.2000 – 24.4.2001)
-
Koizumi Džun’ičiró ( 24.4.2001 – 21.9.2006)
-
Abe Šinzó ( 21.9.2006 – září 2007) rezignace 12.9.
-
Fukuda Jasuo 23.9.2007-
Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Liberal_Democratic_Party(Japan),11/12/2007
Příloha číslo 2:
Ekonomický růst, vývoj HDP, padesátá až sedmdesátá léta
|
|
HDP ( jednotka miliadra jenů )
|
|
HDP roční nárůst
( v procentech)
|
|
rok
|
Nominální přírůstek
|
Reálný přírůstek
|
Nominální přírůstek
|
Reálný přírůstek
|
1960
|
16 010
|
70 243
|
21.4
|
13.5
|
1961
|
19 337
|
78 662
|
20.8
|
12.0
|
1962
|
21 943
|
85 440
|
13.5
|
8.6
|
1963
|
25 113
|
92 968
|
14.4
|
8.8
|
1964
|
29 541
|
103 511
|
17.6
|
11.3
|
1965
|
32 866
|
109 430
|
11.3
|
5.7
|
1966
|
38 170
|
120 752
|
16.1
|
10.3
|
1967
|
44 731
|
134 285
|
17.2
|
11.2
|
1968
|
52 975
|
150 423
|
18.4
|
12.0
|
1969
|
62 229
|
168 570
|
17.5
|
12.1
|
1970
|
73 345
|
187 766
|
17.9
|
11.4
|
1971
|
80 701
|
196 589
|
10.0
|
4.7
|
1972
|
92 394
|
213 129
|
14.5
|
8.4
|
1973
|
112 498
|
230 249
|
21.8
|
8.0
|
1974
|
134 244
|
227 428
|
19.3
|
- 1.2
|
1975
|
148 327
|
234 459
|
10.5
|
3.1
|
1976
|
166 573
|
243 779
|
12.3
|
4.0
|
1977
|
185 622
|
254 481
|
11.4
|
4.4
|
1978
|
204 404
|
267 898
|
10.1
|
5.3
|
1979
|
221 547
|
282 589
|
8.4
|
5.5
|
1980
|
240 969
|
313 140
|
8.4
|
2.8
|
Zdroj: 統計でみる日本2008、編集:財団法人 日本統計協会、str.147
Příloha číslo 3:
Volební výsledky LDS do dolní komory japonského parlamentu, počet křesel (tabulka1), získalné hlasy v procentech ( tabulka 2)
Volební výsledky LDS do horní komory japonského parlamentu, počet křesel (tabulka 3), získané hlasy v procentech ( tabulka 4)
tabulka1
|
1958
|
1960
|
1963
|
1967
|
1969
|
1972
|
1977
|
1979
|
1980
|
LDS
|
287
|
296
|
283
|
277
|
288
|
271
|
249
|
248
|
286
|
tabulka 2
|
1958
|
1960
|
1963
|
1967
|
1969
|
1972
|
1977
|
1979
|
1980
|
LDS
|
58
|
58
|
55
|
49
|
48
|
47
|
42
|
45
|
48
|
tabulka 3
|
1956
|
1959
|
1962
|
1965
|
1968
|
1971
|
1974
|
1977
|
1980
|
LDS- n
|
19
|
22
|
21
|
25
|
21
|
21
|
19
|
18
|
21
|
LDS- p
|
42
|
49
|
48
|
46
|
48
|
41
|
43
|
45
|
48
|
vysvětlivky: n – celonárodní poměr, p – prefekturální hlasování
tabulka 4
|
1956
|
1959
|
1962
|
1965
|
1968
|
1971
|
1974
|
1977
|
1980
|
LDS- n
|
40
|
41
|
46
|
47
|
47
|
45
|
44
|
36
|
43
|
LDS- p
|
48
|
52
|
47
|
47
|
45
|
44
|
40
|
39
|
43
|
Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Elections_in_Japan/23.january2008
Příloha číslo 4:
Ekonomický růst, vývoj HDP, osmdesátá až devadesátá léta
|
|
HDP
( jednotka miliarda jenů )
|
|
HDP roční nárůst
( v procentech)
|
|
rok
|
Nominální přírůstek
|
Reálný přírůstek
|
Nominální přírůstek
|
Reálný přírůstek
|
1981
|
259 034
|
322 326
|
7.5
|
2.9
|
1982
|
271 888
|
331 236
|
5.0
|
2.8
|
1983
|
282 803
|
336 575
|
5.0
|
1.6
|
1984
|
300 941
|
347 073
|
6.4
|
3.1
|
1985
|
323 541
|
364 712
|
7.5
|
5.1
|
1986
|
338 674
|
375 503
|
4.7
|
3.0
|
1987
|
352 530
|
389 753
|
4.1
|
3.8
|
1988
|
379 250
|
416 119
|
7.6
|
6.8
|
1989
|
408 535
|
438 136
|
7.7
|
5.3
|
1990
|
440 125
|
460 925
|
7.7
|
5.2
|
1991
|
468 234
|
476 369
|
6.4
|
3.4
|
1992
|
480 492
|
481 000
|
2.6
|
1.0
|
1993
|
484 234
|
482 191
|
0.8
|
0.2
|
1994
|
486 552
|
469 969
|
1.2
|
1.1
|
1995
|
493 588
|
479 181
|
1.4
|
2.0
|
1996
|
504 262
|
492 340
|
2.2
|
2.7
|
1997
|
515 249
|
500 072
|
2.2
|
1.6
|
1998
|
504 843
|
489 824
|
- 2.0
|
- 2.0
|
1999
|
497 629
|
489 130
|
- 1.4
|
- 0.1
|
Zdroj: 統計でみる日本2008、編集:財団法人 日本統計協会、str.147
Příloha číslo 5:
Volební výsledky do dolní komory japonského parlamentu, počet křesel ( tabulka 1), získané hlasy v procentech ( tabulka 2)
Volební výsledky do horní komory japonského parlamentu, počet křesel ( tabulka 3)
tabulka 1
|
1983
|
1986
|
1990
|
1993
|
1996
|
2000
|
LDS
|
250
|
304
|
275
|
223
|
239
|
239
|
zaveden nový volební systém schválený v roce 1994 vládou Hosokawy Morihira, kombinace poměrného a většinového zastoupení, snížení počtu poslanců z 512 na 480
tabulka 2
|
1983
|
1986
|
1990
|
1993
|
1996
|
2000
|
LDS
|
45.8
|
49.4
|
46.1
|
36.6
|
38.6
|
28.7
|
tabulka 3
|
1980
|
1983
|
1986
|
1989
|
1992
|
1995
|
1998
|
LDS-n
|
21
|
19
|
23
|
15
|
24
|
17
|
19
|
LDS-p
|
48
|
49
|
51
|
21
|
43
|
29
|
25
|
vysvětlivky: n – celonárodní poměr, p – prefekturální hlasování
Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Elections_in_Japan/23.january2008
Příloha číslo 6 :
Liberálně demokratická strana, vznik 1955, 自由民主党
|
Japonská nová strana, květen 1992, 日本新党, Hosokawa Morihiro
|
Strana obnovy Šinseitó, červen 1993, 新生党, Ozawa Ičiró
|
Nová strana Sakigake, červen 1993, 新党さきがけ, Takemura Masajoši
|
-
Nová pokroková strana, prosinec 1994 – prosinec 1997, 新進党, Ozawa Ičiró
|
-
Sakigake, do prosince 1998, 新党さきがけ, Takuma
|
-
Demokratická strana, od dubna 1998, 民主党, Naoto Kan
|
-
Liberální strana, leden 1998 –říjen 2003, 自由党, Ozawa Ičiró
|
Nová konzervativní strana, prosinec 2002 – listopad 2003, 保守新党
|
Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Liberal_Democratic_Party(Japan) ,11/12/2007
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_political_parties_in_Japan ,02/22/2008
http://www.kanzaki.com/jinfo/PoliticalParties.html ,02/22/2008
Příloha číslo 7:
Dnešní frakce LDS ( tabulka 1 )
Genealogie LDS frakcí ( tabulka 2
|
tabulka 1: Pět nejvýznamějších frakcí
Název
( oficiální )
|
název
|
hlavní představitel
|
mandáty dolní komora
|
mandáty horní komora
|
poznámky
|
Seina seisaku kenkjúkai
|
Mačimurova frakce
|
Mačimura Nobutaku
|
51
|
23
|
založil ji 1962 Fukuda Takeo, ekonomicky zaměřěná, konzervativní, v roce 2004 formálně sloučena s Hašimotovou frakcí, patřili k ní: Koizumi Džun’ičiró, Mori Joširo,Ábe Šinzó, nynější premiér navržen touto frakcí
|
Hejsek kenkjúkai
|
Cušimova frakce
|
Cušima Judži, Aoki Miki
|
48
|
29
|
pokračovatelkou Takešitovy frakce,do roku 2004 vedená Hašimotem Rjútaró, který odstoupil po skandálu s braním úplatků od Jap. dentistické fed., frakce je zastáncem keyensiánské teorie, pro čínská frakce, rozdělena na příznivce a odpůrce Koizumiho
|
Šisuikai
|
Ibukiho frakce
|
Ibuki Bunmei
|
27
|
18
|
Nejpravicovější frakce LDS, v roce 2005 byla formálně rozpuštěna jako nesouhlas s privatizací poštovního systému a několik jejích členů založilo Novou stranu lidu
|
Kóčikai
|
Kogova frakce
|
Koga Makoto
|
32
|
14
|
do října 2006 v čele Horiuči Micuo, nejsilnější vliv měla za vedení Katóa Koičiho do rozdělení v roce 2001, převládají konzervativnější názory,kritika Koizumiho
|
Kóčikai
|
Tanigakiho frakce
|
Tanigaki Sadakazu
|
12
|
4
|
do roku 2002 pod vedením Katóa Koičiho, který odstoupil kvůli finančním nesrovnalostem jeho kanceláře
|
keyensiánská teorie – základem je myšlenka, že aktivní vládní zásahy do měnové politiky a trhu jsou nejlepší metodou k udržení ekonomického růstu a stability
Nová strana lidu ( kokumin šintó ), 国民新党, založena 17.8.2005, hlavními představiteli jsou Watanuki Tamisuke,Kamei Šizuke, Kamei Hisaoki, vznikla jako nesouhlas s privatizací poštovního systému, v roce 2007 oznámili kandidaturu Alberta Fudžimoriho do horní sněmovny, ale neuskutečněno – Fudžimori byl v domácím vězení v Peru
Čtyři menší frakce
název ( oficiální)
|
název
|
Kinmrai seidži kenkjúkai
|
Jamasakiho frakce
|
Bančó seisaku kenkjúdžo
|
Komurova frakce
|
Taiukai
|
Konova frakce
|
Atarašii nami ( Nová vlna )
|
Frakce Nikai
|
Nová vlna – v čele Nikai Tošihiro, jedna z nejpravicovějších frakcí uvnitř strany, jejími členy jsou stoupenci bývalé Nové konzervativní strany, má 4 křesla v dolní, respektive 2 křesla v horní komoře parlamentu
Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Liberal_Democratic_Party(Japan) ,11/12/2007
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_political_parties_in_Japan ,02/22/2008
tabulka 2 : genealogie frakcí LDS
1955 1955-1960 60.léta 70. léta 80. léta
Ikeda Hajato Maeo Šigesaburó Óhira Masajoši Suzuki Zenkó
Mijazawa Kiiči
Jošida Šigeru Sató Eisaku Tanaka Kakuei Nikaidó Susumu
Hori Šigeru Takešita Noboru
frakce rozpuštěna
Ogata Taketora Išii Micudžiró frakce rozpuštěna
Óno Banboku Funada Naka Fukuda Hadžime frakce rozpuštěna
Murasaki Isamu Mizuta Mikio frakce rozpuštěna
Hatojama Ičiró Kóno Ičiró Mori Kijoši Sonoda Sunao france rozpuštěna
Nakasone Jasuhiro frakce rozpuštěna
Išibaši Tanzan frakce rozpuštěna
Kiši Nobusuke Fukuda Takeo Ábe Šintaró
Kawašima Šódžiró Šiina Ecusaburó
Fudžijama Aiičiró frakce rozpuštěna
Šigemicu Mamoru Óasa Tadao frakce rozpuštěna
Macumura Kenzó- Miki Takeo Kómoto Tošio
Miki Takeo
Kómoto Tošio
Zdroj: Scalapino R.A.,Masumi J.: Parties and politics in contemporary Japan, University of California press, Berkeley, 1962
Příloha číslo 8:
Dostları ilə paylaş: |