Liberálně demokratická strana Japonska, Jiyú Minshutó, zkráceně Jimintó je největší japonskou politickou stranou



Yüklə 1,03 Mb.
səhifə5/7
tarix02.10.2018
ölçüsü1,03 Mb.
#71578
1   2   3   4   5   6   7

Dolní sněmovna


Předseda sněmovny




Členové sekretariátu sněmovny Členové sekretariátu sněmovny

Vládní činitelé Vládní činitelé

Zapisovatelské pódium


Nezávislí Komunistická strana Japonska


Japonská liberálně - demokratická strana Demokratická strana Japonska

Kómeitó

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Diet_of_Japan, 03/15/2008



http://www.shugiin.go.jp/index.nsf/html/index.htm, 03/15/2008

Příloha číslo 9:




Nově vzniklá ministerstva, po reformě ústředních vládních úřadů


Úřad vlády

内閣府

naikakufu

Národní policejní agentura

国家公安委員会

kokka kóan iinkai

Agentura obrany

防衛省

bóeičó

Ministerstvo národních věcí, pošt a telekomunikací

総務省

sómušó

Ministerstvo spravedlnosti

法務省

hómušó

Ministerstvo zahraničí

外務省

gaimušó

Ministerstvo financí

財務省

zaimušó

Ministerstvo školství, kultury,sportu, vědy a

technologií



文部科学省

monbu kagakušó

Ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí

厚生労働省

kosei ródóšó

Ministerstvo zemědělství, lesů a rybolovu

農林水産省

norin suisanšó

Ministerstvo půdy, infrastruktury a dopravy

国土交通省

kokudó kócúšó

Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu

経済産業省

keizai sangjóšó

Ministerstvo životního prostředí

環境省

kankjóšó

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Cabinet_Secretariat, 08/05/2008



   外務省, in: http://www.mofa.go.jp/about/hq/central_gov/gist.html, 08/05/2008

Příloha číslo 10:





Koizumiho první kabinet a jeho změny

Koizumiho kabinet 26.4. 2001 – 30.9. 2002

Koizumiho kabinet, první změna 30.9. 2002 – 22.9. 2003, ( 1 )

Koizumiho kabinet, druhá změna 22.9. 2003 – 19.11. 2003 ( 2 )





Předseda vlády

Koizumi Džun’ičiró

Tajemník úřadu vlády

Fukuda Jasuo, Hosoda Horijuki (2)

Ministr financí

Šiokawa Masadžúró, Tanigaki Sadakazu (2)

Ministr zahraničních věcí

Tanaka Makiko, Kawaguči Joriko (1)

Ministr spravedlnosti

Morijama Majumi, Nozawa Daizó (2)

Ministr hospodářství, obchodu a průmyslu

Hiranuma Takeo, Nakagawa Šóiči (2)

Ministr obrany

Nakatani Gen, Išiba Šigeru (1)

Ministr školství, kultury,sportu, vědy a

technologie



Tojama Acuko, Kawamura Takeo (2)

Ministr zdravotnictví, práce a sociálních

věcí


Sakaguči Čikara

Ministr životního prostředí

Óki Hiroši, Suzuki Šuniči (1), Koike Juriko (2)

Ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu

Takebe Cutomu, Kamei Jošijuki (1)

Ministr půdy, infrastruktury a dopravy

Ogi Čikage, Išihara Nobuteru (2)

Ministr pošt a telekomunikací

Katajama Toranosuke, Asó Taró (2)

Národní bezpečnostní komise

Murai Džin, Tanigaki Sadakazu (1), Ono Kijoko (2)

Ministr pro finanční záležitosti

Janagisawa Hakuo, Takenaka Heizó (1)

Ministr pro administrativu a reformy

Išihara Nobuteru, Kaneko Kazujoši (2)

Ministr pro hospodářství, daně a IT

politiku


Takenaka Heizó

Hosoda Hirojuki ( min. spojena,1)

Ministr pro Okinawu, Severní teritoria,

Odbor pro vědu a technologii



Omi Kodži Motegi Tošimicu (2)

Poznámka: podle Reformy ústředních vládních úřadů z roku 2001 byl počet ministerstev redukován

z 22 na 12, vládní administrativa byla dále rozšířena o tzv. státní ministerstva

( v rámci Úřadu vlády ), tzv. poradní orgány a Samostatné správní instituce,

jejichž úkoly je správa státních muzeí a výzkumných ústavů


Zdroj: http://www.kantei.go.jp/foreign/koizumidaijin/051031/index_e.html

Příloha číslo 11:





Druhá a třetí Koizumiho vláda

Druhá Koizumiho vláda 19.11. 2003 – 21.9. 2005




Předseda vlády

Koizumi Džun’ičiró

Tajemník úřadu vlády

Hosoda Horijuki

Ministr financí

Tanigaki Sadakazu

Ministr zahraničních věcí

Mačimura Nobutaka

Ministr spravedlnosti

Nóno Čieko

Ministr hospodářství, obchodu a průmyslu

Nakagawa Šóiči

Ministr obrany

Óno Jošinori

Ministr školství, kultury,sportu, vědy a

technologie



Nakajama Nariaki

Ministr zdravotnictví, práce a sociálních

věcí


Ocudži Hidehisa

Ministr životního prostředí

Koike Juriko

Ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu

Iwanaga Mineiči

Ministr půdy, infrastruktury a dopravy

Kitagawa Kazuo

Ministr pošt a telekomunikací ( a vnitřních

záležitostí )



Asó Taró

Národní bezpečnostní komise

Murata Jošitaka

Ministr pro finanční záležitosti

Itó Tacuja

Ministr pro administrativu a reformy

Murakami Seiičiró

Ministr pro hospodářství, daně a IT politiku

Tanahaši Jasufumi

Ministr pro Okinawu, Severní teritoria,

Odbor pro vědu a technologii



spojeno

Zřízeno také ministerstvo pro ekonomiku, fiskální politiku a privatizaci Japonské pošty, v čele Takenaka Heizó

Zdroj: http://www.kantei.go.jp/foreign/koizumidaijin/051031/index_e.html

Třetí Koizumiho vláda 21.9. 2005 – 31.10. 2005 (1)

Třetí Koizumiho vláda, změna 31.10. 2005 – 26.9. 2006





Předseda vlády

Koizumi Džun’ičiró

Tajemník úřadu vlády

Hosoda Horijuki, Abe Šinzó (1)

Ministr financí

Tanigaki Sadakazu

Ministr zahraničních věcí

Mačimura Nobutaka, Asó Taró (1)

Ministr spravedlnosti

Nóno Čieko, Sugiura Seiken (1)

Ministr hospodářství, obchodu a průmyslu

Nakagawa Šóiči, Nikai Tošihiro (1)

Ministr obrany

Óno Jošinori, Nukaga Fukuširo (1)

Ministr školství, kultury, sportu, vědy a

technologie



Nakajama Nariaki, Kosaka Kendži (1)

Ministr zdravotnictví, práce a sociálních

věcí


Ocudži Hidehisa, Kawasaki Džiró (1)

Ministr životního prostředí

Koike Juriko

Ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu

Inagawa Mineiči, Nakagawa Šóiči (1)

Ministr půdy, infrastruktury a dopravy

Kitagawa Kazuo

Ministr pošt a telekomunikací ( a vnitřních

záležitostí )



Aso Taró, v reformě sloučeno

Národní bezpečnostní komise

Murata Jošitaka, Kucukake Tecuo (1)

Ministr pro finanční záležitosti,

po reformě také min. pro ek. a fiskální pol.



Itó Tacuja, Kaoru Josano (1)

Ministr pro administrativu a reformy

Murakami Seiičiró, Čuma Kóki (1)

Ministr pro hospodářství, daně a IT

politiku, privatizaci pošt, min. pro ek. a fis. politiku



Takenaka Heizó

Ministr pro Okinawu, Severní teritoria,

Odbor pro vědu a technologii



spojeno

Po reformě také zřízeno ministerstvo pro genderová studia a soc. záležitosti, Inoguči Kumiko

Po výměně ministrů, ministerstvo pro vnitřní záležitosti a privatizaci Japonské pošty, Takenaka Heizó


Zdroj: http://www.kantei.go.jp/foreign/koizumidaijin/051031/index_e.html

Příloha číslo 12:





Ekonomický růst, vývoj HDP, 2000 - 2006





HDP ( jednotka miliarda jenů)




HDP roční nárůst ( v procentech)




rok

Nominální přírůstek

Reálný přírůstek

Nominální přírůstek

Reálný přírůstek

2000

502 990

503 120

1.1

2.9

2001

497 720

504 048

- 1.0

0.2

2002

491 312

505 369

- 1.3

0.3

2003

490 294

512 513

- 0.2

1.4

2004

498 328

526 578

1.6

2.7

2005

501 342

536 557

0.6

1.9

2006

507 653

548 246

1.3

2.2

Zdroj: 統計でみる日本2008、編集:財団法人 日本統計協会、str.147

Příloha číslo 13:





Výsledky voleb do obou sněmoven parlamentu v období Koizumiho vlády



Horní sněmovna

29.7.2001



Dolní sněmovna

9.11.2003



Horní sněmovna

11.7.2004



Dolní sněmovna

11.9.2005



LDS 64

LDS 237

JDS 50

LDS 296

JDS 26

JDS 177

LDS 49

JDS 113

Kómeitó 13

Kómeitó 34

Kómeitó 11

Kómeitó 31

LS 9

JKS 9

JKS 4

JKS 9

JKS 5

SDS 6

SDS 2

SDS 7

SDS 3

NKS 4

Nezávislí 5

NLS 4

KS 1

SN 1




NJS 1

Nezávislí 8

LU 1




Nezávislí 19




Nezávislí 11







Celkem 121

Celkem 480

Celkem 121

Celkem 480

Zdroj: Sýkora Jan: Koizumiho divadlo roku 2005 aneb historické drama o třech dějstvích, in: Mezinárodní politika, ročník 30, číslo 3/2006, str. 4


LDS – Liberální demokratická strana

JDS – Japonská demokratická strana

LS – Liberální strana

JKS – Japonská komunistická strana

SDS – Sociálně demokratická strana

KS – Konzervativní strana

NKS – Nová konzervativní strana

SN – Sdružení nezávislých

LU – Liberální unie

NLS – Nová lidová strana

NSJ – Nová strana Japonska
Volby do dolní komory parlamentu LDS 2000 – 2005





prefekturální hlasování

celonárodní hlasování

získané hlasy

v procentech



celkový počet

hlasů


2000

177

56

28.3

233

2003

168

69

35.0

237

2005

219

77

38.2

296

Zdroj: Kabašima Ikuo, Sugawara Taku: Lessons from the LDP Landslide, in: Japan Echo, prosinec 2005, svazek 32, číslo 6, str. 11

Příloha číslo 14:



Dosavadní působení Jednotek sebeobrany

Dosavadní působení Jednotek sebeobrany ( jejích složek ), v rámci Organizace spojených národů




1991

Duben, Perský záliv, hlavní úkol: hledání min

1992

Kambodža

1993

Mozambik

1994

Zair

1996

Golanské výšiny, Izrael

1999

Západní Timor

2001

Indický oceán

2002

Východní Timor

Zdroj: Takašima Hacuhisa: The Two Slain Diplomats and Reconstruction Aid for Iraq, in: Japan Echo, duben 2004, svazek 31, číslo 2, str. 18

Příloha číslo 15:



Stručný přehled vztahů Japonsko – Korea


1274

První pokus Mongolů o invazi do Japonska

1281

Druhý pokus Mongolů o invazi do Japonska, „vítr bohů“ = kamikadze zničil čínsko – korejskou flotilu pod mongolským vedením

1592-98

Vpády Japonska do Koreje tzv. imdžinská válka

1876

Podepsána první nerovnoprávná smlouva mezi Japonskem a Koreou, otevření přístavu Wonsan pro japonské obchodníky

1885

Tiencinská konvence upravuje dočasné vztahy Jap., Číny a Koreje

1895

Potlačení povstání tonghak jap. a kor. vládním vojskem, zavraždění královny Min Japonci

1902

Podpisem smlouvy uznává VB „ zvláštní zájmy „ Japonska v Koreji

1904-05

Rusko – japonská válka, Portsmouthská mírová smlouva, 5.9.1905 přiznává zvláštní práva Japonců v Koreji

1905

Americko-japonské ujednání ( Taft – Kacura ) přiznává „zvláštní zájmy“ Japonska v Koreji, 17.11. podpis japonsko – korejské „protektorátní smlouvy“

1906

Itó Hirobumi jako první japonský generální rezident přijíždí do Koreje

1906-10

Růst protijaponských ozbrojených akcí armád spravedlnosti ( uibjong )

1907

Neúspěšný protest Korejců proti nezákonému postupu Japonska na mírové konferenci v Haagu

22.8.1910

Anexe Koreje Japonskem

1910-45

Období japonské koloniální nadvlády

1948

Rozdělení Koreje – KR, KLDR

KR - Korejská republika




1965

Normalizace vztahů mezi KR a Japonskem díky podepsání korejsko – japonské smlouvy

1995

Vyostření vztahů Japonsko – KR v důsledku 50. výročí od okupace, demolice bývalého jap. generálního guvernérství, při 50. výročí OSN zrušeny korejsko – japonské rozhovory a rozvohory v rámci APEC v Ósace

 - Korejci se cítili dotčeni výroky japonských představitelů, kteří zdůrazňovali klady japonské koloniální správy v Koreji, situace se zklidnila poté, co se japonský premiér Murajama písemně omluvil za utrpení Korejců způsobeného japonskou anexí.
KLDR – Korejská lidově demokratická republika


1955

V Jap. založena Generální liga Korejců v Japonsku ( Čósen soren )

1958

Zástupci severokorejského a jap. Červeného kříže podepisují dohodu o repatriaci korejských občanů z Jap. do vlasti, prosinec: prvních 975 Korejců z Jap. zpět

70.,80.léta

Únosy japonských občanů do KLDR

1992

Osmé kolo rozhovorů mezi Japonskem a KLDR

1999

V prosinci se setkávají ministři zahraničí obou států, aby jednali o detailech rozhovorů, které povedou k normalizaci vztahů obou států

Zdroj: Kolektiv autorů: Dějiny Koreje, nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2001

Příloha číslo 16:


Takešima

Ostrov, ostrovy Takešima ( korejsky Tokdo ) nebo ostrovy Liancourt, leží v Japonském moři na pomezí ekonomických zón Japonska a Jižní Koreje, historicky ostrovy náležely Jižní Koreji i Japonsku, jedná se o dva větší a 35 menších ostrovů, s celkovou rozlohou 46 akrů ( podle encyklopedie Wikipedia )

V roce 2005 se naplno rozhořel spor o toto území, uvádím chronologicky přehled těchto událostí



22.a 23.únor

prefektura Šimane vyhlásila 22. únor Dnem Takešimy, japonský velvyslanec v Koreji později prohlásil ostrovy za japonské území

konec února

korejský ministr zahraničí žádá vysvětlení a omluvu, před japonskou ambasádou v Soulu probíhají demonstrace, pálily se vlajky a fotografie, dochází také k absurdním situacím např. přejmenovat Japonské moře na Korejské moře

1. března

korejský Den nezávisloti, prezident Koreje žádá o vysvětlení na oficiální úrovni, Koizumi se neutrálně vyjádřil k celé situaci

14. března

dva korejští občané si před japonskou ambasádou uřízli prst, který chtěli poslat Koizumimu jako vyjádření nesouhlasu s vývojem kolem ostrovů

polovina března

japonský ministr zahraničí Mačimura Nobutaka obdržel požadavek korejské strany na individuální kompenzace za utrpení za okupace ( japonská strana už poskytla finanční pomoc, Korejci se zavázali, že nebudou nadále individuálně žádat, je součástí smlouvy ), opět dochází k protestům před japonskou ambasádou

19. března

Korejský občan Hó Gjong–uk zapálil sám sebe před ambasádou v Soulu, korejský prezident napsal otevřený dopis, kde označil japonskou politiku za otevřenou diplomatickou válku

21. března

Jihokorejská stíhačka F5 ohrožovala japonské letadlo C560 nad vzdušným prostorem ostrovů Takešima, japonská posádka byla z deníku Asahi a chtěla pořídit letecké snímky ostrova, po opakovaných výzvách se letadlo C560 vzdálilo do jap. vzdušného prostoru

začátek dubna

další diplomatická přestřelka mezi tokijským starostou Išiharou a soulským starostou Lee Mjong–bakem

polovina června

Koizumi se setkává s Ro Mu–hjunem, hovoří hlavně o ostrovech, není dosaženo dohody

duben 2006

dvě japonské lodě vyslány k ostrovům, aby provedly průzkum tamějších hornin, Soul podává protest

2007

už za nové vlády navrhuje japonská strana předání sporu k mezinárodnímu tribunálu, ale korejská strana toto řešení odmítla

Zdroj: http://www.jkcf.or.jp/friendship2005/japanese

Takahaši Kosuke: Japan – South Korea ties on the rocks, in: http://japanfocus.org/products/details/1767



http://en.wikipedia.org/wiki/Takeshima_Islands

Příloha číslo 17:





Stručný přehled vztahů Japonsko – Čína



57

Poselstvo japonského knížectví ze severního Kjúšú

107

Další poselství z japonského knížectví

630

První japonské poselství k tchangskému dvoru

663

Čínské armády porazily japonská vojska, která přišla na pomoc Pekče

1274

První pokus Mongolů o invazi do Japonska

1281

Druhý pokus Mongolů o invazi do Japonska, „vítr bohů“ = kamikaze zničil čínsko – korejskou flotilu pod mongolským vedením

od 1540

Obnovení nájezdů japonských pirátů na čínské pobřeží

1555

Japonští piráti napadli Chang–čou a ohrožovali Nanking

1592

Japonci se vyloďují v Koreji pod vedením Hidejošiho

1593

Číňané v Koreji vítězí nad Japonci

1596

Druhá japonská invaze do Koreje

1598

Japonci se stahují z Koreje

1894

Povstání v Koreji se stalo příčinou čínsko – japonské války

1895

Šimonosecká smlouva: Tchaj–wan a souostroví Peskadory podstoupeny Japonsku, Čína musí zaplatit Jap. válečné reparace ve výši 220 mil. liangů

1914

Japonci okupují německé državy v Šan–tungu

1915

21 japonských požadavků

1931

Japonská invaze do Mandžuska

1932

Japonci zaútočili na Šanghaj, vyhlášení loutkového čínského státu Man– ču–kuo

1933-35

Postup japonských vojsk v Číně

1936

Čankajšek zajat v Si–anu a přinucen zahájit válku s Japonci

1937

Japonci zahajují rozsáhlou ofenzivu

1940

Wang–Ťing–wej ustavuje pro japonskou vládu v Nankingu

1945

14. srpna kapitulace Japonska

1962

Podepsána smlouva o obchodu s ČLR

1972

Počátek normalizace vztahů s ČLR

1978

Podepsána normalizační smlouva Japonsko – ČLR

1982

Revize učebnic dějepisu, následuje velká kritika Číny, Tchaj–wanu a Koreje

1992

Návštěva císaře a císařovny v Číně

1996

Protijaponské demonstrace v Hongkongu a Tchaj- wanu v souvislosti s jap. nároky na ostrůvky Tiao–jü–tchaj v Jihočínském moři

Zdroj: Fairbank, J.F.: Dějiny Číny, nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1998



Anotace, klíčová slova

Yüklə 1,03 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə