Obor: Bezpečnostní a strategická studia

5.4Prezentace výsledků

Výsledná podoba grafického výkazu je následující. Souhrnná tabulka označuje četnost výrazů, kterým byla přiřazena spojitost s uvedenými oblastmi. Kategorie „počet zdrojů nodů“ indikuje, z kolika zdrojových dokumentů byly výrazy, spadající do jednotlivých skupin čerpány. V tomto případě znamená, že každá z uvedených oblastí nanotechnologií alespoň jedním ze stanovených výrazů zasáhla do všech pěti využitých souborných datových zdrojů.

Tabulka - Frekvenční zastoupení stanovených kategorií

Oblasti počet zdrojů nodů počet výrazů
Energetika	5	2209
Kamufláž	5	1880
Nanoelektronika	5	1936
Ochranné materiály	5	1901
Senzorika	5	3543
Zdravotnictví	5	1641

Zdroj:vlastní

Obrázky 4 a 5 představují rozdělený výsledný výkaz, shrnující jednotlivé výrazy, ze kterých se slovní vektory skládají. Rozměry zobrazených polí jsou přímo úměrné četnosti výrazů, které se ke skupině váží. V tomto případě se jedná o schématické zobrazení, ve kterém řada termínů není z důvodu nižšího zastoupení viditelná, a velikost, potřebná ke grafickému znázornění kompletních výrazových setů, je nad možnosti rozměrového formátu práce, více viz příloha č. 4.

Obrázek - Výrazové sety 1 - Senzorika, Energetika, Nanoelektronika, zdroj: vlastní

Obrázek - Výrazové sety 2 - Kamufláž, Ochranné materiály, Zdravotnictví, zdroj: vlastní

5.5Výstup – interpretace výsledků a predikce budoucích oblastí uplatnění

Podle použité metody je v ohledu vojenského využití nanotechnologií možno poukázat na následující trendy, které pokládám z hlediska zdrojových materiálů za relevantní ve stanoveném rozsahu střednědobé budoucnosti.

Z hlediska celkového zastoupení vývoje v oblasti nanotechnologií jednoznačně převládá důraz na odvětví senzoriky, ve kterém se vysoký reaktivní potenciál a citlivost obsáhlé množiny nanoprvků ideálně doplňuje s potřebou zvyšování situačního povědomí, vyhodnocovacích kapacit a požadavky na miniaturizaci, s využitelností napříč širokou skupinou jednotek a bojových prostředků. Uvedený trend je demonstrovaný silnou pozicí vývoje senzoriky v rámci jednotlivých organizací a vyšší mírou paralelizace projektů spojených s danými sférami.

Není pravděpodobné, že by se v dohledné budoucnosti na tomto vývoji mělo něco měnit, naopak se zvyšující se mechanizace bojiště a důraz, kladený na lepší vyhodnocovací a interakční možnosti bojové robotiky, a obecně snaha o intenzifikaci vzájemné spolupráce mezi rozmanitými druhy jednotek, staví pokročilé senzorické prostředky do předních pozic na hierarchii vojenských priorit. Výsledek je možno vidět i ve světle faktu, že jsou podle všeho v oblasti senzoriky bez nanotechnologií jen obtížně dosažitelné větší pokroky, a současné schopnosti odhalování některých látek, jako biologické bojové prostředky jsou považovány za výrazně nedostatečné.

Jako druhá nejakcentovanější oblast z provedeného šetření vyšla energetika, která zahrnuje všemožné druhy konverze a skladování energie. Faktem je, že jsou v kontextu s touto širokou oblasti nanotechnologie často zmiňovány jako oblast budoucího potenciálu, nicméně se obávám, že se v tomto případě mohl negativně projevit formální limit použité metody, neboť samotná oblast konverze a uskladňování energie není ve zdrojových dokumentech dle názoru autora zastoupena natolik podstatně. S opatrným pominutím alternativy, že jde o data zanořená v textech hlouběji, než lze dekódovat během četby, se autor přiklání spíše k variantě, že širší okruh výrazů, které jsou s energetikou spojovány, si v textech „ukrajuje“ pozice z ostatních domén.

Jak je z grafického znázornění vidět, přibližně stejná míra důrazu je dle výsledků přisuzována oblastem ochranných materiálů, kamufláže a elektroniky. Tyto tři sféry jsou proti vedoucím dvěma subjektům relativně upozaděny. Autor práce zjištěné výsledky chápe jednak jako příznak toho, že tato trojice nedisponuje tolika alternativními směry a různými možnostmi aplikace, jako například senzorika nebo energetika, ale také že pro ně nanotechnologie nejsou natolik nezbytné ke zhodnocení stávajících technických řešení. Příkladně pro vylepšení kvalit odolných materiálů často stačí i rozměrnější, na výrobu nebo výzkum vlastností méně náročné částice kompozitů v mikrorozměrech.

Na oblast elektroniky je v tomto kontextu třeba pohlížet jako na nejnižší možnou variaci hranice využití, neboť ze všech programů, vybíraných pro analýzu byla právě u ní nejobsáhlejší „šedá zóna“, v níž nebylo z popisu patrné, zda se k nanotechnologiím vztahuje nebo ne, a jejíž valná část nebyla do analýzy, ve smyslu rozvedení v části upřesňující výběr dat, zavedena. I tak platí, že může daná oblast v řadě kategorií, jako například výpočetní systémy, těžit z evolučního vylepšování, které neklade tak vysoké nároky na nutnost rapidního přehodnocování standardní výpočetní logiky, která se vztahuje ke kvantovým systémům. Možnosti pokroku ve výkonu představují i inovativní techniky jako cloudové výpočty a neurální architektury, dosažitelné se stávající technologií. Ani jedna z těchto oblastí však není ve střednědobém horizontu na nanotechnologie odkázána natolik, že by se bez jejich vlivu nemohlo docházet k pokrokům.

Nejméně exponovaným, ze zvolených polí, opírajících se o potřeby nanotechnologií se podle výsledků ukazuje být zdravotnictví. Do jisté míry je sice část této kategorie zachycena v oblasti senzoriky, ale z hlediska frekvence výrazových prostředků obor medicíny za zbytkem značně zaostává. Situace by byla nesporně jiná, ne-li přímo opačná, pokud by se jednalo o zdravotnictví jako celek, ale faktem zůstává, že jsou vojenské snahy v tomto odvětví přece jen omezeny na specifickou užší oblast.