Obor: Bezpečnostní a strategická studia

6Závěr

Závěrem považuji za vhodné zhodnotit, jak se dosažené výstupy shodují s vytčenými cíli. Z pracovního hlediska pokládám oba cíle práce, tedy 1) shrnutí možností armádního využití nanotechnologií prizmatem dosavadního vojenského vývoje v USA a 2) predikci nejvýznamějších oblastí budoucího vojenského uplatnění nanotechnologií, ve smyslu v textu uváděných upřesnění za splněné. S ohledem na druhý cíl, byla prostřednictvím provedeného data miningového šetření zodpovězena stanovená výzkumná otázka: Které oblasti koncového využití nanotechnologií jsou ve vojenském vývoji USA nejvíce akcentovány?

Navzdory výše uvedenému je třeba mít na zřeteli limitace dané oblasti v podobě několika subkategorií, spojených s potencionálními nedostatky. V souvislosti s restrikcemi, z důvodu utajení projektů mohou být (a patrně také jsou) výsledky zkreslené, ale text mining jako takový je v podstatě vždy při rozsáhlejším šetření v situaci, kdy neexistují data, pokrývající danou tématiku kompletně. Zmíněný jev neznamená apriori problém, pokud v rámci zvolených kategorií míra utajení rozvrstvena souměrně. V případě této práce je sice zjevné, že se v některých oblastech vývoje kumulují projekty s vyšším utajením, viz kategorie zbraní (ARDEC), u níž nelze o použití nanotechnologií nalézt prakticky žádné informace, a možné nižší zastoupení, související s limitovaným množstvím prezentačních materiálů je přítomno i u energetiky (CERDEC) a environmentálních systémů (DTRA).

S ohledem na praktickou část práce platí, že pro kategorii zbraní drtivá většina výhod nanotechnologií spočívá v kompozitních materiálech a energetice, což naznačuje, že by ve zvoleném pojetí jako samotná kategorie analýzy neobstála. Potenciální závažnost nedostatků zbylých dvou odvětví je snížena alespoň zařazením materiálů z Army research lab, do jejiž oblasti zájmu zasahují projekty napříč celým vojenským vývojovým zázemím USA. V neposlední řadě je zmíněné informační vakuum vyváženo v teroretické části práce poměrně zevrubným popisem teoretických možností nanotechnologií, stavících na proveditelnosti v rámci fyzikou stanovených limitů.

Druhou rizikovou oblastí je kvalita data miningového modelu určování relevance jednotlivých zjištěných směrů, zastoupených autorem stanoveným verbálním vymezením, anebo chybnému výběru programů, které pod nanotechnologie spadají, z širších datových bloků. Zde je ovšem možno případné chyby navrženého modelu z důvodu metodologického selhání nebo nedostatkům znalostí diplomanta kontrolovat a korigovat díky dodržování zásady transparentnosti, se kterou je daný nástroj v práci představen.

S pominutím těchto otázek, které mohou v uvedených případech výsledky kompromitovat, si ovšem dovoluji pokládat práci za vnitřně konzistentní co do zvolených cílů dostupných informací a použitých metod pro praktickou prognostickou část. Jak již bylo zmíněno, při zohlednění uvedených částí, které nejsou podloženy daty do míry žádoucí minimalizace vlivu nu na výstupy, považuje autor vznesené otázky souhrnu potenciálních nanotechnologických aplikací a určení nejperspektivnějších směrů užití za dostatečným způsobem zodpovězené.

7Zdroje²⁸

7.1Monografie a sborníky

Allhoff, Fritz, Patrick Lin a Daniel Moore. What is nanotechnology and why does it matter?: from science to ethics. Malden, MA: Wiley- Blackwell, 2010, x, 293 p. ISBN 14-051-7544-3.

Altmann, Jürgen. 2006. Military nanotechnology: potential applications and preventive arms control. 1st pub. London: Routledge, 2006, xvi, 238 s. Contemporary security studies. ISBN 04-154-0799-0.

Cao, Guozhong. 2004. Nanostructures: synthesis, properties. Hackensack, NJ: Imperial College Press, 2004, xiv, 433 p. ISBN 978-186-0944-802.

Carlson, David J. „Magnetorheological fluids.“ In: Smart materials. Ed. Mel Schwartz. Boca Raton: CRC Press, 2008, s. 302-309. ISBN 978-1-4200-4372-3.

Clark, Robert M. 2004. Intelligence analysis: a target-centric approach. 1st ed. Washington, D.C: CQ. ISBN 14-522-0612-0.

Duží, Barbora, Robert Stojanov a Pavel nováček. 2006. „Analýza textu pro technologické předvídání.“ In: Manuál prognostických metod. Ed. Martin Potůček. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006, s. 96-110. ISBN 80-864-2955-5.

Gruska, Jozef. 1999. Quantum computing. London: McGraw-Hill Companies, xv, 439 s. Advanced topic in computer science series. ISBN 00-770-9503-0.

Hošek, Jan. 2011. Úvod do nanotechnologie. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2011, 170 s. ISBN 978-80-01-04555-8.

Implications of emerging micro- and nanotechnologies. Washington, D.C.: National Academies Press, c2002, xxi, 243 p. ISBN 03-090-8623-X.

Jha, Chandra Mohan. 2008. MEMS and nanotechnology-based sensors and devices for communications, medical and aerospace applications. Boca Raton: CRC Press, c2008, xxix, 401 p. ISBN 978-0-8493-8069-3.

Jones, Richard A.L. 2007. Soft machines: nanotechnology and life. Reprinted. Oxford: Oxford University Press, 2007. ISBN 978-019-9226-627.

Katz, Eugenii a Itamar Willner. 2005. „Bioelectronics – an introduction“. In: Bioelectronics: from theory to applications. Ed. Itamar Willner a Eugenii Katz. Weinheim: Wiley-VCH. ISBN 35-273-0690-0.

Lee, Yoon S. 2008. Self-assembly and nanotechnology: a force balance approach. Hoboken, N.J.: John Wiley, c2008, xvi, 344 p. ISBN 04-702-4883-1.

Martinez-Duart, Jose, Raul Martín-Palmer J. a Fernando Agulló-Rueda. 2006. Nanotechnology for microelectronics and optoelectronics. 1st ed. Boston: Elsevier, c2006. ISBN 00-804-4553-5.

Minoli, Daniel 2006. Nanotechnology applications to telecommunications and networking. Hoboken, N.J: Wiley, 2006. ISBN 04-717-3659-7.

Porter, Alan L. 2009. „Tech mining for future-oriented technology analyses.” In: Futures research methodology, version 3.0. Ed. Jerome C Glenn, Theodore J Gordon. Washington, D.C.: Millenium project, 2009, 1 CD-ROM. ISBN 978-098-1894-119.

Porter, Alan L a Scott W Cunningham. 2004. Tech mining: exploiting new technologies for competitive advantage. Hoboken, N.J.: Wiley, c2005, xviii, 384 p. ISBN 04-714-7567-X.

Pradeep, T. 2008. Nano the essentials: understanding nanoscience and nanotechnolgy. New York: McGraw-Hill, 2008. ISBN 00-715-4830-0.

Ramsden, Jeremy. 2009. Applied nanotechnology: the conversion of research results to products. Burlington, Mass: William Andrew, 2009. ISBN 978-081-5520-238.

Ratner, Daniel a Mark A. Ratner. 2004. Nanotechnology and homeland security: new weapons for new wars. Upper Saddle River, NJ: Prentice Hall/PTR, c2004, 145 p. ISBN 01-314-5307-6.

Visingr, Lukáš. 2010. „Proliferace zbraní hromadného ničení“. In:. Vybrané bezpečnostní hrozby a rizika 21. století. Ed. Šmíd, Tomáš a Josef Smolík. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2010, s. 93-115. Monografie (Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav), sv. č. 33. ISBN 978-802-1052-888.

Weiss, Sholom M, Nitin Indurkhya a Tong Zhang. 2010. Fundamentals of predictive text mining. New York: Springer-Verlag, c2010, xiii, 226 p. Texts in computer science. ISBN 9781849962261-.

Williams, Linda a Wade Adams. 2007. Nanotechnology demystified. [Online-Ausg.]. New York: McGraw-Hill, 2007. ISBN 00-714-9053-1.

Wilson, Michael. 2002. Nanotechnology: basic science and emerging technologies. Boca Raton: Chapman, c2002, xvii, 271 p., [8] p. of plates. ISBN 15-848-8339-1.

Udd, Eric. 2008. „Overwiev of fiber optic sensors“. In: Fiber optic sensors. 2nd ed . Ed. Yin, Shizhuo, Paul B Ruffin a Francis T Yu. Boca Raton, FL: CRC Press, c2008. Optical science and engineering (Boca Raton, Fla.), 132. ISBN 14-200-5365-5.