Obor: Bezpečnostní a strategická studia

4.3Evaluace technologické zralosti nanotechnologií

Z hlediska dosažení maximálních kapacit, které jsou nanotechnologiím přisuzovány, je třeba přijímat fakt, že se doposud jedná o disciplínu, která je teprve na začátku svých možností. Představu postupů posloupnosti technických pokroků od základních aplikací, po naplnění potenciálu oboru je možné ilustrovat na následujícím rámci, na nějž bude odkazováno i při kategorizaci vývojových možností nanotechnologií ve vojenské sféře.

Tabulka – Vývojové generace nanoproduktů

generace	přibližný rok nástupu	technologie
1: pasivní nanostruktury	2001	nanoprvky - aerosoly, koloidy, atd. produkty s nanostrukturami – kompozity, povrchy, nanostrukturované kovy, polymery, keramika
2: aktivní nanostruktury	2005	fyzikálně/chemicky aktivní prvky - tranzistory, zesilovače, aktuátory, adaptivní struktury bioaktivní prvky - nano/bio senzory, nástroje pro molekulární medicínu, doručování léků
3: nanosystémy	2010	řízené samosestavování, 3D propojování a nové hierarchické architektury, robotika, další vývoj
4: různorodé molekulární nanosystémy	2015	sestavená molekulární zařízení, atomické designování, nově umožněné funkce

Zdroj: Roco: 2004:895-896 (volně převzato)

4.4Klasifikace a dostupná data

Ke klasifikaci vojenských nanotechnologií lze přistupovat různými způsoby. Obdobně jako s celou množinou nanotechnologií se však zpřehlednění dat střetává s problémem obrovského množství uplatnitelných oblastí a zároveň vícerem alternativních řešení, umožňujících dosažení obdobných výsledků. V libovolném zvoleném roztřídění se tedy lze těžko vyvarovat vzájemně se prolínajícím rovinám podoby užití a zvolených materiálů.

V prvé řadě se nabízí rozlišení podle kritéria času, ve kterém je či bude daná technologie dostupná, například pomocí kategorizace na složky “využitelné v současné době”, “využitelné v dohledné budoucnosti” a “využitelné v delším časovém horizontu” s přiřazením stanovených rozsahů daným kategoriím. Alternativou nebo doplňkem je funkční rozdělení, jež dobu dostupnosti nahrazuje stupněm pochopení dějů v pozadí využitelných prvků, které reprezentuje například tabulka č. 3. Toto pojetí může být případně vyjádřeno na stupnici od poznávání základních principů přes manifestaci jejich praktické funkčnosti, až po konečnou aplikaci funkčního systému na způsob konceptu technologického rámce.

Alternativou jsou rozčlenění, zakotvená v určitém časovém úseku, podle forem známých nanotechnologií. Nabízí se pohledy soustředěné na jednotlivé materiály (uhlík, křemík, železo atp.), nižší systémové formy (MEMS, textilie, membrány, procesory…), vyšší systémové formy (inteligentní struktury, pohonné jednotky, zdroje energie…), a nakonec jejich cílové aplikační oblasti (vozidla, lidský výkon, zbraňové systémy…). Potenciální možností jsou i skupiny, zohledňující širší oblasti fyziky, které nanoprodukty spojují, jako nano optika, nano chemie, nanoelektronika, nanomechanika a další. Pochopitelně není vyloučeno ani využití kombinací uvedených přístupů, avšak je nutno přihlédnout k tomu, že i základní možnosti členění jsou samy o sobě poměrně komplikované.

Zatím nejkomplexnější publikace na téma vojenského využití nanotechnologií od Jürgena Altmanna rozděluje oblasti užívání přibližně na pomezí nižší a vyšší systémové roviny spolu s přiřazenými odhady doby budoucího uplatnění. Tato práce uvedený postup do jisté míry adoptuje, ovšem hlavní důraz je kladen na nejvyšší stupně cílových aplikační oblastí s již uváděným pomocným kritériem klasifikace dle vývové generace, do které řešení spadá. Logika v pozadí tohoto kroku spočívá v rozdílných formách prezentací oblastí výzkumu, používaných jednotlivými vývojovými pracovišti, které bez hlubších znalostí technických prvků ponechává koncové výstupy jako nejlepší spojovací platformu, umožňující různorodá pojetí přehledně prezentovat.

Související otázka zdrojů pro následující teoretickou část je až na výjimky řešena v kontextu scény Spojených států amerických. V pozadí této volby stálo při stanovování cíle práce jednotné chápání pojmu “nanotechnologie” a dále především velký počet přítomných vývojových platforem, z nichž řada poskytuje z globální perspektivy ojedinělou míru náhledu do interních materiálů a programových přehledů.

Osnovu tohoto úseku tvoří současné informace z vývojových dokumentů, jiných prezentačních tiskovin a prohlášení zástupců vývojové komunity USA. Především se jedná o aktuální verzi rozpočtu DARPA a materiály ostatních vědeckých pracovišť, spjatých s vojenskou oblastí, tedy US Army research laboratory (ARL), Institute for soldier nanotechnologies, Naval research laboratory, Air force research laboratory (AFRL), potažmo dalších relevantních vývojových center. Pro jejich lepší interpretaci a rozvedení implikací potenciálního uplatnění prováděného vývoje, je nicméně užito i řady sekundárních pramenů, založených převážně na starších primárních zdrojích. V dílčích případech je pro poskytnutí většího vhledu do možností vyvíjených technologií užito i materiálů, původem mimo oblast USA, pakliže byla zřejmá jejich přímá funkční návaznost na dané technické řešení.

Data pro prognostickou část práce pocházejí výlučně z oficiálních prezentačních dokumentů vývojové komunity USA ve smyslu výběru, který je oddůvodněn v úvodu praktického oddílu. Třebaže by bylo možné, a s ohledem na proklamované chápání výsledků s přesahem do oblasti nanotechnologického využívání ve vojenství jako takového, i žádoucí, evaluovat výsledky výzkumu paralelním šetřením v širší skupině zemí, není tento krok realizován. Příčinou je obrovská míra informační asymetrie mezi USA a ostatními státy, která kvůli absenci potřebného objemu dostatečně rozvrstvených dat neumožňuje triangulaci zjištěných výstupů realizovat¹¹.