Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita

Herbert Charles Brown

22. 5. 1912 – 19. 12. 2004

Nobelovu cenu získal v roce 1979 za objev hydroborace a chemii organoboranů

• 
  americký organický chemik
  
• 
  narodil se v rodině ruských emigrantů
  
• 
  studium:
  
  • 
    univerzita v Chicagu
    
• 
  stal se členem skupiny H. I. Schlesingera na univerzitě v Chicagu, která vytvořila materiální základ chemie sloučenin boru
  
• 
  v roce 1947 se stal profesorem na Pardueské univerzitě v Lafayette
  
• 
  od roku 1938 se systematicky zabýval novými sloučeninami boru a společně se svými spolupracovníky a žáky studoval zejména reakce borohydridů alkalických kovů a diboranu
  
• 
  k jeho velkému objevu došlo v roce 1956, kdy při redukci esteru kyseliny olejové borohydridem sodným za přítomnosti chloridu hlinitého se spotřebovalo podstatně více činidla než u ostatních esterů – hledání příčin jej dovedlo až k překvapivému zjištění, že se v éterickém roztoku aduje na dvojnou vazbu diboran za vzniku organoboranů
  
• 
  v mnoha následujících pracích rozvinul syntézu a chemické obměny organoboranů a ukázal, že hydroborace, jak reakci sám nazval, může být jedním z nejuniverzálnějších nástrojů organické syntézy – umožňuje nekatalytickou cestou redukovat acetylény na olefiny, olefiny na parafiny, přeměnu vnitřních olefinů na terminální a oxidativní zdvojení alkylů, původně vázaných k boru
  
• 
  užitečné jsou také redukce volných karboxylových kyselin na primární alkoholy
  

Eduard Buchner

20. 5. 1860 – 3. 8. 1917

Nobelovu cenu získal v roce 1907 za biochemické výzkumy a objev bezbuňkového kvašení

• 
  německý biochemik
  
• 
  narodil se v rodině lékaře
  
• 
  studium:
  
  • 
    univerzita v Mnichově
    
• 
  pracoval v laboratoři organické chemie
  
• 
  později se stal profesorem na univerzitě v Kielu a na univerzitě v Tübingenu
  
• 
  v roce 1898 se stal profesorem na zemědělské vysoké škole v Berlíně
  
• 
  V roce 1897 zveřejnil výsledky svého dlouholetého výzkumu alkoholického kvašení bez kvasinkových buněk. Zjistil, že příčinou kvašení je neživá chemická látka – enzym zvaný 57káza. Tento první objevený enzym, který Buchner izoloval z kvasinek, vyvolává alkoholické kvašení cukrů i bez přítomnosti živých buněk. Objev se stal základem nového samostatného vědního oboru – biochemie.
  

Adolf Friedrich Johann Butenandt

24. 3. 1903 – 1995

Nobelovu cenu získal v roce 1939 za práce o pohlavních hormonech

• 
  německý biochemik
  
• 
  studium:
  
  • 
    univerzita v Marburku (chemie a biologie)
    
  • 
    univerzita v Göttingenu (u A. Windause)
    
• 
  roku 1933 se stal profesorem na technice v Gdaňsku
  
• 
  v roce 1936 se stal profesorem na univerzitě v Berlíně a ředitelem Biochemického ústavu císaře Wilhelma
  
• 
  byl nacistickou vládou donucen odmítnout Nobelovu cenu, kterou tak mohl přijmout až po zániku třetí říše
  
• 
  v roce 1928 jako žák profesora A. Windause izoloval ženský pohlavní hormon (tzv. folikulární hormon) v čisté krystalické formě a v krátké době se mu podařilo také v krystalické formě izolovat mužský pohlavní hormon (androsteron)
  
• 
  z velkého množství moči zjistil chemické složení folikulárního hormonu a vypracoval návod k jeho umělé syntéze a výrobě
  
• 
  v roce 1932 objevil folikulární hormony estran a estriol a určil jejich strukturu
  
• 
  v roce 1934 se svými spolupracovníky izoloval ze žlutého tělíska vaječníků vepřového dobytka krystalický hormon žlutého tělíska zvaný progesteron
  
• 
  díky jeho objevu sterolů a díky jeho poznatkům o izolaci a syntéze pohlavních hormonů se jejich výroba stala jednoduchou záležitostí farmaceutických závodů a došlo k jejich použití jako léků v nejširším měřítku
  

Melvin Calvin

8. 4. 1911 – 8. 1. 1997

Nobelovu cenu získal v roce 1961 za výzkum asimilace oxidu uhličitého v rostlinách

• 
  americký chemik
  
• 
  narodil se v rodině ruských emigrantů
  
• 
  studium:
  
  • 
    Vysoká škola báňská a technologická v Michiganu
    
• 
  v letech 1935–1937 působil na univerzitě v Manchesteru a po svém návratu pracoval na univerzitě v Berkeley, kde se stal profesorem
  
• 
  v roce 1946 se stal vedoucím biochemického oddělení Lawrencova ústavu
  
• 
  zpočátku se zabýval elektronovou afinitou halogenů, později koordinační katalýzou metalografických porfyrinů, přičemž studoval fotoelektrickou a fotochemickou reakci těchto látek, a problémy struktury organických barviv
  
• 
  nejvýznamnějších úspěchů dosáhl ve výzkumu asimilace oxidu uhličitého rostlinami
  
• 
  objevil třetí stupeň druhé fáze fotosyntézy* (fixaci oxidu uhličitého) a zjistil, že oxid uhličitý vstupuje při fixaci do fotosyntetických reakcí karbonylační reakcí, tj. naváže se na molekulu ribulózového difosfátu, ze které vzniká kyselina 3-fosfoglycerová a dále 3-fosfoglycealdehyd
  
• 
  ke svým výzkumům použil radioaktivního uhlíku a objevil, že v procesu této asimilace vzniká deset meziproduktů a že reakce mezi nimi katalyzuje jedenáct různých enzymů
  

* Druhá fáze fotosyntézy je tvořena sledem biochemických proměn, které se dělí na tři stupně: fotosyntetická fosforylace, fotolytický rozklad vody a fixace CO₂

Thomas R. Cech

8. 12. 1947

Nobelovu cenu získal v roce 1989 společně s S. Altmanem za objev katalytické aktivity ribonukleové kyseliny

• 
  americký chemik českého původu (sám své jméno vyslovuje jako Ček)
  
• 
  studium:
  
  • 
    Kalifornská univerzita v Berkeley (biochemii)
    
  • 
    Massachusettská technika (obhájil zde doktorskou disertaci)
    
• 
  v roce 1983 se stal profesorem chemie a biochemie na Coloradské univerzitě v Boulderu
  
• 
  je členem Národní akademie věd
  
• 
  v roce 1988 byl jedním z osmi zvaných řečníků na 14. mezinárodním biochemickém kongresu v Praze
  
• 
  právě jeho laboratoř objevila polymeraci jistého typu molekuly RNA
  
• 
  práce Cecha a Altmana mají obrovský teoretický a praktický význam pro zkoumání života na Zemi, jelikož do jejich objevu katalytické aktivity ribonukleové kyseliny se předpokládalo, že všechny pochody v živém organismu jsou výsledkem chemických reakcí katalyzovaných proteinovými molekulami, které se nazývají enzymy