Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita

Derek Harold Richard Barton

8. 9. 1918 – 16. 3. 1998

Nobelovu cenu získal v roce 1969 společně s O. Hasselem za výzkumnou činnost a aplikaci teorie chemické vazby

• 
  anglický chemik
  
• 
  studium:
  
  • 
    univerzita v Londýně
    
• 
  v roce 1953 se stal profesorem na univerzitě v Glasgowě a přechodně byl hostujícím profesorem na Harvardově univerzitě v Bostonu ve Spojených státech amerických
  
• 
  od roku 1957 přednášel organickou chemii na univerzitě v Londýně
  
• 
  společně s Hasselem se zasloužil o poznání nových strukturálních vlastností v chemii, a zejména o objasnění obsahové náplně pojmu konformace*
  
• 
  zaměřil se hlavně na výzkum větších molekul cyklických soustav, a tak se společně s Hasselem přičinili o rozvoj nové vědní oblasti, tzv. dynamické stecheometrie
  
• 
  dynamická stereochemie se zabývá zkoumáním pohyblivosti v rámci molekuly a Barton s Hasselem objevili nové strukturální zákonitosti při jejím zkoumání – to má význam pro poznání reakcí mnoha organických molekul a pro poznání málo objasněných chemických procesů
  

*Pojmem konformace chápou formu, kterou vytváří molekula při využití daných možností pohyblivosti, přičemž na její vytváření působí různé faktory, jako hustota, přitažlivost, odpudivá síla atd.

Paul Berg

30. 6. 1926

Nobelovu cenu získal v roce 1980 společně s F. Sangerem a W. Gilbertem za rozvoj metod pro stanovení sekvencí molekul dědičnosti - deoxyribonukleových kyselin (DNA)

• 
  americký biochemik
  
• 
  studium:
  
  • 
    univerzita v Pensylvánii
    
  • 
    univerzita v Clevelandu (obhájil zde doktorskou disertaci)
    
• 
  v roce 1955 se stal profesorem mikrobiologie na univerzitě ve Washingtonu
  
• 
  v roce 1959 se stal profesorem na univerzitě ve Stanfordu, kde v roce 1969 založil katedru biochemie
  
• 
  je autorem metody spojování molekul DNA, které pocházejí z různých organismů; gen jednoho organismu tak může být začleněn do chromozómu druhého, nepříbuzného organismu
  
• 
  tato metoda byla sice později překonána, ale umožnila Bergovi sestrojit první rekombinované DNA
  

Friedrich Bergius

11. 10. 1884 – 30. 3. 1949

Nobelovu cenu získal v roce 1931 společně s C. Boschem za vynález a rozvoj vysokotlaké metody v chemii

• 
  německý fyzikální chemik, teolog a průmyslník
  
• 
  narodil se v rodině majitele chemické továrny (otec byl jedním z prvních, kdo vyrobil chemicky čistý hliník)
  
• 
  studium:
  
  • 
    univerzita ve Vratislavi
    
• 
  pracoval v různých podnicích v Lipsku, Berlíně a Karlsruhe
  
• 
  roku 1911 se stal docentem na technice v Hannoveru
  
• 
  byl ředitelem známého chemického kombinátu I. G. Farben v Ludwigshafenu a později ředitelem továrny na výrobu anilinu a sody v Badenu
  
• 
  jeho počáteční výzkumy byly zaměřeny na otázky chemické rovnováhy při reakcích plynů a na syntézu amoniaku
  
• 
  jeho práce byla ovlivněna především pracemi F. Habera a C. Bosche
  
• 
  od roku 1908 se zabýval hydrogenací organických látek pod vysokým tlakem
  
• 
  v roce 1913 objevil hydrogenační účinek vodíku na uhlí a těžké oleje při vysokém tlaku – tyto výzkumy jej přivedly až k rozpracování metody syntetické výroby kapalných uhlovodíků z uhlí a k metodě syntetické výroby benzínu – tento proces byl na jeho počest pojmenován berginizace
  
• 
  společně s C. Boschem získal celosvětové uznání za objev a rozpracování vysokotlakové nádoby, neboť svým objevem ovlivnili vývoj průmyslové chemie
  

Carl Bosch

27. 8. 1874 – 26. 4. 1940

Nobelovu cenu získal v roce 1931 společně s F. Bergiusem za vynález a rozvoj vysokotlaké metody v chemii

• 
  německý chemik
  
• 
  studium:
  
  • 
    univerzita v Berlíně (strojírenství a hutnictví)
    
  • 
    univerzita v Lipsku (chemie)
    
• 
  od roku 1899 pracoval v továrně na výrobu anilínu a sody v Ludwigshafenu
  
• 
  později se stal profesorem fyzikální chemie na univerzitě Heidelbergu
  
• 
  ve svých pracích se věnoval kovovým kyanidům a nitridům
  
• 
  v roce 1907 začal zkoumat vlastnosti a možnosti přípravy kyanidu barnatého
  
• 
  Jeho nejvýznamnější práce spadají do oblasti využití vysokých tlaků v chemickém průmyslu. Společně s F. Bergiusem objevili a rozvinuli chemické vysokotlakové metody, které našli uplatnění v různých oblastech chemického průmyslu.
  
• 
  Počátkem 20. století se začal zabývat vysokotlakovou syntézou čpavku a začal připravovat velkoprůmyslovou metodu výroby čpavku ze vzdušného dusíku a vodíku, která byla na jejich počest pojmenována Haberovou-Boschovou metodou. Boschovi se podařilo nákladné Haberovy katalyzátory nahradit katalyzátory levnými a snadno dostupnými. Společně se svými spolupracovníky objevil katalyzátor ze směsi železa, hlíny a draslíku, který splnil všechny vysokotlaké a vysokoteplotní požadavky.
  
• 
  pracoval na metodě výroby benzínu hydrogenací uhlí působením vysokých tlaků
  

Paul D. Boyer

31. 7. 1918

Nobelovu cenu získal v roce 1997 společně s J. E. Walkerem a J. C. Skou za objasnění mechanizmu syntézy ATP

• 
  americký biochemik
  
• 
  Nobelovu cenu získal společně s J. E. Walkerem za objasnění mechanismu syntézy ATP enzymovým komplexem H⁺-ATPsyntázou - tato Nobelova cena byla udělena za práci o jednom z druhů molekulárních motorů a to o tzv. membránových proteinových komplexech (pumpách)