Úterý 0. 2018, 19. 30 Divadlo na Vinohradech, náměstí Míru 7, Praha Královny Středomoří Bájné hrdinky v barokních operách
Yüklə 59,8 Kb.
|
Kiya TabassianVirtuos na setar, uznávaný skladatel a umělecký ředitel Kiya Tabassian má kořeny v perské klasické hudbě a komponuje jak pro komorní soubory, tak pro velká tělesa po celém světě. Jeho učiteli ve hře na setar byli Reza Ghasemi a Kayhan Kalhor, v kompozici se zdokonaloval pod vedením Gillese Tremblaye. V roce 1998 založil Kiya Tabassian soubor Constantinople se sídlem v kanadském Montrealu, kam o osm let dříve emigroval z rodného Teheránu. Soubor brzy získal výsadní postavení na mezinárodní scéně díky osobitému propojování historických hudebních pramenů se současnou estetikou a živoucí tradicí Středního východu. Na svém kontě má patnáct CD nahrávek pro společnosti jako ATMA, Analekta, Buda Musique, World Village a Ma Case. Se souborem Constantinople vytvořil Kiya Tabassian na čtyřicet originálních dramaturgií, jež uvedl na prestižních festivalech a pódiích, jako jsou Salle Pleyel, Berliner Philharmonie, Festival d’Aix-en-Provence a Festival Internacional Cervantino. V uplynulých deseti sezonách uvedl více než osm set koncertů ve sto dvaceti městech téměř třiceti různých zemí. Mezi nebem a zemí Tiburtina Ensemble Ženský vokální soubor Tiburtina Ensemble vznikl v roce 2008. Věnuje se interpretaci gregoriánského chorálu, středověkého vícehlasu a soudobé hudby. Uměleckou vedoucí souboru je Barbora Kabátková (roz. Sojková). Za svoji krátkou existenci si soubor vydobyl pevnou pozici na poli takzvané autentické interpretace staré hudby a řadí se mezi špičky ve svém oboru. Hlavním interpretačním zájmem souboru je správná deklamace jazyka ve spojení s hudební složkou a vokální technikou, na základě znalosti dobové hudební praxe a teorie. Na koncertech souboru lze slyšet repertoár ryze vokální, vycházející z liturgických pramenů středověku, ale i repertoár vokálně-instrumentální, uvádějící středověkou hudbu duchovní i světskou. Nebrání se ani netradičním projektům, například ve spolupráci s orchestrem Berg (Magnificat pro dvě scholy, orchestr a chrámový prostor Slavomíra Hořínky) či jazzovým triem Davida Dorůžky (mezižánrový projekt „Apokalypsis“). Tiburtina Ensemble natočil tři úspěšná CD: v roce 2011 to bylo CD „Flos inter spinas“ pro vydavatelství Supraphon, v roce 2013 projekt „Apokalypsis“ pro vydavatelství Animal music a v roce 2017 program „Ego sum homo“ pro belgický label Ricercar. CD „Apokalypsis“ bylo nominováno na cenu Anděl a odbornou porotou vybráno do nejužší nominace jako jedna ze tří nejvýraznějších nahrávek v oblasti jazzu/crossoveru v roce 2013. Soubor účinkuje v různých obsazeních; jeho stálými členkami jsou Ivana Bilej Brouková (soprán), Hana Blažíková (soprán, středověká harfa), Daniela Čermáková (alt), Tereza Havlíková (soprán), Anna Chadimová Havlíková (mezzosoprán), Marta Fadljevičová (mezzosoprán), Kamila Mazalová (alt), Renata Zafková (soprán) a Barbora Kabátková (soprán, umělecká vedoucí, středověká harfa, psalterium). Členky souboru se věnují nejen interpretaci středověké a barokní hudby. Na českých a světových podiích vystupují se soubory, jako je například Collegium 1704, Collegium Marianum, Musica Florea, Ensemble Inégal, Hofmusici, Doulce Memoire, Collegium Vocale Gent, Orchestr Berg, Ostravská banda a další. Tiburtina Ensemble představil své koncertní programy na významných českých a zahraničních festivalech (např. Letní slavnosti staré hudby Praha, Velikonoční festival Praha, Velikonoční festival duchovní hudby Brno, Svatováclavský hudební festival Ostrava, Lípa Musica, Concentus Moraviae, Uckermärkische Musikwochwen v Německu, Gregorian Meditations Bratislava, belgické festivaly Muziekcenter De Bijloke Gent, Canto Aperto Sint Truiden a Festival van Vlaanderen Brugge, Festival Oude Muziek v holndském Utrechtu, Accademia delle Crete Senesi a Laus Polyphoniae Antwerpen. Název souboru je inspirován středověkou postavou Sibylly Tiburtiny, či Sibyly Tiburské, jež se stala nejznámější vizionářkou středověku, mimo jiné také proto, že její předpovědi úzce souvisely s křesťanstvím. Paralely mezi pohanskou Sibyllou a křesťanskou prorokyní jsou nasnadě: často jim byl společný urozený původ, kazatelská činnost a cesty, dotazy mocných a zejména schopnost dohlédnout až na konec věků, jež je mužům – jakkoli učeným – navždy odepřena. Barbora Kabátková Barbora Kabátková žije hudbou od dětství. Veliký vliv na její lásku k hudbě měly hodiny klavíru pod vedením Marie Štajnochrové a dlouholeté působení v Kühnově dětském sboru pod vedením Jiřího Chvály. Po dokončení gymnázia vystudovala obor Sbormistrovství chrámové hudby na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Hudební vědu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se nyní v doktorském studiu věnuje výzkumu gregoriánského chorálu. Studiu zpěvu se vždy věnovala soukromě. Díky interpretačním kurzům pod vedením Maria van Alteny, Petera Kooije, Julie Hassler, Howarda Crooka či Joela Frederiksena nalezla cestu ke staré hudbě, které nyní věnuje nejvíce času. Hraje na středověké harfy a psalterium. Je uměleckou vedoucí a dramaturgyní vysoce ceněného ženského souboru Tiburtina Ensemble. Barbora Kabátková pravidelně vystupuje na předních českých a světových koncertních pódiích a spolupracuje se soubory jako Collegium Vocale Gent (Philippe Herreweghe), Collegium 1704 (Václav Luks), Collegium Marianum (Jana Semerádová), Musica Florea (Marek Štryncl), Cappella Mariana (Vojtěch Semerád), Concerto Melante (Raimar Orlovsky), Accentus Austria (Thomas Wimmer) či La Grand Chapelle (Ángel Recasens). Věnuje se taktéž soudobé hudbě (ve spolupráci s Orchestrem Berg či Ostravskou bandou) a mezižánrovým projektům – v roce 2014 spoluúčinkovala s Bratry Ebeny na jejich nejnovější desce Čas holin (píseň „Routa“). Marco Ambrosini Marco Ambrosini pochází z Forlì v Itálii. Studoval hru na housle a skladbu na Hudebním institutu G. B. Pergolesiho v Anconě a na Státní hudební konzervatoři Gioachina Rossiniho v Pesaru. Spolupracoval s orchestrem Orchestra Filarmonica Marchigiana, řadou komorních orchestrů a soubory zaměřenými na interpretaci staré a soudobé hudby. V roce 1982 založil společně s Peterem Rabanserem mezinárodní formaci Oni Wytars; od roku 1990 je sólistou vídeňského Clemencic Consort, od roku 1991 je společně s Katharinou Dustmann uměleckým ředitelem studia Katharco – Sound:Creations. Jako sólista a hráč na nyckelharpu vystupoval na prestižních pódiích jako milánská La Scala, Koncerthuset Stockholm, Alte Oper ve Frankfurtu a newyorskí Carnegie Hall či sídla Kolínské, Berlínské a Moskevské filharmonie. Věnuje se také jazzu a mezižánrovým projektům ve spolupráci s Carlem Rizzem, Jeanem-Louisem Matinierem, Valentinem Clastrierem a Michaelem Riesslerem. V roce 1993 byl Marco Ambrosini vybrán německým SWF rozhlasem jako začínající interpretační talent a skladatel v projektu NEWJazz Meeting. Jako sólista nahrává pro společnost ECM, se souborem Oni Wytars nahrává pro SONY / Deutsche Harmonia Mundi. Marco Ambrosini vede pravidelné semináře a mistrovské kurzy v institucích, jako jsou Scuola di Musica Popolare di Forlimpopoli, Academie Burg Fürsteneck, Musikhochschule Trossingen, Escuela Superior de Musica, Artes e Espectáculo do Porto, Musikhochshule Leipzig a univerzita v čínském Nan-čchangu. Je uměleckým ředitelem Letních kurzů staré hudby v italském BErtinoru, které pořádají Fondazione Alma Mater při Boloňské univerzitě, Musikhochschule Trossingen a Musik und Kunst Privatuniversität der Stadt Wien. Láska a zrada Hanna Herfurtner Hanna Herfurtner debutovala v roce 2011 na Salcburském festivalu a na pódiu Berlínské státní opery poté, co v předchozím roce ztvárnila titulní roli v opeře Gisela! Hanse Wernera Henzeho na festivalu Ruhr Triennale. V roce 2013 se poprvé představila ve slavném Theater an der Wien, kde zazářila v roli Nerey v Polifemovi Nicoly Porpory, a na Festivalu Bregenz jako Chlapec v Kupci benátském André Čajkovského. V roce 2014 se vrátila na jeviště Berlínské statní opery, tentokrát v roli Polly v Birtwistlově opeře Punch and Judy. Během sezony 2014/2015 vystupovala Hanna Herfurtner v Kolínské opeře v Glarnetově Solaris a v Nederlandse Reisopera v Gluckově Orfeovi a Eurydice. V uplynulé sezoně měla možnost se představit na prknech Frankfurtské opery ve Wagnerově Valkýře a na Mnichovském operním festivalu. Operní repertoár sopranistky zahrnuje také role Tytanie v Brittenově Snu noci svatojánské, Fraate v Händelově Radamistu, Hudby v Monteverdiho Orfeovi, Mademoiselle Silberklang v Mozartově Divadelním řediteli, Olympie v Offenbachových Hoffmannových povídkách a Adele ve Straussově Netopýrovi. Hanna Herfurtner se cítí doma jak v soudobé tvorbě, tak ve staré hudbě. Její koncertní repertoár zahrnuje díla od Bacha a Händela přes Orffovu Carminu Buranu až po Honeggerovu Johanku z Arku. Hanna Herfurtner vystupovala na mezinárodním hudebním festivalu Heidelberger Frühling, na festivalech v Mecklenburg-Vorpommern a Rheingau, představila se také na koncertních pódiích v Tokiu a ve vídeňském Konzerthausu. Hanna Herfurtner vystupovala s celou řadou prestižních orchestrů a souborů od symfonických orchestrů v Bochumi a Mnichově po Jihoněmeckou filharmonii, Vídeňské symfoniky a Vídeňské filharmoniky a spolupracovala s předními dirigenty, jako jsou Michael Boder, Roland Kluttig, Oksana Lyniv, Christopher Moulds, Erik Nielsen, Steven Sloane, Patrick Summers, Christian Thielemann a Sebastian Weigle.
Lautten compagney BERLIN je jedním z předních souboru staré hudby v Německu. Již třicet let přináší soubor pod vedením Wolfganga Katschnera radost posluchačům svým zapáleným a inovativním přístupem k provozování hudby. V řadě novátorských projektů přibližují hudební jazyk baroka dnešnímu publiku a získávají staré hudbě nové věrné příznivce. V komorním obsazení i jako operní orchestr se lautten compagney neustále vydává za hranice známého repertoáru, aby hledala nové kombinace zvuků a spojení s jinými uměleckými formami. Soubor je držitelem celé řady ocenění za své objevné projekty a netradiční hudební a mezioborové spolupráce. CD nahrávka „Timeless“, na níž se barokní hudba snoubí s díly Philipa Glasse, přinesla lautten compagney ECHO Klassik award za rok 2010. V roce 2012 získal soubor cenu Rheingau Music Prize jako uznání za kreativní přístup k tvorbě dramaturgií. Lautten compagney je pravidelným hostem na významných koncertních pódiích a festivalech v Německu a dalších evropských zemích. Soubor vystupoval například v amsterdamském Concertgebouw, ve vídeňském Musikvereinu, na Rheingau Musik Festival, Händel Festival Halle, Mosel Musikfestival a na festivalu Oude Muziek Utrecht. Dvakrát ročně zvou členové lautten compagney v čele s Wolfgangem Katschnerem posluchače, aby se k nim v rámci hudebního festivalu AEQUINOX v bavorském Neuruppinu připojili k oslavám jarní a podzimní rovnodennosti. Od roku 2014 je lautten compagney rezidenčním souborem festivalu Alter Musik Bernau. V nedávné době byla lautten compagney opakovaně hostem festivalu barokní hudby Winter in Schwetzingen.
Wolfgang Katschner, loutnista, založil v roce 1984 společně s Hansem-Wernerem Apelem lautten compagney Berlin, aby zúročili svůj interpretační a organizační talent a spojili jej s nadšením pro objevování tajů staré hudby. V uplynulých letech byl Wolfgang Katschner zván jako hostující dirigent k celé řadě orchestrů německých operních scén. V letech 2012 až 2016 byl uměleckým ředitelem koncertního cyklu „Winter in Schwetzingen“ v divadle v Heidelbergu, v současné sezoně hostuje například v operách v Bonnu, Oldenburgu a Norimberku. Významně se také podílí na formování mladé hudebnické generace a vyučuje například na vysokých hudebních školách v Mohuči a Výmaru. La tempesta di mare {oh!} Orkiestra Historyczna {oh!} Orkiestra Historyczna byla založena v březnu 2012 v Katovicích skupinou hráčů na historické nástroje pod vedením houslistky Martyny Pastuszky, jež spojoval zápal pro studium pramenů a poučenou interpretační praxi. Kritika u souboru oceňuje zejména důraz na rétorickou stránku hudby a úspěšné navázání dialogu s posluchači. Přestože bývá nejčastěji spojována s obdobím baroka, nevztahuje se historicky poučená interpretace v žádném případě pouze k tomuto uměleckému stylu. Orkiestra Historyczna usiluje o uvádění širokého repertoáru, zahrnujícího jak díla barokních velikánů J. S. Bacha, G. F. Händela, A. Vivaldiho, A. Corelliho a jejich současníků, tak hudbu období klasicismu a romantismu až k počátku 20. století. Soubor vydal tři úspěšná CD. U společnosti DUX vyšel titul „{oh!} Schreyfogel/Schaffrath/Visconti“, zahrnující houslové a cembalové koncerty z archivu drážďanské Univerzitní knihovny, u společnosti MUSICON pak CD s názvem “Jasna Góra Early Music”, obsahující kompletní nahrávku děl fr. Amanda Ivanschitze (1727–1758). Nejnověji vydal soubor CD „Hudba francouzských mistrů“ s živou nahrávkou instrumentální tvorby J.-B. Lullyho, A. Campry, F. Couperina, M. Correta a M. Maraise. Ve spolupráci s českým souborem Musical Delicacies uvedla {oh!} Orkiestra Historyczna novodobou premiéru opery Didone abbandonata Domenica Sarriho a Hasseho opery Arminio na představeních v Praze, Ostravě a Brně a dále v polské Gliwici, Katowicích a Varšavě. Díky dlouhodobé spolupráci s Polským národním symfonickým orchestrem Katovice má {oh!} Orkiestra Historyczna možnost pravidelně vystupovat v cyklu staré hudby pořádaného institucí a zvát ke spolupráci výjimečné umělce, jako jsou Andreas Staier, Lars Ulrik Mortensen, Julien Chauvin Marco Beasley a Jean-Guihen Qyeyras.
Věnuje se sólové dráze i komorní hudbě. Je členkou Arte dei Suonatori, ale také pařížského orchestru Le Cercle de l’Harmonie, Le Concert Lorrain ve francouzských Metách a německého souboru NeoBarock. Jako hostující koncertní mistryně spolupracovala s Le Parlement de Musique ve Štrasburku (2009–2013), s polským souborem Capella Cracoviensis (od roku 2010) a souborem Collegium Marianum v Praze. V roce 2012 Martyna Pastuszka společně s manažerem Arturem Malkem založila soubor {oh!} Orkiestra Historyczna. Soubor, jenž tvoří hudebníci-virtuosové s inspirovaným přístupen k interpretaci historických hudebních památek se rychle etabloval na polské i mezinárodní scéně a získal podporu polských hudebních institucí. Martyna Pastuzska se také věnuje pedagogické činnosti; od roku 2007 vyučuje hru na barokní housle na Hudební akademii v Katovicích a vede kurzy a mistrovské kurzy pro mladé houslisty. Barocco napoletano Lore Binon Lore Binon se hudbě věnuje od svých pěti let, kdy začala hrát na housle. Je laureátkou několika soutěží a absolventkou Královské konzervatoře v Bruselu, kde studovala ve třídě Yuzuko Horigome. Ještě za studií se na téže instituci začala věnovat zpěvu pod vedením Beatrijs Devos. Vzdělání si později rozšířila na Escole Superior de Música de Catalunya v Barceloně u Margaridy Natividade a v roce 2011 absolvovala magisterské studium na Amsterdamské konzervatoři, kde se jí dostalo školení Valérie Guillorit. V současné době navštěvuje lekce u Margreet Honig. Vystupovala v radě hudebně-divadelních projektů včetně mezinárodního turné inscenace „Children of Nowhere“ ve spolupráci se společností Lod Muziektheater. V opeře debutovala jako Barbarina v Mozartově Figarově svatbě s Freiburger Barockorchester pod vedením Reného Jacobse. Lore Binon se také věnuje soudobé tvorbě. Představila se na festivalu Schiermonnikoogfestival v Nizozemí v provedení Schönbergova Měsíčního pierota a participovala na uvedení kompozice Sirènes Lucy Francesconiho s Brusselskou filharmonií, v nastudování Michela Tabachnika (Festival Musica ve Štrasburku), stejně jako na mezinárodním turné projektu Drumming s hudbou Steva Reicha, ve spolupráci se soubory Rosas & Ictus. Lore Binon ovládá také rozsáhlý písňový repertoár a představila se na recitálech v sále Muziekgebouw aan’t IJ v Amsterdamu, na Oxford Lieder Festival, v Chipping Campdenu nebo například ve Wesley Chapel v anglickém Harrogate. Díky své všestrannosti a vytříbené muzikalitě je Lore Binon vyhledávanou sólistkou. Pravidelně spolupracuje se soubory a orchestry jako Ictus Ensemble, Oxalys, Sbor Vlámského rozhlasu, Bruselská filharmonie, Spectra Ensemble, Freiburger Barockorchester, Flemish Radio Choir a Symfonieorkest Vlaanderen a vystupovala v dílech jako Sedm posledních slov Vykupitelových na kříži Josepha Haydna, Bachovo Magnificat, Händelovo Dixit Dominus, Mendelssohnův Lobgesang a Brahmsovo Německé rekviem. Spolupracovala s dirigenty jako René Jacobs, Hervé Niquet a Jos van Veldhoven a vystupovala v sálech jako centrum Bozar v Brusselu, Salle Pleyel v Paříži, Opéra de Lyon, centrum De doelen v Rotterdamu a Koncertní sál P. I. Čajkovského v Moskvě. Zanícený zájem Lore Binon o komorní hudbu vedl ke spolupráci se soubory jako Oxalys, Zefiro Torna, Il Gardelino a Nizozemská Bachova společnost. Je zakládající členkou kvarteta La Revue blanche s nezvyklým obsazením harfa, flétna, viola a zpěv. V roce 2013 získal soubor prestižní ocenění pro úspěšné mladé soubory udělované belgickou rozhlasovou stanicí Klara. V současné sezoně vystupuje Lore Binon ve Vlámské opeře jako Pamina v Mozartově Kouzelné flétně a je rezidenční umělkyní Vlámského Festivalu v Mechelenu. Představí se v Mahlerově Čtvrté symfonii v provedení s Orchestre Symphonique de Mulhouse a pod taktovkou Loethara Koenigse. V listopadu 2017 vyšlo u vydavatelství Outhere Music CD s hudbou Deubssyho, Hahna a dalších. Sarah Louise Ridy Sarah Louise Ridy získala bakalářský titul v oboru moderní harfa na Royal Northern College of Music v Manchesteru a poté pokračovala bakalářským a magisterským studiem barokní harfy. Byla první držitelkou magisterského titulu v oboru barokní harfa na Královské konzervatoři v nizozemském Haagu. Hraje v nejčastěji na italskou trojřadou harfu, konkrétně model „Cellini“ z dílny Rainera Thuraua z německého Wiesbadenu, což je nástroj, v němž se zhédla během Světového harfového kongresu v Ženevě. V poslední době však svou malou sbírku harf rozšířila ještě překrásnou keltskou harfu s kovovými strunami, již vyrobila Violaine Alfaric, a doufá, že se o tento nástrojový skvost bude moci brzy podělit s posluchači, stejně jako se svým novým gotickým nástrojem, pětadvaceti-strunnou harfou z dílny Franze Reschenhofera. Sarah Louis Ridy vystupuje jako sólistka, ale spolupracuje také s řadou souborů po celém světě. Zabývá se hudbou nejrůznějších stylů, z nichž mnohé mají kořeny ve staré hudbě, a je vždy otevřená možnostem objevovat nový repertoár a šířit dále povědomí o krásách barokní harfy. Sarah zavítala na nesčetných turné do nejrůznějších koutů světa a její umění měli možnost slyšet posluchači v Izraeli, Řecku, Kolumbii, Chorvatsku, USA a dalších zemích. V současné době je vedoucí lektorkou barokní harfy na Královské konzervatoři v Haagu.
Spolupracovala s mnoha významnými tělesy jako Le Concert Spirituel, Les Talens Lyriques, Le Cercle de l’Harmonie, Les Siècles, Opera Fuoco, Bruselská filharmonie a Hongkongská fi lharmonie. V nedávné době se podílela na produkcích v Théâtre des Champs-Elysées a Salle Pleyel v Paříži, v Královské opeře ve Versailles, v Avignonské opeře a v opeře v Liège. Vystupovala také v Centru BOZAR v Bruselu, ve vídeňském Konzerthausu a dalších. Vášeň pro znovuobjevování klasicistního a romantického francouzského repertoáru ji přivedla k dlouhodobé spolupráci s nadací Bru Zane Foundation, jejímž výsledkem byla četná vystoupení a nahrávky. Z angažmá v nedávné době jmenujme titulní roli v Haydnově Armidě pod taktovkou Juliena Chauvina a v režii Mariame Clément, účinkování v Rameauově Le Temple de la Gloire v San Francisku pod taktovkou Nicolase MacGegana a v režii Bruce Lamotta, titulní roli v Bizetově Carmen s Francouzským národním orchestrem pod vedením Simone Young a role Sofie v Rossiniho Il Signor Bruschino ve spolupráci s Enriquem Mazzolou. K dalším projektům patří vystoupení na Festivalu de Saint-Denis, v opeře v Montpellier, v Paláci umění v Budapešti, na festivalu v Ambronay a Arsenal de Metz, v Théâtre des Champs-Elysées, Teatro la Fenice, Královské opeře ve Versailles a v operních domech v Bordeaux, Rennes a Nantes. Mezi četné operní nahrávky Chantal Santon-Jeffery patří Purcellův „King Arthur“ (Concert Spirituel; DVD), „Frédégonde“ Maxe d’Ollona, Duboisova „La Messe Pontificale“ (s Bruselskou fi lharmonií), Sacchiniho „Renaud“ (Les Talens Lyriques), Catelovy „Les Bayadères“ (Musica Florea), Mozartova a Lachnitzova „Les Mystères d’Isis“ a Rameauovy opery „Les fêtes de l’Hymen“ (Le Concert Spirituel), „La Vénitienne“ by Dauvergne a „Le Temple de la Gloire“ (Les Agrémens). Její první recitálová nahrávka, obsahující árie Henryho Purcella a Marca-Antoina Charpentiera, vyšla u společnosti AgOgique. U společnosti Alpha Classics nedávano vyšla nahrávka s oratoriem a operními áriemi Alessandra Stradelly. Eugénie Lefebvre Eugénie Lefebvre je vítězkou mezinárodní pěvecké soutěže v Corneille za rok 2017 a laureátkou mezinárodní soutěže barokní hudby ve francouzském Froville z roku 2013. Studovala v Centru barokní hudby ve Versailles a na Guildhall School of Music and Drama v Londýně. Její vášnivé zaujetí barokní operou jí otevřelo cestu k účinkování v inscenacích, jako jsou Castor et Pollux J.-Ph. Rameaua, Médée M.-A. Charpentiera, Rameaův Hippolyte et Aricie, Le Bourgeois Gentilhomme J.-B. Lullyho, Les Fêtes Vénitiennes A. Campry, Orfeo ed Euridice Ch. W. Glucka, Mozartův Don Giovanni, Korunovace Poppeina C. Monteverdiho (jako Néron), Charpentierovy opery Les plaisirs de Versailles (jako La Conversation), La Descente d’Orphée aux Enfers (jako Aréthuse) a Actéon (jako Aréthuse), Le Pouvoir de l’Amour P. Royera (jako Imagination a Hersilie) a Lullyho Les Amants Magnifiques (jako Caliste) a Cadmus et Hermione (jako Hymen). Věnuje se také interpretaci duchovního repertoáru a zpívala v provedení Jephté G. Carissimiho, Janových pašijí J. S. Bacha, ale také v Grands Motets Pierra Roberta, Charpentierových motetech Le Reniement de Saint-Pierre či v Caldarově, ale také Bononciniho oratoriu La Maddalena a piedi di Cristo. Koncertně vystupovala s celou řadou předních souborů od Le Concert d’Astrée (Emmanuelle Haïm), přes Les Arts Florissants (William Christie), Les Talens Lyriques (Christoph Rousset), Le Concert de la Loge (Julien Chauvin), Pygmalion (Raphäel Pichon), Ensemble Correspondances (Sébastien Daucé), La Rêveuse (Florence Bolton a Benjamin Perrot), Sagittarius (Michel Laplénie), Les Symphonistes (Olivier Schneebeli), až po Ensemble Sébastien de Brossard (Fabien Armengaud) a Le Poême Harmonique (Vincent Dumestre). Jako sólistka natočila tři CD s mladými talentovanými soubory Le Vertigo, Les Surprises a L’Escadron Volant de la Reine, s nimiž se všemi pravidelně spolupracuje. V současné sezoně debutuje Eugénie Lefebvre v řadě významných rolí, z nichž jmenujme například Didonu v Purcellově opeře Didon and Eneas, Issé ve stejnojmenné opeře André Cardinala Destouchese a také Doris, Olympii a Roxanu v Camprově opeře-baletu L’Europe Galante.
Yüklə 59,8 Kb. Dostları ilə paylaş:
|