Zpracoval: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo průmyslu a obchodu
Oblast klimatu, účinné, využívání zdrojů a surovin
Yüklə 344,34 Kb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- 13.Inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění
12.Oblast klimatu, účinné, využívání zdrojů a surovin
Současná koncentrace CO₂ v atmosféře je o 40 % vyšší, než na počátku průmyslové revoluce. Související změna klimatu by měla značné hospodářské důsledky. Cílem činnosti proto bude vypracování nákladově efektivních a udržitelných opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a zmírňování této změny.
Unie je soběstačná v oblasti stavebních nerostných surovin. V případě jiných surovin, jako například u kovových nerostů, je však situace opačná.
Stále rostoucí spotřeba přírodních zdrojů, zhoršování stavu životního prostředí a úbytek biologické rozmanitosti je třeba zastavit a situaci řešit oddělením růstu od využívání přírodních zdrojů zavedením strukturálních změn ve způsobu jejich užívání.
Podporovat se budou zejména: Systémy pro vyhodnocování a předpovídání podmínek, stavu trendů v oblasti klimatu, přírodních zdrojů včetně surovin, ekosystémů a ekosystémových služeb a posuzování nízkouhlíkových politik. Zavádění pokrokových ICT technologií do systémů pro dálkové pozorování Země.
Aktivity v této oblasti zvýší zapojení Unie do mnohostranných mezinárodních iniciativ jako je například Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Vědeckotechnická spolupráce přispěje k rozvoji technologií na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC). Akce v oblasti výzkumu přispějí ke zlepšení služeb Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES) rozvojem znalostní základny. 13.Inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění
Budou sledovány tyto specifické cíle:
Budou podporovány inovace v širokém slova smyslu, včetně těch iniciovaných politikou, uživateli a trhem. Specifické cíle:
Výzkum podpoří politiky Unie v oblasti vnitřní a vnější bezpečnosti, obranné politiky a příslušná nová ustanovení Lisabonské smlouvy a zajistí počítačovou bezpečnost, důvěru a ochranu soukromí na digitálním jednotném trhu. Specifické cíle:
Koordinace aktivit s Evropskou obrannou agenturou (EDA) a s agenturami Unie jako je FRONTEX, EMSA, Europol. Bude zaveden zvláštní režim, pokud jde o programování a správu, včetně výboru pro monitoring tohoto program v zájmu utajovaných a citlivých informací. Část IV Nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC). Činnost Společného výzkumného střediska je zaměřena na vypracovávání a sledování evropských politik ve všech oblastech a prioritách zvláštního programu Horizont 2020. Vhodnost činností bude záviset na tom, jak budou jednotlivé části programu během projednávání upraveny, a proto bude podrobnější analýza provedena později. Příloha 2 Výkonnostní ukazatele. Jedná se o kritéria hodnocení úspěšnosti jednotlivých částí, cílů a specifických cílů programu Horizont 2020. Dále příloha obsahuje legislativní a finanční výkaz, který obsahuje i očekávané výsledky programu, správní opatření, odhadovaný finanční dopad návrhu.
Prostřednictvím ERC začaly vůbec poprvé činnosti programů pro výzkum v rámci EU probíhat podle zásad nezávislé vědecké správy. Přesto, že ČR není příliš úspěšná v získávání grantů ERC, ČR podporuje navýšení rozpočtu a posílení role ERC v systému konkurenceschopnosti jako jedinou strategii, jež dokáže v delší perspektivě výrazně zlepšit kvality české vědecké produkce. Příklady úspěšných českých účastníků jsou v této chvíli VŠCHT Praha (2007-StG, projekt CHOBOTIX), Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i. (2008-AdG, projekty HORIZOMS a Dipolar Rotor Array). V roce 2010 ČR získala další tři ERC granty – jedná se o projekty CCOSA a ISORI řešené na Univerzitě Karlově a projekt BIOINCMED, v němž je Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. jedním z partnerů. V roce 2011 přibyl projekt OMSPIN řešený na Fyzikálním ústavu AV ČR v.v.i., projekt LONGWOOD řešený na Botanickém ústavu AV ČR,v.v.i. a projekt RESOCEA, který řeší Ústav soudobých dějin AV ČR,v.v.i. jako jeden z partnerů. Stejně jako drtivá většina ostatních členských zemí chce ČR podporovat excelentní vědce, kteří své kvality prokázali v mezinárodní soutěži ER a využívat výsledků peer-review hodnocení prováděného ERC také pro podporu excelence v národním měřítku. Proto byl navržen a vládou schválen program ERC - CZ. Účelem tohoto programu je podpořit projekty českých výzkumných pracovníků, kteří uspěli v hodnocení prováděném odbornými panely ERC, ale jejich projekty nemohly být realizovány z důvodů nedostatku finančních prostředků EK. Výzkumný projekt podporovaný tímto programem musí být realizován na území ČR. ČR se bude také snažit, aby co nejvíce jejích špičkových vědců bylo součástí procesu hodnocení projektů ERC, ať už jako členové odborných panelů či jako recenzenti projektů, aby tak mohlo být přeneseno know-how z prostředí financování špičkového evropského výzkumu. Budoucí a vznikající technologie (FET – Future and Emerging technologies) Činnosti v oblasti FET jsou do značné míry pokračováním některých témat 7. RP - například tématu Nanovědy, materiály a nové technologie (Nanosciences, Nanotechnologies, Materials and New Production Technologies, dále NMP), s tím, že technologie blíže trhu jsou nyní zahrnuty do Části II programu Horizont 2020. Posoudit možnosti účasti ČR v těchto činnostech je velmi těžké, neboť se jedná o velmi širokou škálu oborů. Ve FET Open, tj. v oblasti bez specifikace tématu byl úspěšně hodnocen pouze jediný český projekt (Univerzita Palackého v Olomouci). V tematicky orientovaných výzvách v oblasti FET je účast českých týmů velmi nízká a úspěšnost nulová. Je potřeba hledat dokonalejší systém intenzívnější komunikace s adepty na úspěšné aplikace výzev a další možnosti podpory přípravy konkrétních subjektů pro takovou spolupráci. Akce Marie Curie Mobilita a profesní růst vědeckých pracovníků je v návrhu programu Horizont 2020 součástí péče o lidské zdroje. MŠMT vypracovalo Akční plán rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji, který by měl vymezit hlavní cíle v této oblasti do budoucna. Lidské zdroje jsou však již nyní součástí Národní politiky VaV a promítají se do některých nástrojů a programů.Aktivityx programu Horizont 2020 budou doplňovat aktivity na národní úrovni. ČR se v 7. RP nejčastěji účastnila ve školících sítích, koordinačních a podpůrných akcích (noc vědců, konference, semináře, studie a analýzy aj. aktivity) a v reintegračních grantech. Jsou však akce, které využívá ČR méně, než ostatní země EU. Jedná se o výzkumné pobyty v ČR pro výzkumné pracovníky ze třetích zemí, pobyty českých výzkumných pracovníků ve třetích zemích s návratovou fází v ČR a Evropské vědecko-výzkumné pobyty, kdy do ČR přijíždějí výzkumníci z jiné evropské země. Velmi málo se do 7. RP v oblasti lidských zdrojů zapojuje průmyslová sféra. Jak již bylo výše zmíněno, nové členské státy mají mizivou účast soukromých podniků – v ČR se jedná pouze o 4% všech účastí. ČR má také pouze dva projekty COFUND (Kofinancování regionálních, národních a mezinárodních programů). V tomto ohledu bude zkušenost Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu (příjemce obou grantů) jistě cenná a možná motivující i pro další subjekty ať již na regionální či národní úrovni. ČR bude prosazovat uchování robustního rozpočtu pro tyto činnosti. Výzkumné infrastruktury Výzkumné infrastruktury jsou chápany jako zařízení nebo systémy, které poskytují základní služby pro výzkumné pracovníky v základním i aplikovaném výzkumu. Výzkumné infrastruktury mohou být umístěny na jednom místě, mohou tvořit distribuovanou infrastrukturu (hlavně v biologických a lékařských vědách) nebo mít virtuální charakter (elektronické služby). ČR považuje investice do velkých výzkumných infrastruktur za základní podmínku provádění excelentního výzkumu a současně zdůrazňuje vliv těchto zařízení na transfer znalostí i jejich dopad na socioekonomický rozvoj okolního regionu. Tento specifický cíl programu Horizont 2020 je nutno posuzovat z hlediska synergie s využitím strukturálních fondů, kdy v ČR je z OP VaVpI konstruováno několik významných ESFRI infrastruktur, povětšino, s výjimkou projektu EL, národních uzlů distribuovaných celoevropských infrastruktur výzkumu (např. ELI, EATRIS, INSTRUCT, INFRAFRONTIER, PRACE, EGI). Tento fakt se zobrazil také v účasti českých týmů v 7.RP, kdy úspěšnost návrhů projektů s českými týmy se blíží 50 %. Jedná se o prioritu, ve které je ČR velmi úspěšná (úspěšnější jsme pouze v programech Euratomu). Nejúspěšnějším českým účastníkem je sdružení CESNET, následovaný Fyzikálním ústavem AV ČR, v.v.i. a Ústavem jaderné fyziky AV ČR, v.v.i.. Návrh aktivit programu Horizont 2020 v tomto specifickém cíli považuje ČR za velmi dobrý, protože pružně reaguje na potřeby nově vznikajících infrastruktur výzkumu. Vítáme zařazení činnosti posílení lidského kapitálu výzkumných infrastruktur, což byla jedna z priorit ČR při konzultacích EK o budoucí podobě programu Horizont 2020. ČR bude prosazovat silný rozpočet pro tento specifický cíl, neboť poměrně velkou část provozních nákladů nově vznikajících zařízení budovaných z OP VaVpI by měly organizace získávat z evropských projektů. Část II Vedoucí postavení v průmyslu Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích Informační a komunikační technologie (Information and communication technologies – dále jen ICT) Informační a komunikační technologie mají pro budoucnost Evropy zásadní význam. Polovina případů zvýšení hospodářské produktivity je vysvětlována vlivem ICT na produkty, služby a obchodní procesy. Nejúspěšnějšími výzkumnými organizacemi v 7.RP byly ČVUT Praha, UK Praha, VUT Brno, Masarykova Univerzita Brno a Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i.. Nejúspěšnějšími podniky v 7. RP byly Honeywell s.r.o., Sun Microsystems Czech s.r.o., IDS Scheer ČR s.r.o. Ixtent s.r.o., Cross Czech a.s., Anect a.s., CEDO s.r.o., Národní knihovna. Vliv na schopnost zapojení českých subjektů do tohoto specifického cíle programu Horizont 2020 bude ovlivněna vznikem nových center budovaných z OP VaVpI. Za všechny je třeba jmenovat superpočítačové centrum budované v Ostravě IT4I (obsahuje národní uzel PRACE), posílení a budování gridové infrastruktury na síti CESNET (zapojeno do European Grid Initiative - EGI) a budování centra CERIT v rámci Masarykovy univerzity v Brně. Úroveň znalostí i zapojení podniků do ICT je poměrně dobrá a lze předvídat dobrou účast i v budoucím programovacím období. Nanotechnologie a Pokročilé materiály (NPM) V 7. RP patří tato priorita mezi účastnicky nejsilnější co do počtu, i z hlediska celkového objemu kontrahovaných financí. Mezi úspěšné účastníky patří tradičně VŠCHT, jmenovitě Ústav analytické chemie a Ústav chemického inženýrství. ČVUT se prosazuje zejména ve spojení kybernetiky a řízení výrobních procesů. Mezi další aktéry patří VUT Liberec či Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i.. Ve zmíněné oblasti výroby nanočástic oxidů a směsných oxidů v ČR také výrazněji působí Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i.. V různých oblastech zkoumání se také etablují české firmy nebo soukromé výzkumné ústavy, které se transformovaly z původních státních výzkumných ústavů. Vůbec nejvyšší částku se podařilo získat společnosti TESCAN, zabývající se přístrojovou technikou, a to konkrétně rastrovacími elektronovými mikroskopy. Dalšími úspěšnými jak účastníky jsou Inotex (pův. Státní výzkumný ústav zušlechťování textilií) a SVÚM (pův. Státní výzkumný ústav materiálů). V oboru fotovoltaiky si ČR udržuje ve výzkumu a výrobě solárních článků přední pozici díky společnosti Solartec, s.r.o., v ČR se pak ještě tímto výzkumem zabývá Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v.v.i., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. a Západočeská univerzita v Plzni. Ve výzkumu spojeném s medicínoupak firma Exbio, jejichž doménou jsou sensory (biosensory, přístroje pro imunohematologii). S medicínou souvisí výzkum v oblasti biomedicínských materiálů firmy Bio Device. Mezi úspěšné účastníky patří Piezoceram (piezokeramika). V oblasti NMP působí řada evropských technologických platforem, které také připravují výhledové dokumenty, které mohou do budoucna výrazně ovlivnit přípravu výzev. ČR zintenzivní komunikaci se zástupci těchto platforem za ČR při přípravě textu a následně výzev vztahujících se k této specifické prioritě. Biotechnologie Výzkum ve prospěch biotechnologií byl v 7. RP podporován jako první pilíř priority „Zdraví“ a dále jako jedna z aktivit priority „Životní prostředí včetně zdravé výživy, zemědělství“. V Horizontu 2020 jsou biotechnologie specifickým cílem Části II, ale jsou také obsahem plnění specifického cíle Části III, a to Zajišťování potravin, udržitelné zemědělství, mořský a námořní výzkum a biohospodářství. V 7. RP, v prvním pilíři priority Zdraví (biotechnologie, generické nástroje a technologie pro lidské zdraví) se uplatnily české týmy v několika projektech z následujících institucí Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), Státní zdravotní ústav v Praze, Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i., 2. LF UK v Praze, LF UK v Hradci Králové. Celkově lze říci, že účast ČR v prvním pilíři Zdraví, kde byly řešeny biotechnologie ve prospěch zdraví, a lékařských věd byla nízká a žádný průmyslový podnik se neúčastnil. Úspěšnost ČR ve specifické prioritě biotechnologií bude záviset na vzniku partnerství mezi akademickým a průmyslovým sektorem. Pokročilá výroba a zpracování Vzhledem ke značnému deficitu některých nerostných surovin pro průmyslovou výrobu v ČR, přistoupilo MPO ke zpracování návrhu Politiky druhotných surovin, která bude předložena do vlády do 30.6.2012. Z provedené analýzy, která byla podkladem pro přípravu tohoto strategického dokumentu, je zřejmé, že zejména barevné kovy a kritické suroviny (vzácné kovy, lanthanoidy apod. nezbytné pro výrobu elektrických a elektronických zařízení) jsou v současné době dováženy nejen do ČR ale i do ostatních států EU. Situace na světovém trhu s těmito komoditami je nestabilní a je tedy nezbytné pokrýt část potřeby těchto surovin vlastními zdroji. Do ČR i EU se dováží z třetích zemí převážná část zařízení, která tyto suroviny obsahuje. Z tohoto důvodu navrhujeme doplnit do této části další bod v následujícím znění:
Vesmír Hlavní osou FP7 Vesmír je program GMES, který po Galileu tvoří druhý pilíř Evropské kosmické politiky a jeho cílem je podpora rozvoje kapacit monitorování Země Evropské unie. GMES již v roce 2014 bude v operační fázi. Druhou osou FP7 Vesmír je podpora vlastního kosmického výzkumu EU v řadě oblastí např. nové transportní technologie, astronomický výzkum, efektivnější využívání dat, problematika kosmického smetí apod. V projektech byly úspěšné jak vysoké školy jako např. ČVUT, UK Praha, tak Astronomický ústav AV ČR,v.v.i., ale i podniky jako např. Kybertec, CAN SUPERCONDUCTORS, s.r.o. nebo GISAT. Česká republika ve své pozici k prioritám nového programovacího období prosazovala téměř identické priority a témata, jaké jsou obsaženy v návrhu nového programu. Dá se tedy předpokládat silná účast českých týmů. Přístup k rizikovému financování Oba navrhované nástroje patří mezi skupinu nástrojů finančního inženýrství, které je založeno na návratnosti prostředků investovaných do projektu. V současném programovacím období jsou finanční nástroje pro podporu MSP poskytovány v rámci podprogramu Podnikání a inovace (EIP) Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), a to v případě dluhového i kapitálového nástroje (SMEG a GIF). Co se týče záruk, existují v ČR zkušenosti s tímto nástrojem v případě národních prostředků a strukturálních fondů. V případě rizikového kapitálu nejsou dosud pokryty dostatečně zárodečná a počáteční fáze podnikání. Lze tedy očekávat pozitivní ohlasy ze strany podnikatelů (potenciálních příjemců). Vzhledem k současné obchodní politice finančních institucí v ČR však nejsou finanční nástroje programu CIP poskytovány, využití finančních nástrojů programu Horizont 2020 tedy nelze nyní předvídat. Nástroj pro rizikové financování zavedený v 7. RP, tzv. RSFF – Risk sharing finance facility, nebyl českými subjekty využíván. Nový nástroj je více nasměrován na podnikatelskou sféru a dá se očekávat jeho lepší využití. Inovace v MSP Jedním z cílů 7. RP, ale i předchozích rámcových programů, bylo co nejvíce usnadnit přístup malých a středních podniků (MSP) k výsledkům výzkumu a vývoje (VaV), a to nejen podnikům s určitou výzkumnou kapacitou, ale i firmám s minimálním, nebo žádným výzkumným zázemím. Pro tyto firmy bylo navrženo schéma, kde firmy výzkum zadávají za výhodných podmínek kompetentním výzkumným pracovištím. Nejdůležitějším typem projektu jsou projekty „Výzkum pro MSP“. Jedná se o schéma, kde skupina několika MSP výrobního charakteru z několika evropských zemí zadá výzkumný záměr k řešení skupině výzkumných organizací. Navržené řešení MSP otestují a využijí v praxi. Druhým významným schématem je „Výzkum pro asociace MSP“. Toto schéma je obdobné Výzkumu pro MSP, v tomto případě místo individuálních MSP jsou zadavateli úkolů k řešení asociace nebo svazy. Program EUROSTARS (schéma EUREKA) je určen zejména pro MSP, které se zabývají VaV. EK přispívá do programu určitým podílem, jehož relativní výše se snižuje s růstem fondu, který souvisí s rozšiřování členských zemí zapojených v programu. ČR byla u zrodu programu, který byl odsouhlasen v době českého předsednictví programu EUREKA. České subjekty s úspěšně zapojují do programu EUROSTARS i EUREKA. 14.Hlavním cílem probíhajícího programu CIP je podpora inovativních malých a středních podniků, jejich rozvoje a konkurenceschopnosti. Tři pilíře programu se zabývají - Podnikáním a inovacemi (EIP), Podporou politiky informačních a komunikačních technologií (PSP ICT), Inteligentní energií – Evropa (IEE). V současné prioritě Inovace v MSP budou využity zkušenosti s podporou MSP v oblasti VaVai pomocí rámcových programů. Navázání na dobré zkušenosti a zahrnutí MSP do všech aktivit napříč programem Horizont 2020 v kombinaci se zjednodušením pravidel přístupu pro MSP by mělo vést k navýšení účasti MSP v programu Horizont 2020 oproti 7. RP.Část III Společenské výzvy Zdraví demografická změna a dobré životní podmínky. Priorita Zdraví je v 7. RP strukturována do tří pilířů (1. Biotechnologie, genetické nástroje a technologie pro lidské zdraví; 2. Translační výzkum pro lidské zdraví; 3. Optimalizace poskytování zdravotní péče občanům) a zastřešující blok s tématy, které nelze jednoznačně do pilířů zařadit nebo je v různých aspektech přesahují a zastřešují. Z českých účastníků projektů výrazným počtem účastí vyniká 1., 2., ale 3. LF UK Praha a Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.. Tradičními účastníky jsou také Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), Státní zdravotní ústav v Praze, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i, Fakultní nemocnice v Plzni (UK v Plzni), Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. a MU Brno. Priority v oblasti „Zdraví“ ČR pro nástupce 7. RP byly do značné míry strukturovány tematicky. Výzkum se měl týkat například chronických onemocnění dětského věku, personalizované medicíny se zaměřením na dětský věk a seniory, neurověd, metabolického syndromu a obezity, kardiologie, traumatologie a výzkumu kmenových buněk a možnosti jejich klinického využití. V kontrastu k tomu byly české priority v tématu stárnutí populace formulovány téměř v souladu s navrhovanými tématy programu Horizont 2020 v této oblasti. V nástupci 7.RP měla být upřednostněna gerontologie (výzkum stáří a stárnutí) a demografický výzkum. Jako nezbytný byl definován výzkum v těchto oblastech: výzkum prevence, výzkum nemocí a jejich léčení, výzkum péče o stárnoucí populaci, výzkum zdravotnického systému a výzkum nových technologií. Proto se dá očekávat silná účast českých týmů v oblasti stárnutí evropské populace. U specifické priority Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky, je návrh témat zaměřen na aktivní zapojení člověka do procesu léčby a do procesu péče o sebe sama. Nejedná se tak silně o výzkum nemocí a jejich léčení, jako spíše o nastavení systému, který nemocem předchází a pomáhá klientům/pacientům déle žít aktivní život. Jedná se o poměrně nový přístup a odhadnout schopnost českých týmů k zapojení do těchto projektů je těžší. Zajišťování potravin, udržitelné zemědělství, mořský a námořní výzkum a biohospodářství 15.Do 7. RP EU je začleněna tematická oblast Zemědělství, potraviny a biotechnologie (BIO). ČR se dařilo propojit se s úspěšnými evropskými týmy především v tématech spadajících do oblasti Zpracování potravin a (bio)technologie a Kvalita a bezpečnost potravin. Intenzivní účast má ČR také v oblasti Společensko-ekonomický výzkum a podpora politik. Velmi úspěšným je tradičně Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Stávající kapacity pro výzkum v oblasti bio-věd budou významně posíleny novými projekty financovanými ze strukturálních fondů (ADMIREVET, případně CEITEC). Velký význam pro zapojení do této priority bude mít fakt, že již existuje mnoho subjektů zapojených do Evropských technologických platforem (ETP), které jsou v mnoha případech zrcadleny do národního prostředí. Jedná se například o Českou technologickou platformu lesního hospodářství, jejíž napojení na evropskou platformu zajišťuje společnost Wood & Paper a.s. a Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. V případě ETP Global Animal Health je českým zástupcem v evropské platformě Czech and Slovak Association of Veterinary Pharmaceutical Companies. V případě ETP Sustainable Chemistry v České republice existuje analogická národní technologická platforma SusChem koordinovaná Svazem chemického průmyslu, který je členem ETP. Potravinářská komora ČR je jedním ze zakládajících členů ETP Food for Life. V případě ETP Biofuels na národní úrovni existuje Technologická platforma pro užití biosložek v dopravě a chemickém průmyslu, koordinovaná Svazem chemického průmyslu ČR. Obecně se dá říci, že kapacita výzkumu a vývoje v této prioritě je diversifikovaná mezi veřejné, soukromé výzkumné organizace i podniky, což vytváří dobrý předpoklad i pro zapojení do aktivit v příštím programovacím období.Bezpečná, čistá a účinná energie Do 7. rámcového programu EU je začleněna tematická oblast Energie (Energy). Účast týmů z ČR je v tématu Energie velmi nízká a dá se srovnat s účastí rumunských týmů. Jedním z důvodů tohoto stavu je fakt, že česká energetika je založená na využití tradičních zdrojů energie s orientací na jadernou energetiku. Česká účast v programu Euratom jak ve fúzní, tak štěpné části je toho dokladem. Určitou změnu v přístupu by mohla znamenat výstavba nových center a infrastruktur výzkumu ze strukturálních fondů. Mezi ty, které ovlivní směr a kvalitu výzkumu a vývoje v energetice v ČR patří například projekty: UCEEB – Univerzitní centrum energeticky efektivních budov v Kladně (ČVUT), ENET – Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie, Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin, Inovace pro efektivitu a životní prostředí (všechny VŠB – TU Ostrava), Udržitelná energetika (CV Řež), Regionální inovační centrum elektrotechniky – RICE (Západočeská univerzita v Plzni) a Centrum výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie ( VUT Brno). V rámci programu CIP jsou v současném programovacím období v podprogramu Inteligentní energie pro Evropu (IEE) podporovány projekty především se zaměřením na zvýšení dostupnosti nových technologií a vytváření vhodných tržních podmínek k jejich tržnímu využití, obnovitelných zdrojů, účinného využívání energetických zdrojů v oblasti dopravy, osvětovou činnost atd. V období 2007-2010 se zúčastnily české subjekty 52 projektů; české subjekty 3 projekty přímo koordinovaly. Z tohoto hlediska lze čekat v této části programu Horizont 2020 ze strany českých subjektů zájem. Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava Priorita Doprava v 7. RP zahrnuje i letectví. Nejvíce projektů s českou účastí spadá do oblasti povrchové dopravy, a to převážně do zajišťování udržitelné městské mobility – testování inovativních strategií pro čistou městskou přepravu. Do jednotlivých projektů se zapojila statutární města Ústí nad Labem a Brno a Dopravní podnik města Brna. Druhou tematickou oblastí povrchové dopravy s velkou účastí ČR je ekologizace povrchové dopravy. Největší účast mělo ČVUT s projekty týkajícími se pohonů vozidel – účinnosti motorů či snižování zplodin. České subjekty se podílejí i na projektu Clean Europe Rail – Diesel týkajícím se mj. vývoje dieselových i hybridních motorů a pohonů (České dráhy, TEDOM). V oblasti povrchové dopravy se účastní také společnost AŽD Praha, která se podílí na projektu evropského integrovaného signalizačního systému. Mezi další subjekty podílející se na projektech oblasti povrchové dopravy patří CDV, ZČU v Plzni, PBS Turbo, Jacobs Consultancy, Mittal Steel Ostrava či Univerzita Pardubice. V oblasti letecké dopravy a aeronautiky se české subjekty zúčastnily projektů na zajišťování přepravních požadavků a bezpečnosti zákazníků (VUT Brno a UNIS). Nejobjemnější česká účast je společnost Honeywell (výzkum budoucí letecké dopravy). Mezi další úspěšné účastníky patří ČVUT Praha, Evektor, Letov letecká výroba, Univerzita T. Bati ve Zlíně a VZLÚa.s., který uspěl dokonce ve třech projektech6. Vzhledem k velké úspěšnosti českých týmů v prioritě inteligentní dopravy a propojenosti na příslušný průmysl se dá očekávat vysoká účast českých týmů i v budoucím programovacím období. Oblast klimatu, účinné využívání zdrojů a surovin 16.V 7. RP je výzkum v oblasti životního prostředí samostatnou tematickou prioritou s názvem Životní prostředí (včetně změny klimatu). Výzkum je zaměřen na udržitelný management přírodního i antropogenního prostředí a jejich zdrojů. Oblast Environmentálních technologií – konkrétně technologie související s úpravou vod, půdy, zastavěným prostředím a ochranou stavu kulturního dědictví je pro české subjekty zatím nejatraktivnější a také nejúspěšnější – jak co do počtu projektů tak i do objemu požadovaného příspěvku EK. Druhou velmi silnou oblastí s českou účastí je management přírodních zdrojů. Nejúspěšnější týmy jsou z UK Praha, České geologické služby, ČVUT a Masarykovy univerzity. České týmy posílené o kapacity výzkumu, které vznikají ze strukturálních fondů (jeden příklad za všechny - CzechGlobe – Centrum pro studium dopadů globální změny klimatu, Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR, v.v.i.) budou schopny vstupovat do projektů v nově navrhovaných tematických oblastech.V rámci programu CIP jsou v současném období v podprogramu Podnikání a inovace (EIP) podporovány eko-inovace (pilotní a tržní replikace, zlepšování inovačních politik atd.). Dosud bylo českými realizováno nebo právě probíhá 5 projektů. Vzhledem k postupnému nárůstu účasti českých subjektů lze očekávat i do budoucna jejich zájem v rámci podobné priority. Vzhledem ke kritickému nedostatku některých energetických a neenergetických surovin v ČR i EU navrhujeme doplnit do bodu Zajištění udržitelných dodávek neenergetických nezemědělských surovin následující text:
Inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění V předešlém programovacím období byly inovace podporovány jak v některých tématech specifických programů 7. RP (hlavně vesmír, letectví, doprava, zemědělství, biotechnologie, energetika, inovace byly velmi často výsledkem výzkumu prováděného MSP nebo ve prospěch MSP), tak v Rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP). CIP je rozdělen do tří podprogramů – podnikání a inovace, podpora politiky informačních a komunikačních technologií ICT PSP a inteligentní energie – Evropa. Cílem bezpečnostního výzkumu v 7. RP je v souladu s pojetím European Security Research Advisory Board – ESRAB a návazně i European Security Research and Innovation Forum – ESRIF, identifikace, prevence, příprava a ochrana proti nezákonným jednáním nebo jednáním úmyslně poškozujícím evropské společenství, lidské bytosti, organizace nebo struktury, hmotné i nehmotné statky a infrastruktury včetně zmírnění důsledků a operační kontinuity po takovém jednání (také aplikovatelné v případě přirozených nebo průmyslových pohrom).7 K nejaktivnějším organizacím z hlediska projektů podaných v rámci výzev v tématu Bezpečnost 7. RP patří především Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, T-Soft, ČVUT v Praze, Univerzita Karlova v Praze, Honeywell, VŠB-TU Ostrava, VUT Brno, Univerzita obrany a Masarykova univerzita v Brně. Z hlediska finanční účasti českých organizací v projektech Rámcových programů patří k nejúspěšnějším (nad 300 tis. EUR rozpočtu) firmy Intergraph ČR, Newstin, HSF a dále Masarykova univerzita Brno, Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany a Vysoká škola báňská - TU Ostrava. České týmy jsou v oblasti bezpečnostního výzkumu aktivní, mají vyjasněné priority, které vytvářejí platformu pro silnou participaci v této prioritě. Téma inkluzívní společnosti bylo v 7. RP řešeno v rámci tématu výzkumný potenciál a regiony znalostí. Vytváření partnerství mezi regiony a inteligentní specializace regionů je v novém programu řešena ve specifické prioritě „Společnost podporující začlenění“. Zbytek aktivit by měly členské státy začlenit do nových operačních programů budoucího programovacího období kohezní politiky. Vzhledem ke kritickému nedostatku některých energetických i neenergetických surovin v ČR i EU navrhujeme doplnit další opatření u bodu Bezpečné společnosti, které zní: „Zajištění energetické a surovinové bezpečnosti“ Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) 1) Popis problematiky Během konzultací EK s experty a členskými státy vyvstal požadavek výrazného zjednodušení pravidel přístupu k nástupci 7. RP. Tento požadavek byl v novém návrhu do značné míry uskutečněn. Proto se pravidla budou vztahovat na všechny složky programu „Horizont 2020“, včetně iniciativ podle článků 185 a 187 Smlouvy o fungování Evropské unie, akcí v současnosti spadajících do působnosti Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, jakož i činností Evropského inovačního a technologického institutu. Nezbytná pružnost odpovídající různé povaze akcí v oblasti výzkumu a inovací je zajištěna pomocí vhodných odchylek a tím, že je umožněno konkrétní podrobnosti účasti stanovit v pracovních programech. Dalším požadavkem, který byl v návrhu zohledněn byla změna přístupu k příjemcům podpory založená více na důvěře ve vyváženém vztahu k riziku chyby. Pravidla jsou ustanovena pro účast na nepřímých akcích a pro šíření jejich výsledků. Užitečné informace (výsledky výzev, výše dotace) jsou zpřístupňovány na vyžádání orgánům a institucím Unie, kterémukoli členskému státu nebo přidružené zemi.8 Financování je udělováno zejména formou grantů, cen, zadávání zakázek a finančních nástrojů. Programu se může zůčastnit kterýkoli subjekt, bez ohledu na místo svého působení s tím, že výjimky budou určeny v pracovních programech. Minimální podmínky účasti: a) akce se musí účastnit alespoň tři právní subjekty; b) každý z těchto tří subjektů musí mít sídlo v členském státě nebo přidružené zemi; c) žádné dva z těchto tří subjektů nesmí mít sídlo ve stejném členském státě nebo přidružené zemi; d) všechny tři právní subjekty jsou vzájemně nezávislé. Odlišné podmínky platí pro Evropskou výzkumnou radu a v některých aktivitách MSP (možná účast jednoho subjektu) apod. Pro financování je způsobilý jakýkoli právní subjekt se sídlem v členském státě nebo přidružené zemi nebo zřízený podle práva Unie; jakákoli mezinárodní organizace evropského zájmu; jakýkoli právní subjekt se sídlem ve třetí zemi uvedené v pracovním programu. Předložené návrhy se hodnotí, s výjimkou Evropské výzkumné rady, kde se hodnotí pouze excelence, na základě těchto kritérií pro udělení: a) excelence; b) dopad; c) kvalita a účinnost provádění. Komise nebo příslušný financující orgán s účastníky uzavře grantovou dohodu, ve vhodných případech místo uzavření grantových dohod přijme rozhodnutí o grantu. Grantová dohoda je závazným dokumentem, který je nutno dodržovat po celou dobu trvání projektu. Akce vymezené v grantové dohodě jsou prováděny konsorciem, které ze svého středu vybere koordinátora, který je jmenován v grantové dohodě. Všechny činnosti financované v rámci jedné akce podléhají jednotné sazbě náhrad způsobilých nákladů. Maximální sazbu stanoví pracovní program nebo pracovní plán. Financování projektu může dosáhnout až 100 %. Ze 70 % jsou financovány především aktivity demonstrační, vývoj prototypů a tržní replikace. Také aktivity spolufinancování jsou podporovány ze 70 %. Nepřímé způsobilé náklady se stanoví za použití paušální sazby ve výši 20 % celkových přímých způsobilých nákladů s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky a nákladů na zdroje poskytnuté třetími stranami, které se nevyužívají v prostorách příjemce, jakož i finanční podpory třetím stranám. Nepřímé náklady se také mohou vykazovat formou paušální částky nebo sazeb jednotkových nákladů, pokud je tak uvedeno v pracovním programu. Důkazy o skutečně odpracovaných hodinách předloží účastník, obvykle prostřednictvím systému zaznamenávání času. U osob pracujících výlučně na dané akci se zaznamenávání času nevyžaduje. Vlastníci malých a středních podniků, kteří nedostávají plat a jiné fyzické osoby, které nedostávají plat, mohou účtovat osobní náklady na základě sazeb jednotkových nákladů. Financování z prostředků Unie může mít dále formu cen, podobu zadávání zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání zakázek na inovativní řešení. Komise a případně financující orgány mohou jmenovat nezávislé odborníky, aby například ohodnotili návrhy, pomáhali EK s monitorováním akcí nebo tvorbou politik. Hlava III dokumentu podrobně upravuje pravidla vlastnictví a šíření výsledků. Výsledky vlastní účastník, který je vytvořil. V grantové dohodě mohou být stanoveny další povinnosti týkající se využití a šíření výsledků. Všechny tyto další povinnosti musí být uvedeny v pracovním programu nebo pracovním plánu. V případě nástroje pro MSP a grantů financujících orgánů, které jsou zaměřeny na MSP, může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení zejména o vlastnictví, přístupových právech, využívání a šíření. 2) Pozice ČR: Pravidla účasti budou, obdobně jako další části „balíčku“ programu Horizont 2020 podrobně projednávány v příslušných formacích EU, avšak předběžně lze konstatovat: Článek 22 – financování akce (Funding of the action) Bude aplikována jedna procentní sazba (= jednotná sazba na výpočet výše grantu) na celkové uznatelné náklady projektu, bez ohledu na rozdělení aktivit v rámci projektu. Maximální sazba bude definována v příslušném pracovním programu (Work programme). Není explicitně uvedeno, zda bude stejná sazba pro všechny typy subjektů (akademie, průmysl). Bude nutné pečlivě projednávat sazby v pracovních programech. Toto by se nemělo určovat v pracovních programech, ale mělo by být součástí pravidel přístupu. Upozorňujeme, že jedna procentní sazba může přinést celou řadu problémů. Například není jasné, jak může ČR ovlivnit jednání o výběru procentní sazby u projektů, kterých se budou účastnit české týmy. Dále konstatujeme, že v každém kolaborativním projektu jsou nejméně dva typy aktivit: výzkumné aktivity a koordinace a řízení projektu. Není pak jasné, zda by koordinační aktivity měly mít v různých projektech různou sazbu, která bude specifická právě pro ten který projekt. Dosud byla koordinační aktivita hrazena ze 100 %, možné snížení sazby na koordinaci zvyšuje nebezpečí, že poklesne zájem profesionálních koordinačních institucí ujmout se řízení rozsáhlých projektů, v nichž spolupracuje mnoho různých národních týmů. Článek 23 – uznatelnost nákladů (Eligibility of costs) Uznatelné náklady budou definovány ve Finančním nařízení, ve výčtu neuznatelných nákladů není zahrnuta DPH (propojení na Finanční nařízení, které stanoví, zda pro konkrétní subjekt bude DPH uznatelným nákladem projektu či nikoliv). O tom, zda DPH má, či nemá být uznatelným nákladem jsou vedeny dlouhé diskuse. ČR, vzhledem k výjimce (§ 81 zákona 235/2004 Sb.), kterou mají projekty rámcových programů (vracení DPH po potvrzení, že se jedná o výzkumný evropský projekt) se přiklání spíše k tomu, aby DPH nebylo uznatelným nákladem. Pokud by totiž velké země uplatnily nárok na hrazení DPH z rozpočtu RP došlo by k výraznému snížení prostředků na výzkumné a inovační aktivity. Je však nesporné, že pokud by DPH bylo uznatelným nákladem, řešitelům by se nepochybně snížila administrativní zátěž. Článek 25 – Produktivní hodiny (Annual productive hours) Pokud bude zaměstnanec pracovat pouze na projektu, nebude vyžadován timesheet, bude stačit čestné prohlášení o této skutečnosti. Grantová dohoda specifikuje minimální požadavky na systém zaznamenávání odpracované doby a stejně tak metodu výpočtu nebo konkrétní počet produktivních hodin. A ten bude následně rozhodující pro určení hodinové sazby. ČR tedy podporuje fixaci počtu produktivních hodin, které vyloučí nejasnosti, na něž doposud upozorňovaly finanční kontroly. Je nutné vzít v úvahu, že na vysokých školách se účast na projektech týká především akademických pracovníků, kteří ale nikdy nepracují jen na projektu, ale minimálně ještě učí, tzn., že budou muset dodržet specifikace na minimální požadavky na systém zaznamenávání odpracované doby a výpočtu produktivních hodin určené grantovou dohodou. Bylo by proto žádoucí, aby jednotlivé grantové dohody neměly stanoveny zásadně odlišné požadavky, aby tedy byly stanoveny alespoň rámcové společné zásady. Klíčové pro zjednodušení v této oblasti bude ustanovení v grantové dohodě, což představuje velké zjednodušení, což ČR vítá. Článek 27 – Jednotkové náklady (Scale of unit costs) Volba jednotkových nákladů bude na rozhodnutí příjemce, týká se osobních nákladů. To usnadní přístup pro MSP, což považujeme za výrazné zlepšení. Článek 28 – Certifikát o finančních výkazech (Certificate on financial statement) Certifikát o finančních výkazech bude vyžadován pokaždé, když účastník dosáhne v průběhu nebo na konci projektu požadované částky 325 tis. €. To představuje častější povinnost pro audit než v FP7 a na to bude třeba v procesu projednávání upozornit. Některé české instituce by uvítaly, aby mohly mít přístup k informacím o počtu podaných žádostí a úspěšnosti jejich žadatelů s ohledem na opatření, která budou zavádět ve prospěch své vyšší úspěšnosti v programu Horizont 2020. Pravidla týkající se ochrany a nakládání s duševním vlastnictvím uvedená v návrhu jsou poměrně jednoduchá a logická a jejich naplňování by samo o sobě nemělo představovat pro účastníky větší problém. Návrh nařízení Rady o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014–2018), který doplňuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace 1) Popis problematiky Program Euratom pro výzkum a odbornou přípravu je zřízen na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2018 (dále jen „program Euratom“) a stanoví pravidla pro účast v tomto programu. Program je ustanoven podle Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, článku 7 této smlouvy. Obecným cílem programu Euratom je zlepšit jadernou bezpečnost, jaderné zabezpečení a radiační ochranu a současně přispět k dlouhodobé dekarbonizaci energetického systému bezpečným, efektivním a zabezpečeným způsobem. Nepřímé akce programu Euratomu mají tyto specifické cíle: a) podpořit bezpečný provoz jaderných systémů; b) přispět k vývoji řešení pro nakládání s konečným jaderným odpadem; c) podporovat rozvoj a udržování kompetencí v oblasti jaderné energie na úrovni Unie; d) podpořit rozvoj radiační ochrany; e) přejít k demonstraci proveditelnosti jaderné syntézy jako zdroje energie prostřednictvím využití stávajících a budoucích zařízení pro jadernou syntézu; f) položit základy pro budoucí elektrárny založené na jaderné syntéze prostřednictvím vývoje materiálů, technologií a koncepčního návrhu; g) podpořit inovace a průmyslovou konkurenceschopnost; h) zajistit dostupnost a využívání výzkumných infrastruktur celoevropského významu. Přímé akce programu Euratomu mají tyto specifické cíle: a) zlepšit jadernou bezpečnost, včetně bezpečnosti paliva a reaktorů, nakládání s odpadem a vyřazování z provozu a připravenosti na mimořádné události; b) zlepšit jaderné zabezpečení, včetně jaderných záruk, nešíření jaderných zbraní, boje proti nedovolenému obchodování a jaderné forenzní vědy; c) zvýšit excelenci vědecké základny pro normalizaci v jaderné oblasti; d) podpořit řízení znalostí, vzdělávání a odbornou přípravu; e) podpořit politiku Unie na poli jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení a vyvíjející se právní předpisy Unie v této oblasti. Finanční krytí pro provedení programu Euratomu činí 1 788,889 milionů EUR. Tato částka se rozdělí takto: a) nepřímé akce pro program výzkumu a vývoje jaderné syntézy 709,713 milionů EUR; b) nepřímé akce pro jaderné štěpení, bezpečnost a radiační ochranu 354,857 milionů EUR; c) přímé akce Společného výzkumného střediska 724,319 milionů EUR. Účast jakéhokoli právního subjektu na nepřímých akcích prováděných v rámci programu Euratomu se řídí pravidly stanovenými v nařízení (EU) č. XX/2012 [pravidla pro účast a šíření výsledků] viz výše. Oproti tomuto nařízení existují odchylky, které se vztahují k bezpečnostním aspektům. Komise přijme pracovní programy pro provádění nepřímých akcí. Pro přímé akce vypracuje Komise v souladu s rozhodnutím 96/282/Euratom víceletý pracovní program. Pro účely provádění nepřímých akcí programu Euratomu jsou Komisi nápomocny tyto poradní výbory: a) pro otázky týkající se jaderného štěpení poradní výbor uvedený v bodech 5 a 6 přílohy rozhodnutí Rady 84/338/Euratom, ESUO, EHS9, b) pro otázky týkající se jaderné syntézy poradní výbor pro program jaderné syntézy zřízený v souladu s rozhodnutím Rady ze dne 16. prosince 198010. Odchylně od čl. 3 odst. 3 rozhodnutí 84/338/Euratom, ESUO, EHS a od bodu 9 rozhodnutí Rady ze dne 16. prosince 1980, předsedá těmto poradním výborům Komise. Při provádění programu Euratom se vezme v potaz poradenství a příspěvky, které ve vhodných případech poskytnou: Výbor Euratomu pro vědu a techniku a jiné poradní skupiny. Příloha I - Činnosti Plněním specifických cílů programu Euratom posílí tento program dosahování tří hlavních priorit programu Horizont 2020. Vazba na priority programu pro výzkum je podstatně zesílena. Strategie výzkumu v oblasti výroby energie z jaderné syntézy (fúze) má za cíl výrobu elektřiny do roku 2050. Pro splnění tohoto cíle bude nutné restrukturalizovat současný systém výzkumu jaderné fúze. S důrazem na projektování, výstavbu a provoz budoucích zařízení jako je ITER, DEMO a další.
Yüklə 344,34 Kb. Dostları ilə paylaş:
|