Analýza rozsahu a kvality občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra c bakalářská práce Aneta Trkalová Vysoká škola hotelová V Praze 8, spol s r o. katedra hotelnictví
Yüklə 417,87 Kb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- Závěr
- Literatura
- Přílohy
3Návrhová částPoslední část práce je věnována závěrům a návrhům, které vyplývají z předchozí analytické části práce zabývající se analýzou rozsahu a kvality občerstvení ve stanicích trasy metra C. V jednotlivých kapitolách analytické části práce jsou charakterizovány provozovny nabízející občerstvení ve stanicích trasy metra C. Kritérii pro srovnání provozoven mezi sebou, byla čistota prostředí, sympatie personálu a šíře nabízeného sortimentu. Tyto faktory mají rozhodující vliv při výběru občerstvení zákazníky. Z nabytých informací jednoznačně vyplynulo, že nejpočetnější skupinou provozoven ve stanicích trasy metra C jsou pekárny a pekařství. Ty tvoří majoritní většinu ze všech zastoupených skupin s občerstvením. Nejčastěji opakovanou provozovnou je pekařství Ječmínek, které má na trase metra C devět provozoven s občerstvením. Až na malé výjimky se jedná o kvalitní provozovny vyčnívající nad svou konkurencí čistotou provozovny, sympatiemi personálu a škálou nabízeného občerstvení. Navíc převážná většina provozoven nabízí možnost posezení, což je u konkurenčních provozoven nabízejících pekařské výrobky prakticky nevídané. Další oblíbenou skupinou provozoven s občerstvením jsou pizzerie nabízející připravené díly pizzy. Tento fakt se ostatně promítnul do žebříčku nejčastěji zastoupených provozoven s občerstvením, ve stanicích trasy metra C. Na třetím místě se s počtem pěti provozoven umístil řetězec prodejce pizzy Pizza Company. Ve stanicích trasy metra C mají své zastoupení také velké nadnárodní společnosti nabízející prodej rychlého občerstvení, kterými jsou McDonald´s, KFC, Burger King a síť celosvětově známých kaváren Costa Coffee a Brioche Dorée. Všechny tyto provozovny jsou ve všech dvaceti stanicích metra zastoupeny pouze jednou (s výjimkou Brioche Dorée, které je ve stanici metra Hlavní nádraží zastoupeno dvakrát), avšak vždy jsou perfektně hodnoceny z hlediska všech tří stanovených kritérií. Podle mého názoru je kvalitativně nejlepší a rozsahem největší nabídka občerstvení ze všech šetřených stanic metra trasy C ve stanici Hlavní nádraží. V této stanici je největší koncentrace provozoven, které uspěli při posuzovaní z hlediska čistoty, sympatií obsluhy a šíře nabízeného sortimentu. Nachází se zde také restaurace Krušnohorská šalanda, která jako jediná provozovna získala plný počet bodů. Jedinou stanicí bez provozovny s občerstvením na trase metra linky C je stanice metra Pražského povstání. Došla jsem k závěru, že stanice otevřené v první etapě budování metra nebyly uzpůsobeny tomu, aby zde mohla být provozována živnost. Tento fakt souvisí se skutečností, že v době socialismu nebylo možné svobodně podnikat. Tudíž projektanti, ani do budoucna nepočítaly s možností jakýchkoliv provozoven, včetně těch s občerstvením. S tím souvisí relativně malý počet provozoven s občerstvením na části trasy metra C ze stanice Florenc do stanice Kačerov (až na výjimky, kdy třeba jako v případě stanice Budějovická bylo později možné na povrchu vybudovat obchodní pasáž), která byla uvedena do provozu jako první úsek pražského metra 9. května 1974. Tento úsek má přitom daleko větší potencionál, protože se jedná o nejvytíženější úsek celého pražského metra. Z pohledu mého zjištění je nejhorší stanicí na základě stanovených kritérií stanice metra Kačerov. Kvalita a rozsah občerstvení je zde na špatné úrovni a to samé se dá říci také o čistotě provozoven. Tak, jak jsem výše zmínila, také stanice metra Kačerov nebyla uzpůsobena pro možnost podnikaní, takže tři ze čtyř provozoven, které se ve stanici nachází, jsou mobilními stánky instalovanými v poslední době. Čtvrtá provozovna s archaickým vzhledem zase vypadá jako by pamatovala slavnostní otevření prvního úseku metra. Domnívám se však, že tento neutěšující stav nebude možné jakkoliv změnit nedojde-li ze strany městské části Praha 4 k zásadní rekonstrukci venkovního vestibulu. Změna nebo příchod nové provozovny, nebudou mít žádný vliv na celkový negativní dojem této stanice. Provedený průzkum rozsahu a kvality občerstvení ve stanicích trasy metra C, primárně naznačuje, že většina cestujících nepožaduje od provozoven s občerstvením vysokou úroveň gastronomického zážitku. Cestující vyžadují především kvalitní jídlo připravené v co nejkratším čase. Moderní uspěchaná doba tedy spíše přeje konceptům rychlého stravování. S postupným vývojem společnosti se lidé začínají více zajímat o kvalitu stravování a začínají dávat přednost čerstvým a zdravějším jídlům. Zatím v jediné stanici Hlavní nádraží se provozovny tomuto trendu začíná podřizovat. Čerstvé obložené bagety začínají pomalu vytlačovat chlazené sendviče s majonézou a BIO potraviny nahrazují ty s emulgátory. Myslím si, že právě tento způsob stravování v prostorách metra chybí. Jedním ze zajímavých konceptů naplňujících moje představy o kvalitním stravování s širokou nabídkou občerstvení jsou bageterie. Tento rychlý a hlavně zdravý způsob stravování se nenachází na žádné z šetřených stanic metra. Bageterie je zajímavou alternativou pizzy a chlazených baget. Koncept bageterie je v České republice dobře známý a na trhu již existují firmy jako Bageterie Boulevard nebo Panerie, které svou síť neustále rozšiřují. Dle mého názoru, je pouze otázkou času, kdy se první bageterie objeví také v prostorách metra. Rozhodně to bude krok tím správným směrem. Z osobního průzkumu stanic trasy metra C, také vyplývá, že hustota provozoven s občerstvením není odvozena od vytížení stanic cestujícími, ale má na ni významný vliv historický vývoj výstavby metra. Například při stavbě stanice Ládví vybudované po roce 1989 (otevřená v červnu 2004), bylo zřejmě počítáno s malými provozovnami vhodnými také pro účely rychlého stravování. I přesto jsou na trase metra C stanice, kde by bylo možné vybudovat profitující provozovnu s občerstvením. Jednou takovou je stanice metra Vyšehrad, kde se nachází pouze dvě restaurace. Domnívám se, že vybudovat zde dobrou provozovnu bageterie ocení nejen cestující, ale může být i dobrým zdrojem příjmu pro jejího provozovatele. V prostorách stanic trasy metra C se nachází 65 provozoven s občerstvením. Většina z těchto provozoven však nabízí pouze průměrné služby a produkty. Pouze o několika málo provozovnách se dá hovořit jako o výborných, nabízejících široký sortiment a vysokou kvalitu. Domnívám se, že jedinou hybnou silou, která bude znamenat vyšší kvalitu a širší sortiment občerstvení ve stanicích trasy metra C, může být příchod jednoho z řetězců nabízejícího právě třeba čerstvé bagety. Pokud k tomuto dojde, budou provozovny s nízkou kvalitou a malým rozsahem nabídky eliminovány. ZávěrZpracování bakalářské práce na téma „Analýza rozsahu a kvality občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C“ pro mě bylo zajímavou životní zkušeností. Obohatila jsem své znalosti o mnoho cenných informací týkajících se historie výstavby metra a měla jsem možnost dozvědět se více o zkoumané problematice. Spatřovala jsem určitý potencionál pro zvýšení rozsahu a kvality nabízeného občerstvení ve stanicích trasy metra C. Cílem mé práce bylo analyzovat rozsah a kvalitu občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C. První teoreticko-metodologická část popsala základní informace týkající se historie výstavby metra a stravování ve stanicích metra trasy C. V první kapitole se nachází popis vývojových období, ve kterých jednotlivé trasy a stanice metra vznikaly. Druhá kapitola byla věnována kategorizaci stravovacích zařízení v České republice. Ve třetí kapitole byla popsána charakteristika stravovacích zařízení na jednotlivých stanicích trasy metra C. Druhá analytická část se věnovala samotnému průzkumu rozsahu a kvality občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C. První kapitola se podrobně věnovala osobnímu průzkumu provozoven s občerstvením ve stanicích trasy metra C. Pro lepší přehled, jsem ji rozdělila do dvaceti sub-kapitol, řazených chronologicky, tak jak na sebe reálně navazují stanice trase metra C. Ve druhé kapitole je shrnutí získaných informací o rozsahu a kvalitě občerstvení na jednotlivých stanicích trasy metra C. Třetí návrhová část byla věnována závěrům a návrhům, které vyplynuly z předchozí analytické části práce. Bylo zjištěno, že nejširší a nejkvalitnější nabídka občerstvení se nachází ve stanici metra Hlavní nádraží. Nejhůře hodnocenou stanicí v oblasti rozsahu a kvality občerstvení je kromě stanice Pražského povstání, kde není žádná provozovna s občerstvením, stanice metra Kačerov. V této třetí části práce byly navrhnuty některé nové koncepty, které v současné době v prostorách stanic trasy metra C chybí a mají velký potencionál. Příchod nové konkurence by do budoucna mohla eliminovat výskyt provozoven s nízkým rozsahem a kvalitou občerstvení. Na začátku práce byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza číslo 1: Předpokládám, že ve všech stanicích trasy metra C si mohu zakoupit pečivo. Tato hypotéza byla vyvrácena. Ačkoliv jsou provozovny nabízející pečivo nejvíce zastoupenou skupinou ve stanicích trasy metra C. Hypotéza číslo 2: Domnívám se, že na přestupních stanicích je nejvyšší počet provozoven s občerstvením. Také tato hypotéza byla vyvrácena. Při zpracování bakalářské práce jsem se setkala s několika málo těžkostmi. Jednalo se především o nedostatek tištěných publikací k tématu historie pražského metra. Proto mi v mnoha případech nezbývalo nic jiného, než využít jiných informačních zdrojů. Literatura
PřílohyPříloha 1 Návrh Ladislava Rotta na Městské radě královského hlavního města Prahy Příloha 2 Původní návrh inženýrů Lista a Belady z roku 1926 Příloha 3 Projekty vozů pražského metra z počátku 30. let
Zdroj: Návrh Ladislava Rotta. Wikipedia [online]. [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_metra_v_Praze#/media/File:Ladislav_Rott_podzemni_draha_1898.jpg Příloha 2 – Původní návrh inženýrů Lista a Belady z roku 1926 
Zdroj: Původní návrh inženýrů Lista a Belady. Milujuprahu [online]. [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://www.milujuprahu.cz/wp-content/uploads/2014/07/N%C3%A1vrh-s%C3%ADt%C4%9B-pra%C5%BEsk%C3%A9ho-metra-od-Ing.-Vladim%C3%ADra-Lista-a-Ing.-Bohumila-Belady-z-roku-1926.-foto-Archiv-DPP.jpg Příloha 3 – Projekty vozů pražského metra z počátku 30. let 
Zdroj: Návrh vagonu metra. Milujuprahu [online]. [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://www.milujuprahu.cz/wp-content/uploads/2014/07/vagon-dlouhy-1931.jpg 1 Podzemní objekt na Klárově je označován za historicky první stanici metra v Praze, doposud se nepodařilo objasnit, zda byl opravdu zamýšlen k tomuto účelu, nebo šlo jen o taktickou záminku k vybudování podzemního krytu u sídla vlády. 2 Zastávka metra Milady Horákové. 3 Zastávka poblíž Karlova Náměstí. 4 Zastávka Hlavní nádraží. 5 Hlavním bodem sváru byla nutnost výstavby nájezdových ramp a závislost na povrchové dopravní situaci. 6 Rozšíření písma na čtyři nově vystavěné stanice otevřené v roce 2015 brání spor o autorství písma. Autorství si nárokuje designér Petr Tučný. 7 Karlínský viadukt, spojující Masarykovo nádraží přes ostrov Štvanici s Bubny. 8 Florenc. 9 Dnes Nové Butovice. 10 Dnes Florenc. 11 Dnes Českomoravská. 12 Franšízing je právo provozovat svou živnost pod jménem McDonald´s. 13 Místa v OC, kde je na jednom místě soustředěno větší množství provozoven a zákazník si může vybrat podle chuti. 14 Služba McDonald´s při níž si jídlo objednáváte a dostanete do svého vozu, aniž by jste museli vystoupit. 15 Koncept kaváren otevřených obvykle v rámci stávajících restaurací McDonald´s. 16 http://zpravy.aktualne.cz/domaci/pruzkum-nove-stanice-metra-pasazeri-moc-nevyuzivaji/r~i:article:624776/ Yüklə 417,87 Kb. Dostları ilə paylaş:
|
