73
12 DOPORUČENÍ PRO PEDAGOGICKOU PRAXI
Lze doporučit, aby školy pokračovaly v prováděné prevenci, tzn. dbát na to, aby všichni
pedagogové (nejen výchovní poradci a třídní učitelé) byli dostatečně informování
o problematice PPP. Pedagogičtí pracovníci by měli mít přehled o svých žácích
a (alespoň rámcově) o problémech, s nimiž se žáci potýkají a měli by u nich umět roz-
poznat varovné signály případných PPP (stálé dodržování různých diet, vynechávání
jídel, opakované výkyvy váhy, pocity viny ohledně jídla, rozdělování jídla do kategorií
zdravé – nezdravé, deprese, úzkosti kvůli váze, víra, že zhubnutí je odpovědí na všech-
ny problémy) a dokázat jim doporučit odpovídající pomoc.
I do budoucna by škola jako celek měla být schopna a ochotna podpořit oblast
zdravého stravování nabídkou vhodných jídel ve školní jídelně a sestavit rozvrh vyučo-
vání a organizaci přesunů do různých učeben tak, aby žáci měli dostatek času na jídlo.
Přikláníme se k doporučením odborníků (Krch, 2003), že v hodinách tělesné výchovy je
nutné zajistit potřebnou pohybovou aktivitu žáků tak, aby měla především zdravotně -
relaxační charakter, nezaměřovat se na pouhé plnění limitů, hodnocení podle tabulko-
vých výsledků a tělesné vizáže jednotlivých žáků. Učitel TV by nikdy neměl komento-
vat tělesný vzhled a neobratnost, měl by se vyhýbat skandalizaci nadváhy. Mnoho dí-
vek, trpících PPP, dává vznik těchto poruch do souvislosti s komentářem spolužáků
a někdy i učitelů na jejich tělesný vzhled. Z tohoto důvodu by se nikdy neměly ve škole
zveřejňovat údaje o tělesné váze jednotlivců.
Z hlediska prevence je žádoucí snažit se najít vhodný způsob, jak upozornit na pro-
blematiku PPP nejen žáky, ale případně i jejich rodiče (přednášky/besedy ve škole
i mimo školu s účastí odborníka, který by objasnil rizika a možnosti léčby na základě
zkušeností z práce s osobami, které těmito PPP jsou/byly postiženy). V případě pode-
zření na PPP u konkrétního žáka je nutné pokusit se o včasné řešení problémů, snažit se
mu vysvětlit, že diety, zvracení a projímadla jsou nejenom nebezpečné, ale dlouhodobě
i neúčinné. Je vhodné na nástěnky na chodbách škol na dostupném (dobře viditelném)
místě umístit informace o PPP a kontakty, kam se mohou zájemci obrátit v případě po-
třeby a přání zachování anonymity (např. Anabell).
V rámci doplňkových výchovně-vzdělávacích aktivit zařadit např. na začátku/konci
školního roku projekt týkající se zdravé výživy, přípravy jídel, kde by žáci zábavnou
formou upevnili a prohloubili své znalosti z oblasti stravování (důraz na pravidelnost,
74
výživovou hodnotu, …), čímž by se vytvářelo i příznivé klima v třídních kolektivech,
snižoval by se stres, navozovala by se duševní pohoda, kterou někteří účastníci našeho
průzkumného šetření postrádali. Problematika PPP by také mohla být zařazena do vyu-
čovacích předmětů (např. český jazyk, občanská nauka) a opět by to mohl být projekt
např. na téma Po stopách Isabelle Caro nebo Zemřeli/y kvůli anorexii - smutné příběhy
ze života. Škola by se měla snažit ověřit si účinek takových opatření např. anketou
v rámci získávání podkladů při sebeevaluaci.
75
13 ZÁVĚR
Bakalářská práce se soustředila na problematiku poruch příjmu potravy, kladla si za cíl
podat ucelenou informaci o PPP a představit současný stav řešené problematiky
z pohledu odborníků. Informace získané studiem odborné literatury měly posloužit jako
východisko ke stanovení průzkumných cílů v praktické části této práce.
Žádná teorie ani hypotéza nedokáže obsáhnout všechny varianty PPP. Poruchy pří-
jmu potravy se projevují poruchou myšlení a jednání ve vztahu k jídlu a k vlastnímu
tělu. Jsou zjednodušenou a zároveň extrémní reakcí v situaci, kdy se člověk snaží řešit
složitou problematiku své osobní (ne)spokojenosti. Pro vznik PPP existují individuální
a sociální příčiny. Přestože se o PPP v poslední době mluví stále častěji, o jejich příči-
nách, průběhu a důsledcích jsou lidé stále informováni nedostatečně.
V jednotlivých kapitolách teoretické části byly shrnuty převážně poznatky
a zkušenosti předních českých odborníků, kteří se problematikou PPP dlouhodobě za-
bývají a svá zjištění porovnávají s poznatky zahraničních kolegů. Souhlasíme
s názorem, že PPP uvedené v této práci rozhodně není radno bagatelizovat. Přesto, že
dnes již lidé trpící těmito onemocněními vědí, že kromě velmi vážných tělesných
i duševních problémů si mohou způsobit i předčasnou smrt, nebývá pro ně vůbec jedno-
duché rozhodnout se léčit.
Přestože v posledních letech se vydává stále více populárně vědeckých publikací
zaměřených na PPP s cílem poskytnout odpovídající informace i laické veřejnosti, obje-
vují se stále noví jedinci, kteří se stávají oběťmi PPP. Podle vědeckých studií je léčitel-
ných jen asi 30 % pacientů, u ostatních je léčba neúplná, dochází k recidivám. Avšak
různé statistiky jsou jen špičkou ledovce. Chlapci/ muži poněkud zkreslují statistiku,
neboť v mnoha případech pravá diagnóza bývá nerozpoznaná.
76
14 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
ČERNÁ, R. O poruchách příjmu potravy pro otce a partnery. 3. doplněné vydání Br-
no: Anabell, 2012. 71 s. ISBN 978-80-260-4272-3.
Duševní poruchy a poruchy chování. Popisy klinických příznaků a diagnostická
vodítka. Mezinárodní klasifikace nemocí - 10. revize 3. nezměněné vydání, 251 s.
ISBN 80-85121-11-5.
ELLINGEROVÁ, M. Poruchy příjmu potravy – informovanost žáků základních
a středních škol. Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně.
Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky .Vedoucí práce Lucie Procház-
ková.
FRAŇKOVÁ, S., PAŘÍZKOVÁ , J., MALICHOVÁ, E. Jídlo v životě
dítěte a adolescenta: teorie, výzkum, praxe. Praha: Karolinum, 2013. ISBN
9788024622477.
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. rozšířené vydání. Brno: Paido,
2010. 261 s. ISBN 978-80-7315-185-0.
HALL, L., COHN, L. Rozlučte se s bulimií. 1. vydání. Šlapanice: ERA, 2003. 240 s.
ISBN 80-86517-60-8.
Ilustrovaný encyklopedický slovník. Praha: Academia, 1980-1982.
ISBN-80-86022-93-5.
KOCOURKOVÁ, J. Mentální anorexie a mentální bulimie v dětství a dospívání. Praha:
Galén, 1997. 156 s. ISBN 80-85824-51-5.
KRCH, F. Poruchy příjmu potravy. Praha: Grada, 1999. 238 s. ISBN 80-7169-627-7.
KRCH, F. Mentální anorexie. 1. vydání. Brno: Portál, 2002. 235 s.
ISBN 80-7178-598-9.
KRCH, F. Bulimie: Jak bojovat s přejídáním. 2. vydání. Praha: Grada, 2003. 170 s.
ISBN 80-247-0527-3.
KRCH, F. a kol. Poruchy příjmu potravy. 2. vydání. Praha: Grada, 2005. 255 s. ISBN
80-247-0840-x.
KRCH, F., RICHTEROVÁ, I. Chci ještě zhubnout: Jak rozpoznat a zvládnout bulimii a
anorexii. 1. vydání. Praha: MOTTO, 1998. 96 s. ISBN 80-85872-86-2.
LADISHOVÁ, L.C. Strach z jídla: Jak odhalit anorexii a bulimii, jak jim předcházet,
jak je léčit. Ružomberok: Epos, 2006. 159 s. ISBN 80-89191-53-3.
Dostları ilə paylaş: |