Microsoft Word zdiby up text-cistopis doc

Územní plán ZDIB 

 

říjen 2010 

59 

zde hluboce zaříznutým údolím ve směru jih - sever. Úzká část území podél jižní hranice je sou-

částí povodí Drahanského potoka, který protéká Drahanským údolím a vlévá se do Vltavy od vý-

chodu. Nepatrná část území v jihovýchodním cípu leží již v povodí Labe. Vltava byla prostřednic-

tvím úprav trasy a parametrů koryta a kaskády jezových stupňů plně splavněna a tvoří významnou 

vnitrozemskou vodní cestu.  

K. ú. 792 411 Zdiby, 792 403 Přemyšlení a 792 390 Brnky jsou Nařízením vlády č. 103/2003 Sb. 

vyhlášena zranitelnou oblastí.  

V řešeném území ani v blízkém okolí nejsou žádná zvláště chráněná území. Na území obce Zdiby 

zasahuje vyhlášený přírodní park Dolní Povltaví.  

Na území obce Zdiby nejsou registrovány žádné významné krajinné prvky. Významné krajinné 

prvky v území tvoří dle §3 odst.. 1) a) zákona č. 460/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny, lesy, 

vodní toky a rybníky.  

Součástí územního plánu je i vymezení ploch vhodných pro vytváření prvků ekologické stability. 

To trvale zajistí biodiverzitu, biologickou rozmanitost, která je definována jako variabilita všech 

žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a roz-

manitost ekosystémů.  

Z pohledu přírodních hodnot lze jmenovat jako podmínku dalšího vývoje zachování proporčních 

vztahů zastavěných ploch a zeleně.  

OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT 

Zvláštní zřetel věnuje koncepce územního plánu kulturním památkám zapsaným ve Jmenném 

seznamu nemovitých kulturních památek ČR, chráněných podle zvláštních předpisů. V jejich 

okolí nebudou povolovány nevhodné stavby a stavební úpravy narušující svým měřítkem 

a způsobem provedení prostředí těchto kulturních památek.  

Veškeré stavební činnosti na těchto objektech podléhají vydání závazného stanoviska formou 

správního rozhodnutí orgánů památkové péče podle zák. č. 20 / 1987 Sb., O státní památkové 

péči, ve znění pozdějších předpisů.  

V obci Zdiby jsou Národním památkovým ústavem evidovány tyto nemovité kulturní památky:  

- k. ú. Zdiby - kostel Povýšení sv. Kříže - č. v rejstříku 47232/2-2203, památkou od 3. 5. 1958 

- k. ú. Zdiby – zámek čp. 1 – č. v rejstříku 11451/2-2204, památkou od 3. 5. 1958 

- k. ú. Zdiby – měšťanský dům s věží čp. 161 – č. v rejstříku 30856/2-4157, památkou od 3. 5. 1958 

- k. ú. Brnky – zámek čp. 1 – č. v rejstříku 32219/2-2205, památkou od 3. 5. 1958 

 

Obec Zdiby se nachází v území s častým výskytem archeologických nálezů. Vzhledem k to-

mu je možné očekávat archeologické nálezy při stavební činnosti v zájmovém území.  

Z pohledu kulturních hodnot je nutno dbát především o objekty požívající zákonnou ochranu 

památkové péče. Mimo vlastní ochranu objektů je nutné dbát i na pohledově širší, panorama-

tické vyznění případných změn.  

Základním předpokladem dalšího vývoje obce je zachování přiměřené rovnováhy a harmonie 

v území tak, aby nedošlo k ohrožení výše uvedených hodnot. Územní plán svými regulativy 

napomáhá zmíněné harmonizaci vývoje území.  

Kromě výše uvedených památek chráněných zákonem je nutné v území chránit i památky 

místního významu. 

---

Územní plán ZDIB 

 

říjen 2010 

60 

Cc6. Koncepce návrhu ÚSES 

NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY  

Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění bi-

odiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících orga-

nismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost 

ekosystémů.  

Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě  přírodě blízkých ploch 

v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stabili-

ty a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňo-

vání chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání kra-

jinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu 

ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění.  

Zákon č. 460/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability defi-

nuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých 

ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle toho-

to zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního 

plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zeměděl-

ského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stabi-

lity je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je 

veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.  

Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 stavebního 

zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat, jako jeden z „předpokladů za-

bezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“.  

Koncepce ÚSES byla od počátku vytvářena tak, aby vznikl ucelený soubor ekologických 

podkladů o prostorových nárocích bioty v krajině, který by byl využitelný v územním pláno-

vání při harmonizaci různých požadavků na využití území. Tvorba ÚSES doplňuje územně 

plánovací dokumentaci o důležitý ekologický aspekt, jehož absence značně omezovala napl-

nění hlavního cíle územního a krajinného plánování - prostorovou optimalizaci funkčního vy-

užití krajiny.  

Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) jsou vymezovány na 

základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuální-

ho stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Územní pláno-

vání má klíčový význam pro naplnění kritéria společenských limitů a záměrů. Teprve po kon-

frontaci s dalšími zájmy na využití krajiny lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jedno-

značné. Až po zapracování do územně plánovací dokumentace se z odvětvových generelů mo-

hou stát obecně závazné plány ÚSES, které jsou jednak základem pro účinnou ochranu funkč-

ních prvků ÚSES a současně základem pro uchování územní rezervy pro chybějící části ÚSES.  

V Plánu SES jsou použita data a informace z Generelu lokálních SES pro katastrální území: 

Bašť, Husinec, Klíčany, Klecany, Drasty, Máslovice, Větrušice, Vodochody, Hoštice, Zdiby, 

Brnky, Přemyšlení.  

Biogeografické členění a vymezení skupin typů geobiocénů  

Dle Culka (1996) řešené území náleží do dvou biogeografických regionů. Na západě je to bio-

region 1.2 – Řipský a na většině území 1.5 – Českobrodský.  

Základními biogeografickými jednotkami pro zpracování lokálního SES jsou skupiny typů geo-

biocénů (STG). STG jsou soubory ekologicky si podobných geobiocenóz v segmentu týchž tr-

---