Microsoft Word zdiby up text-cistopis doc

Územní plán ZDIB 

 

říjen 2010 

61 

valých ekologických podmínek. STG jsou určeny ekologickými řadami a vegetačním stupněm 

a na zemědělské půdě BPEJ.  

Ekologické řady se rozlišují podle vztahu stanovišť k vodnímu režimu na hydrické a k mine-

rální výživě na trofické. Hydrické řady sdružují přirozené geobiocenózy podle ekologického 

významu půdní vody. Trofické řady jsou význačné podobnými ekologickými projevy che-

mismu matečních hornin, jak se projevují v půdě odlišnými mikrobiálními procesy a rozkla-

dem organické hmoty.  

Vegetační stupně jsou míněny jako jednotky vegetační struktury celých krajinných segmentů 

a jejich typu makroklimatu.  

Dle Mapy potencionální přirozené vegetace České republiky (Neuhauslová, Moravec 1997) je převa-

žující jednotkou zastoupenou na zájmovém území Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-

Carpinetum) a na skalnatých svazích nad Vltavou Břeková doubrava (Sorbo-torminális Quercetum). 

Současný stav krajiny 

Území je antropogenně silně a dlouhodobě ovlivněnou agrární krajinou. Výsledkem tisícileté 

zemědělské kultivace je prakticky antropogenně modelovaný terén. Intenzifikace zemědělské 

výroby, meliorační narovnání drobných vodotečí během poválečného období přineslo další 

homogenizaci krajiny. 

Povrch území vytváří téměř úplně velmi intenzivní polní agrocenózy. Každoroční střídání 

polních kultur má vliv na druhové složení vyskytujících se vyšších rostlin. 

Okraje cest v území lemují iniciální sukcesní stadia, která jsou druhově omezená, nekore-

spondující s žádným větším stabilnějším společenstvem v území (v intenzivně obhospodařo-

vaných plochách chybí louky, pastviny či jinak neobdělávaná území).  

 

Řešení ÚSES 

Při realizaci lokálního SES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry 

vzhledem k cílovému stavu SES. 

Prvky SES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese. Člověk sám přirozený 

porost nevytvoří. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro re-

generaci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů: 

1 - 4 roky - společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna  

8 - 15 let -vegetace eutrofních stojatých vod  

10 -15 let - vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů desetiletí - xero-

thermní, nebo hydrofilní nelesní společenstva a to často jen s neúplnou druhovou gar-

niturou  

staletí  -vznik  vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy 

včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin  

tisíciletí -vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce za-

niklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině  

Nově založené prvky ÚSES nebudou prokazatelně plnohodnotnou biocenózou. Přesto je nut-

né vytvořit v daném prostoru takové podmínky a společenstva, aby biokoridor i v daných re-

lativně nepříznivých podmínkách (zemědělsky intenzívně obhospodařovaná krajina) v maxi-

mální míře plnil své funkce a aby byly v daném prostoru nastartovány žádoucí procesy ve-

doucí výhledově k požadovanému cílovému stavu.  

Předkládaný plán místního územního systému ekologické stability je dalším krokem, který 

směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES 

---

Územní plán ZDIB 

 

říjen 2010 

62 

dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly 

být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropic-

kým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby 

hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd.  

Významné krajinné prvky 

Dle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, § 3 odstavce b) je významný krajinný 

prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její ty-

pický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, 

rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které za-

registruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, 

stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé 

i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídel-

ních útvarů včetně historických zahrad a parků.  

V územní plánu obce Zdiby byly uvedeny plochy vytipované k registraci jako VKP. Lokali-

ty k registraci jsou převzaty z mapování VKP zpracovaném Mgr. Martinem Schreibrem 

v roce 1994.  

Do původního územního plánu byly zahrnuty ty prvky obsažené v mapování z roku 1994, kte-

ré se do doby zpracování zachovaly a nekolidovaly s rozvojem obce. Bylo též zachováno pů-

vodní  číslování lokalit dle mapování z roku 1994. Úprava územního plánu v grafické části 

tyto lokality uvažované k registraci jako významné krajinné prvky neuvádí.  

V k. ú. Zdiby se jednalo o:  

- „Nad pískovnou“ vrstevnicová terasa (mez) s bohatou keřovou i stromovou zelení (ořešák, 

jasan, třešeň, topol, švestka, černý bez, šípek). Refugium, protierozní prvek.  

- „Zdibská cesta“ cesta Veltěž – Zdibsko lemovaná z větší části keřovou a stromovou zelení (švestka, 

třešeň, jabloň, hrušeň, topol, jasan, černý bez šípek a j.). Významná liniová zeleň – větrolam.  

- „Zámecký park“ park u Zdibského zámku, neudržovaný. Refugium – avifauna, drobní savci, 

bezobratlí.  

 

V k. ú. Přemyšlení:  

- „U cihelny“ úvozová cesta s keřovým a stromovým porostem (třešeň, višeň, černý bez, šípek).  

- „U louže“ remíz vzrostlé stromy (jasan, vrba, černý bez a j.). Refugium bezobratlých  

- „V remízkách“ prameniště a horní tok potoka s porosty jasanu, vrby, topolu a j. (rákosina, 

výskyt ropuchy obecné).  

Cc7. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a 

ploch pro jeho technické zajištění 

V řešeném území není evidováno žádné výhradní ložisko, dobývací prostor či CHLÚ. V k. ú. 

Zdiby je evidováno pouze prognózní negativní neperspektivní ložisko štěrkopísku. Z hlediska 

faktorů nepříznivě ovlivňujících inženýrsko geologické poměry, nejsou v řešeném území evi-

dovány sesuvy ani jiné svahové deformace..  

---