Ministerstvo práce a sociálních věcí české republiky Operační program Zaměstnanost

2.4Prioritní osa 4 Efektivní veřejná správa

Prioritní osa Efektivní veřejná správa³⁵ bude financována v rámci tematického cíle č. 11 – Posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a přispívání k účinné veřejné správě. Prioritní osa 4 bude pokrývat obě dvě kategorie regionů v ČR a projekty podpořené v jejím rámci proto budou moci být realizovány ve prospěch celé ČR včetně Prahy. Důvodem je skutečnost, že prioritní osa 4 obsahuje intervence systémového charakteru, které mají již ze své podstaty dopad na území celé ČR. Kromě výše zmíněných věcných potřeb je důvodem pro kombinaci kategorií regionů v rámci OP Zaměstnanost také hledisko implementace programu, konkrétně s tím spojené zjednodušení řízení, monitorování a kontroly využití prostředků ESF, které jsou v obou dotčených kategoriích regionů vynakládány na stejné aktivity. Jednotná řídicí struktura tak může efektivně zajistit dodržení a kontrolu principu nepřevoditelnosti finančních prostředků mezi kategoriemi regionů, ale i hospodárné a maximálně koordinované využití finančních prostředků obou kategorií regionů. Tento přístup je současně jednodušší pro příjemce, protože zejména v případě národních a systémových intervencí umožňuje pokrýt jedním projektem celé území ČR, bez nutnosti předkládat jeden projekt do OP Zaměstnanost a druhý doplňkový do OP Praha pól růstu ČR.

Na základě analogie s programovým obdobím 2007-2013 se stanoví poměr pro-rata, kterým budou prostředky obou kategorií regionů kombinovány na úrovni prioritní osy 4. Dle zkušeností s OP LZZ byl navržen jeden stejný pro-rata poměr ve všech prioritních osách OP Zaměstnanost. Jedná se o zjednodušení pro příjemce, protože aplikace pro-rata nevyžaduje provádění propočtu dopadu každého podpořeného projektu na jednotlivé kategorie regionů. Dále je tak zajištěna plná flexibilita při případných budoucích realokacích mezi prioritními osami OPZ.

Poměr prostředků z kategorie více vyspělých regionů a kategorie méně vyspělých regionů v OPZ a všech jeho prioritních osách je dán podílem 1:27,2. Způsob výpočtu tohoto pro-rata poměru je uveden v popisu prioritní osy 1. Výše příspěvku na jednotlivé kategorie regionů v prioritní ose 4 je vyčíslena ve finanční tabulce OPZ (viz kap. 3). Stejným poměrem se pak na obě kategorie regionů rozpadají také cílové hodnoty monitorovacích indikátorů.

2.4.1Investiční priorita 1 Prioritní osy 4

Investice do institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni za účelem reforem, zlepšování právní úpravy a řádné správy

2.4.2Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 4.1 a očekávané výsledky

Specifický cíl 1: Zvýšit efektivitu a transparentnost veřejné správy

Specifický cíl je navržen tak, aby naplňoval Specifická doporučení Rady v oblasti fungování veřejné správy a přispíval k plnění Strategie Evropa 2020. Aktivity v rámci tohoto specifického cíle jsou zaměřené na řešení příčin nízké transparentnosti a efektivity veřejné správy, vysoké administrativní a regulatorní zátěže a nedostatečné odbornosti pracovníků veřejné správy identifikovaných v kap. 1.1.

Mnohé z těchto problémů byly zčásti vyřešeny již v minulém programovém období 2007-2013, kdy byla započata řada reformních procesů, které prostřednictvím procesního modelování agend, zavádění metod řízení kvality či rozvoje a řízení lidských zdrojů, přinesly v oblasti veřejné správy a její účinnosti značný posun. Díky těmto intervencím byla vytvořena ucelená Metodika procesního modelování agend, na jejímž základě jsou jednotlivé agendy popisovány, s cílem jejich standardizace a provedení následných optimalizačních opatření. Z pohledu vzdělávání se podařilo zvýšit kvalifikaci úředníků veřejné správy v oblastech boje proti korupci, projektového řízení či zacházení s ICT, mimo jiné s využitím inovativních metod, jako např. e-learningu. Stranou nezůstalo ani řízení lidských zdrojů či zavádění metod řízení kvality, nové přístupy v této oblasti byly v programovém období 2007-2013 aplikovány zejména u řady samosprávných orgánů. Opomenuta nebyla ani oblast zvýšení kvality strategického řízení, kde byly mj. vytvořeny metodické základy pro sjednocený přístup při vytváření veřejných strategií.

Cílem tohoto programového období bude tyto reformní procesy dokončit tak, aby veřejná správa v roce 2020 fungovala na vysoké úrovni efektivity a disponovala jasnou vizí svého budoucího směřování založené nejen na reflexi zkušeností z předchozího programového období, na které veřejná správa naváže, ale i nových potřeb a výzev, před kterými v současné době stojí.

Realizace intervencí tohoto specifického cíle přispěje do r. 2020 k dosažení konkrétních výsledků v podobě standardizace úřady poskytovaných služeb a tedy i nastavení efektivnějšího fungování veřejné správy. Data veřejné správy, včetně veřejných rozpočtů, budou koncepčně zveřejňována, tam kde je to vhodné pak i s využitím principu „open data“. Přijímání nové legislativy bude doprovázeno důkladným ex ante i ex post zhodnocením jejích dopadů, včetně zhodnocení korupčních rizik. Konkrétních výsledků bude dosaženo i v oblasti zefektivnění justice a vězeňství. Prostřednictvím intervencí této PO bude zkvalitněna legislativní činnost a rozhodování soudů a státních zastupitelství, dojde k celkovému snížení administrativní zátěže v oblasti justice a bude zavedena procesní standardizace, potřebná k dokončení elektronizace justice.

Nastaven, implementován a rovněž kontrolován bude také systém rozvoje a řízení lidských zdrojů v celé veřejné správě, a to jak v územní samosprávě (zákon č. 312/2002 Sb.), tak i státní správě, včetně státní služby – např. závazná pravidla pro systemizaci a organizaci úřadů, jednotné odměňování (podle novely zákona č. 218/2002 Sb.) Nastaveny a rozvíjeny budou především ve státní správě také metody a standardy řízení kvality.

Zásadní rozhodnutí veřejné správy budou analyticky podložena a podrobena následnému procesu evaluace. Bude tak dosaženo cíle, vytýčeného v rámci Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, kterým je zvýšení produktivity úřadů, posílení jejich orientace na klienta a odstranění neefektivity v jejich fungování – zejména pak korupce a neefektivního vynakládání prostředků.

Indikátory výsledku

Všechny níže uvedené indikátory jsou při výpočtu dále členěny dle pohlaví a charakteristik uvedených v kapitole o výstupových indikátorech (2.4.3.5), která vychází z přílohy 1 nařízení o ESF. V případě, že specifický cíl, ke kterému se indikátory vztahují, specifikuje cílovou skupinu dle věku či pohlaví, tak k němu náležící indikátory se vztahují taktéž pouze k této cílové skupině.

Tabulka : Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 4.1

ID	Indikátor	Kategorie regionu nebo YEI	Měrná jednotka indikátoru	Společný indikátor výstupů použitý jako základ	Výchozí hodnota	Výchozí rok	Cílová hodnota (2023)	Zdroj údajů	Frekvence sledování^36
WF393	Snížení počtu nutných úkonů pro vyřešení životní situace	Méně rozvinuté	úkony		33 500	2014	30 150	evaluace	0m
		Více rozvinuté					30 150
C/ESF/26	Účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti	Méně rozvinuté	účastníci	Počet účastníků, celkem	0	2014	13 485	příjemci	0m
		Více rozvinuté					515

2.4.3Podporované aktivity v rámci investiční priority 4.1

2.4.3.1Popis typů a příkladů financovaných aktivit a jejich očekávaný příspěvek ke specifickým cílům

Vysokého stupně efektivity a transparentnosti veřejné správy, a tedy i co nejlepšího poměru mezi vloženými prostředky a zvolenými postupy na jedné straně a výsledky na straně druhé, bude dosaženo prostřednictvím synergického působení jednotlivých níže uvedených intervencí.

Prostřednictvím pokračujícího procesního modelování agend dojde ve veřejné správě do roku 2020 ke konkrétnímu popisu jednotlivých agend veřejné správy ve smyslu vzájemné provázanosti procesů, nákladů a výnosů, a to na základě Metodiky procesního modelování agend, vytvořené v programovém období 2007-2013. Hlavní agendy a agendy, které vyžadují zvýšené náklady na své fungování, budou procesně modelovány. Na základě vytvořených modelů budou k jednotlivým agendám navrhována optimalizační opatření a stanovovány závazné průběhy agendy, tzv. standardy, na jejichž základě budou jednotlivé orgány veřejné správy, které dané agendy vykonávají, financovány. Procesní modelování agend tedy přispěje k celkové racionalizaci a zpřehlednění finančních a personálních požadavků na chod veřejné správy a povede tak k dalšímu zefektivnění a zprůhlednění fungování veřejných institucí, stejně jako snížení administrativní zátěže pro občany.

K zefektivnění a zkvalitnění fungování veřejných institucí dále přispěje i intervence v podobě pokračující aplikace moderních metod řízení a rozvoje lidských zdrojů, která by v roce 2020 měla nahradit v některých institucích stále ještě přetrvávající model prosté správy lidských zdrojů systémem aktivní práce s nimi a vytvořit tak podmínky pro zvyšování kvalifikovanosti pracovníků, využití jejich znalostí ve prospěch organizace (tzv. učící se organizace a knowledge management), posilování vzájemných interakcí, komunikace a tedy i organizační kultury či pozitivního prostředí v rámci orgánů a institucí veřejné správy. Podmínky pro aplikaci moderních metod řízení a rozvoje lidských zdrojů zejména ve státní správě budou z velké části vytvořeny přijetím a vstupem v účinnost novely služebního zákona a tedy i změnou pojetí státní správy ve státní službu. V oblasti řízení a rozvoje lidských zdrojů tak bude překonán deficit státní správy vůči samosprávě, daný dlouhodobým odkládáním účinnosti služebního zákona. V praxi dojde prostřednictvím aplikace moderních metod řízení a rozvoje lidských zdrojů mimo jiné k přijetí zásad transparentního výběru pracovníků veřejné správy, který byl již díky intervencím minulého programového období zaveden u některých orgánů samosprávy, stejně jako vytvoření systému hodnocení, odměňování, motivace či organizace pracovníků s vazbou na plnění cílů a záměrů dané instituce. Budou přitom reflektovány odlišné potřeby a kontext jednotlivých orgánů veřejné správy.

Pracovníci veřejné správy budou do roku 2020 proškoleni mimo jiné v oblasti boje proti korupci či pokročilém zacházení s ICT včetně využívání jednotlivých nástrojů eGovernmentu, čímž budou dále zkvalitněny a obohaceny jejich znalosti a dovednosti v oblastech etického chování a ovládání ICT, nabyté v programovém období 2007-2013 prostřednictvím řady e-learningových i prezenčních kurzů. Pracovníci veřejné správy se budou vzdělávat také v zásadách dodržování pravidel kybernetické bezpečnosti a rozšíří si znalosti v oboru své působnosti, stejně jako v řadě měkkých dovedností, které v programovém období 2007-2013 nebyly z velké části rozvíjeny (např. týmová spolupráce, řešení konfliktů a umění negociace, prezentační dovednosti apod.), a to zejména prostřednictvím řady školení či nácviku dovedností. Mimo jiné bude vytvořen také specifický vzdělávací program pro interní lektory, kteří budou moci svou odbornost v rámci své pracovní náplně využívat pro pedagogickou činnost pro zaměstnance veřejné správy. Díky realizaci těchto opatření dojde k profesionalizaci zaměstnaneckého stavu, zatraktivnění veřejné správy jako zaměstnavatele a tedy i personální stabilizaci orgánů veřejné moci, v důsledku čehož budou vnitřní procesy fungování veřejné správy zefektivněny a zkvalitněny.

Kromě řízení a rozvoje lidských zdrojů bude na základě plné účinnosti služebního zákona podpořena také organizace a systemizace služebních úřadů, která povede ke stanovení jasných pravidel vnitřní struktury úřadů a obsazování jednotlivých míst (transparentnost výběrových řízení a odměňování apod.), i závazným procesním pravidlům např. v oblasti kvality. V těchto oblastech budou definovány jasné metodiky a prováděcí předpisy, jejichž dodržování bude pro státní správu/službu závazné. Vytvoří se tak právní i metodologický základ pro osobní, odborný i kariérní růst zaměstnanců. Výsledkem bude nastavení personálních, řídicích, kontrolních a rozhodovacích procesů, což povede k profesionální, odpolitizované a transparentní státní správě/službě. Podporována bude i systemizace a organizace u dalších orgánů veřejné moci mimo rámec novely služebního zákona.

Výkonnost orgánů veřejné moci, včetně jejich vnitřního fungování, bude zvýšena také nastavením metod a standardů kvality, např. metody CAF či standardů ISO, se kterými má již řada orgánů samosprávy díky intervencím programového období 2007-2013 pozitivní zkušenosti, a které upraví systém řízení co největšího počtu organizací veřejné správy v oblastech organizační struktury, procesů či zdrojů tak, aby se zabránilo řadě negativních jevů v podobě nadbytečných nákladů, rizik či chyb. I tato opatření budou ve vztahu ke státní správě/službě z velké části výsledkem plné účinnosti novely služebního zákona, který bude v následných služebních prováděcích předpisech klást na efektivní řízení dotčených orgánů veřejné moci značný důraz.

Kromě nového přístupu k rozvoji a řízení pracovníků veřejné správy bude podpořena také publikace dat a informací, včetně informací o veřejných rozpočtech a disponování s veřejným majetkem, na principu „open data“, díky čemuž se řada relevantních dat stane veřejně přístupnými a využitelnými. Dodržování tohoto principu přispěje k tomu, že bude dosaženo vysoké úrovně dostupnosti služeb, splňujících zásady otevřeného a uceleného poskytování informací a nakládání s nimi, které spolu s podporou popularizačních a propagačních aktivit zaměřených na posilování komunikace a důvěry mezi veřejným sektorem a občany, povede k posílení dodržování principů otevřeného a odpovědného vládnutí.

Intervence tohoto specifického cíle se zaměří také na podporu širšího využití analytické i metodické podpory a evaluačních kapacit ve veřejné správě, v podobě např. strategií, studií proveditelnosti, interních aktů řízení, koncepcí či metodik apod. S využitím těchto nástrojů dojde k optimalizaci každodenního fungování veřejné správy, včetně plnění odborných úkolů a provádění politik. Výkon veřejné správy bude sledován a vyhodnocován, čímž dojde také ke snížení administrativní zátěže pro občana. Bude tak navázáno na úspěchy programového období 2007-2013, kdy se podařilo vytvořit Databázi strategií, která umožňuje přehledné zobrazení strategických dokumentů, jejich cílů, indikátorů i hodnocení úspěšnosti, stejně jako Metodiku přípravy veřejných strategií, zdokonalující proces jejich vytváření a schvalování.

Dosaženo bude i odpovídajícího nastavení tvorby regulace, které přinese zkvalitnění a zprůhlednění fungování legislativy a zvýšení jejího přínosu pro veřejnost, podnikatele i instituce veřejné správy. Prostřednictvím podpory zkvalitňování prováděné RIA a zvyšování významu RIA ex post v legislativním procesu budou systematicky zhodnocovány přínosy a náklady jednotlivých právních předpisů s cílem zajistit, aby náklady nepřevyšovaly přínosy. Dojde tak k eliminaci tvorby nové, neopodstatněné nebo zatěžující regulace pro občany i podniky, posílení transparentnosti tvorby legislativy či snižování administrativní zátěže. Podporován bude také nástroj CIA sloužící ke zhodnocení korupčních rizik, který bude využíván pro nové i vybrané platné zákony k rozboru jejich korupčního potenciálu. Díky široké aplikaci tohoto nástroje dojde k dalšímu posílení transparentnosti fungování veřejné správy.

V oblasti justice budou podporovány systémové aktivity v rovině legislativní, institucionální, organizační a personální. Budou posíleny analytické a legislativní činnosti, podporovány alternativní formy řešení sporů (mediace, ADR a jiné), realizována opatření vedoucí k racionalizaci soudních řízení a bude zavedena procesní standardizace potřebná k dokončení elektronizace justice. Tyto činnosti přispějí k celkovému zefektivnění justice, zkvalitnění legislativní činnosti a rozhodování soudů a státních zastupitelství a k celkovému snížení administrativní zátěže v oblasti justice. Prostřednictvím podpory právního poradenství a komunikačních aktivit dojde ke zvýšení dostupnosti spravedlnosti pro občany a tím ke zvýšení transparentnosti justice. Ke snížení administrativní zátěže a ekonomických nákladů na výkon justice pak přispěje zejména podpora využívání alternativních trestů a procesů podmíněného propuštění.

Za účelem dosažení stanoveného specifického cíle budou podporovány zejména níže uvedené aktivity.

Indikativní výčet podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů

• 
  Dokončení podpory plošného procesního modelování agend jak pro přímý, tak pro přenesený výkon státní správy a následná realizace doporučených změn;
  
• 
  Využívání analytických, metodických, evaluačních a dalších obdobných kapacit ve veřejné správě a justici;
  
• 
  Zlepšení komunikace a zvyšování důvěry mezi veřejnou správou a občany mimo jiné prostřednictvím propagačních a popularizačních aktivit, zjednodušení přístupu veřejnosti, včetně osob se specifickými potřebami, ke službám a informacím veřejné správy, podpora publikace relevantních dat a informací, i na principu „open data“;
  
• 
  Racionalizace soudních řízení, posílení legislativních činností, podpora právního poradenství směrem k občanům i procesní standardizace justice, podpora využívání alternativních forem řešení sporů, alternativních trestů a procesů podmíněného propuštění; další opatření vedoucí ke kvalitnímu a efektivnímu fungování právního státu;
  
• 
  Podpora posílení a zlepšení ex ante a ex post hodnocení dopadů regulace (RIA, RIA ex post), včetně zhodnocení korupčních rizik (CIA);
  
• 
  Nastavení a rozvoj vysoké úrovně profesionalizace, depolitizace a transparentnosti personálních, řídicích, kontrolních a rozhodovacích procesů ve veřejné správě, zejména pak ve státní správě, včetně státní služby;
  
• 
  Nastavení a rozvoj systému vzdělávání pracovníků veřejné správy, zajištění specifických vzdělávacích a výcvikových programů zvyšujících výkonnost a kvalifikaci pracovníků, mimo jiné i v oblasti boje proti korupci, pokročilého zacházení s ICT, environmentálního vzdělávání, v oblasti kybernetické bezpečnosti, územního plánování, měkkých dovedností apod.;
  
• 
  Nastavení a rozvoj moderních metod řízení lidských zdrojů včetně systému přijímání, hodnocení a odměňování pracovníků veřejné správy, zvýšení atraktivity veřejné správy jako zaměstnavatele;
  
• 
  Nastavení a rozvoj procesů dosahování kvality a jejího řízení, včetně environmentálního managementu.
  

Na aktivity v této investiční prioritě navazují aktivity v prioritních osách IROP, konkrétně prioritní ose 1 „Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony“ a prioritní ose 3 „Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí“, které v příslušných oblastech přispějí k budování materiálního zázemí pro efektivní výkon veřejné správy.

Konkrétně se jedná o tyto investiční priority (IP) a specifické cíle (SC) IROP:

IP 5b: Podpora investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a vývojem systémů krizového řízení

SC 1.3 – Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof

IP 2c: Posilování aplikací v oblasti ICT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, začlenění do informační společnosti, elektronickou kulturu a elektronické zdravotnictví:

SC 3.2 – Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů ICT

Identifikace hlavních cílových skupin

Cílové skupiny zahrnují především organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, pracovníky těchto organizací a občany.

Identifikace typů příjemců

Příjemci v této investiční prioritě budou zejména organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, obce a kraje, včetně jimi zřizovaných a zakládaných organizací.

Uvedení specifických území, na která bude podpora cílena

Z důvodu specifického postavení veřejných institucí a orgánů podporuje tato prioritní osa intervence na celém území České republiky, tedy i na území hl. města Prahy. Veřejná správa, ale například i složky IZS, jsou neoddělitelně provázány s ústředními řídicími orgány či institucemi, které jsou téměř výlučně situovány na území hlavního města. Zároveň, aktivity podporované na základě této prioritní osy, resp. jejího specifického cíle, mají zpravidla systémovou, respektive národní povahu, a je proto žádoucí zajistit jejich realizaci na celém území státu.

Indikativní procentuální podíl investiční priority na prioritní ose

Na tuto investiční prioritu je vyčleněno 100 % prostředků z alokace na prioritní osu.

2.4.3.2Hlavní principy výběru operací

Výběr projektů bude probíhat v souladu se závazným metodickým pokynem MMR pro řízení výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014-2020. Tento metodický pokyn si klade za cíl mj. posílit důraz na posuzování skutečného smyslu a potřebnosti projektů (omezením počtu bodů přidělovaných za proveditelnost projektu), a zvýšení míry transparentnosti procesu výběru projektů. Metodický pokyn vychází mj. ze Strategie pro boj s podvody a korupcí v rámci čerpání ESI fondů v období 2014 – 2020.

V rámci této investiční priority budou vyhlašovány výzvy na předkládání projektů. Projekty budou hodnoceny a vybírány podle kritérií pro výběr projektů, která schválí Monitorovací výbor OPZ. Pro zajištění příspěvku projektů k plnění specifických cílů a dosahování výsledků příslušných prioritních os budou v kritériích pro výběr projektů zastoupena kritéria vztahující se k dosahování hodnot monitorovacích indikátorů, resp. jednotek výstupu v případě projektů využívajících jednotkové náklady.

Za účelem snížení administrativní zátěže bude usilováno o využívání zjednodušených forem vykazování výdajů. Všude tam, kde dostupná data a charakter projektů umožní vydefinování konkrétních jednotek výstupů a jejich ocenění, bude zvažováno využití jednotkových nákladů.

Při hodnocení a výběru projektů bude posuzována rovněž problematika horizontálních témat (rovné příležitosti a nediskriminace, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj). Projekt, u kterého bude identifikován negativní dopad na uvedená horizontální témata, nebude moci být podpořen z prostředků OPZ (blíže viz kap. 11).

2.4.3.3Plánované využití finančních nástrojů

Využití finančních nástrojů se nepředpokládá.

2.4.3.4Plánované využití velkých projektů

Vzhledem k tomu, že OPZ je spolufinancován z ESF, nebude obsahovat žádné velké projekty ve smyslu čl. 90 obecného nařízení.

2.4.3.5Společné a specifické indikátory výstupu

Tabulka : Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 4.1

ID	Indikátor	Měrná jednotka	Fond	Kategorie regionu	Cílová hodnota (2023)	Zdroj údajů	Frekvence sledování
C/ESF/0-19	Celkový počet podpořených účastníků – v členění dle přílohy č. 1 nařízení o ESF	účastníci	ESF	Méně rozvinuté	21 673	IS ESF 2014+	při vstupu/ zahájení
				Více rozvinuté	827
C/ESF/22	Počet projektů zaměřených na orgány veřejné správy a veřejné služby na celostátní, regionální a místní úrovni	projekty	ESF	Méně rozvinuté	217	MS 2014+	při vstupu/ zahájení
				Více rozvinuté	8
WF441	Počet napsaných a zveřejněných analytických a strategických dokumentů (vč. evaluačních)	dokumenty	ESF	Méně rozvinuté	112	příjemce	0m
				Více rozvinuté	4

2.4.4Zvláštní ustanovení pro ESF na úrovni prioritní osy 4

Sociální inovace

V prioritní ose 4 Efektivní veřejná správa bude podporováno plošné využití nástrojů nově vyvinutých v rámci prioritní osy 3 Sociální inovace a mezinárodní spolupráce. Nové nástroje budou přebírány po úspěšném pilotním ověření jejich fungování. V rámci prioritní osy 4 tak bude završen inovační cyklus a bude zajištěna provázanost prioritní osy 3 a ostatních tematických os OPZ.

Mezinárodní spolupráce

Mezinárodní spolupráce bude v rámci prioritní osy 4 Efektivní veřejná správa podporována průřezově na úrovni jednotlivých projektů tam, kde je to podle povahy projektu vhodné. Tento přístup umožní zlepšit výsledky projektů na místní, regionální a nadregionální úrovni díky zahrnutí zkušeností a odborných znalostí zahraničních partnerů a také umožní zvýšit efektivitu vynaložených nákladů díky získání již vynalezených řešení v zahraničí, mezinárodnímu srovnávání a šíření dobré praxe.

Příspěvek k tematickým cílům 1-7

Vzhledem k obsahovému zaměření prioritní osy 4 lze předpokládat její dílčí příspěvek k tematickému cíli č. 2 Zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím, jejich využití a kvality a tematickému cíli č. 5 Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik.

2.4.5Výkonnostní rámec

Tabulka : Výkonnostní rámec prioritní osy 4

Typ ukazatele	ID	Ukazatel nebo klíčový krok provádění	Měrná jednotka	Fond	Kategorie regionů	Milník pro rok 2018	Konečný cíl (2023)	Zdroj údajů	Popřípadě vysvětlení relevantnosti ukazatele
výstupový	C/ESF/0	Celkový počet účastníků (součet indikátorů 1+3+5)	osoby	ESF	Méně rozvinuté	4 335	21 673	IS ESF 2014+	Základní výstupový indikátor v PO4, který pokrývá finančně nejobjemnější část intervencí v prioritní ose. Nastavení hodnot vyplývá ze zkušeností s průběhem implementace OP LZZ v období 2007-2013 a při zohlednění charakteru intervencí a způsobu jejich implementace v OPZ včetně časového rámce a bagatelní podpory.
					Více rozvinuté	165	827
finanční		Celková částka způsobilých výdajů vložených do účetního systému PCO a certifikovaných ze strany PCO	EUR	ESF	Méně rozvinuté	11 947 163	107 524 470	MS 2014+	Nastavení hodnot vyplývá ze zkušeností s průběhem implementace OP LZZ v období 2007-2013 a při zohlednění charakteru intervencí a způsobu jejich implementace v OPZ včetně časového rámce. Konečná cílová hodnota je snížena o výdaje, které budou předloženy do certifikace po 31. 12. 2023 s ohledem na pravidla procesu certifikace a způsobilosti výdajů.
					Více rozvinuté	775 198	6 976 778

2.4.6Kategorie zásahů

Kategorie regionů a fond ESF, méně rozvinuté regiony
Dimenze 1 Intervenční oblast		Dimenze 2 Forma financování		Dimenze 3 Území		Dimenze 6 Územní prováděcí mechanismy		Dimenze 7 Sekundární téma pro ESF
Kód	€	Kód	€	Kód	€	Kód	€	Kód	€
118	101 550 888	01	101 550 888	01	35 542 811	00	101 550 888	00	101 550 888
				02	30 465 266
				03	35 542 811

Kategorie regionů a fond ESF, více rozvinuté regiony
Dimenze 1 Intervenční oblast		Dimenze 2 Forma financování		Dimenze 3 Území		Dimenze 6 Územní prováděcí mechanismy		Dimenze 7 Sekundární téma pro ESF
Kód	€	Kód	€	Kód	€	Kód	€	Kód	€
118	3 875 988	01	3 875 988	01	1 356 596	00	3 875 988	00	3 875 988
				02	1 162 796
				03	1 356 596

2.4.7Kde je to vhodné, souhrn plánovaného využití technické pomoci, v případě potřeby včetně aktivit na posílení administrativní kapacity odpovědných subjektů, které se účastní řízení a kontroly programu, a příjemců

V rámci prioritní osy 4 je plánováno využití prostředků technické pomoci na vytvoření kapacit ŘO OPZ potřebných pro řádnou administraci této osy při zohlednění skutečnosti, že na rozdíl od programového období 2007-2013 je plánována implementace intervencí v prioritní ose 4 bez využití zprostředkujícího subjektu přímo z úrovně ŘO OPZ. Rovněž je zvažováno využití prostředků technické pomoci na posílení kapacit zejména pro konzultace s žadateli a příjemci za účelem usnadnění jejich přístupu k podpoře z OPZ.