PedOr11 2 DidaktikaFyziky Nezvalova
Yüklə 196,2 Kb. Pdf görüntüsü
|
Didaktika fyziky v ˇ Ceské . . . 181 •
Ctvrtou úrovní jsou tematicky specifické (topic-specific) PCK. Fyzika jako výukový pˇredmˇet má vlastní strukturu pojm˚ u a témat, pˇriˇcemž objasnˇení každého tématu vyžaduje specifické strategie. Nicménˇe Shulmanova teorie je také podrobovaná kritice. Duit, Niedderer a Schecker (2007) uvádˇejí, že Shulman˚ uv pˇrístup k PCK je v souladu s tra- dicemi evropské didaktiky. Zatímco Shulman klade d˚ uraz na uˇcitelovy kompe- tence, evropská oborová didaktika rozvíjí strategie zamˇeˇrené na proces výuky. Gudmundsdottir et al. (1995) uvádˇejí, že PCK jsou vlastnˇe oborovou didakti- kou na „americký zp˚ usob“ (s. 164–165). Shulmanova teorie PCK m˚ uže být pˇrínosem i pro didaktiku fyziky, nebot’ urˇcitým zp˚ usobem vymezuje oblasti, které mohou být podrobovány zkou- mání v této novˇe se rozvíjející vˇední disciplínˇe. PCK mohou usnadnit bádání napˇr. v oblasti didaktické transformace, vzdˇelávání uˇcitel˚ u pˇrírodovˇedných pˇredmˇet˚ u, zkoumání fyzikálního obsahu v didaktických souvislostech, zkou- mání kategorie cíle a obsahu pˇrírodovˇedného vzdˇelávání. PCK se mohou stát integrujícím prvkem mezi oblastí fyzikálního obsahu a výukou, mezi fyzikou a didaktikou fyziky. Lze ji chápat jako obohacení didaktiky fyziky o novou perspektivu. 3 Nˇ ekteré problémy didaktiky fyziky Didaktika fyziky je interdisciplinární vˇedou, a tudíž i výzkum v didaktice fyziky je interdisciplinární. Dahncke et al. (2001) uvádí, že problémy výzkumu v di- daktice fyziky jsou smˇeˇrovány do dvou oblastí: na jedné stranˇe je pozornost soustˇredˇena na fyziku a je blíže k fyzice jako oboru. Výzkumné práce jsou zamˇeˇreny na odborný obsah fyziky a ménˇe na zp˚ usob, jakým má být tento od- borný obsah sdˇelován uˇcícím se. Na druhé stranˇe je skupina výzkumník˚ u, kteˇrí se snaží najít rovnováhu mezi problémy „mateˇrské“ disciplíny (tedy fyziky) a vzdˇelávacími problémy. Jenkins (2001) rozlišuje ve výzkumu dva základní pˇrístupy: pedagogický a empirický. Cílem pedagogického pˇrístupu je zkvalitnit praxi, zamˇeˇrit se na situaci ve škole a ve výuce fyziky. Empirický pˇrístup se orientuje více na zjišt’ování objektivních dat, která jsou potˇrebná k pochopení a ovlivnˇení vzdˇelávací praxe. Toto rozlišení lze pˇrirovnat k rozdíl˚ um mezi
aplikovaným a základním výzkumem (Duit et al., 2007). Pedagogický pˇrístup je tedy primárnˇe zamˇeˇren na zkvalitˇ nování vyuˇcování fyzice. Empirický pˇrístup hledá objektivní data, která objasˇ nují vzdˇelávací realitu.
182 Danuše Nezvalová 3.1 Problémové oblasti Základní problémové oblasti didaktiky fyziky odpovídají procesu pˇredávání fy- zikálního poznání: vˇedecký systém fyziky – didaktický systém fyziky – výukový projekt – výukový proces – výsledky výuky a její hodnocení – spoleˇcenské uplatnˇení fyzikálního vzdˇelání. Na tento hierarchicky uspoˇrádaný sled problé- mových oblastí navazuje ještˇe pˇríprava uˇcitel˚ u fyziky, metodologie didaktiky fyziky a využití ICT v didaktice fyziky a ve fyzikálním vzdˇelávání. Fenclová et al. (1984) charakterizuje jednotlivé problémové oblasti didaktiky fyziky takto: (a) Vˇedecký systém fyziky z hlediska didaktické komunikace – zahrnuje celé poznání ve fyzice, jeho systém, metody i souˇcasné a prognostické pojetí. Toto poznání zkoumá didaktika fyziky z hlediska jeho sdˇelitelnosti a mož- nosti pˇrenosu. Patˇrí sem napˇr. problémy r˚ uzného matematického vyjad- ˇrování fyzikálních poznatk˚ u, vytváˇrení r˚ uzných model˚ u pˇrírodních dˇej˚ u i myšlenkových struktur fyzikálního poznatku, systémy veliˇcin a jednotek a další. (b) Didaktický systém fyziky – sem patˇrí otázky smyslu a pojetí fyziky jako pˇredmˇetu výuky a vzdˇelání v˚ ubec, struktura obecných a specifických cíl˚ u výuky, problematika obsahu výuky fyziky. Tvorba didaktického systému pˇredpokládá znalost nebo zkoumání vazeb k dalším prvk˚ um vzdˇelávání. Teprve pak mohou být cíle a obsah spojeny v pˇrimˇeˇrené uˇcivo v urˇcitém uspoˇrádání vzhledem k vyuˇcování a uˇcení. Tvorba didaktického systému pˇredpokládá vyjasnˇení povahy fyzikálních poznatk˚ u z hlediska nároˇcnosti jejich osvojení. Didaktický systém fyziky je klíˇcovou otázkou didaktiky fyziky. Je to také otázka nejobtížnˇejší, protože zde pˇrekraˇcuje didaktika fyziky hranici dvou vˇed a musí hledat logický, strukturální, gnozeologický a metodologický vztah didaktického a vˇedeckého systému fyziky. (c) Výukový projekt fyziky a jeho prostˇredky – výukový projekt má být realizací didaktického systému fyziky v kurikulárních materiálech, uˇcebnicích, po- m˚ uckách i jejich kombinacích. Pˇredmˇetem didaktiky fyziky je teorie tvorby tˇechto materiál˚ u a pom˚
ucek, hledání jejich vzájemných vztah˚ u a jejich funkce v procesu výuky. Problematika výukových projekt˚ u fyziky se ne- vztahuje jen ke školní výuce, ale rovnˇež k vysokoškolskému vzdˇelávání a r˚
uzným formám vzdˇelávání dospˇelých. Didaktika fyziky v ˇ Ceské . . . 183 (d) Výukový proces fyziky – jedním z nejvýznamnˇejších problém˚ u didaktiky fyziky je výukový proces specificky uzp˚ usobený pro komunikaci fyzikálních poznatk˚
u. Týká se všech forem výuky, vzdˇelávání mimo výuku i sebevzdˇe- lávání ve fyzice. Jde o soubor strukturálních vztah˚ u mezi cíli, obsahy, organizací, prostˇredky a metodami výuky fyziky v konkrétnˇe podmínˇených výukových situacích chápaných jako interakce. (e) Výsledky výuky fyziky a jejich hodnocení – jde o objektivní zjišt’ování a hod- nocení výsledk˚ u výuky v kterékoli její fázi i výsledk˚ u koneˇcných, výsledk˚ u pˇríslušného didaktického systému a projektu. Používané metody mohou být souˇcasnˇe metodami, které užívá didaktika fyziky k vlastnímu bádání. (f) Fyzikální vzdˇelání a jeho uplatnˇení – sem spadá problematika fyzikálního vzdˇelání ve vztahu ke vzdˇelávacím potˇrebám jednotlivce a spoleˇcnosti. Didaktika fyziky v této souvislosti zkoumá celkové uplatnˇení fyzikálního vzdˇelání na trhu práce a v rozvoji znalostní spoleˇcnosti. (g) Výchova a vzdˇelávání uˇcitel˚ u fyziky – uˇcitel fyziky je významným ˇclánkem procesu pˇredávání fyzikálních poznatk˚ u. Jeho ˇcinností je proces výuky ˇcasto výraznˇe ovlivnˇen. Proto je tˇreba zkoumat jeho vlastnosti, pˇrípravu a další vzdˇelávání. (h) Metodologie a historie didaktiky fyziky – vˇedecká disciplína musí souˇcasnˇe s ˇrešením jednotlivých problém˚ u ˇrešit svoji metodologii, hledat pˇredmˇet i metody svého bádání. Musí si být také vˇedoma historické kontinuity a souvislostí ve spoleˇcenském systému, aby mohla chápat dílˇcí výsledky svých bádání v širších souvislostech objektivní reality.
Fenclová et al. (1984) uvádí ˇctyˇri základní oblasti výzkumu v didaktice fyziky. První oblast zahrnuje pojetí a cíle výuky. Uvˇedomˇení si smyslu a pˇrijetí urˇcité koncepce fyzikálního vzdˇelávání, urˇcitého modelu didaktického systému vy- tváˇrí podmínky pro stanovení soustavy cíl˚ u výuky fyziky. Vhodným postupem v této oblasti se jeví systémový pˇrístup, využívající logických a srovnávacích analýz, vytváˇrející prognózy a modely. Druhá oblast se týká fyzikálního obsahu a rozpracování soustavy uˇciva i do- poruˇcení výukových strategií. Ze systému fyzikální vˇedy je možno didaktickou analýzou vymezit vzdˇelávací obsah, který bude pˇredmˇetem komunikace. Vy- brané obsahy na základˇe analýz jsou formulovány tak, aby byly pˇripraveny pro použití ve výuce. Výsledkem tˇechto operací je soustava uˇciva, která by mˇela být
Yüklə 196,2 Kb. Dostları ilə paylaş:
|