Příloha č. 2 Studijní materiál Historie chemie – kompletní text Text zpracovaný autorem této závěrečné práce je zobrazen černou barvou písma, text který byl již součástí diplomové práce Petry Křivánkové1 je zobrazen šedou barvou písma

Vladimír Prelog

23. 7. 1906 – 7. 1. 1998

Nobelovu cenu získal v roce 1975 za výzkum v oblasti stereochemie organických molekul a reakcí

• 
  švýcarský chemik
  
• 
  studium:
  
  • 
    ČVUT (chemická fakulta)
    
• 
  svou kariéru zahájil v Praze, kde nastoupil v roce 1924 na chemickou fakultu Českého vysokého učení technického – zde ho díky profesoru Votočkovi a profesoru Lukešovi upoutala organická chemie
  
• 
  v roce 1935 odešel jako asistent na univerzitu do Záhřebu a po vypuknutí druhé světové války našel útočiště v Curychu
  
• 
  věnoval se umělé přípravě velmi složitých chemických sloučenin, kde navázal na dřívější práce R. B. Woodwarda, a rozšířil platnost Bredtova pravidla
  
• 
  zajímal se o prostorovou stavbu molekul, o kterou v něm podnítil zájem profesor Lukeš, a v této práci navázal na linii započatou van´t Hoffem
  
• 
  nejvýznamnější je jeho práce při studiu chirálních (opticky aktivních) sloučenin, kde studoval různé typy chirální izomerie, a symetrické indukce – nespokojil se jen se standardní analýzou na základě symetrie, ale zavedl vyčerpávající topologickou klasifikaci chirality a hledal experimentální potvrzení možnosti existence různých typů chirálních sloučenin
  

Ilja Prigogine

25. 1. 1917 – 28. 5. 2003

Nobelovu cenu získal v roce 1977 za teoretické výzkumy v oblasti termodynamiky

• 
  belgický chemik
  
• 
  studium:
  
  • 
    univerzita v Bruselu
    
• 
  v roce 1947 se stal profesorem fyzikální chemie na univerzitě v Bruselu – patří k nejvýznamnějším představitelům bruselské termodynamické školy, kterou založil DeDonder
  
• 
  je čestným doktorem mnoha světových univerzit a členem mnoha akademií věd
  
• 
  v roce 1962 se stal ředitelem Mezinárodního ústavu fyziky a chemie a v roce 1968 ředitelem Centra statistické mechaniky a termodynamiky Texaské univerzity v Austinu
  
• 
  v roce 1947 Prigogine ve své práci došel k závěru, že je nutné v termodynamice ireverzibilních procesů používat tzv. Curierův princip, podle kterého může například průběh chemické reakce v izotropním prostředí vyvolat vektorový tok nějaké látky – od té doby se tento princip označuje jako Curieův-Prigogineův teorém a Prigogineových teorémů se v termodynamice ireverzibilních procesů používá celá řada
  
• 
  nejznámější z těchto teorémů je ten, který ukazuje, že časová změna produkce entropie v systému je v oblasti blízké rovnováze při stálých vnějších podmínkách vždy záporná nebo nulová – proto dochází v této oblasti k ustavování stabilních ustálených stavů
  

Sir William Ramsay

2. 10. 1852 – 23. 7. 1916

Nobelovu cenu získal v roce 1904 za objev vzácných plynů v atmosféře a za určení jejich místa v periodické soustavě prvků

• 
  německý organický chemik a biochemik
  
• 
  narodil se v rodině obchodníka
  
• 
  studium:
  
  • 
    univerzita v Glasgow
    
  • 
    univerzita v Tubingenu
    
• 
  v roce 1880 se stal profesorem anorganické chemie na univerzitě v Londýně
  
• 
  během svého života se stal členem Petrohradské akademie věd a mnoha dalších vědeckých institucí
  
• 
  r. 1893 uveřejnil svůj způsob určování hmotnosti molekul kapaliny pomocí povrchového napětí
  
• 
  v roce 1886 společně s J. Jensenem a A. Loskyerem pomocí spektrální analýzy zjistili výskyt helia na Slunci
  
• 
  v roce 1895 nezávisle na Rayleighovi objevil argon a během následujících pěti let společně s M. Traversem v atmosféře další vzácné plyny – krypton, xenon a neon
  
• 
  v roce 1910 sestrojil speciální mikrováhy, s jejichž pomocí se mu podařilo určit atomovou hmotnost radonu
  

Theodore William Richards

31. 1. 1868 – 2. 4. 1928

Nobelovu cenu získal v roce 1914 za přesné určení atomové hmotnosti velkého počtu prvků

• 
  americký chemik
  
• 
  narodil se v rodině malíře
  
• 
  studium:
  
  • 
    Harvardova univerzita
    
• 
  v roce 1901 se stal profesorem a v roce 1903 vedoucím oddělení chemie na Harvardově univerzitě
  
• 
  byl členem mnoha světových vědeckých společností a institucí
  
• 
  téměř polovinu svého života strávil přesným určováním atomové hmotnosti chemických prvků (již ve svých dvaceti letech se pokoušel určit atomovou hmotnost kyslíku a mědi)
  
• 
  v letech 1888–1923 vypracoval novou revoluční metodu na určování atomové hmotnosti prvků, pomocí které určil atomovou hmotnost 21 prvků
  
• 
  roku 1902 experimentálně potvrdil přesnost Faradayova zákona, podle kterého množství látky vyloučené při elektrolýze je přímo úměrné chemickému ekvivalentu dané látky a množství elektrického náboje
  
• 
  od roku 1905 se zabýval určováním měrného tepla a neutralizačního tepla, termochemickými konstantami látek
  
• 
  zkoumal podvojné soli, elektrický odpor, tepelnou expanzi plynů
  
• 
  v roce 1913 přišel s jedním z prvních důkazů existence izotopů poté, co zjistil, že olovo z uranové a thoriové rudy nemá stejnou atomovou hmotnost
  

Sir Robert Robinson

13. 9. 1886 – 8. 2. 1975

Nobelovu cenu získal v roce 1947 za výzkumy biologicky důležitých rostlinných látek a hlavně alkaloidů

• 
  anglický chemik
  
• 
  narodil se v rodině majitele továrny na lepenky a průkopníka zavádění bavlněného materiálu ve zdravotnictví
  
• 
  studium:
  
  • 
    univerzita v Manchesteru
    
• 
  v roce 1902 se stal profesorem všeobecné a aplikované organické chemie na univerzitě v Sydney
  
• 
  v roce 1915 se stal profesorem organické chemie na univerzitě v Liverpoolu, pak v Manchesteru a Londýně
  
• 
  v roce 1929 se stal vedoucím katedry organické chemie na univerzitě v Oxfordu a ředitelem Dysonova-Perrinova ústavu
  
• 
  v roce 1945 se stal prezidentem anglické akademie věd
  
• 
  v roce 1947 byl prvním delegátem Velké Británie na první konferenci Unesca
  
• 
  jeho hlavní pozornost byla věnována studiu některých rostlinných látek, především alkaloidů a některých dusíkatých barviv
  
• 
  prozkoumal a chemicky izoloval mnohé z jedovatých přírodních látek, jako nikotin, který je obsažen v tabákových listech, kokain, který se získává ze suchých kokových listů, chinin, který je obsažen v chininové kůře, kofein, který je obsažen v zrnkách kávy, atd. – díky těmto výzkumům získala medicína nové poznatky
  
• 
  věnoval se speciálním výzkumům v oblasti lékařské chemie, které se týkaly především syntézy ženských hormonů
  
• 
  jeho práce přispěly k poznání struktury penicilínu
  
• 
  v roce 1951 uskutečnil syntézu cholesterolu