Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita

Kyslík chemická značka: O název: - český: Kyslík, - anglický: Oxygen, - latinský: Oxygenium původ názvu: anglický název navrhl A. L. Lavoisier a je odvozen z řeckého slova oxys geinomai (= kyselinu tvořící) doba objevu: 18. století získávání v době objevu: v letech 1773 – 74 objevili C. W. Scheele a J. Priestley kyslík, připravili jej několika způsoby a studovali jeho vlastnosti v letech 1775 – 77 poznal A. L. Lavoisier, že kyslík je prvek, vytvořil moderní teorii hoření a překonal flogistonovou teorii v roce 1848 zjistil M. Faraday, že kyslík je paramagnetický v roce 1877 byl kyslík poprvé zkapalněn v roce 1881 v A. Brin a L. W. Brin´s Oxygen Company byl plynný kyslík poprvé vyroben průmyslově použití v době objevu: k hoření jako zdroj tepla výroba v době objevu: Evropa počátky výroby v Čechách: C. Drebbel, alchymista na dvoře Rudolfa II., navrhl výrobu kyslíku zahříváním ledku

Mangan chemická značka: Mn název: - český: Mangan, - anglický: Manganese, - latinský: Manganum původ názvu: podle vědců vznikl název manganum z latinského slova magnes (magnetovec), protože burel, ruda tvořená převážně oxidem manganičitým, byl v minulosti považován za modifikaci magnetovce doba objevu: 18. století příprava v době objevu: zahříváním burelu s práškovým uhlím, o které se zasloužil J. G. Gahn v roce 1774, vzniklo „manganesium“, v roce 1808 dostalo název mangan, aby nedošlo k záměně s magnesiem (hořčík); ve velmi čisté formě byl mangan vyroben ve 30. letech 20. století elektrolýzou vodných roztoků manganatých solí použití v době objevu: výroba skla naleziště rud v době objevu: Evropa naleziště rud v Čechách v době objevu: Jablonec, Krkonoše, okolí České Kamenice a Falknov

Měď

• 
  chemická značka: Cu
  
• 
  název: - český: Měď, - anglický: Cooper, - latinský: Cuprum
  
• 
  původ názvu: název kovu je odvozen od názvu ostrova – Cypr, kde se nacházely první doly na měď, označení cuprum a chemická značka byly odvozeny z Aes cyprium = kyperský kov
  
• 
  doba objevu: 5 000 let př. n. l.
  
• 
  získávání v době objevu: měď se získávala z rud, např. z malachitu, čistá (bez příměsí jiných nerostů) se nacházela v přírodě
  
• 
  použití v době objevu: v podobě bronzu sloužila měď ke zhotovování zbraní, odlévání bronzových soch a jiných ozdobných předmětů, známé je razidlo mincí v Egyptě, které obsahovalo z 80 % měď
  
• 
  naleziště v době objevu: arménsko-anatolská oblast (Arménie, Anatolie, Írán), Kypr
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: okolí Hustopečí, Český Brod, Krušné hory, Jáchymov
  

Neon chemická značka: Ne název: - český: Neon, - anglický: Neon, - latinský: Neon původ názvu: název je odvozen podle výrazného šarlatově červeného světla, které vycházelo ze spektrální trubice, které pozoroval Ramsayův syn a nazval jej nový (z řeckého néon) doba objevu: 19. století získávání v době objevu: v roce 1898 izolovali W. Ramsay a M. W. Travers neon nízkoteplotní destilací zkapalněného vzduchu použití v době objevu: neonové výbojky sloužící jako osvětlovací tělesa nebo světelné indikátory naleziště v době objevu: není známo naleziště v Čechách v době objevu: není známo

Nikl

• 
  chemická značka: Ni
  
• 
  název: - český: Nikl, - anglický: Nickel, - latinský: Niccolum
  
• 
  původ názvu: slovo „nikl“ bylo původně nadávkou v řeči horníků, jako kupfernickel („měděný ničema“) se ve středověkém Německu označovala ruda načervenalé barvy, která byla podobná mědi, ale nepodařilo se z ní vyloučit žádný kov; název nickel je spojen s objevem prvku, o který se zasloužil A. F. Cronstedt
  
• 
  doba objevu: slitiny niklu byly vytavovány již ve starověku, předměty zhotovené ze slitin niklu staré více než 2 000 let pocházely z Číny; v Evropě byl nikl objeven až v 18. století
  
• 
  získávání v době objevu: roku 1751 zkoumal nerost „nikelin“ švédský chemik A. F. Cronstedt a izoloval kovový, nepříliš čistý nikl; asi o 15 let později získal T. Bergman mnohem čistší nikl
  
• 
  použití v době objevu: mince ze slitiny měď – nikl, obsahující 20 % niklu
  
• 
  naleziště v době objevu: Čína, Řecko, Evropa
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: oblast Krušných hor
  

Olovo

• 
  chemická značka: Pb
  
• 
  název: - český: Olovo, - anglický: Lead, - latinský: Plumbum
  
• 
  původ názvu: Římané rozlišovali olovo, nazývané plumbum nigrum, od cínu, nazývaného plumbum album nebo candidum; chemická značka je odvozená od latinského názvu plumbum, český název pro olovo pochází od baltských Slovanů
  
• 
  doba objevu: 3. tisíciletí př. n. l.
  
• 
  získávání v době objevu: těžbou z olovnatých dolů
  
• 
  použití v době objevu: pro výrobu potrubí na vodovody, lázně, na krytí střech paláců a chrámů, jako materiál na výrobu pečetidel, olověných tabulek k psaní, černý sulfid olovnatý se používal k malování obočí, olověná běloba k líčení, k vítěznému pochodu si Římané malovali obličej červeně miniem (Pb₃O₄)
  
• 
  naleziště v době objevu: Egypt, Řecko, Řím, Indie
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: olovnaté rudy se nacházely v Příbrami, Stříbru a Oloví, za husitských válek však byly tyto hutě zničeny