Vliv operace katarakty na zorné pole u fdt perimetrie
Yüklə 449,99 Kb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- Vyšetření štěrbinovou lampou
- Měření nitroočního tlaku
- Indikace k operaci katarakty a
- Obr. 4 Fakoemulzifikace [ 17 ]
- Průběh operace katarakty metodou fakoemulzifikace Příprava operačního pole a anestezie
- Použití viskochirurgického nástroje
- Implantace nitrooční čočky
- Peroperační a pooperační komplikace
- Základní typy umělých nitroočních čoček ( IOL )
- Dělení podle zakřivení povrchu
- Dělení podle počtu ohnisek
- Obr. 5 Nitrooční čočka Acrysof [ 17 ]
3.Operace katarakty
Oční anamnéza Oční anamnéza musí být podrobná, protože může zásadním způsobem ovlivnit průběh a výsledek operace. Je třeba pátrat po očních úrazech, zánětech, zda byla diagnostikována amblyopie nebo glaukom. Zásadní jsou také informace o eventuálním předchozím refrakčním zákroku, protože ovlivňují výpočet umělé nitrooční čočky a případně operační postup. Vyšetření očních adnex Vyšetřením očních adnex začínáme oční vyšetření. Zjišťujeme poruchy postavení víček, zánětlivá onemocnění okrajů víček a spojivek, choroby nazolakrimálního duktu by měly být řešeny před operací katarakty. Důležité je vyšetření slz a motility bulbu. Vyšetření štěrbinovou lampou Vyšetření štěrbinovou lampou je zásadní pro diagnózu katarakty. Spojivka – zjišťujeme přítomnost zánětu, jizev nebo filtračního polštářku po glaukomové operaci a sníženou mobilitu spojivky až jizvy po předchozí operaci zadního segmentu, které někdy mohou ovlivnit chirurgický přístup. Rohovka – hodnotíme stav rohovky, zejména endotelu rohovky především vzhledem k Fuchsově endotelové dystrofii. U mnohaletých uživatelů kontaktních čoček je možné nalézt cévní panus, stromální opacity nebo superficiální keratitidu. Přední komora – může být mělčí u intumescentní katarakty a vysoké hypermetropie. U abnormalit a tam, kde plánujeme implantaci předněkomorové čočky, je nutné provést gonioskopii. Duhovka – je nutné zhodnotit velikost zornice a její reakce, přítomnost předních synechií a vaskularizaci Čočka – čočku je potřeba pečlivě vyšetřit před mydriázou a v mydriáze. Relativně malá zadní subkapsulární katarakta může způsobit velké snížení zrakové ostrosti, nukleární až brunescentní katarakta naopak málo, především na blízko. Vyšetření očního pozadí Fundus je vhodné vyšetřit přímou i nepřímou oftalmoskopií, pokud nám to průhlednost čočky dovolí. Zvláštní pozornost vyžadují pacienti s diabetem, s glaukomem, s vysokou myopií a po operaci zadního segmentu. Stanovení refrakce Stanovení refrakce je nejdříve provedeno na automatickém refraktometru a následně pomocí Snellenových optotypů. Je důležité s pacientem diskutovat pooperační refrakci. Například pacienti se střední a vyšší myopií preferují ponechat i po operaci menší myopickou korekci do dálky. Měření nitroočního tlaku Toto vyšetření se provádí pravidelně u každého očního vyšetření, tedy povinně i u pacientů před operací katarakty. Perimetrie Toto vyšetření se provádí u indikovaných případů ( viz. studie )
Operace je indikována tehdy, pokud je katarakta pro pacienta zdrojem významných každodenních obtíží. V žádném případě dnes není důvod operovat odkládat do doby, než katarakta „uzraje“. U 97 % operovaných lze očekávat zlepšení zrakové ostrosti. Operaci katarakty podstupuje ročně cca 0,7 % populace. Jedná se o nejčastější chirurgický zákrok u pacientů nad 65 let věku. O indikaci k operaci nerozhoduje určité zhoršení vizu podle Snellenových optotypů, ale pacient a lékař se rozhodnou k výkonu podle toho, zda snížení zrakové funkce významně ovlivňuje činnosti, které pacient běžně dělá a potřebuje. Ve většině případů oboustranné katarakty doporučujeme nejdříve k operaci oko s pokročilejším zákalem. Výjimečně postupujeme opačně, například u pacientů s těžkým celkovým onemocněním, kdy nepředpokládáme druhou operaci. Před operací musí být pacientovi vysvětlen princip operace, její případná rizika, předpokládaný pooperační průběh a rehabilitace. Je třeba s pacientem probrat i možnost zákroku za hospitalizace, přestože se dnes většina operací provádí ambulantně. Před operací katarakty se vyžaduje interní předoperační vyšetření, které obsahuje krevní obraz a sedimentaci, základní biochemické vyšetření krve, EKG a celkové zhodnocení internistou před anestezií. Důležité jsou také informace o případné dlouhodobé medikaci pacienta a jeho celkový zdravotní stav.
M F
Fakoemulzifikační přístroj můžeme rozdělit na dvě části – na část produkující ultrazvukovou energii a část řídící dynamiku tekutiny. Ultrazvuková energie drtí čočku, tekutina udržuje hloubku a tlak v přední komoře, umožňuje odstranění emulzifikovaných částí čočky a zabraňuje přehřívání hrotu.
A ) Základní fakoemulzifikační techniky : Jsou dva způsoby jak rozdělit jádro při fakoemulzifikaci
B) Irigace a aspirace Tato část operace se provádí kanylou, kterou vyplachujeme a odsáváme zbytky kortexu po fakoemulzifikaci.
U dříve operovaných afakických pacientů, kteří nesnáší afakickou korekci či kontaktní čočky, je možné nitrooční čočku dodatečně implantovat ( sekundární implantace ). V pooperačním období podáváme první týden antibiotické kapky a 2–4 týdny kortikosteroidy. Kancelářská práce je možná již za 5–14 dní, u fyzicky namáhavých zaměstnání trvá neschopnost 3–5 týdnů. Pokud je to nutné, předepisujeme brýle přibližně za 4 až 6 týdnů po operaci.
Současná kataraktová chirurgie je velice úspěšná s malým procentem komplikací. Nejběžnější komplikací je zkalení zadního pouzdra. Podle různých studií je četnost komplikací následující :
Umělé nitrooční čočky jsou trvalé plastické čočky implantované do oka. Tyto čočky nahrazují vlastní čočku. IOL má část haptickou a část optickou. Haptická část slouží k fixaci čočky a část optická nahrazuje optickou funkci odstraněné čočky. Tyto čočky můžeme dělit podle různých hledisek :
Akrylátové čočky – mohou být tvrdé nebo měkké. Fyzikální rozdíl je především v hodnotě přechodové teploty. Tvrdé akrylátové čočky – jsou vyrobeny z polymetylmetakrylátu, nelze je použít při malém rohovkovém řezu. Měkké akrylátové čočky – dělí se dále na hydrofobní ( podobný materiál jako tvrdé akrylátové čočky ) a hydrofilní ( používá se 2 – hydroxyetylmetakrylát s jiným akrylátem ). Silikonové čočky – silikony jsou polymery. Tento materiál je vysoce biokompatibilní a elastický Fotosenzitivní čočky – vyrobeny z fotosenzitivních silikonových makromerů. Je možné je polymerizovat a tím měnit optické parametry čočky.
Asférické čočky – na periferii mají menší zakřivení a jsou tenčí. Tím je odstraněna většina sférických aberací, které jsou způsobeny větším lomem paprsků v periferii sférické čočky. Torické čočky – lze je použít k nahrazení původní čočky nebo ke korekci astigmatismu.
Monofokální čočky - lámou světlo pouze do jednoho ohniska na sítnici. Pacient po operaci musí nosit brýle na čtení. Multifokální čočky – mají dvě nebo více ohnisek. Tyto čočky dále dělíme podle průchodu paprsků na refrakční ( střídají se koncentricky opticky odlišná prostředí, která mají různou optickou mohutnost ), difrakční ( na jedné ploše čočky je vytvořen reliéf, který odpovídá malým schodům, na jejichž vrcholech vzniká difrakce ) a refrakčně – difrakční čočky. 
Obr. 5 Nitrooční čočka Acrysof [ 17 ] Yüklə 449,99 Kb. Dostları ilə paylaş:
|
etodou volby chirurgie katarakty je dnes fakoemulzifikace s implantací nitrooční čočky. V 60. a 70. letech se prováděla tzv . intrakapsulární extrakce (IKE), při které byla odstraněna celá čočka i pouzdro bez náhrady. Po operaci pacienti nosili brýle o síle +10 až +12 dioptrií. V 80. letech nastoupila extrakapsulární extrakce (ECCE), která umožnila implantaci tzv. nitrooční čočky. Operace se prováděla širokým řezem, který zvyšoval riziko pooperační infekce, indukovaného astigmatismu a prodlužoval zrakovou rehabilitaci. V 90. letech operativu ovládla fakoemulzifikace s implantací nitrooční čočky.