DisertačNÍ práce lidská práva V Evropské unii

196 Čl. 308 Smlouvy o založení ES: „Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů Společenství v rámci společného trhu je nezbytná určitá činnost Společenství, a tato smlouva mu k tomu neposkytuje nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně vhodná opatření.“

197 A. Moravcsik však v polovině 90. let upozorňoval, že třebaže Unie má možnost sankcí obchodní povahy k dispozici, koordinovaně je příliš nevyužívá (Moravcsik 1995: 162).

198 Instituce ES/EU jsou v boji proti rasismu aktivní již dlouhou dobu, Evropský parlament již od poloviny 80. let vypracovává různé studie, deklarace či rezoluce. Rok 1997 pak členské státy vyhlásily za rok proti rasismu (Gearty 1999: 330).

199 V obou dimenzích se obvykle počítá s finanční podporou pro občanskou společnost, proto je pro nevládní organizace podpora Evropské unie směrem k prohloubení spolupráce v oblasti lidských práv racionální rovněž z tohoto hlediska.

200 Amnesty International a Human Rights Watch byly z dlouhého seznamu nevládních organizací zabývajících se lidskými právy vybrány z důvodu jejich mezinárodního charakteru (celosvětového rozšíření) a z důvodu obecného přístupu k lidským právům – tedy nespecializování se na jeden či málo vybraných aspektů problematiky lidských práv.

201 Jednalo se o odpovědi Ano či Ne na otázky: Má mít Agentura kompetenci podle článku 7 Smlouvy o EU? Má se Agentura zabývat individuálními stížnostmi? Má mít Agentura kvazi–soudní funkce? Státy se s nevládními organizacemi shodují pouze v otázce, zda se má Agentura zabývat i problémy lidských práv ve třetích zemích, kde státy říkají počtvrté Ne, zatímco nevládní organizace teprve poprvé (Zpráva Komise ES o hodnocení účinků 2005: 23). Blíže k Agentuře srov. např. Smekal 2006.

202 Podle databáze CONECCS se na evropské úrovni v oblasti lidských práv vyskytuje 62 neziskových organizací občanské společnosti, které komunikují s orgány EU (CONECCS 2007).

203 Třebaže i Evropský soud pro lidská práva povoluje odchylky v národní praxi v rámci povoleného prostoru k uvážení (margin of apreciation).

204 Opční protol k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání, který vstoupil v platnost teprve 22. června 2006).

205 Počet porušení ustanovení Evropské úmluvy ze strany jednotlivých států se bohužel uvádí pouze za předešlý rok, nikoliv v souhrnném statistickém přehledu, který byl použit, proto kvantitativní údaje ohledně porušení Úmluvy chybí. Jak ovšem bylo zmiňováno, tyto údaje alespoň orientačně nahrazuje celkový počet rozsudků za období 1998 až 2006.

206 Tato subkapitola slouží jako doplněk k subkapitole 5.2.2 a zaměřuje se na vytvoření obecného schématu.

207 V tomto ohledu znamená článek 7 Smlouvy o Evropské unii zavádějící sankční mechanismus pro případ soustavného porušování základních principů Unie poměrně výrazný krok, dle výše prezentované typologie vztahů k lidským právům, k federativnímu modelu.

208 Například na známé mapě svobody za rok 2007 americké nevládní organizace Freedom House jsou označeny všechny členské státy za svobodné (Freedom House 2007).

209 Ohledně úlohy Charty EU panuje nepochopení, které demonstruje například bývalý německý kancléř Helmut Schmidt, když uvádí: „Přitom by se společným kánonem základních nebo lidských práv věcně příliš nezískalo, neboť členské státy jsou dávno vázány svým přistoupením k Evropské konvenci na ochranu lidských práv a základních svobod z roku 1950.“ (Schmidt 2003: 100). Charta se však vztahuje především k aktivitám institucí EU, které disponují pravomocemi, a tedy i kapacitou porušit lidská práva.

210 Zde je nutno upozornit, že i přenášení pravomocí ohledně vybraných, byť na první pohled méně důležitých, aspektů lidských práv je z hlediska posilování role EU důležité, protože je obvykle doplněno i poskytnutím kontrolních pravomocí (například Soudnímu dvoru).

211 Přestože Charta základních práv EU není zatím právně závazná, byla již zařazena s úmyslem učinit ji závaznou do primárního práva. Fakt, že ratifikační proces selhal, nic nemění na odhodlání hlav států a vlád udělit Chartě závaznost.

212 První legitimizace judikatury týkající se lidských práv se Soudní dvůr dočkal ve Společné deklaraci institucí z roku 1977.

213 V oblasti lidských práv se tak částečně potvrzují slova Keohanea a Hoffmana, že úspěšný spillover vyžaduje předchozí programatickou dohodu mezi vládami (Keohane – Hoffmann 1990: 287). Nově však upozorňuji na způsob, jakým dochází k přenosu pravomocí na supranacionální úroveň – po kouscích.

214 Ostatně i z výzkumu vnitrostátní úrovně – tlaku evropských předpisů na domácí sdružovací předpisy vyplývá, že ty se mění zejména v souvislosti s umožněním sdružování cizích vykonavatelů povolání, aby mohli být členy tuzemských komor, jejichž členství je pro vykonavatele těchto povolání obligatorní (advokáti, doktoři apod.) (srov. Pitrová – Smekal – Suchý 2007).

215 Obdobně A. Moravcsik poznamenává, že de facto evropské konstituční uspořádání se vyvinulo potichu, založené na vnitřním trhu, měně a rozšíření. Přijít do tohoto pragmatického uspořádání s idealistickým schématem však považuje za chybu (Laffan – Mazey 2006: 32–33).

216 Zde záleží opět případ od případu – v případě zrušení smlouvy s obchodní tématikou s vybranou zemí z důvodu porušení lidských práv může dané odvětví či společnost v Unii, která vyvíjela s danou zemí obchodní aktivity, tlačit na unijní mechanismus, aby se smlouva obnovila.

217 Polopaticky vyjádřeno – zatímco historicky tlačili občané na stát, aby uznal jejich práva, a tím se omezil ve volnosti variant jednání, nyní tlačí supranacionální instituce na státy, aby se mohly sebeomezit (a přijala se například Charta základních práv).

218 Zdroj rozsudků: internetová databáze Soudního dvora – dostupná na World Wide Web: http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm. Rozsudky rozřazeny podle data vydání.

219 Případy jsou seřazeny podle soudních institucí EU a v rámci nich podle data vydání rozsudku.

220 Případy jsou seřazeny podle soudních institucí EU a v rámci nich podle data vydání rozsudku.