|
ima vyklada
ky snů , teď ale pevně zavřenýma , si uvědomila : Ten dům jsem přece viděla v jednom svém snu .
Při mých návštěvách pracoval na vázání knih nebo si dělal poznámky na papírky , které při mém příchodu smetával do šuplíku . V mé přítomnosti nikdy nepsal a mnohdy to vypadalo , jako by se za tu svou " slabost " styděl , i když přede mnou nemusel , a on to věděl . Někdy jsme likvidovali nedopité láhve a pak jsme uléhali na prázdnou desku stolu a s rukama pod hlavou si povídali , nejednou o našem spole
ném koníčku - o psaní .
Ale když jsem byl mladší , tehdy mé jméno sloužilo jako heslo ke svolání nejprohnanějších a nejnebezpe
nějších lotrů v Londýně . Navenek jsem budil v lidech úctu a vážnost , ale má pravá síla spočívala v tom , že jsem , strašné a zlo
inné . A právě jeden z těch lidí , kteří mě tehdy poslouchali , je adresát , který vás zbaví vašeho břemene .
I v pološeru bylo vidět , jak se mu vyceněné horní zuby lesknou ; jako pes , který se chystá sko
it . Před několika minutami byl ten muž zřejmě až nad hlavu ve vodě ;
Pan předseda neodpověděl ani slovem , ani gestem . , díval se chmurně na podlahu , jako by si uvědomoval , že ho princ pozoruje dlouho a bez jakéhokoli slitování . " Pánové , " pokra
oval Florizel už normálním tónem , " tento chlap mi dlouho unikal , teď ho mám však díky doktoru Noelovi pevně ve své moci .
Na řeku padá kámen mlhy a tmy . Přidělenec až na uši , ruce hluboko v kapsách hubertusu . Orlí nos
ní přes zapadlou bradu .
Kterou z nich uloží do pozlaceného rámu a které z nich se zřekne ? Major u odvodní komise na stohu lejster . Úplně nahoře leží obálka s jeho jménem .
Po dvacet let se všude jásalo , zvedaly se sukně , podlahy letních divadel byly prodírány krpcemi , míhaly se valašky , tátové vysazovali na ramena dcerky , aby se zblízka dosyta vynadívaly na své vlastní zhanobitele . Nacismus se nesmál , neměl na to
as , vražd měl plné ruce , komunistický totalitarismus vražd , těsto smrti však zadělává kopistí úsměvu a co předvoj poprav vysílá průvody dětí . 19 . října
Honza Zábrana , vzpomínka Dávno předtím , než tam špinaví a olysalí vjeli , jinak než poezií ; to bylo v roce 1967 , a samozřejmě pozdní léto , ten neblahý úkos povadlosti .
Okrádá nás . Podceňuje nás , nakládá s námi jako se sentimentálními děvkami , které pytel mýdlové pěny . Obecná tvrzení a la :
Řekli : to můžete . Má - li už všechno kon
it v zoufání a zoufalství , pak prosím , aby ne snad ono zoufání , ale toto zoufalství , ale noblesní , rytířskou ; předpokládá to ovšem pancéřový vlak v srdci a na ústech zámek od vchodu do hory Tabor .
Ale i kdyby těch teorií ( vnik technologie do kosmu ) bylo ještě desetkrát tolik , nikdy nebude zodpovězena otázka po existenci zla v našem světě , zla absurdního , protože zbyte
ného , mu
ení a zneužívání lidí až po upalování a smrtelný oheň bomb a fašismů . Anebo jsou snad všechny tyto nekone
né hrůzy jen odpad , akcidens pro Veleducha , který práce ? Pak ale pro
nám poslal Jeho ?
Druhá největší myšlenka Dostojevského : všichni jsme přede všemi vinni za všechno . Dnes jsem jak idiot zašel k Woolworthovi , krást tam nelze anebo jen velmi ztěžka a těžce riskantně , tak co ? , oni tam nabídky v takových velkých lodnách a najednou si všimnu lodny plné knih . Byl to jen poslední šunt , pět set braků po třech markách .
Zdá se , že je to symbol samotné životní síly . Ve své původní podobě
itý> tvar a do tohoto životodárného vejce vnikala dlouhá chodba zakon
ená jeskyňovitou komorou , snad symbolem lůna . Uvnitř stojí vysoký sloup falického tvaru a pár křídových koulí nalezených v Newgrange mohl být rovněž mužským sexuálním symbolem .
myslí na záchranu zvíře pohybuje se opatrně a je ve střehu
Dobíhám k dědobabce a padají první kapky . Už . Začíná lít , a tak se schovávám u nich .
Na závěr snad stačí říct , že není důvod se něčeho bát ( ani já - Piška - se nebojím a to už je co říct ) . Vždyť by to naopak pro nás porozumění , poznání , vzájemné soudržnosti a spolupráce . Doufáme , že účast bude hojná ( v tomto případě by se to hodilo , protože každý , kdo nepojede , ochuzuje toho druhého , který by třeba jet chtěl ) a že se svědomitě postavíte k výše uvedeným požadavkům .
Po území ZOO se pohybovalo několik skupin agentů a několik spiklenců , kterým měli agenti zabránit v tajné akci . Nejdříve však museli zjistit , o jakou akci jde a s tím už
né> problémy . Kromě toho agenti zanechávali na různých místech klíče , které byly taky důležité .
Nebezpečí otravy organismu , ke které dochází hromaděním odpadních produktů metabolismu v těle a které je bezprostřední příčinou řady zdravotních poruch , je jedním z mnoha příkladů , kterými nám medicína potvrzuje moudrost dodržování tohoto " zlatého " pravidla . Dojde - li k překro
ení prahové koncentrace nějaké látky v krvi , lymfě
i buňkách lidského těla a za
nou - li se odpadní produkty metabolismu v těle hromadit , funk
nost organismu . K omezení vylu
ovacích schopností těla mnohdy dochází za takového stavu , kdy je nervový potenciál
lověka snížen - mnozí lékaři se proto domnívají , že je tento stav , přinejmenším do jisté míry , důsledkem snížení nervové energie .
Takový rozdíl . Typická ukázka toho , jak důvody k běhání maratonu . Na Národní jsme se kupodivu úspěšně sešli a sdělili si svoje pocity a zážitky .
Druh , o kterém vám něco napíšu , je VARANUS SALVATOR ,
esky jednoduše varan skvrnitý . Mláďata
erné> s nepravidelnými oválnými žlutými skvrnami na zádech a bocích . Břicho mají žlutavé s nazna
ením příčných pruhů .
III . kapitola Do Prahy odcházel Pekař r . 1888 s plným sebevědomím mladého muže , který právě vykonal zkoušku dospělosti a domnívá se , že : " O Prahu se již vůbec nebojím , " píše rodičům v dopise z 30 .
ervence ještě z Boleslavi , " v zajetí archivářském . " 1 - " Budu tam mít doporu
ení , a mocných doporu
ení dosti , a nejvíce sebe sama . Pře
etl jsem celý archív boleslavský a tu jsem nad jiné způsobilý k podobné práci . . . , a tak se již neztratím . "
Tak například při vývodech vzít do po
tu , 84 že i cena ideálních statků , jako je např . ' osobní svoboda ' nebo ' sebevědomí
lověka ' se měnila . Beru - li tyto hodnoty do po
tu , nemohu věřit , že husitská revoluce následky . " Slavík však protestuje i obecněji proti odpírání demokratických rysů husitskému hnutí .
Ale snad můžeme zkusit vypočítat možnou sílu úderu , jestliže přijmeme pou
ku , že hmotnost násobíme mocninou rychlosti , vydělené dvojnásobkem tíhy . Jestliže vynásobíme hmotnost lodě mocninou její rychlosti , a pak ji vydělíme dvojnásobkem tíhy , dostaneme sílu úderu , který mohl nastat v případě přímého nárazu do víceméně jednolité masy ledovce , který při rychlosti kolem 21 uzlů mohl přibližně se 14 monumenty o velikosti toho Washingtonova v jedné sekundě . Myslím , že důkaz , který jsem nyní komisi poskytl , jasně ukazuje , že loď před nárazem do ledovce se vůbec nepokusila nějak zvolnit , ani pohnout kormidlem nebo zařadit zpětný chod , a tak narazila přibližně takovou silou , k jaké jsme před chvílí došli .
Také jsem mu řekla , že ta kajuta je pro dvě ženy strašně malá , a že ani dva muži by se do ní těžko vešli , že ani já nebo stevard jsme do ní nemohli vejít , dokud si obě cestující nevlezli do svých lůžek . Účetní mi řekl , že se s tím musí hned něco udělat , jinak z toho může nost pěkný> malér . " Že po přestěhování do nové kajuty druhé třídy pak asi třikrát nebo
tyřikrát za den volal doktor Simpson , který se obával , aby ta angína z nachlazení nepřešla v záškrt , a doporu
il paní Shelleyové , aby raději zůstala ve své kajutě .
A pokud jde o " konstruktivnost " , pak je to samozřejmě vystoupení naprosto konstruktivní a stoprocentně pozitivní . Dobře , jenže já názor . Jednou jsem se náhodou zúčastnil jedné z těch schůzí věnovaných povzbuzování a posilňování se Poláků navzájem . . .
Polák , který se konfrontuje s východním světem , je Polákem definovaným a předem známým . Polák oto
ený směrem k západu nejasného hněvu , nedůvěry , záhadné podrážděnosti . Čtvrtek
Slovo ' prašivec ' se v hovorové polštině používá stejně
asto pro árijce . A
tedy
ný> kmen , není zde důvod k domněnce , že toto slovo bylo použito potažmo k židovskému původu dané osoby . Text , který máte na mysli , jsem
etl před několika dny a vůbec mě nenapadlo , že by autor mohl být antisemita .
Z lásky k prostotě . Chci , morálku mé povahy , chci si uchovat tu svěžest . . . Zkonstruovaný
lověk se pro morálku absolutně nehodí , je smrtí morálního života .
Čím víc na to myslím , tím podivněji se cítím . Mám dojem , jako bych . . . a fragmentární . . . a arbitrární . . . a nespravedlivou . . . morálku , která ( nevím , je - li to jasné ) není povahy konzistentní , ale zrnité . Sobota
Ano , říká , souhlasím s vámi ,
lověk je antipřírodou , má vlastní osobní náturu , je ze své nátury v opozici - nemůžeme se tedy vyhnout zápasu se světem , buď v něm zavedeme náš , lidský pořádek , nebo se navěky staneme patologií a absurditou bytí . I kdyby to , jedině on je s to uskute
nit naše
lověčenství spolu s jeho důstojností a krásou - všechno ostatní vede k ponížení . . . To krédo vzlétá až nahoru k vrcholu , kde kraluje obrovský Kristus na kříži .
Vyvstala poněkud ponižující situace , kterou však stěží mohu přejít ml
ením . Seděl jsem se Santuchem , který je zavalitý , dozadu , zakořeněnou v minulosti - a který neúnavně mluvil o indiánském jádru tohoto kraje . Kdo jsme ?
Možná nějaký známý , který se takhle vtipně ke mně hlásil ? Vzhledem k tomu , že jsem do tlouštíka , to bylo málo pravděpodobné . Něčí prsty mi jemně tan
ily po krku .
Myslím , že tento intelektuální nápor v následujících letech vzrostl a dosáhl vrcholu asi hned po druhé válce - kdy se na jedné straně marxismus , na druhé existencialismus vylily na Evropu jako vařící voda z hrnce ( nemluvě o jiných agresivních metodách ) . To rozšíření obzorů lidí , kteří se zabývali myšlením . Jenže . . . ta nešťastná dialektika dějin . . . podle mého názoru to období dnes končí a již se rýsuje doba Velkého zklamání .
Tuto bystrou interpretaci mých děl a mé osoby podle nejlepšího francouzského gusta roztroubil mnohojazy
ný rozhlas i tisk , což mělo za následek , že mládež vysedávající ve Vence v kavárně na náměstíčku tiše komentovala , když jsem tamtudy procházel : " Koukejte , to je ten starý impotent - homosexuál , ten bastard , co se oddává orgiím ! " A protože mě skandinávská delegace u stejné poroty podporovala jako " humanistu " , titulek Humanista , nebo onanista . V jiné zprávě z porady jsem si pře
etl , že americkému kritikovi , který podporoval mého japonského rivala Mishimu , ulítlo , že můj Kosmos vůbec ne
etl .
V posledních desetiletích se vyostřil nářek chudých , propast mezi bohatými a chudými , místo aby se zmenšila , se rozšířila . Bezuzdný kapitalismus růst v některých oblastech hospodářství , v jiných oblastech lidi vylu
uje a staví na okraj dění . Sou
asná spole
nost je proniknuta konzumismem , hédonismem a nezodpovědností .
- proces technologizace :
lověk opouští metody , ve kterých se zra
il jeho umělecký talent a osobní příspěvek do konkrétního díla a přechází ke strojové , sériové výrobě , která je
asto pouze mechanická , což má za následek ztrátu kreativity . Dříve to byl
lověk , jenž vyráběl pěkné a užite
né věci , dnes je to někdo jiný - stroj , což
itý> stupeň odosobnění
lověka . - zprůmyslnění : vznikly a vytvořily se centra výroby , tak aby na sebe logicky navazovala z hlediska technologických operací , což neslo ve velké míře ztrátu kontaktu s přírodou .
To byla naše záchrana . Naše spole
enství zůstalo pohromadě , mohly jsme tak mši svatou i jsme mohly konat naše chórové modlitby . Sestry pracovaly v nemocnici , dokud nedosáhly důchodového věku a neodešly do důchodu .
Bodejť ne , kdyby to bylo na vás , tak tady dodneška nic nebylo . Nikdo z vás neuznal , že a spoustu jinejch věcí . To celý vaše hádání , to neublíží Ob
anskýmu fóru , ani Nezávislý iniciativě , ale ublíží Toušeni . "
Rodi
e museli knížky podepisovat a začít pomáhat děti vychovávat . Ne v každé rodině to bylo stejné a ne všichni rodi
e zájem . V té době se do škol za
aly prosazovat u
itelky a muži odcházeli z finan
ních důvodů do výrobního procesu .
Patrně se na mne zlobíš , že Ti většinou píši tak roztrhaně . údobí . - - - - - - - - - - - -
Pokud se Vám nepodaří poslat text nyní , můžete to udělat i později , uveřejnili bychom Váš pozdrav před jubileem jiným způsobem . Poslední záležitost : jak jsem řekl J . G . , když byla v Itálii , nou> částku z jednoho dědictví . Mám je nechat poslat na konto 073486200186 v Rothschildově bance , rue Laffitte , Paříž , nebo někam jinam ?
A to je všechno , co nám zbývá . Být zneuctěn , ml
et o tom a usmívat se , vystavovat se pro smích , milovat , teprve když všechno minulo , ztrácet přátelství a kři
et , když opilství dostoupilo vrcholu , že už nikdo , nikdo na světě ,
istou> duši
ku , to mé
isté tělo ( kde to jenom je , kam se to ztratilo ? ) ani za mák rád . Já ten mák samou láskou sním , a bude konec , já to slibuji zoufale , smutně a závazně , já už dál nemohu !
Když jsem se vrátil domů , povídal Dedoa ( nebo
emu se ráda směješ ? ) , povídal Dedoa , že jsem to měl s tím doktorem umluvené , ale není to pravda , Dedoa mne jenom škádlil . Venku je u nás pořád a pořád zima , ruce , bez Tebe - - - - - Dobrou noc !
Myslím si chvílemi , že jsem se postrašil zbyte
ně , ale jen řídkými chvílemi . Jinak . Pro
Ty vždycky jenom napovíš něco , o
em si pak mohu domýšlet takové strašné věci ?
Ale ze smyslu toho , co jsem Ti napsal v
era , neodvolávám docela nic . snů o Tobě , v jednom jsem Tě strašlivě podezříval , naříkal jsem a ptal se : Bože , pro
zpíváš ? , ale Ty jsi mi náhle přivedla Otu a já jsem Ti musil všechno odpustit , i to , že jsi mne předtím zapřela jako Petr . ( Ne jako Jidáš ! )
My s Helenou nedali jsme ni
eho znát , protože to bylo krásné i tak . Chodbami a sály courali jsme se všichni dohromady nebo roztroušeně , Helena mi nesla plátěnou tašku s výměnnými objektivy , přes rameno a o
ividně to prožívala jako silnou intimitu , já také . Ostře jsem se k ní oto
il a přísně ji napomenul : " Drž to pořádně , ať to nerozflákáš ! "
Nezdávají se mi teď žádné zřetelné sny , takže ráno nevím nic . a praktický , že by ani nebylo důvodu o něm mluvit , jenže napsal jsem této knížky už takový kus , že musím pokra
ovat . Jsem však už zas v koutě před otázkou , psát - li
i ml
et o nejsoukromější stránce .
Čtvrtek 11 . listopadu 1943 Milá Kitty , titul : < P> Óda na moje plnicí pero
Ale nedokážu si všechno nechávat pro sebe a uvádím ještě jednou svá úvodní slova : " Papír je trpělivý . " Když někdo přijde rovnou zvenku a větrem a studenou tvář , nejraději bych str
ila hlavu pod přikrývku , abych nemusela přemýšlet : " Kdy nám bude dopřáno cítit zase
erstvý vzduch ? " A protože nemohu skrývat hlavu pod pokrývku , ale naopak se musím držet zpříma a pevně , napadají mě ty myšlenky , nejednou , ale mnohokrát , nes
etněkrát .
Vůbec jsem ho nemiloval : alexandríny mě odrazovaly . Nakladatel vydal náhodou in extenso pouze nejslavnější tragédie , u ostatních uváděl jen název a stru
ný rozbor : a to mě zajímalo : " Rodelindu , ženu Pertharita , krále Lombardů poraženého Grimoaldem , přemlouvá Unulphe , aby se provdala za cizího panovníka . . . " Znal jsem Rodogunu , Theodoru a Agesilaa před Cidem a Cinnou , zvu
ných jmen , srdce plné vznešených citů a dával jsem pozor , abych se nezapletl v příbuzenských vztazích . V rodině taky říkali : " Ten mali
ký dychtí po vědění , hltá Larousse ! " a já je nechal mluvit .
V módě byly fantastické historie , ctihodné noviny předkládaly odkřesťanštělému publiku , které litovalo půvabů víry , dvě až tři týdně . Vypravěč vždy referoval zcela objektivně o zneklidňujícím faktu , nechával jistou šanci pozitivismu : přes veškerou podivnost musí vysvětlení . Toto vysvětlení pisatel hledal , nacházel a poctivě předkládal .
Vyskočím a upaluj ) i přikr
en k zemi , na konci aleje se otáčím : nic se nepohnulo , nic se nestalo . Zakrývám si roz
arování slovy : tvrdím , že kolem roku l945 v aurillackém podnájmu bude důsledky . Prohlašuj ) i , že jsem na vrcholu blaha , jásám , abych přinutil Ducha svatého k jednání , náhle se mu svěřuj ) i : zběsile přísahám , že budu hoden možnosti , kterou mi poskytl .
nebe má k snědku " k pravdě . " Tahle věta z Pasternaka se mi pořád vrací , vědomí ji pořád vynáší , vyplavuje .
Vesele a přátelsky jsme se bavili a vzpomínali na staré špatné
asy celou cestu přes most nad nuselským údolím , celí nadšení tím ne
ekaným objevem , že jsme oba tady . V záplavě , lavině , potopě oslavných programů k 30 . výročí Února - dnes ve
er z rádia skoro hodinový pořad anglických a amerických písni
ek , které s povále
nými lety - i s rokem Února - jako písni
ky těch druhých : kriminálů , emigrací ,
erných výložek , vyházených študáků , pomocných dělníků . . . Kdo asi " tenhle blok " vybral a do vysílání zařadil ?
Prolistoval jsem a pře
etl pár míst z Ripellinovy knihy Magická Praha (
eský překlad vydaný v Indexu na Západě ) .
enou> na 24 hodin a nemohl jsem u ní vydržet déle , poněvadž s tátou je to den ode dne horší , od půlky srpna nic nejí , pije jen slazené kafe a kefír , mluví z cesty , chvílemi nás nepoznává - stále k němu odbíhám , pokouším se o něho starat , utěšit ho , ale je to už všechno marné , nepamatuje si nic , nevnímá , v hlavě temnota , popletenost , jen chvílemi bodové jasnější chvilky , jinak jen přitakává , sem tam řekne větu . Otékají mu nohy ( v posledních týdnech , předtím to nebylo ) , ale naštěstí nemá žádné bolesti , jenom pořád opakuje , že je slabý , slabý , slabý . . .
( Nepříliš výrazně . . . ) Hlavně bych chtěl připomenout těm , kteří dávají na obaly zboží tisknout nesmysly jako " hmotnost " místo staletí existujícího
eského slova " váha " , že nikdo , tedy ani oni , pro sebe , že v jazyku se nedá nic nadekretovat , nic nařídit . . . Odůvodňovat , že je v čímsi vyšším zájmu ( jednotné názvosloví v zemích RVHP ;
Každý správný hajný , utíkej , zajíci ,
Ivan Medek - bratr zemřelého Mikuláše Medka , mého přítele - , kterého jsem naposled viděl u soudu v roce 1976 , když jsme po smrti Emana Frynty byli svěd
it , že nebožtík byl prodlužený jak falešná pětka , aby mu - tj . jeho pozůstalým - snížili dědickou daň , a který tehdy vedl velmi " staženou " existenci , ale během roku se ocitl mezi chartisty a během dalšího roku , poté , co ho ztloukli policajti , se octl v exilu ve Vídni - , Ivan Medek teď dost
asto předčítá z Voicu různé zprávy o tom , koho tady v ČSSR zašili nebo zbili . Takhle - jak dnes mladí veršomilové píšou básni
ky , které
tu ob
as v novinách , takhle , při tomhle způsobu psaní by
ený> , jedině kdyby měli talent velký jak Shakespeare . Ale poněvadž ani jeden z nich Shakespeare není , mají zaru
ený neúspěch .
Takovíhle lidé mi volají , otravují mě , chtějí se se mnou scházet . Když jde náš děda Francek v neděli ve Zlíně z kostela , zajde si - a je to dost velká zacházka - před Hotel , kde mají za sklem vystavený jídelní lístek , pozorně si jej pře
te a dokonce i zapamatuje ( poněvadž ničím jiným ) . Doma pak jí ohřátou sekanou nebo ope
ené staré knedlíky z hrnku drženého mezi koleny ( talíře je škoda špinit ) a říká si k tomu : " Na Hotelu pane
ku dneska mají vepřo - knedlo - zelo , tam pane
ku mají roštěnku na víně , tam mají ragú a
evab
i
i . "
Někdo mě přepadne , strčí mi hlavu pod vodu , chce mě utopit . Ve chvíli , kdy , podaří se mi vyškubnout zátku z vany . A teď : vydrží plíce bez vzduchu do okamžiku , než voda z vany odte
e ?
Propast mezi Rusy a Poláky bije do očí . Poláci
istší> a veselejší , hrají si s dětmi , mají krásné svaté obrazy a krásné ženy . 30.8.20
Zajatci jsou svle
eni . Velitel eskadrony rajtky . Šeko ho přinutí , aby je vrátil .
Nemohli bychom s tím skoncovat ? " narhoval Petr Král , šéfredaktor z Prahy . Dávala jsem mu za pravdu , ale nechtěla jsem veřejně odporovat našemu šéfredaktorovi , který názor . " Neznám žhavější téma , než jsou teď kompetence .
Nemohli bychom s tím skoncovat ? " narhoval Petr Král , šéfredaktor z Prahy . Dávala jsem mu za pravdu , ale nechtěla jsem veřejně protiře
it našemu šéfredaktorovi , který názor . " Neznám žhavější téma , než jsou teď kompetence .
Dostları ilə paylaş: |
