Masarykova univerzita V brně Lékařská fakulta

9.1Cíl práce

Cílem praktické části diplomové práce bylo v první části ověřit si v praxi před-poklad závislosti změny hodnoty optické mohutnosti nitrooční čočky při změně axiální délky oka. V druhém případě závislost změny hodnoty optické mohutnosti nitrooční čočky na změně zakřivení rohovky.

9.2Pracovní hypotéza

1. 
   Změna 1D v zakřivení rohovky způsobí změnu optické mohutnosti nitrooční čočky o 1D.
   
2. 
   Změna axiální délky oka o 0,3mm způsobí změnu optické mohutnosti nitro-oční čočky o 1D (změna délky o 1mm odpovídá 3D).
   
3. 
   Změna poloměru křivosti rohovky o 1mm, vede ke změně ametropie o 6D.
   
4. 
   Pokud se nebude měnit hodnota axiální délky, ale rohovka se bude oplošťo-vat, mělo by se jednat o hypermetropa.
   
5. 
   Pokud se nebude měnit hodnota axiální délky, ale rohovka se bude více vy-klenovat, mělo by se jednat o myopa.
   
6. 
   Jestliže se nebude měnit hodnota zakřivení rohovky, bude se zmenšovat axiální délka oka, měla by se hodnota optické mohutnosti nitrooční čočky zvětšovat (hypermetrop).
   
7. 
   Jestliže se nebude měnit hodnota zakřivení rohovky, bude se zvětšovat axiální délka oka, měla by se hodnota optické mohutnosti nitrooční čočky zmenšovat (myop).
   

9.3Vyšetřované osoby

Vzhledem k tomu, že v optometristově kompetenci není aplikovat anestetikum, nebyla biometrie prováděna na konkrétních pacientech.

Řešila jsem modelovou situaci, jak by se při změně zakřivení rohovky/axiální délky oka zachovalo Gullstrandovo schématické oko.

9.4Metodika výzkumu

Měření probíhalo na refrakčním centru Kliniky nemocí očních a optometrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, pod vedením MUDr. Jany Hřebcové, PhD. na přístroji OcuScan RxP od firmy Alcon. Tento přístroj umožňuje vyšetřujícímu provádět biometrické měření délky oka a pa-chymetrické měření tloušťky rohovky konkrétního pacienta (viz obr. 55, 56).

Obr. č. 55: OcuScan RxP (firma Alcon)



Zdroj: Hřebcová, dizertační práce

Obr. č. 56: Ovládací panel přístroje OcuScan RxP



Zdroj: Hřebcová, dizertační práce

9.4.1Technické parametry přístroje OcuScan RxP

Frekvence sondy: 10MHz ± 1MHz

Teoretická přesnost: ± 0,05mm

Klinická přesnost: ± 0,1mm

Rozsah axiální délky: 15–39mm

Rozsah zesílení: 40–80dB (nastavitelné, v této studii standardně nastaveno 65dB, možnost měnit dle potřeby s cílem dosažení kvalitního echogramu)

Paměť: biometrická měření 10krát pro obě oči

Display: axiální délka (10krát), průměrná axiální délka, standardní odchylka, tloušťka čočky, hloubka přední komory a sklivce
Vzorce výpočtu IOL: Holladay, SRK/T, SRK II., Binkhosrt, Hoffer Q, Haigis (volitelné)

Charakteristika IOL: možnost zadání parametů pro10 typů IOL [5]

9.4.2Popis přístroje a možnosti nastavení během měření

Standardní konfigurace přístroje se skládá z hlavní jednotky, pedálu (zajišťuje ak-tivaci UZ sondy bez použití rukou), externího napěťového zdroje a biometrické son-dy s fixačním světlem. Tisk je zajištěn zabudovanou termotiskárnou. V základně pří-stroje je zabudovaný kontaktní model oka pro testování a kalibraci sondy.

Na začátku měření jsou zadávány identifikační údaje pacienta a hodnoty kerato-metrie pro obě oči. Vyšetřujícím je zvolena technika měření. Při kontaktní technice se biometrická sonda umístí přímo na rohovku pacienta. Při technice imerzní je na oko pacienta umístěna sklerální předsádka naplněná roztokem (např. methylcelulo-sou). Jelikož se sonda nedotýká rohovky, je zobrazeno echo sondy a rohovky s odpo-vídajícím rozestupem. Na rozdíl od kontaktní techniky rozlišíme v imerzním režimu echa od vnějšího a vnitřního povrchu rohovky. V imerzním biometrickém režimu musí být sonda umístěna ve vzdálenosti 1,5 až 9,8mm od povrchu rohovky, aby bylo dosaženo automatického měření a ukládání systémem.

Přístroj umožňuje i volbu režimu měření. V automatickém režimu přístroj po při-ložení sondy automaticky naměří deset hodnot a rozmístí v echogramu měřící kolmi-ce. V manuálním režimu je každý jednotlivý echogram ukládán vyšetřujícím stlače-ním a uvolněním pedálu. Tento režim je vhodné nastavit například při měření nespo-lupracujících pacientů nebo při přítomnosti nitroočních abnormalit. Použití manuál-ního režimu však vyžaduje větší zkušenosti vyšetřujícího.

Před vlastním měřením musí být dle stavu pacienta zvolen odpovídající typ měře-ného oka: fakický, afakický, pseudofakický nebo fakický IOL bulbus. Software pří-stroje umožňuje uložení parametrů pro deset různých typů nitroočních čoček podle jejich konstant.

Po změření axiální délky oka je zvolen na obrazovce typ nitrooční čočky a mate-matický vzorec k výpočtu optické mohutnosti IOL. Zobrazeno je devět různých optických mohutností IOL s odstupem 0,5D, které představují refrakci nejbližší na-stavené ametropii. Vyšetřující může zvolit pro konkrétního pacienta libovolnou hod-notu cílové ametropie v rozsahu -10,0 až +10,0D. Hodnota cílové refrakce v této prá-ci byla přednastavena na emetropii.

Přístroj OcuScan umožňuje určit keratometrii, tzv. K-adjust, pro pacienty po lase-rovém refrakčním zákroku, u nichž je třeba provést biometrické měření. Software přístroje umožňuje vypočítat modifikovanou keratometrii na základě klinické historie pacienta nebo za použití metody s kontaktní čočkou [5].

9.5Vlastní výzkum

Zjišťovala jsem optickou mohutnost nitrooční čočky MA60BM metodou SRK/T, pro kterou je specifický index A=118,90. Chtěla jsem dosáhnout výsledné ametropie 0D.

V prvním případě se jednalo o situaci, kdy jsem vycházela z průměrné axiální dél-ky Gullstrandova oka (AL=24mm) a tato hodnota se neměnila. Keratometrie (zakři-vení rohovky) byla v řezu vertikálním i horizontálním stejná, tudíž K₁=K₂=K. Kera-tometrie se měnila po půl dioptriích a této změně odpovídala vždy příslušná hodnota optické mohutnosti nitrooční čočky.

V druhém případě se neměnila hodnota zakřivení rohovky K=44,5D  7,4mm. Měnila jsem po 0,3mm hodnoty axiální délky oka, čemuž opět odpovídaly určité hodnoty optické mohutnosti nitrooční čočky.