Masarykova univerzita V brně Lékařská fakulta

1ÚVOD

Ve své práci jsem se zabývala problematikou výpočtu optické mohutnosti nitroočních čoček. Nejčastěji se implantace nitroočních čoček provádí pro zkalení vlastní oční čočky, tudíž jsem se snažila osvětlit téma šedého zákalu (katarakty), neboť přes všechno úsilí snížit podíl katarakty mezi ostatními příčinami zrakového postižení ve světě, zůstává katarakta hlavní příčinou slepoty. Uvádím možné příčiny vzniku katarakty, přehled jejího rozdělení, a to z několika hledisek a důsledky s ní související. Tento problém je možné operativně řešit, nejčastěji implantací nitrooční čočky. Jiné možnosti jsou například nosit afakickou brýlovou korekci nebo kontaktní čočky, ale těmto oblastem se věnují jiní kolegové, a tak jsem je podrobněji nerozváděla.

Aby byla optická mohutnost nitrooční čočky co možná nejoptimálnější, je nutné provést celou řadu dalších měření a vyšetření, kdy důležitou roli hraje celková velikost oka, zejména jeho délka, zakřivení rohovky, hloubka přední komory, stav pouzdra původní oční čočky, ale i další faktory, o kterých se v textu dále nezmiňuji, to by přesahovalo rámec této práce.

Typy nitroočních čoček jsem se opět pokusila rozdělit do několika kategorií, podle různých hledisek.

Bylo velice obtížné sehnat materiály o výpočtech optické mohutnosti nitroočních čoček, proto jsem se zabývala v současnosti nejčastěji používanými vzorci. Jsou to SRK/T, Holladay a Hoffer Q. Konkrétně tuto část jsem převzala z dizertační práce MUDr. Jany Hřebcové, PhD. a MUDr. Igora Víchy, PhD. a doplnila o poznatky z knihy Oční lékařství Prof. MUDr. Pavla Kuchynky, CSc. a kolektivu.

V praktické části jsem vycházela z Gullstrandova schématického oka, za teo-retických změn zakřivení rohovky a délky oka, které jsem ručně zadávala do počítače. Pracovala jsem s přístrojem OcuScan RxP od firmy Alcon, jehož software je vybaven výše uvedenými vzorci pro výpočet optické mohutnosti nitrooční čočky. Výpočty byly prováděny pomocí vzorce SRK/T pro konkrétní nitrooční čočku z řady AcrySof MA60BM.

1.1Iniciativa VISION 2020

Globální iniciativa VISION 2020, vedená Světovou zdravotnickou organizací (WHO) s podporou hlavních světových organizací věnujících se prevenci očního postižení, je hlavním mezinárodním programem věnujícím se vybudování infra-struktury pro zásadní snížení míry zrakového postižení ve světě.

V posledních desetiletích se prostřednictvím epidemiologických studií věnovalo značné úsilí na zjištění míry zrakového postižení ve světě, jeho příčin a možných cest jeho prevence. V devadesátých letech 20. století bylo zřejmé, že pokud nedojde k zásadnímu zlepšení dostupnosti zdravotních služeb, počet případů slepoty do roku 2020 se zdvojnásobí. Současně se také potvrdilo, že 70-80% případů zrakového postižení ve světě se dá správnou prevencí a léčbou předejít. Tato velmi pozitivní zjištění o možnostech omezení míry zrakového postižení na jedné straně a zne-pokojivé statistiky dokumentující jeho trvalý nárůst přivedly WHO k přípravě nové úzce spolupracující koalice předních světových organizací, které na poli prevence postižení zraku působí. V roce 1999 byla tehdejší generální ředitelkou WHO Gro Harlem Brundtlandtovou globálně představena nová celosvětová iniciativa VISION 2020, která spojila ke společné práci WHO s Mezinárodní agenturou pro prevenci slepoty (IAPB).

Hlavním cílem Globální iniciativy VISION 2020 je snížit do roku 2020 výskyt léčitelných očních onemocnění na úroveň, která je v ekonomicky vyspělých zemích, a tím zabránit předpokládaným 100 milionům nových případů slepoty, ke kterým podle prognóz v průběhu období do roku 2020 dojde. Globální iniciativa se zaměřila na prevenci odstranitelných nebo léčitelných onemocnění, jakými jsou katarakta, trachom, říční slepota, diabetická retinopatie, glaukom a některá oční onemocnění u dětí (oční komplikace spojené s nedostatkem vitaminu A a retinopatie nedono-šených) a na poskytování brýlové korekce a speciálních optických pomůcek pro slabozraké.

Členské organizace IAPB jsou hlavní světové nadace a nevládní organizace pracující v oblasti prevence zrakového postižení. Mezi přední patří CBM se sídlem v Německu, Sight Savers International z Velké Británie, Fred Follows Foundation a International Center for Eye Care Education v Austrálii, Orbis International, Helen Keller Worldwide, Light House International, Seva Foundation, International Tra-choma Initiative a International Eye Foundation z USA a Organisation pour la prevention de la cécité ve Francii. Aktivními členy Globální iniciativy jsou také profesní organizace jako je International Council of Ophthalmology, International Federation of Ophthalmological Societies a American Society of Ophthalmology. Prostřednictvím této koalice se podařilo podpořit programy prevence zraku ve více než stovce zemí světa, v řadě případů jde o projekty národního významu. WHO oce-nila a podpořila vývoj Globální iniciativy během Světového zdravotnického shro-máždění v Ženevě v roce 2003 přijetím rezoluce o eliminaci slepoty ve světě, které lze předejít prevencí nebo je způsobena léčitelnými očními onemocněními. Rezoluce Světového zdravotnického shromáždění jsou významnými dokumenty, které pro-jednává a při jejich schválení podepisuje všech 193 členských zemí WHO. Rezoluce se každoročně věnují pouze několika vybraným hlavním tématům světového zdraví a jejich obsah významně ovlivňuje strategickou politiku v oblasti zdravotnictví ve světě. Globální iniciativa VISION 2020 nyní spolupracuje s ministerstvy zdravotnictví členských zemí na vypracování rozborů oční zdravotní péče, její dostupnosti a potřeb pro její zlepšení, vypracovává národní plány jejího rozvoje a spolupodílí se na jejich realizaci.

Celosvětově patří mezi hlavní příčiny slepoty: katarakta (47,8%), glaukom (12,3%), věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD: 8,7%), opacity rohovky jako následek různých onemocnění (5,1%), diabetická retinopatie (4,8%), různá onemocnění u dětí (3,9%), trachom (3,6%), říční slepota (0,8%) a další oční postižení (13,0%), která jsou spojena s genetickým vývojem, degenerativními procesy, trauma- ty a jinými příčinami.

Graf č. 1: Příčiny slepoty ve světě (v procentech)



Zdroj: Kuchynka, str. 3

Kataraktu, glaukom, opacity rohovky, diabetickou retinopatii, trachom, říční slepotu, některé příčiny slepoty u dětí a některé další příčiny slepoty lze léčit a slepotě tak předejít. V závislosti na typu očního onemocnění a výskytu na jednotlivých kontinentech lze předejít až 75% případů slepoty.

V ekonomicky nejvyspělejších zemích, které představují Evropskou unii je hlavní příčinou slepoty VPMD (50%), následovaná glaukomem (18%), diabetickou retino-patií (17%) a kataraktou (5%). V méně ekonomicky úspěšných zemích Evropy je si-tuace velmi odlišná. Jako hlavní příčina slepoty převažuje katarakta (32%), násle-dovaná glaukomem (15,5%), diabetickou retinopatií (15%) a VPMD (15%). V těchto zemích je také podstatně vyšší míra slepoty u dětí, která dosahuje až 6,9% z celko-vého počtu slepých osob v zemi, zatímco ve vyspělých zemích je to průměrně 2,4%.

Celosvětově zůstává hlavní příčinou slepoty katarakta, onemocnění, jehož léčba je známá a jehož operace může být v rozvojových zemích provedena za cenu nižší než 25 dolarů. Přesto operace katarakty zůstává nedostupná milionům lidí na zemi, včet-ně více jak 17 milionům těch, kteří jejím následkem ztratili zrak. Podle Světové ban-ky patří operace katarakty nejen k nejčastějším chirurgickým zákrokům na světě, ale také k nejvíce ekonomicky efektivním léčebným zákrokům 10].