Masarykova univerzita
Tab. 19 Výsledky testů (v %) u jednotlivých škol v sekci historie chemie
Yüklə 1,41 Mb.
|
|
Tab. 19 Výsledky testů (v %) u jednotlivých škol v sekci historie chemie
Tab. 20 Výsledky testů (v %) u jednotlivých škol v sekci historie kovů
Tab. 21 Výsledky testů (v %) u jednotlivých škol v celkovém hodnocení
Graf 1 Výsledky testů u dívek a chlapců v ZŠ Březník 
Graf 2 Výsledky testů u dívek a chlapců v ZŠ Jihomoravské nám., Brno Graf 3 Výsledky testů u dívek a chlapců na Gymnáziu TGM Zastávka Graf 4 Srovnání výsledků testů u dívek a chlapců na jednotlivých školách Graf 5 Srovnání výsledků testů u dívek a chlapců na jednotlivých školách Graf 6 Srovnání výsledků testů u dívek a chlapců na jednotlivých školách 4. Školní projekt kovů Název projektu: „kovy NAD ZLATO“ Délka trvání projektu: - krátkodobý (1 den – 6 vyučovacích hodin) Cíle projektu: - využití okamžitého zájmu žáků k mobilizaci jejich sil k práci na projektu - procvičení, doplnění a upevnění vědomostí a dovedností žáků v témat. celku učiva KOVY - vyhledávání, shromažďování a přehledné zpracování informací o konkrétních kovech k dalšímu možnému použití při hodinách chemie - získat nové poznatky, jejich fixace a aplikace - písemné a ústní prezentování zpracovaných informací - procvičit užívání textového editoru na počítači (využití počítačové učebny) - procvičit vyhledávání informací na internetu - učit se týmové spolupráci (kvalita práce celé třídy závisí na odpovědném splnění všech dílčích úkolů) - podporovat u žáků jejich snahu ukázat, že jsou schopni odvést kvalitní práci, která je užitečná pro ostatní Klíčový přínos: - zvýšit motivaci, iniciativu a odpovědnost žáků - poskytnout žákům řadu příležitostí k praktickému řešení úkolů a problémů ze života - zvýšit u žáků ochotu spolupracovat a radit se se spolužáky - obohatit a doplnit výuku o přímou zkušenost žáků - rozvíjet u žáků vytrvalost, pohotovost, tolerantnost, sebekritičnost a sebedůvěru - dávat žákům příležitost k tvořivým činnostem
- výběr a zajištění dne pro realizaci u vedení školy - vymezení potřebného času - připravit místo pro realizaci (uspořádání lavic, zajistit vstup do školní knihovny, studovny a učebny informatiky) - připravit potřebné pomůcky
- učebnice chemie pro ZŠ a SŠ, počítače s přístupem na internet a tiskárnou, meotar, dataprojektor, papír velkých rozměrů (př. A0), barevné papíry, lepidlo, nůžky, tužky, pastelky Potřebné vědomosti a dovednosti: - teoretická znalost žáků tématu KOVY - znalost umístění kovů v PSP - znalost práce s PC
- Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - Environmentální výchova
- dějepis - objevy a pojmenování prvků - přírodopis – výskyt v horninách a nerostech
- žák rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností - využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení - volí vhodné způsoby řešení - kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí
- operuje s obecně užívanými termíny, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na přírodní jevy Kompetence komunikativní - naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje, spolupracuje s kolegy Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá - přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají Kompetence pracovní - používá bezpečně a účinně materiály, dodržuje vymezená pravidla Kompetence občanské - rozvíjí si ekologické a enviromentální dovednosti VVC: žáci - dokáží charakterizovat dané kovy, jejich symboly, vlastnosti, použití, sloučeniny - dovedou vyhledávat informace z učebnice - dokáží spolupracovat na společném úkolu, komunikovat mezi sebou navzájem, efektivně si rozdělit úkoly ve skupině, aby kolektivně dosáhli co nejlepšího výsledku - zopakují si, doplní a upevní vědomosti a nové poznatky o kovech
Asi týden před celodenním řešením tohoto projektu ve škole sdělí učitel žákům ve vyučovací hodině chemie téma chystaného projektu. 2. etapa – plánování Učitel by měl plánovat projekt společně s žáky. Dobré je v počátku plánování udělat brainstorming, při kterém se zapisují veškeré nápady, asociace, vše, co by mohlo s tématem souviset. Poté je vhodné tyto prvotní nápady roztřídit do myšlenkové mapy a posoudit možnost jejich realizace. Plánování se týká organizace projektu, jeho délky, formy, výstupu, zdrojů informací apod. 3. etapa – realizace Na začátku projektu učitel rozdělí žáky do 5 - 6-ti členných pracovních skupin. Po dohodě s žáky přidělí každé skupině konkrétní úkoly. Práci rozdělíme také podle schopností žáků v jednotlivých skupinách. Všichni by měli znát obsah práce ostatních, aby nedocházelo ke zbytečným duplicitám. Každá skupinka dostane plakátový papír min. velikosti AO na němž si bude prezentovat své výsledky. Učitel pomůže žákům zajistit potřebnou literaturu (na jejím obstarávání se podílejí také žáci) – učebnice, populárně naučné knihy, encyklopedie (v tištěné i v elektronické podobě), přístup na internet a do školní knihovny. Rozpis práce: Každá pracovní skupina dostane za úkol nashromáždit a zpracovat potřebné informace o dané skupině kovů, vybrat si 1 kov jako zástupce dané skupiny a zjisti o něm zadané informace (symbol kovu, protonové číslo, vlastnosti, použití, sloučeniny, latinský název, doba objevení, objevitel, původ názvu, jeho výroba, důležitost pro lidské tělo, kde se nachází v přírodě…). Např.: SKUPINA 1: Alkalické kovy (sodík) SKUPINA 2: Kovy alkalických zemin (vápník) SKUPINA 3: Kovy skupiny železa (železo) SKUPINA 4: Drahé kovy (zlato) aj. 4. etapa – prezentace Důležitou součástí projektu je jeho prezentace. Může probíhat různou formou. Skupiny prezentují výsledky své práce, seznamují ostatní s poznatky, které získaly, obhajují své závěry. Zástupci jednotlivých skupin přednesou či předvedou výsledky své činnosti (možná prezentace na PC, meotaru…). Každá skupina vytvoří na plakát PSP a do ní vlepí či napíše získané informace o své skupině zadaných kovů. Ke každému „referátu” o dané skupině kovů je vhodné vyvolat diskusi. 5. etapa – hodnocení Hodnocení má několik částí - sebehodnocení žáků (posuzují, co se jim podařilo, co je potřeba příště vylepšit, jak práce probíhala, jak příště řešit problémy, které se vyskytly). Žáci mohou sami rekapitulovat, co se naučili a jak se jim podařilo splnit cíle. Na hodnocení projektu se podílí i učitel. V závěru by měl shrnout, uzavřít a zhodnotit projekt jako celek. Pokud má být práce na projektu klasifikována, je vhodné stanovit již předem kritéria hodnocení (vhodnější je slovní hodnocení, které lépe vystihne jednotlivé aspekty práce). Dobré je však ocenit snahu a aktivitu žáků. Všechny práce jednotlivých skupin žáků, včetně prací literárních a výtvarných se mohou vystavit ve třídě nebo na chodbě školy. Získané vědomosti a dovednosti: - celková kultivace osobnosti - rozvoj postojů, hodnot, kompetencí - obsah - integrace, propojení s reálnými životními situacemi - aktivní učení, konstruování poznatků - rozvoj vnitřní motivace k učení Závěr Hypotéza diplomové práce se potvrdila. Domnívám se, že hlavní cíl diplomové práce, kdy bylo nutno získat, utřídit, interpretovat všechny dostupné informace o historii objevů a názvů jednotlivých kovů a jejich začlenění do výuky chemie, byl splněn. Také byla zjištěna a srovnána úroveň znalostí a vědomostí v oblastech historie chemie a historie kovů u žáků 9. ročníků ZŠ a studentů kvarty osmiletého gymnázia. Podle mého názoru je učivo historie kovů ve výuce chemie nepostradatelné a celkem i užitečné. Může sloužit jednak jako motivační účinek pro žáky a napomáhat žákům při hledání souvislostí mezi novými poznatky. Učivo historie kovů by také mohlo přiblížit a zpřístupnit žákům náročné a abstraktní učivo. Při srovnání učebnic jsem zjistil, že v jedné ze tří srovnávaných učebnic není vůbec pojednáváno o učivu historie kovů. Myslím si, že časová dotace pro výuku chemie na ZŠ, pouze dva ročníky (8. a 9. ročník), je velmi málo a pro probrání základního chemického učiva nedostačující. A tak je velké množství učiva do těchto dvou ročníků velmi nahuštěno. Navrhoval bych, aby byla chemie vyučována už od 7. ročníku, jako je tomu na osmiletých gymnáziích. Ve srovnávacích (didaktických) testech jsem srovnával vědomosti žáků a studentů, z oblastí chemie kovů, historie chemie a historie kovů, celkem na třech školách (vesnické ZŠ, městské ZŠ a osmiletém gymnáziu) s celkovým počtem 54 respondentů (28 studentů, 26 žáků). Tento počet byl dostatečný pro statistické zpracovávání výsledků pro tento pedagogický experiment. Nejvyšší celkové úspěšnosti dosáhli studenti osmiletého gymnázia ve srovnání s žáky obou základních škol, kde žáci dosáhli poměrně srovnatelných výsledků. Chlapci dosáhli vyšší úspěšnosti na osmiletém gymnáziu a na ZŠ Jihomoravské nám., zatímco na ZŠ Březník byly úspěšnější dívky. Co se týče jednotlivých otázek, byl jsem velmi překvapen výsledky následující otázky: Kdo sestavil periodickou soustavu prvků? Ta byla u všech tří škol správně zodpovězena pouze u 1/3 všech žáků a studentů. Téměř ve 40 % zněla odpověď: J. G. Mendel. Také mě překvapily výsledky u otázky, kdy měli žáci a studenti vyznačit všechny alkalické kovy v prázdné periodické tabulce. Na ŽŠ je správně nevyznačil žádný z žáků, na gymnáziu pouze 32,14 % studentů. S obdobným výsledkem jsem se setkal i u otázky: Jak se nazývá obor, který se zabývá výrobou kovů z rud. Na ŽŠ správně neodpověděl žádný z žáků, na gymnáziu pouze 39,28 % studentů. Úspěšnost žáků a studentů jednotlivých škol se liší jednak podle používaných učebnic, přístupem žáků k předmětu, ale také množstvím doplňujících informací k danému učivu, které učitel žákům poskytne. Projekt kovy jsem do této diplomové práce zařadil proto, neboť žáci se při řešení projektu aktivně zapojují do životní praxe a projekt může žákům pomoci k propojování souvislostí mezi novými chemickými poznatky. Tato diplomová práce může sloužit nejen jako přehledný souhrn objevů kovů pro využití ve výuce chemie, ale také jako východisko pro psaní dalších bakalářských či diplomových prací. Použité prameny Citovaná literatura:
Yüklə 1,41 Mb. Dostları ilə paylaş:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
