Mendelova univerzita V Brně Institut celoživotního vzdělávání

 

28 

 

Všechny kultury, ve kterých se vyskytují PPP, mají ideál štíhlosti. Žádná kultura, která 

nemá ideál štíhlosti, PPP nevykazuje (Novák, 2010, s. 35–36). 

Dle  Mezinárodní  statistické  klasifikace  nemocí  a přidružených  zdravotních  pro-

blémů MKN-10 (International Statistical Classification of Diseases and Related Health 

Problems)

2

 se mezi PPP řadí nejen v poslední době často diskutované mentální anorexie 

a bulimie, ale i psychogenní (záchvatovité) přejídání. Existuje řada dalších poruch pří-

jmu  potravy,  na  něž  odborníci  nemají  dosud  jednotný  názor,  avšak  mají  své  názvy 

a vedou se o nich polemiky. 

 

7.1 Stručný přehled méně častých poruch příjmu potravy 

Allotriofagie (F 50.8)   

Je známá též jako cissa, cittosis, pica. Dle MKN-10 se řadí mezi jiné poruchy jídla. Jed-

ná se o poměrně vzácný syndrom označující zvrácené chutě, kdy postižený pojídá „ne-

jedlé  látky“  jako  vlasy,  hlínu,  rozřezané  kousky  pneumatik,  výkaly  apod.  V mírnější 

formě se objevuje tato porucha u některých těhotných žen, v důsledku endointoxikace 

(vnitřní  otravy)  nebo  u malých  dětí  při  nedostatku  železa,  draslíku,  hořčíku,  při  one-

mocnění střevními parazity apod. (Allotriofagiâ – čto za strannoe zabolevanie, 2016).

 

Bigorexie  

Je porucha vnímání tělesného schématu, u které se postižení snaží dosáhnout často ne-

reálných fyzických výkonů a proporcí. Zmiňuje se také pod názvem svalová dysmorfo-

bická porucha, porucha body image, Adonisův komplex. Touto poruchou trpí převážně 

muži. Pokud  se  bigorexie  objeví  u žen,  jedná  se  téměř  vždy  o kulturistky.  Bigorektici 

usilují o nárůst svalové hmoty, a proto jim velmi rychle stoupá hmotnost, čímž dochází 

k náhlému přetěžování pohybového aparátu a kloubů. V důsledku užívání vysokých dá-

vek  bílkovin  a dalších  doplňků  stravy  dochází  také  k přetěžování  trávicího  systé-

mu, jater  a ledvin.  Osoby  postižené  bigorexií  vnímají  samy  sebe  jako  slabé,  malé  až 

fragilní, nedostatečně svalově vyvinuté a snaží se vysokou spotřebou energie, nadužívá-

ním  doplňků  výživy  (především  bílkovinných  preparátů)  a náročným  posilovacím  tré-

ninkem změnit své tělo (Kulhánek, 2014). 

                                                 

2

 MKN-10:  Dokument  používaný  jako  statistické  a klasifikační  východisko  ve  zdravotnictví  (v  České 

republice je v platnosti od roku 1994) 

---

 

29 

 

Drunkorexie  

Bývá nazývána „alkoholickou dietou“. Cílem postiženého je udržování, případně snižo-

vání hmotnosti s ponecháním si možnosti dopřát si na večírcích, oslavách apod. alkoho-

lické nápoje ve stejné kalorické hodnotě, kterou by měla mít běžná strava. 

Opět zde hraje roli obava z přibírání na váze. Drunkorexie nejčastěji postihuje že-

ny - vysokoškolačky, ale je možné setkat se s onemocněním i u středoškolaček (prodejci 

alkoholu ne vždy dodržují důsledně věkovou hranici a umožní zakoupit alkohol). Kom-

binování  tvrdého  alkoholu  s energetickými  nápoji  (tzv.  energy  drinky)  je  nebezpečné 

pro zdraví, protože rychlé vstřebávání alkoholu je zátěží pro játra. Drunkorexie je pro-

blematická i z hlediska společenského, neboť je zde vysoké riziko vzniku alkoholismu

 

(Kulhánek, 2014). 

Mentální ortorexie  

Orthorexia nervosa - z řeckého orthos (zdravý) a orexis (chuť) je nutkavá snaha správně 

se  stravovat,  např.  jíst  pouze  raw  stravu.  Postižení  se  zpočátku  stravují  relativně  nor-

málně  z hlediska  energetického  příjmu.  Postupně  však  vynechávají  maso,  mléčné  vý-

robky, konzumují pouze syrové jídlo, potraviny bez průmyslového zpracování, případně 

místo jídla pijí pouze mixované nápoje ze syrového ovoce nebo zeleniny s vodou nebo 

s ledem,  čímž  vyloučí  ze  svého  stravovacího  režimu  celé  skupiny  životně  důležitých 

potravin. Domnívají se, že žijí zdravějším způsobem života ve srovnání se svým oko-

lím, ve skutečnosti postupem času dochází u nich k hubnutí, podvýživě, únavě (Kulhá-

nek, 2014). 

Pregorexie  

Je to porucha příjmu potravy u těhotných žen, k níž není dostatek průkazných podkladů. 

Pro  tuto  poruchu  je  charakteristické  úmyslné  odmítání  příjmu  potravy,  aby  si  těhotná 

žena zachovala svou štíhlou postavu a nepřibírala na váze. Zpravidla provádí též vyčer-

pávající cvičení a snaží se skrýt rostoucí břicho. Je důležité pregorexii během těhoten-

ství rozpoznat včas, neboť může očekávanému dítěti způsobit nenapravitelné poškození 

(Rasstrojstva priema piŝi, 2017). 

 

 

---

 

30 

 

7.2 Přehled a charakteristika nejčastějších poruch příjmu potravy 

Za nejčastější a obecně nejznámější PPP jsou považovány mentální anorexie, mentální 

bulimie a psychogenní (záchvatovité/nutkavé) přejídání. Často se stává, že se tato one-

mocnění  prolínají  a střídají.  Dle  Krcha,  Richterové  (1998)  mentální  anorexie,  bulimie 

i obezita mají v mnoha směrech podobné příznaky, mezi něž patří přecitlivělost na tě-

lesnou  váhu  a  s ní  spojený  sklon  k extrémním  postojům  k příjmu  potravy.  U mnoha 

obézních žen je počátek jejich nadváhy právě v jednostranných redukčních dietách, se 

kterými začínaly už v době, kdy ještě měly normální váhu. Bulimie i mentální anorexie 

jsou opravdu závažná onemocnění, která poznamenávají a ohrožují nejen tělo nemocné-

ho, ale výrazně i jeho duši.  

7.2.1 Mentální anorexie (F 50.0) 

Slovo anorexie pochází z řečtiny a doslova znamená absence chuti k jídlu, snížený pocit 

chuti  k jídlu,  nechutenství  (an  –  zbavení,  nedostatek;  orexis  –  chuť).  Příčiny  anorexie 

mohou  být  rozmanité.  Může  k ní  docházet  v důsledku  onemocnění  trávicího  systému, 

nebo při onemocněních jako jsou např. běžné virózy, tuberkulóza, otravy, selhání  led-

vin, také může být vyvolána některými léky. Pacient má naprostý odpor k jídlu. Z jídla 

se mu dělá špatně nebo vůbec necítí hlad. Anorektici často ani nepoznají, že potřebují 

přijmout  potravu.  Je  nutné  je  pobízet  k jídlu  a také  dodržovat  pitný  režim  (nejlepší  je 

voda).  Pokud  se  podaří  léčit  původní  chorobu,  vyřeší  se  i problém  s anorexií,  který 

v takových případech na rozdíl od mentální anorexie bývá problémem dočasným. 

Mentální  anorexie  (latinsky  anorexia  nervosa)  je  duševní  nemoc  spočívající 

v úmyslném  snižování  váhy,  které  může  vést  až  k úplnému  odmítání  potravy.  Začíná 

obvykle ve věku mezi 13. a 18. rokem, ale může se objevit dříve i později. Často začíná 

jako reakce na nějakou novou životní situaci či událost, se kterou se daný jedinec nedo-

káže  vypořádat  (přechod  na  střední  či  vysokou  školu,  pohlavní  zneužívání,  nešťastná 

první  láska,  rozchod  s partnerem,  neshody  s nejlepší  kamarádkou,  špatná  komunikace 

v rodině - domácí hádky, rozvod rodičů, spory mezi sourozenci, úmrtí v rodině), mnoh-

dy bývá spouštěcím impulsem pro rozvoj onemocnění touha po prosazení se ve sportu 

a umění (moderní gymnastika, balet, společenský tanec apod.), nejčastěji však k ní do-

chází z důvodu zkreslené představy o vlastním těle, které podle postiženého nevyhovuje 

módním  trendům, a proto se snaží  dosáhnout  požadované štíhlosti  /  hubenosti  omeze-

ním příjmu potravy a tekutin a nadměrným zvyšováním energetického výdeje  (nesmy-

---