Příloha č. 2 Studijní materiál Historie chemie – kompletní text Text zpracovaný autorem této závěrečné práce je zobrazen černou barvou písma, text který byl již součástí diplomové práce Petry Křivánkové1 je zobrazen šedou barvou písma



Yüklə 2,13 Mb.
səhifə39/68
tarix25.05.2018
ölçüsü2,13 Mb.
#45691
1   ...   35   36   37   38   39   40   41   42   ...   68

Eduard Buchner


20. 5. 1860 – 3. 8. 1917

Nobelovu cenu získal v roce 1907 za biochemické výzkumy a objev bezbuňkového kvašení

  • německý biochemik

  • narodil se v rodině lékaře

  • studium:

      • univerzita v Mnichově

  • pracoval v laboratoři organické chemie

  • později se stal profesorem na univerzitě v Kielu a na univerzitě v Tübingenu

  • v roce 1898 se stal profesorem na zemědělské vysoké škole v Berlíně

  • V roce 1897 zveřejnil výsledky svého dlouholetého výzkumu alkoholického kvašení bez kvasinkových buněk. Zjistil, že příčinou kvašení je neživá chemická látka – enzym zvaný 57káza. Tento první objevený enzym, který Buchner izoloval z kvasinek, vyvolává alkoholické kvašení cukrů i bez přítomnosti živých buněk. Objev se stal základem nového samostatného vědního oboru – biochemie.

Adolf Friedrich Johann Butenandt


24. 3. 1903 – 1995

Nobelovu cenu získal v roce 1939 za práce o pohlavních hormonech

  • německý biochemik

  • studium:

      • univerzita v Marburku (chemie a biologie)

      • univerzita v Göttingenu (u A. Windause)

  • roku 1933 se stal profesorem na technice v Gdaňsku

  • v roce 1936 se stal profesorem na univerzitě v Berlíně a ředitelem Biochemického ústavu císaře Wilhelma

  • byl nacistickou vládou donucen odmítnout Nobelovu cenu, kterou tak mohl přijmout až po zániku třetí říše

  • v roce 1928 jako žák profesora A. Windause izoloval ženský pohlavní hormon (tzv. folikulární hormon) v čisté krystalické formě a v krátké době se mu podařilo také v krystalické formě izolovat mužský pohlavní hormon (androsteron)

  • z velkého množství moči zjistil chemické složení folikulárního hormonu a vypracoval návod k jeho umělé syntéze a výrobě

  • v roce 1932 objevil folikulární hormony estran a estriol a určil jejich strukturu

  • v roce 1934 se svými spolupracovníky izoloval ze žlutého tělíska vaječníků vepřového dobytka krystalický hormon žlutého tělíska zvaný progesteron

  • díky jeho objevu sterolů a díky jeho poznatkům o izolaci a syntéze pohlavních hormonů se jejich výroba stala jednoduchou záležitostí farmaceutických závodů a došlo k jejich použití jako léků v nejširším měřítku

Melvin Calvin


8. 4. 1911 – 8. 1. 1997

Nobelovu cenu získal v roce 1961 za výzkum asimilace oxidu uhličitého v rostlinách

  • americký chemik

  • narodil se v rodině ruských emigrantů

  • studium:

      • Vysoká škola báňská a technologická v Michiganu

  • v letech 1935–1937 působil na univerzitě v Manchesteru a po svém návratu pracoval na univerzitě v Berkeley, kde se stal profesorem

  • v roce 1946 se stal vedoucím biochemického oddělení Lawrencova ústavu

  • zpočátku se zabýval elektronovou afinitou halogenů, později koordinační katalýzou metalografických porfyrinů, přičemž studoval fotoelektrickou a fotochemickou reakci těchto látek, a problémy struktury organických barviv

  • nejvýznamnějších úspěchů dosáhl ve výzkumu asimilace oxidu uhličitého rostlinami

  • objevil třetí stupeň druhé fáze fotosyntézy* (fixaci oxidu uhličitého) a zjistil, že oxid uhličitý vstupuje při fixaci do fotosyntetických reakcí karbonylační reakcí, tj. naváže se na molekulu ribulózového difosfátu, ze které vzniká kyselina 3-fosfoglycerová a dále 3-fosfoglycealdehyd

  • ke svým výzkumům použil radioaktivního uhlíku a objevil, že v procesu této asimilace vzniká deset meziproduktů a že reakce mezi nimi katalyzuje jedenáct různých enzymů

* Druhá fáze fotosyntézy je tvořena sledem biochemických proměn, které se dělí na tři stupně: fotosyntetická fosforylace, fotolytický rozklad vody a fixace CO2


Thomas R. Cech


8. 12. 1947

Nobelovu cenu získal v roce 1989 společně s S. Altmanem za objev katalytické aktivity ribonukleové kyseliny

  • americký chemik českého původu (sám své jméno vyslovuje jako Ček)

  • studium:

      • Kalifornská univerzita v Berkeley (biochemii)

      • Massachusettská technika (obhájil zde doktorskou disertaci)

  • v roce 1983 se stal profesorem chemie a biochemie na Coloradské univerzitě v Boulderu

  • je členem Národní akademie věd

  • v roce 1988 byl jedním z osmi zvaných řečníků na 14. mezinárodním biochemickém kongresu v Praze

  • právě jeho laboratoř objevila polymeraci jistého typu molekuly RNA

  • práce Cecha a Altmana mají obrovský teoretický a praktický význam pro zkoumání života na Zemi, jelikož do jejich objevu katalytické aktivity ribonukleové kyseliny se předpokládalo, že všechny pochody v živém organismu jsou výsledkem chemických reakcí katalyzovaných proteinovými molekulami, které se nazývají enzymy

Elias James Corey


12. 7. 1928

Nobelovu cenu získal v roce 1990 za svůj přínos k syntéze přírodních látek

  • americký chemik

  • studium:

      • Massachusettská technika (v roce 1950 zde získal doktorát)

  • v letech 1956-1959 působil jako profesor na univerzitě v Illinois, kde publikoval na 32 prací

  • v roce 1959 se stal profesorem na Harvardově univerzitě

  • za svou práci obdržel mnoho čestných doktorátů, medailí a cen

  • jeho první práce publikované během jeho působení na Massachusettské technice, kde pracoval u profesora J. C. Sheehana, se týkaly syntézy penicilinu

  • těžištěm jeho práce je syntéza přírodních látek, kterou se zabývá od počátku své profesní kariéry - vyřešil syntézu mnoha sloučenin, mezi kterými jsou na prvním místě eicosanoidy, metabolity nenasicených mastných kyselin s dvaceti uhlíkovými atomy v molekule, ze kterých je nejvýznamnější kyselina arachidonová

  • společně se svými spolupracovníky vypracoval řadu originálních syntetických přístupů k těmto sloučeninám a mnohé z nich pak nalezly uplatnění ve výrobě

  • důležitý je také jeho podíl na vyřešení struktury některých leukotrienů (látky s mimořádnou účinností při projevech imunitního systému)

  • k metodě nalezení syntézy složité organické molekuly přispěl ve dvou základních směrech:

    • zavedl pojem synthon, což je výchozí látka pro žádanou strukturu, kterou lze na tuto strukturu převést jedinou chemickou reakcí

    • zavedl do celého procesu počítač

Yüklə 2,13 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   ...   35   36   37   38   39   40   41   42   ...   68




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə