Psychické obsahy, stavy, procesy a vlastnosti. Psychické obsahy
Yüklə 0,49 Mb.
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- Rodina
Sociální skupina- skupina lidí (2 a více osob), mezi nimiž existují určité sociální vztahy, mají společný cíl, zájmy, hodnoty, normy, hranice, interakce, sociální strukturu
- význam pro člověka mají skupiny, které pro něj něco znamenají - základem vytváření struktury je interakce jejích členů - skupina si vytváří své normy, definuje své cíle, hodnoty - mají velký význam při socializaci - lidé směňují hodnoty, vyhledávají osoby s hodnotami = zájem (žádný člověk není schopen sám uspokojovat svoje hodnoty a zájmy) Znaky skupiny: 1) interakce – lidé, kteří tvoří skupinu, jsou ve vzájemném kontaktu a vzájemně na sebe působí - společný čin může být důsledkem interakce (lidé se setkávají – začnou chodit na výlety apod.) 2) komunikace – lidská interakce je současně přenosem informačním, komunikačním 3) cíl – každá skupina má svůj cíl – aby ho bylo dosaženo, musí si skupina stanovit určitá pravidla, sociální normy, platit skupinová konformita 4) hodnoty – materiálního i nemateriálního významu 5) normy – pravidla chování vyplývající z cílů a hodnot 6) systém rolí – nadřízené, podřízené, souřadné - role vedoucího a vůdce - napětí mezi rolemi => konflikt rolí 7) systém pozic – souhrn práv a povinností, která skupina jedinci určila dle významu ve skupině (podle obliby, vlivu) - špatná pozice ve skupině může být zdrojem neurotických poruch, poruch chování apod. 8) skupinová konformita: pravá - zvnitřněné normy nepravá - pouze vnější
lidstvo odnepaměti - jako jediná si vyrábí své členy sama - založená na svazku muže a ženy, vztah rodiče a děti - je tvořena lidmi spojenými příbuzenskými (pokrevními, manželskými, příp. adoptivními) pouty - vzájemné vztahy mezi členy rodiny jsou určeny: city a postoji (láska, úcta) tradicemi (předávány výchovou) právem
náboženskými příkazy - může vzniknout i adopcí (dnes běžné) - funkce rodiny: 1) biologická – přenáší se genetická výbava, v poledních letech značně narušena => děti ze zkumavek, klesá porodnost, klesá plodnost u mužů (stres, špatné životní prostředí, stravovací návyky) - talent, schopnosti, sklon například k určitým chorobám => problémy do budoucnosti 2) ekonomická – obživa, pracovní návyky - dříve se v rodině vše vyrábělo (jídlo, šaty) - dnes se jezdí za prací do měst kvůli vyššímu platu - peníze slouží k uspokojování potřeb (byt, jídlo, oblečení) - dnes jiná výbava domácností než dříve (ledničky, mikrovlnky) => mladí lidé neumí to, co uměli lidé dříve, vše dnes za ně dělají přístroje - odklon od pracovních návyků, mladí neznají pracovní návyky 3) výchovná – dnes se na výchově podílí stát - děti se ve škole učí mnoho znalostí, ubývá prostor pro výchovu, učitelé nemají čas si s dětmi promluvit - zvýšila se zaměstnanost žen => nemají čas si s dětmi promluvit - velice malý čas pro děti (denně v rodině tak 50 min) - část přebírají mimoškolní aktivity (kroužky) - na výchovu pak zbývají pouze víkendy 4) citová – nejdůležitější funkce, nejméně modifikovaná - nejdůležitější do 3 let, ale velice důležitá až do 15 let - tato funkce je zkrácená časem kvůli zaměstnání - struktura a funkce rodiny závisí na změnách ve vývoji civilizace a globální společnosti a na typu manželství – rodina je nezastupitelná, zabraňuje odchylkám ve všech oblastech společenského života, - vztahy a vzorce chování si přinášíme do vlastní rodiny - druhy rodin – nukleární (manželé + děti), rozšířená (v domácnosti jsou ještě blízcí příbuzní), orientační (ta, do které jsme se narodili), referenční (tu sami zakládáme), neúplná (1 partner a dítě), biparentní, triparentní
dysfunkční rodina: důsledek selhání některého ze členů při plnění základních funkcí, rodina nemá dostatek vnitřní síly, ohrožuje duševní zdraví dětí i dospělých
- začíná dnem početí nebo porodem (různé názory) - probíhá prostřednictvím sociálních rolí - je to proces vývoje od stadia bezmocného novorozence až po osobu, která si dobře uvědomuje sebe samu a orientuje se ve své vlastní kultuře - nejedná se pouze o pasivní vstřebávání vlivů, s kterými jedinec přicházi do styku, ale i dítě má určité potřeby a nároky, jež ovlivňují chování těch, do se o něj starají => je tedy od samého počátku aktivním činitelem tohoto procesu - člověk se v procesu socializace stává lidským tvorem - člověk je bytostí, která je po svém narození nejdéle závislá na jiných lidech - jestliže jsou první léta lidského života záležitostí biologického přežití, jsou všechna další léta obdobím sociálního přizpůsobení, rozvíjení schopností žít s lidmi a mezi lidmi - s touto schopností se však člověk nerodí, získává ji v dlouhém a komplikovaném procesu, který označujeme jako socializační proces - člověk se rodí do složitého světa, který má kromě své přírodní složky také složku společenskou, kulturní, jíž se musí nezbytně přizpůsobit a do níž se musí včlenit - musí se naučit rozumět sociálnímu prostředí, do něhož se narodil, musí pochopit základní pravidla, jimiž se sociální život, soužití lidí v dané společnosti řídí a musí se naučit základním způsobům chování, jež jsou v dané společnosti obvyklé
1) porozumět kultuře dané společnosti 2) internalizovat (přijmou za svůj) určitý soubor hodnot, jež společnost sdílí a určitý soubor norem, jejíž dodržování společnost vyžaduje 3) ovládnout základní způsoby chování - tzn. naučit se hrát sociální role - individuum, které neprojde socializačním procesem nebo jehož socializace proběhla z nějakých důvodů neadekvátně, není schopno v dané společnosti žít nebo není schopno žít bez konfliktů s širším společenstvím a jeho sociálními normami - socializačním procesem se především zajišťuje kontinuita společenského vývoje, přenášejí se na novou generaci duchovní a materiální hodnoty, jež vytvořily předcházející generace, vytvářejí se a zpevňují kulturní tradice - socializace zajišťuje určitou stabilitu společenského uspořádání tím, že naprostá většina individuí v dané společnosti si socializačním procesem osvojuje základní soubor stejných hodnot, norem, vzorců chování - je předpokladem, aby vznikl hodnotový a normativní konsenzus, tj. shoda většiny lidí o platnosti a funkčnosti určitých základních hodnot a norem, které nelze zpochybňovat - vznik společenského řádu
1) biologická - je spojena s geny - hlavní je stránka dědičná - vrozená úprava: např. když matka v těhotenství kouří, pije atd. - inteligence, temperament a motivace je do určité míry dědičná 2) sociální - společensky programované učení přizpůsobující vývoj osobnosti jedince obecným normám života společnosti, do níž patří - jde o to, aby si člověk normy zvnitřnil - socializační program: sled vývojových úkolů, které má člověk v určité době zvládnout (jezení příborem) Desocializace – proces destrukce sociálních systémů v rodinách – podvody, záškoláctví, toulání – vzniká negativní vztah ke struktuře sociálního života, překračování společenských norem Dle Řezníčka 1) vybočení z každodennosti – snaha o únik ze světa, který mu nevyhovuje, záškoláctví, úniky u domova 2) vykročení z každodennosti – neuspokojení základních potřeb, vzrůstající napětí a obavy, dítě vykonává nepřijatelné činy, dopouští se drobných krádeží, toulá se dává se na kariéru desocializačního procesu 3) přerušení každodennosti – dítě nekomunikuje s vrstevníky, na dítě je vyvíjen tlak, je lákán do party, kde se krade, orientace na antisociální party, dítě má svůj vnitřní svět, hromadí se jeho negativní zkušenosti s rodinou a společností vůbec, vznikají delikvence
Okruh 14 Sociální chování – prosociální a antisociální chování. Konflikt a kooperace Sociální chování chování - termín, který je v různých vědních oborech rozdílně vymezován - obecně je to jakýkoliv projev živého organismu, který je zvenčí pozorovatelný - představuje komplex vrozených a získaných složek sociální chování - chování vůči druhým v rámci sociální interakce - souhrn komunikace, sociální percepce, interpersonální percepce atd. TEORIE Yüklə 0,49 Mb. Dostları ilə paylaş:
|