kde:
Výpočetní tvar korelačního koeficientu:
ryx = (-1, 1)
Závislost:
-
přímá (pozitivní) – kladný regresní koeficient
-
nepřímá (negativní) – záporný regresní koeficient
-
jednostranná – x má jednoznačně charakter příčiny a y je následek
-
dvoustranná – závislost v obou směrech
/r/ = 1 - mezi x a y existuje závislost
/r/ = 0 - x a y jsou nezávislé
0
|
<
|
/r/
|
£
|
0,3
|
slabá závislost
|
0,3
|
<
|
/r/
|
£
|
0,8
|
mírná (střední) závislost
|
0,8
|
<
|
/r/
|
£
|
1
|
silná závislost
|
Koeficient determinace
Maticový zápis regresní přímky
y = vektor hodnot závisle proměnné
= vektor neodhadnutelných složek – odchylek skutečných hodnot y od teoretických, (n x 1)
b = vektor regresních parametrů, rozměr (k x 1)
X = matice pozorovaných hodnot závisle proměnné, má rozměr (n x k)
Maticový zápis soustavy normálních rovnic
X´y = X´X . b b = (X´. X)-1 . X´y
X´= transponovaná matice X
Stanovení znaménka r:
Stanovení těsnosti dle r2
0 < r2 < 10 % - nízká
10 % £ r2 < 25 % - mírná
25 % £ r2 < 50 % - význačná
50 % £ r2 < 80 % - velká
80 % £ r2 - velmi vysoká
Měření těsnosti závislosti pomocí koeficientu korelace pořadí:
-
původní hodnoty nahradíme požadovanými čísly tak, že nejnižší hodnotě dáme 1
-
stejným hodnotám dáváme průměrné pořadí
Spearmenův koeficient
di – diference mezi pořadovými čísly
|
|
|
pořadová čísla
|
|
|
jednotka
|
xi
|
yi
|
xi
|
yi
|
di
|
di2
|
1
|
x1
|
y1
|
|
|
|
|
2
|
x2
|
y2
|
|
|
|
|
3
|
x3
|
y3
|
|
|
|
|
.
|
.
|
.
|
|
|
|
|
n
|
xn
|
yn
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
∑di2
|
Koeficient korelace pořadí má orientační význam, používáme ho, abychom vůbec zjistili, zda závislost vůbec existuje.
Korelační tabulka
Původně zjednodušovala výpočet v případě rozsáhlých souborů. Na 1. pohled zjistíme, zda závislost existuje.
æ kladná úhlopříčka – přímá závislost
å záporná úhlopříčka – nepřímá závislost
-
když jsou četnosti rozptýleny, závislost nejspíše nebude
-
čím více jsou četnosti okolo úhlopříčky, tím je závislost silnější
Koeficient determinace pomocí matic
Nelineární (křivková) regrese
Průběh závislosti je vystižen jinou funkcí než je přímka.
-
Určíme typ funkce – vytvoříme korelační pole a z jeho tvaru zjistíme typ funkce.
-
Určíme konkrétní funkční rovnici – nalezení parametrů funkce pomocí metody nejmenších čtverců.
Obecný tvar:
Obecná soustava normálních rovnic:
Dostları ilə paylaş: |