Závislost na Facebookových hrách

2.4 Sociální síť

Nejprve si vymezíme pojem ¨sociální s흨 a jeho původ, řekneme si něco málo z historie této problematiky a následně si povíme něco o dnešních nejdůležitějších sociálních sítích, především pak o Facebooku.

2.4.1 Vymezení a vznik pojmu sociální sítě

Pojem ¨sociální s흨je termín pocházející původně ze sociologie. Můžeme si ji opravdu představit jako určitou síť, ve které se nachází nějaká struktura uzlů, které představují jednotlivce, skupiny nebo organizace atd. Každý z těchto uzlů je propojen s těmi ostatními a to vzájemnými vazbami. Těmito vazbami nemusí být vždy jenom přátelství nebo partnerství, ale i koníčky, společenské názory nebo také sexuální vztahy.
Tématikou sociálních sítí se zabýval již na přelomu 19. a 20. století německý sociolog Georg Simmel, který je považován za předchůdce moderních sociologů. Kromě sociologie se zabýval také filozofií, kulturou, etikou a psychologií. Jeho přednášky byly považovány za nesmírně populární, byly dokonce inzerovány i v novinách a chodila na ně vybraná berlínská společnost. Simmel napsal několik prací, které se zabývají socializací a obsahují několik zajímavých myšlenek, které se dají aplikovat také na webové sociální sítě (Sokol, 2014)
Je důležité zmínit ještě jedno jméno a to Jameson Barnsom. Tento britský sociolog definoval v roce 1954 pojem ¨sociální s흨. Popisuje ji jako sociální okolí s člověkem v samém středu. O 17 let později se od původního vymezení pojmu upustilo a toto označení převzal jak jinak než internetový svět. Pro počátek internetových sociálních sítí bylo charakteristické používání e-mailu, které sloužilo k získávání a prohlubování sociálních vztahů. Můžeme tedy říct, že sociální sítě na internetu vznikly z jakési potřeby sdružování se, sdílení společných zájmů, vyměňování si informací a hledání nových přátel (Prokůpek, 2012)
První zpráva prostřednictvím e-mailu byla odeslání v roce 1971 a to vojáky, kteří používali síť ARPA NET a dali tak možnost vzniknout internetu, jak ho dnes známe. Další důležitý zvrat pro vývoj sociálních sítí přišel roku 1988 s vynálezem studenta Jarkka Oikarinena, který se jmenoval Internet Relay Chat (IRC), což v překladu znamená chat přes internet, který sloužil pro okamžitou výměnu informací mezi lidmi. S rozvojem internetu je také velmi úzce spjat pokrok sociálních sítí, proto když Brit Tim Berns-Lee v roce 1991 zveřejnil první webovou stránku, došlo k posunu možností sociálních sítí o další kus dopředu (Prokůpek, 2012).
Zvrat v sociálních sítích nastal patrně až v roce 2002, kdy byla spuštěna sociální síť Friendster.com, která poskytla první propojení reálných přátel na internetu. Během následujících tří měsíců od zavedení této sociální sítě stoupl počet uživatelů na tři miliony. Jako další vznikl MySpace v roce 2003, kdy se mělo jednat o napodobeninu předchozí sítě Friendster.com. Tato sociální síť byla vytvořena za neuvěřitelných 10 dní a jednalo se o první síť, která měla podporovat internetový marketing. V témže roce jako MySpace vznikla další sociální síť, tentokrát ale profesního charakteru jménem Linkedln, která měla za úkol podporovat trh práce (Bornová, 2011).
O rok později vznikla pro nás důležitá sociální síť Facebook, která byla vytvořena Markem Zuckerbergem a původně měla sloužit jako program, který propojoval a podporoval komunikaci mezi vysokoškolskými studenty Harvardu. V současné době Facebook slouží jako platforma pro vytváření osobních, firemních a skupinových profilů. Facebook dnes propojuje nejen přátele, ale také lidi s podobnými zájmy, vytváří různá fóra, kde jsou sdíleny různé zážitky, fotky, videa, dokumenty atd.
V roce 2006 byl spuštěn Twitter, který není v ČR až tak používaný jako Facebook, ale v jiných zemích mu ve velké míře konkuruje. Nejmladší sociální sítí je bezpochyby Google+, který patří společnosti Google a byl spuštěn v roce 2011. Slouží především ke spojení veškerých služeb, které jsou poskytovány touto společností, tedy například YouTube, Picasa, G-mail apod.
Pokud nás napadne myšlenka typu: Proč se zabývat zrovna sociálními sítěmi?, odpověď je ve skutečnosti jednoduchá. Ve výzkumné studii se zjistilo, že 88% středoškolských studentů a 82% vysokoškolských studentů používá sociální sítě (Subrahmanyam, Reich, Waechter & Espinoza, 2008). Tato vysoká čísla nám dávají najevo, že není od věci se jimi zabývat a že moderní sociální sítě mají významný vliv na dnešní mládež, ale i na dospělé. Od léta 2009 jsou sociální sítě považovány za nejvíce používaný komunikační nástroj mezi mládeží (Reich, Subrahmanyam & Espinoza, 2009, in Subrahmanyam & Šmahel, 2011). Proto se v našem výzkumu budeme zabývat právě populací mezi 20-30 lety, tedy převážně vysokoškolskými studenty.

2.4.2 Světové sociální sítě

Dnes žije na světě cca 7 miliard lidí a z toho 3 miliardy používají ke své práci a zábavě internet. Většina z nich používá sociální sítě jako prostředek komunikace a počet těchto uživatelů neustále narůstá. Dnes již nenalezneme kontinent, kde bychom se se sociálními sítěmi nesetkali.
Ze statistik vyplývá, že nejvíce sociálních sítí používají Brazilci a Indové. Je patrné, že dnes nejvyužívanější sociální sítí na světě je bezpochyby Facebook, za ním Qzone, Twitter je až čtvrtým v pořadí a MySpace je dokonce až šestý. Facebook je nejvíce používaný v Americe, Evropě a Austrálii a podle statistik ho používá 62% uživatelů internetu. Druhé místo sklidila síť Qzone, která je poměrně neznámá, neboť je to pouze lokální síť v Číně, ale zde patří mezi nejoblíbenější a nejvyužívanější sociální síť (Bornová, 2011).
Dále je velmi oblíbená platforma pro videa YouTube patřící Googlu, kterou dle našeho názoru používá mnohem více uživatelů než sociální sítě, už jen pro jeho jednoduchost a mnohdy zábavný obsah. Jeho uživatelé totiž denně shlédnou kolem 4 miliard videí a každou minutu je zde přibližně 60 hodin videomateriálu nahráno. Většina videí, které uživatelé zhlédnou, nepřinášejí YouTube žádný zisk (Oreskovic, 2012).

2.4.3 Sociální sítě v ČR

Stejně jako jinde ve světě, tak i v ČR roste počet uživatelů sociálních sítí. Velký vliv na růst těchto uživatelů má velká popularita ¨chytrých telefonů¨ tedy smartphonů, které jsou u nás stále dostupnější a internet a sociální sítě jsou jedním z lákadel prodejců. Mezi typické dospělé uživatele sociálních sítí ve věku 18 až 34 let, patří nejčastěji studenti, kteří prakticky internet používají denně a často k tomu využívají smartphone.
Podle výzkumu agentury Focus⁶ z roku 2013, komunikaci na sociálních sítích využívají dvě pětiny dospělých obyvatel ČR, tedy 39% obyvatel. Více než dvě třetiny uživatelů jsou registrování pouze u jedné sociální sítě (69%). Nikoho z nás zřejmě nepřekvapí, že naprosto jednoznačně vede Facebook, u kterého je registrováno 95% ze všech dospělých obyvatel ČR, kteří se na sociálních sítích vyskytují. K Facebooku pak nejčastěji přidávají profil na YouTube. Facebook v ČR denně navštěvují dvě pětiny uživatelů, kteří jsou zde registrování (42%)
Počet uživatelů sociálních sítí v ČR stejně jako ve světě neustále roste. Jak už jsme se jednou zmínili Facebook využívá 3,8 milionů aktivních uživatelů ČR, z toho je 1,8 milionů uživatelů opravdu aktivních. Zajímavá je statistika z roku 2013⁷ ohledně věku uživatelů Facebooku, kdy méně než 36 let mají téměř tři čtvrtiny uživatelů světa, v ČR je to pak dvě třetiny mladších 29 let. Po Facebooku je nejvyužívanější sociální sítí Google+, který má aktuálně kolem 400 tisíc uživatelů, za ním je Linkedln se svými 242 tisíci uživateli a Twitter je až čtvrtý se svými 150 tisíci uživateli. Na těchto údajích můžeme tedy sledovat patrné rozdíly mezi Facebookem a ostatními sítěmi a je bezpochyby významné se vlivem Facebooku zabývat.
Mezi české sociální sítě patří například Lidé.cz, Spolužáci.cz, nebo také Libimseti.cz. Největší počet uživatelů ovšem patří síti Lidé.cz. Aktuálně ale tyto sítě ztrácejí na popularitě vedle většího rivala Facebooku, který nabízí mnohem více možnosti, než naše české sociální sítě.